Nejlepší biohacking? Spánek a pohyb. Dech je brána do naší fyziologie, říkají autoři Brain We Are

Jiří Kryštof Jarmar a Vojtěch Hlaváček svůj projekt odstartovali dlouhými diskuzemi o fungování mozku. Hacknout ho ale může být prosté.

brainweare

Foto: Brain We Are / Facebook

Vojtěch Hlaváček a Jiří Kryštof Jarmar, autoři projektu Brain We Are

0Zobrazit komentáře

Žijeme ve stále se zrychlujícím světě, v němž to může vypadat, že žádné množství práce nebo úspěchu není dostatečné. Narazit tak můžeme na zástupy lidí, kteří se snaží svůj výkon stále optimalizovat všemožnými povzbudivými látkami nebo stimuly. Přitom základ lepšího a soustředěného života může být zdánlivě jednoduchý. Spánek ani pohyb totiž neošálíte, jakkoliv by vám nejedna reklamní kampaň na zázračné pilulky ráda tvrdila opak.

Své o tom ví i autoři projektu Brain We Are – Jiří Kryštof Jarmar a Vojtěch Hlaváček. Před pěti lety začínali s podcastem, který vzešel z jejich dlouhých diskuzí v čajovně o fungování mozku. Jakkoliv se ale jejich obor jmenuje biohacking, hackováním nemyslí ošálení těla, ale spíš jeho poslouchání. O inspiraci se podělili v podcastu Proti Proudu Dana Tržila, který si můžete přehrát v přehrávači níže.

Rad na lepší život je všude přehršel. „Každý ti řekne nějaké hacky na život, ale mně to připadá jako chodit do galerie, kde máš pokaždé jiné obrazy a expozice,“ říká Jarmar. „Nakonec stejně skončíš u základních pilířů. Suplementy nenahradí spánek. Musíš se pak vždycky vrátit k té těžké práci, do které se ti nechce, a to je třeba pohyb.“ Jemu samotnému prý pomáhá třeba silový trénink nebo vedená meditace.

Pohyb je část zdravého životního stylu, o jejíchž benefitech může být jen těžko sporu. Už méně často se ovšem v případě fyzické aktivity zmiňuje potřeba kvalitní regenerace, která zkrátka nutně zabere čas. „Jedno z největších ‚kazítek‘ současnosti je, že jsme se v určité době naučili brát čas jako zdroj a snažíme se ho využívat na maximum. Když si ale v tomto stavu člověk nakonec uvědomí, že musí odpočívat, nedovolí si skutečně vypnout,“ zmiňuje Hlaváček psychologickou překážku, která lidi často dělí od kvalitní regenerace. Totiž fakt, že se snaží každou minutu svých životů naplno využít.

Z regenerace ovšem nebude benefitovat jen fyzická schránka. Jak už totiž dokázaly výzkumy, které duo Brain We Are rádo cituje, spánek či odpočinek například po učení akceleruje paměť a schopnost si věci zapamatovat. Je to proto, že právě v noci se nám v  mozku přepisuje krátkodobá paměť na dlouhodobou. Studenti učící se na poslední chvíli na zkoušku tak paradoxně udělají líp, když se půjdou před testem pořádně prospat, než aby se učili celou noc.

Vedle spánku, regenerace a pohybu ovšem jedna „hacknutelná“ činnost v lidském těle skutečně existuje. Jedná se o dech, jehož cvičením můžeme aktivně ovlivňovat rychlost tepu srdce. „Variabilita srdečního tepu může napovědět, jestli je člověk ve stresu nebo třeba tělo ví, že se v něm něco děje,“ vysvětluje Jarmar.

„Dech je brána do naší fyziologie. To, jak dýcháme, může ve výsledku ovlivnit nejen jaké máme v dané chvíli emoce, ale i jak vnímáme emoce lidí okolo nás,“ upozorňuje Hlaváček na důležitost dechových cvičení. Je to ostatně i důvod, proč několik hlubokých nádechů, zadržení dechu a výdechů dokáže s naším psychickým stavem dělat divy a zbavit nás okamžitého stresu.

Neznamená to však, že bychom museli nutně cílit na život, který bude stresu zcela zbavený. Místo toho je dobré do něj cíleně zařadit něco, čemu Jiří Kryštof Jarmar a Vojtěch Hlaváček říkají pozitivní stres, při němž typicky startuje tepová frekvence do výšin. Je to právě třeba pohyb, snaha o porozumění, učení, ale i sauna nebo naopak studená sprcha. „Stačí ale dělat jednu věc. Obejdete se bez studených sprch, není to pro život nezbytné. Studená sprcha může stejně tak způsobit i to, že budeš nemocný,“ říká Jarmar s tím, že je třeba s jednotlivými metodami experimentovat.

Zároveň ale platí, že nic z výše uvedeného nemusí nutně znamenat, že budete v životě šťastní. K tomu ostatně nejsme jako lidé naprogramovaní. Při té vší honbě za lepším životem je třeba si přiznat i to, že občas zkrátka přijdou dny, kdy se dařit nebude. „Nevyvinuli jsme se proto, abychom každý den prožívali štěstí. Víc než cokoliv jiného je to signál, že se zrovna teď něco daří, ale neznamená to, že bych po něm měl prahnout pořád,“ doporučuje Jarmar. Štěstí je tak spíš vedlejší efekt zdravého životního stylu než jeho cíl.

Celý podcast Proti Proudu s hosty Brain We Are si můžete pustit zde.