Když letos v létě udeřilo na jižní Moravu tornádo, pro vybírání peněz byly stěžejní první dva dny. Podobně tomu je i u dalších katastrof. Krize na Ukrajině způsobená ruskou invazí je ale v tomto ohledu jiná. Češi chtějí i pět dní po vypuknutí konfliktu pomáhat čím dál víc, a tak počet darů naopak s dalšími dny stoupá.
Ve všech oficiálních sbírkách už se vybralo přes půl miliardy korun. Jen portál Nadace Via Darujme.cz, který zastřešuje víc sbírek, už nyní hlásí 170 milionů korun. „V případě tornáda šlo darování po dvou dnech výrazně dolů, zatímco teď se to vůbec nezastavuje, spíš naopak. Očekávám, že to bude v dárcovství historicky největší událost,“ líčí ředitel nadace Zdeněk Mihalco.
Nejčastěji Češi posílají tisícikorunu. Průměr je výš, a to 1 996 korun. „Význam té události je obrovský, což znamená, že i dary jsou často hodně vysoké,“ líčí Mihalco. Postupně se také zapojuje čím dál víc firem. Často skrze zaměstnanecké sbírky. To znamená, že částku, kterou darují zaměstnanci, pak společnost může dorovnat nebo vynásobit. Na Ukrajinu přispívají například Avast, Heureka, GoodData, Livesport, Albert, T-Mobile nebo Oriflame.
Podle Mihalca se na neobyčejném zájmu odráží historická zkušenost a emoce. Zároveň je to ale i určitý zvyk z posledních dvou let. „Po covidu a tornádu už je to třetí krize. Společnost se naučila spolupracovat,“ líčí ředitel Nadace Via. Co se Češi naučili během tornáda, využívají bez potíží i nyní. Je to například online dárcovství, které umožní poslat peníze na pár kliknutí. Trendem loni bylo také zapojení firem.
Celkový objem vybraných peněz bude přitom pravděpodobně ještě vyšší než půl miliardy. Češi totiž přispívají i na účet ukrajinského velvyslanectví, případně na účty přímo v zemi, do které Rusko vtrhlo. Mezinárodní platební údaje zveřejnilo také ukrajinské ministerstvo obrany. Lidé tam mohou posílat peníze na nákup zdravotnického materiálu a dalšího vybavení pro vojáky. Příspěvek je možné poslat i v korunách.
Přispívalo se v uplynulých dnech ale i jinak. Uprchlíkům z napadené země rozdávaly jídlo potravinové banky. Zapojilo se jich patnáct poboček, které byly ve spojení s regionálními krizovými štáby. Desítky milionů korun pak na pomoc Ukrajině posílají české firmy, které výší svých příspěvků překonaly dokonce i než technologický gigant Google.
Od roku 2003 je majitelem anglického fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič. Během svého téměř dvacetiletého působení do něj jeden z nejbohatších Rusů napumpoval miliardy korun. Teď se však pětapadesátiletý Abramovič řízení londýnského celku vzdal. Důvodem jsou možné sankce, které mu jakožto ruskému miliardáři kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu hrozí. Ve svém vyjádření válečný konflikt nijak neadresoval, ale v pondělí se objevily informace, že by měl být sám Abramovič přímo zapojený do mírových vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Během pondělí odstartovaly na ukrajinsko-běloruských hranicích jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací o dalším vývoji eskalujícího konfliktu. Izraelský deník The Jerusalem Postpřinesl informaci, že Roman Abramovič vyslyšel volání ukrajinských zástupců a rozhodl se pomoci ve zprostředkování potenciálních mírových rozhovorů mezi oběma stranami. Zda je přímo v Bělorusku, zatím není oficiálně potvrzeno, avšak Abramovičův mluvčí miliardářovu účast v jednáních potvrdil.
„Mohu potvrdit, že Roman Abramovič byl ukrajinskou stranou kontaktován s žádostí o podporu při dosažení mírového řešení a že se od té doby snaží pomoci. Vzhledem k tomu, co je v sázce, bychom vás rádi požádali o pochopení, proč jsme nekomentovali ani situaci jako takovou, ani jeho zapojení,“ uvedl Abramovičův mluvčí pro agenturu PA. Abramovičova rodina je židovského původu a majitel Chelsea je úzce propojen s židovskými komunitami jak na Ukrajině, tak v Rusku.
Zabavení jachet a luxusních sídel
Západní země v čele se Spojenými státy v posledních dnech oznámily, že si právě na ruské miliardáře chtějí došlápnout. „Tento týden zahájíme činnost multilaterální transatlantické pracovní skupiny, jejímž cílem bude identifikovat, vypátrat a zmrazit majetek ruských společností a oligarchů, na které byly uvaleny sankce – jejich jachty, sídla a veškeré další nezákonně nabyté zisky, které můžeme podle zákona najít a zmrazit,“ uvedl koncem minulého týdne ve svém prohlášení Bílý dům, který na opatřeních a sankcích spolupracuje s evropskými spojenci.
Sankce mají cílit na takzvané oligarchy, jak se označují zpravidla východoevropští magnáti, kteří zbohatli různými způsoby po rozpadu Sovětského svazu. Obvykle mají různé politické vazby, ať už prostřednictvím vlastní účasti v některé z politických funkcí, či vazbou na přední politické představitele včetně současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Takové spojenectví pak nejbohatší Rusové obvykle využívají k vlastnímu prospěchu a obohacení.
„Elity blízké Putinovi nadále využívají své blízkosti k ruskému prezidentovi, aby drancovaly ruský stát, obohacovaly se a vyzdvihovaly své rodinné příslušníky do nejvyšších mocenských pozic v zemi na úkor ruského lidu. Sankcionovaní oligarchové a mocné ruské elity využívali rodinné příslušníky k přesunu majetku a k utajení svého obrovského bohatství,“ uvedlo ve svém prohlášení americké ministerstvo financí. Jak upozornil server CNBC, Spojené státy již oznámily i několik konkrétních jmen ruských oligarchů, na které sankce dopadnou.
Jsou mezi nimi například bývalý předák KGB, šéf diamantového dolu či někdejší místopředseda ruské vlády. Na oficiálním sankčním seznamu ale není zmíněný Roman Abramovič, který ostatně své přímé napojení na Vladimira Putina dlouhodobě odmítá. Dříve však působil jako gubernátor Čukotky a patří mezi řadu oligarchů, kteří za nejasných okolností zbohatli při rozpadu Sovětského svazu. Po jeho sankcionování volají například britští politici, a proto se ruský magnát rozhodl vzdát vedení svého londýnského fotbalového klubu Chelsea.
V krátkém a ojedinělém oficiálním prohlášení na klubovém webu Roman Abramovič uvedl, že vedení Chelsea předává do rukou klubové charitativní nadace. „Vždy jsem se rozhodoval v nejlepším zájmu klubu. (…) Proto dnes předávám správcům charitativní nadace Chelsea správu a péči o Chelsea FC. Věřím, že v současné době mají nejlepší předpoklady k tomu, aby se starali o zájmy klubu, hráčů, zaměstnanců a fanoušků,“uvedl majitel Chelsea, aniž by v prohlášení jakkoliv zmínil dění na Ukrajině.
Právě to za jedním z nejzásadnějších rozhodnutí za jeho dvacetileté působení v londýnském fotbalovém klubu stojí. Předáním vedení Chelsea do rukou správců charitativní nadace chce Abramovič eliminovat možné negativní dopady právě na klub. Platí, že bude moci do klubu dál investovat, pokud ho v tom nezastaví případné sankce, avšak denní řízení a klíčová rozhodnutí už nebudou na něm. Podle britského deníku The Telegraph Chelsea trvá na tom, že celý klub není a ani nebude na prodej, nicméně právě v závislosti na dalším vývoji situace by se mohly minimálně některé nabídky na převzetí klubu objevit.
Za řízení klubu jsou nyní zodpovědní správci nadace. Fotbalová rozhodnutí včetně přestupů, hráčských smluv či pozici trenéra budou činit stávající ředitelka Chelsea Marina Granovskaia spolu s bývalým českým reprezentantem Petrem Čechem, který je v klubu v roli technického poradce. Pár hodin po Abramovičově oznámení o změně vedení vydala Chelsea krátké prohlášení také právě k situaci na Ukrajině: „Situace na Ukrajině je strašná a zničující. Chelsea FC je v myšlenkách se všemi na Ukrajině. Všichni v klubu se modlí za mír.“
Pomoc židovské obce
Někteří ruští miliardáři už však proti konfliktu na Ukrajině vystoupili, jak informuje agentura Reuters. Jeden z nejbohatších Rusů a spoluzakladatel Alfa Banky Michail Fridman v dopise zaměstnancům uvedl, že tento konflikt vrazil klín mezi oba východoslovanské národy Ruska a Ukrajiny, které jsou přitom po staletí bratry. Zakladatel hliníkárenského obra Rusal Oleg Děripaska zase v příspěvku na Telegramu volal po co nejrychlejším zahájení mírových jednání.
„Narodil jsem se na západní Ukrajině a žil tam do svých 17 let. Moji rodiče mají ukrajinské občanství a žijí ve Lvově, mém oblíbeném městě. Velkou část svého života jsem ale strávil také jako občan Ruska budováním a rozvojem podniků. Jsem hluboce spjat s ukrajinským a ruským národem a současný konflikt vnímám jako tragédii pro oba národy,“ uvedl Michail Fridman. Předky na Ukrajině, ale také v Bělorusku má i sám Abramovič, který má vedle ruského pasu i portugalské a izraelské občanství.
Abramovičovo zapojení do mírových jednání potvrdil pro The Jerusalem Post také ukrajinsko-ruský režisér Alexander Rodňanskij, který je v úzkém kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž byl původně hercem. Podle Rodňanského se ukrajinští představitelé obrátili na židovskou komunitu v Rusku s žádostí o pomoc ve zprostředkování mírových jednání. „Ukrajinci se snažili najít v Rusku někoho, kdo by jim pomohl najít mírové řešení. Obrátili se s žádostí o pomoc a Roman Abramovič je ten, kdo se rozhodl pomoci a zmobilizovat podporu pro mírové řešení,“ uvedl Rodňanskij.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.