Doprava umělců, jejich nástrojů a techniky, doprava diváků, provoz dějiště, marketing, organizace prodeje vstupenek – ani tak tento výčet stále zdaleka nepokrývá všechny funkční aspekty koncertu. Všechny jsou nutné a každý z nich přinejmenším potenciálně generuje oxid uhličitý nebo má jiný důsledek pro životní prostředí. Hudebníci, přičemž nejvíce bylo v poslední době slyšet o skupině Coldplay, se proto čím dál více zaměřují na ekologický dopad živého vystupování. Mezi jimi kladené otázky přitom patří tyto: „Jaký přesně je?“ a „Co s ním můžeme udělat?“

Britská rocková skupina Coldplay patří s více než půl miliardou dolarů vydělanou za jediný rok koncertování k nejvýdělečnějším živým aktům na světě. To znamená i desítky tisíc fanoušků z celého světa na jediném vystoupení a odpovídající, energeticky náročnou, pódiovou prezentaci. Manažer Coldplay magazínu Pitchfork řekl, že členové skupiny v posledních několika letech mluvili s mnoha organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí a nyní se rozhodli koncertní šňůru k novému albu Everyday Life minimálně o rok nebo dva pozdržet.

Slovy zpěváka Chrise Martina v rozhovoru pro BBC News chtějí „vymyslet, jak může naše tour být nejen udržitelná, ale zároveň přímo prospěšná. Naše příští tour bude z environmentálního hlediska nejlepší verzí takové tour. Byli bychom zklamaní, kdyby nebyla uhlíkově neutrální“. Dvaačtyřicetiletý Martin dodal, že by Coldplay ze svých koncertů rádi zcela eliminovali jednorázové plasty a z velké části využívali sluneční energii. Za největší problém nicméně označil létání.

Na CzechCrunchi jsme nedávno psali o letecké společnosti EasyJet, která jako první ve svém oboru dosáhla uhlíkové neutrality. Nepoužívá ovšem o nic méně znečišťující paliva – místo toho naopak podporuje environmentální projekty, často jinak stojící zcela mimo oblast letecké dopravy. U samotných letadel se ekologická přívětivost provozu v dohledné době naneštěstí neočekává.

Podle studie zaměřující se na vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry britským hudebním průmyslem se navíc jako největší problém ukázaly nikoliv provoz samotných kapel, ale doprava fanoušků. Mimo jiné v souvislosti s tím tak lze snahu Coldplay ocenit, avšak dodat, že v důsledku sama o sobě nemůže mít výrazný dopad.

Zároveň z toho nutně nevyplývá zodpovědnost samotných fanoušků, ale spíše mnoha nadnárodních korporací. Právě ony musí, ať už kvůli společenskému nebo politickému tlaku, zásadně změnit svoje cíle a fungování tak, aby se příslušné oblasti staly udržitelnými.

Přesto manažer Coldplay uvedl, že v jejich plánech na minimalizaci environmentálního dopadu hraje roli také doprava publika. V praxi by to znamenalo podporu cestování veřejnou dopravou nebo prostřednictvím služeb na spolujízdy. Stále by se však jednalo o činy jediné hudební skupiny a je otázka, do jaké míry by byla schopná ke stejným krokům podnítit i ostatní.

Nesmí se přitom zapomínat na fakt, že mnoho méně úspěšných umělců si zkrátka nemůže dovolit přestat koncertovat nebo investovat čas a peníze do složité organizace ekologického koncertování.

Jsou potřeba systémové změny

Hudebníci, obecněji umělci i další veřejné osobnosti bývají kritizování za pokrytectví, když podporují ekologické organizace a hnutí jako Extintion Rebellion, přičemž zároveň létají soukromými tryskáči nebo podstupují dlouhé koncertní šňůry. Mnoho z nich proto nedávno podepsalo otevřený dopis, který se k těmto nařčením vyjadřuje. Text byl zveřejněn na webu právě globálního hnutí Extinction Rebellion podporujícího občanskou neposlušnost ve jménu záchrany životního prostředí.

„Drazí novináři, kteří nás označili za pokrytce, máte pravdu,“ stojí v dopise. „Žijeme životy plné oxidu uhličitého a průmysly, kterých jsme součástí, mají obrovské uhlíkové stopy,“ popisují umělci. Zlepšení této situace podle nich vyžaduje systémovou změnu, nezávislost ekonomiky na fosilních palivech. Oni jako jednotlivci v rámci hnutí mohou své veřejné platformy využít hlavně pro šíření povědomí o závažnosti už probíhajících klimatických změn a způsobech zmírnění jejich důsledků.

Dopis podepsalo více než sto umělců, mezi nimiž jsou například herci Jude Law a Benedict Cumberbatch a hudebníci Thom Yorke, Brian Eno, Lily Allen, Mel B a Robert Del Naja z Massive Attack. Každý z nich i ostatní lidé mají samozřejmě určitou míru osobní zodpovědnosti, schopnost například svými nákupními preferencemi do určité míry ovlivnit chování firem. Ultimátní moc ale leží jednoznačně v jejich rukou a v rukou zákonodárců.

Zmíněný člen triphopové legendy Massive Attack Robert Del Naja před několika dny napsal článek pro britský list The Guardian, v němž ohlašuje přímou spolupráci skupiny s velkou studií vlivu koncertování na životní prostředí. Také on přitom zdůraznil, že nebezpečí probíhající veřejné debaty spočívá v její přílišné introspektivnosti, zaměření na jednotlivce místo systémových změn.

Dále cituje report z roku 2015, podle nějž až 93 % emisí skleníkových plynů způsobuje cestování fanoušků a provoz dejišť, kde jsou koncerty pořádány. Přesto se sama kapela v průběhu let snažila svůj přímý negativní vliv minimalizovat zakazováním používání jednorázových plastů, cestováním vlakem a přispíváním na sázení stromů. Uhlíkové kompenzace jako právě výsadba stromů však z celkového hlediska nemají dostatečný vliv – mluvit o „uhlíkové neutralitě“ v tomto kontextu je poněkud zavádějící.

Dopad koncertování na životní prostředí

Podle OSN se podobné aktivity v žádném případě nedají považovat za povolení ke znečišťování ovzduší. Evropská komise varuje, že až 85 % takových projektů nejspíš nepřinese reálné nebo měřitelné redukce skleníkových plynů v atmosféře. „Důkazy naznačují, že kompenzační programy mohou velmi špatně zasáhnout často bezhlasé původní a venkovské komunity, které k vytvoření problémů přispěly nejméně,“ dodává umělec. Zmiňuje také možnost přestat koncertovat, i tento krok by ale měl v obecném měřítku téměř zanedbatelný dopad.

Massive Attack se proto rozhodli britské organizaci pro výzkum klimatických změn Tyndall Centre for Climate Change Research zadat studii mapující ekologickou náročnost typické koncertní šňůry. Klíčovými aspekty, na které se studie zaměří, přitom mají být cestování kapely a zbytku produkce, cestování publika a provoz dějiště. Výsledná data by pak měla poskytnout pokyny, jak všechny tyto aspekty zásadně zlepšit. Tyto pokyny budou zpřístupněny hudebníkům a provozovatelům příslušných lokalit.

Zmínění umělci a jejich různé snahy zdaleka nepokrývají všechny, kteří se různými způsoby snaží aktivně přispět k minimalizaci negativního dopadu koncertování na životní prostředí. Zároveň se však ještě větší část o tento aspekt své umělecké kariéry z různých důvodů příliš nezajímá. Podobně jako u firem přitom zejména pro ta největší jména platí, že by svoje prostředky měli využívat zodpovědně a podněcovat změnu k lepšímu.