Umělá inteligence má hlad. Nejen po úspěchu, ale i v praktickém světě. Spotřebovává totiž tolik elektřiny, že v některých oblastech Spojených států zdražil proud o stovky procent. Operátoři musí v aukcích nakupovat energii za rekordní ceny, které se pak promítají i do účtů běžných domácností. Jenže tahle energetická krize má i nečekaný efekt – nutí firmy i vlády zrychlit přechod na čistou a chytřeji využívanou energii. AI tak nakonec může být součástí řešení, nejen problémem.

Datová centra, na kterých umělá inteligence běží, dnes spotřebují přes dvě procenta světové elektřiny. A bude to ještě víc. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se do roku 2030 jejich globální spotřeba téměř zdvojnásobí, a to až na úroveň srovnatelnou s roční spotřebou celého Japonska. Ve Spojených státech pak může podle odhadů do roku 2035 připadnout až devět procent veškeré domácí poptávky právě na datová centra.

V místech, kde se datová centra hromadí, už to lidé cítí i na účtech. Bloomberg zjistil, že v oblastech s velkou koncentrací těchto center vzrostly velkoobchodní ceny elektřiny od roku 2020 o víc než 260 procent. V Baltimoru nebo ve Virginii tak domácnosti platí až o 80 procent víc než před třemi lety, i když samy žádné servery nemají.

Zároveň ale platí, že právě AI teď tlačí energetiku k největší proměně za poslední půlstoletí. Technologické firmy, které datová centra staví, už dávno neřeší jen výkon procesorů. Stejně intenzivně investují do energie, kterou budou potřebovat. Amazon, Google a Microsoft loni nalily přes 200 miliard dolarů (4,1 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů, jaderné energie a nových sítí.

Podle IEA už víc než 80 procent nových center jede částečně nebo úplně na bezemisní zdroje. Přibývá solárních parků, větrných farem i projektů s malými modulárními reaktory, které by mohly datová centra napájet přímo. Jen v USA se kvůli AI chystají investice do jaderné energetiky za 350 miliard dolarů (7,2 bilionu korun) do roku 2050.

A zatímco energetici rozšiřují kapacity, vývojáři zkoumají, jak udělat samotné AI výpočty úspornější. Vědci z Massachusettského technologického institutu zjistili, že umělá inteligence často počítá zbytečně přesně. Jako kdyby na každou věc používala mikroskop, i když stačí lupa. Když se výpočty trochu zjednoduší, výsledek se téměř nezmění, ale spotřeba elektřiny může klesnout až o devadesát procent.

Další posun přichází s využitím AI v samotné energetice. Startupy jako Emerald AI nebo Gridmatic vyvíjejí systémy, které sledují zatížení sítí v reálném čase a přesměrovávají výpočty tam, kde je zrovna dost elektřiny. Díky tomu se daří snižovat spotřebu ve špičce až o 15 procent, aniž by se zpomalily služby jako ChatGPT nebo cloudová úložiště. AI tak začíná řídit energii stejně, jako řídí dopravu nebo reklamy, tedy neustále, adaptivně, podle dat. Pomáhá vyrovnávat přetížení sítí, předvídat poptávku a lépe rozdělovat výkon. Paradoxně se tak stává nástrojem řešícím problém, který sama vytvořila.