Nejlepší rozhodnutí jsme dělali, když jsme byli pár týdnů před krachem, říká v CzechCrunch Podcastu Vít Horký
Šlo o jeden z největších úspěchů minulého roku na poli startupů v Česku. Pražské Brand Embassy odkoupil odhadem za stovky milionů korun izraelský gigant NICE a firma, za kterou stojí dvojice mladých podnikatelů Vít Horký a Damián Brhel, přinesla úsměv na tváři nejen zakladatelům, ale také investorům, kterých se podařilo do startupu během let přibrat desítky.
Ostatně Brand Embassy se během osmi let fungování podařilo v rámci investičních kol vybrat 8 milionů dolarů. První peníze do firmy přitom putovaly podle Horkého takzvaně na ksicht – to když vznikaly investiční fondy Reflex Capital Ondřeje Fryce a Rockaway Jakuba Havrlanta, které do startupu vložily prostředky i svou důvěru. Pro Damiána Brhla a Víta Horkého to ale nebyl první úspěšný prodej.
Podnikatelský příběh Víta Horkého se začal psát už před jeho osmnáctými narozeninami, kdy přešel od práce v McDonald’s do své první vlastní firmy, kterou tehdy zakládal s kamarádem Martinem Ježkem. V 17 letech tak stál v čele agentury Inspiro, která se soustředila primárně na vývoj webů. O několik let později se na programátorskou pozici ve firmě přihlásil mladičký talent Damián Brhel, který se postupně vypracoval až do role CTO (technického ředitele).
V posledních dvou letech budování Inspira se ale v pozadí začal tvořit zcela nový produkt, kterým bylo právě Brand Embassy a na který se soustředila dvojice Horký–Brhel. Po dvou letech budování si řekli, že do toho půjdou naplno, a agenturu předali do rukou třetího společníka Martina Ježka, aby se mohli soustředit na produkt. Od té doby se začala psát historie Brand Embassy, která vedla až k úspěšnému prodeji.
I proto jsme si do dalšího dílu CzechCrunch Podcastu přizvali právě zakladatele Brand Embassy Víta Horkého, který se detailně rozpovídal o tom, jak se mu podařilo získat první investice, jak se buduje firma zaměřená na zákaznickou péči, kdy měl pocit, že se jim daří produkt posouvat nejrychleji, ale také o tom, jak kombinoval tři různé lokace, početnou rodinu, psaní knihy a šéfování rychle rostoucího startupu.
„V den oznámení investice peníze přistály na účtu všem našim investorům a posléze i zaměstnancům,“ uvádí na pravou míru detaily obřího prodeje Vít Horký na začátku podcastu a naráží na to, že získat podstatnou část peněz z akvizice ihned je poměrně netradiční. Sám ale zmiňuje, že dostal on i jeho společník Brhel podstatnou motivaci k tomu, aby v izraelském NICE nadále zůstali.
Prostředí je to přitom zcela odlišné, jelikož se od startupu, kde se potkával s desítkami lidí, přesunul do korporace, která jich má tisíce, stejně jako má jinak zavedené procesy. I nadále má ale kreativní svobodu, byť značku Brand Embassy už NICE netlačí (integrovalo ji pod svůj produkt) a funguje spíše jako nástroj pro hiring lidí v Česku na další rozvoj.
„Už nějakou dobu jsem šťastný člověk.“
Ještě před prodejem Brand Embassy přišel pro Horkého vůbec první exit. To když se agentura Inspiro, kterou už v té době vedl jeho společník, přesunula do rukou skupiny Publicis. Nebyla to ale tak velká pecka jako Brand Embassy, jehož prodej pro oba spoluzakladatele znamenal minimálně desítky milionů korun. Sám Horký ale říká, že peníze mu štěstí nepřinesly, protože byl spokojen už před nimi.
Přeci jen má dnes manželku, tři děti a vedle toho vede úspěšnou firmu, která generovala slušné peníze. Za sumu z akvizice si prý nic podstatného nepořídil, ale přiznává, že se mu podařilo splnit jakýsi finanční cíl, který si s manželkou nastavili pro zajištění bezproblémové budoucnosti. V tomto ohledu pro něj prodej Brand Embassy znamená svobodu – stejně jako svobodu k tomu potenciálně budovat zcela nový produkt.
„Beru jako morální závazek, abych ve firmě i nadále nějakou dobu zůstal a pomohl rozvíjet nejen produkt, který jsme budovali přes 8 let, ale také pomohl zaměstnancům v dalšímu rozvoji. Na druhou stranu mám vedle toho čas se věnovat i novým věcem,“ říká Horký. A zároveň dodává, že období, ve kterém se chtěl ukazovat a ve kterém utrácel za poměrně nepotřebné věci, si prožil už při rozvoji agentury, a teď už potřebu utrácet za zbytečnosti nemá.