Ještě před pár lety byla fotbalová Barcelona klubem, k němuž vzhlížel celý svět – byla prototypem úspěchu. Dnes je ale situace jiná, a to především v souvislosti s finančním hospodařením. Slavný celek se topí ve velkých dluzích, přesto ale nakupuje jako na běžícím páse. Naposledy získal jednoho z nejlepších útočníků současnosti, Roberta Lewandowského. A také kvůli němu se zbavuje svého klubového bohatství, což by ho v následujících letech mohlo stát renomé. Jak si tedy v Katalánsku mohou dovolit utrácet za hvězdy, když mají hluboko do kapsy?

Uplynulá sezóna se barcelonským fotbalistům příliš nevydařila. V domácí lize skončili druzí za rivaly z Realu Madrid, v Lize mistrů pak vypadli už ve skupinové části, což pro tým takových kvalit není zvykem. I proto byl prezident klubu Joan Laporta motivovaný k výživnému letnímu přestupovému období, v rámci kterého chtěl do dresu Barcelony obléct nové posily.

Katalánskému velkoklubu se již upsali čtyři noví hráči, jmenovitě Franck Kessié z AC Milán, Andreas Christensen z Chelsea, Raphinha z Leedsu a nově i hvězdný Polák Robert Lewandowski z Bayernu Mnichov. Svým způsobem se dá za nového hráče považovat i Ousmane Dembélé, který sice hráčem Barcelony už byl, ale prodloužil smlouvu až po vypršení té původní.

Zatímco Kessié a Christensen přišli zadarmo, protože jim skončily smlouvy v předchozích klubech, za Raphinhu a Lewandowského musela Barcelona zaplatit. Brazilské křídlo stálo podle dostupných informací 58 milionů eur (1,4 miliardy korun) a Leeds má přislíbeno až 10 milionů eur v bonusech, Lewandowski pak 45 milionů eur (1,1 miliardy korun) plus 5 milionů eur v bonusech pro Bayern.

Foto: PSG

Lionel Messi loni z Barcelony odešel do pařížského PSG

Bez bonusů tak dala Barcelona jen za dva hráče dohromady 103 milionů eur, respektive zhruba 2,5 miliardy korun. Pouze dva fotbalové kluby daly za posílení svých řad v tomto přestupovém okně více peněz. Tím byly Manchester City, který utratil 108 milionů eur, a Leeds s částkou 105 milionů eur. Vedení barcelonského týmu to navíc udělalo i přesto, že má astronomické dluhy.

Když loni Barcelonu zdarma a pro katalánský klub tak trochu potupně opouštěl Lionel Messi, jeden z nejlepších fotbalistů historie, Laporta zmínil, že má jeho klub dluhy přesahující miliardu eur. Jak uvádí twitterový účet SwissRamble, který fotbalový byznys analyzuje, momentálně se Barça topí v dluzích ve výši 1,2 miliardy eur, což je téměř 30 miliard korun. Jde o třetí nejvyšší dluh na globální fotbalové scéně.

Vyšší zadlužení mají jen dva týmy z anglické Premier League – Chelsea, kterou dotoval ruský oligarcha a její bývalý majitel Roman Abramovič, a Tottenham, jenž financoval nový stadion. Barcelona však žádné finanční injekce od bohatých majitelů nemá. Stejně tak ani nefinancovala rekonstrukci domácí arény (na to se teprve chystá). Způsobila si to vesměs „sama“, a to hlavně kvůli historickému přeplácení svých hráčů.

Risk, který ji může stát renomé

Proto se logicky nabízí hlavní otázka, jak si Barcelona může dovolit stále kupovat hráče za více než 100 milionů eur, když má tak obří dluhy? Odpovědí je rozprodání klubu, které nyní prezident klubu Joan Laporta provádí. Vedení španělského celku se například rozhodlo prodat 49,9 procenta své divize pro merchandising a plánuje se vzdát až 25 procent svých televizních práv. Zatím prodalo 10 procent televizních práv americké skupině Sixth Street za 207 milionů eur (5 miliard korun).

Za prodej merchandisingové a licenční divize, nazývané zkratkou BLM, měla Barcelona inkasovat 300 milionů eur (7,4 miliardy korun), přičemž za čtvrtinu televizních práv by v následujících pětadvaceti letech (dobu, po kterou se jich vzdává) mohla získat až 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Dohromady tak jde o částku okolo 800 milionů eur (téměř 20 miliard korun), ze které chce teď i v budoucnu čerpat.

Do toho lze ještě připočíst i nové čtyřleté sponzorství se streamovací službou Spotify za odhadovaných 280 milionů eur (6,9 miliardy korun), díky kterému budou hráči nosit dresy s jejím logem, a to po dobu tří sezón. Součástí smlouvy bylo i přejmenování domácího stadionu Barcelony na Spotify Camp Nou.

Fotbaloví i finanční experti se ale shodují, že je krok ohledně odprodejů velmi riskantní. Laportovo rozhodnutí totiž zjevně obětuje budoucí zisky z propagace i televize na úkor okamžitého utrácení za nové posily. Barcelonské vedení ale patrně věří, že nákup nových hráčů dostane klub z krize a úspěch, který přinese, zvýší příjmy natolik, že klub dosáhne úrovně udržitelnosti.

Možná se to podaří, vždyť Barcelona donedávna patřila podle příjmů obvykle mezi dva nebo tři nejbohatší kluby na světě – například za sezónu 2018/19 dosáhla příjmů na úrovni 990 milionů eur (24,3 miliardy korun). Pořád jde ale o velký risk.

Situace okolo finančních záležitostí Barcelony je navíc zamotaná i proto, že do hry vstupují dva další zásadní aspekty – finanční fair-play a platové stropy. Podle pravidel fotbalové organizace UEFA totiž kluby nesmí utratit více, než samy vydělají. To je v případě Barcelony aktuálně utopie, loni vykázala ztrátu 555 milionů eur (vůbec největší ztráta jakéhokoliv fotbalového klubu v historii), více než čtyřnásobek oproti roku 2020.

Foto: FC Barcelona

Na post šéfa Barcelony přišel Joan Laporta v roce 2021

Pokud tak za Barcelonu chtějí noví hráči nastupovat, musí se klub jiných zbavit. I když totiž Barça smlouvy s Kessiém, Christensenem, Raphinhou, Lewandowským (i Dembélém) již podepsala, reálně za ni stále nemohou hrát. Vedení klubu je prozatím kvůli nastaveným finančním regulím nemůže registrovat – bude muset nejprve prodávat, aby se vešla do platového stropu. Ten liga určuje klubům podle hospodaření v minulých letech k zabránění tomu, aby se kluby nezadlužily natolik, že by došlo až k insolvenci.

Ve hře je kromě několika jiných hráčů prodej nizozemského záložníka Frenkieho de Jonga. O něj se zajímá Manchester United, který by mohl být ochoten zaplatit sumu pohybující se kolem 75 milionů eur. Kuriózní je celá situace v tom, že zatímco sám de Jong by si dle dostupných informací nejspíše přál zůstat v Barceloně, jeho klub ho k prodeji tlačí, protože potřebuje peníze i kapacitu pod platovým stropem.

Celou věc ovšem komplikuje skutečnost, že Barcelona svému hráči údajně dluží na výplatě v přepočtu téměř půl miliardy korun z minulé sezony a zatím není jasné, zda, jak a kdy je plánuje uhradit. Podle britských médií je to nicméně jeden z aspektů, který dotažení přestupu z Barcelony do Manchesteru United brzdí.

V neposlední řadě se v případě Barcelony spekuluje o prodeji alespoň části produkční divize Barça Studios, v rámci které tvoří nejrůznější sportovní audiovizuální obsah. Za menšinový podíl by mohla získat okolo 200 milionů eur (4,9 miliardy korun), což by aktuální finanční situaci katalánského velkoklubu mohlo pomoci. Jak se ale celá situace nakonec vyvrbí, je zatím ve hvězdách.