Německý startup chce dát Evropě moderní bojovou stíhačku. Nemá pilota a ovládá ji umělá inteligence
Evropa sází na vlastní technologie. S novou stíhačkou bez pilota chce ukázat, že i zde může vznikat konkurence pro americké vojenské projekty.
Až donedávna znělo jako sci-fi, že by nad bojištěm létala stíhačka bez pilota. Postupně se to ale stává realitou. Po USA a Austrálii bude brzy mít takový letoun i Evropa. Německý startup Helsing představil své nové letadlo CA-1 Europa. Jedná se o stroj, který má podporovat pilotované stíhačky, létat samostatně a v případě potřeby i v roji jiných dronů. První testovací let se očekává kolem roku 2027 a pokud vše půjde podle plánu, mohla by být Europa připravena k nasazení zhruba do konce desetiletí.
Moderní stíhačky stojí desítky až stovky milionů eur a každá jejich ztráta je pro armádu citelná. Podle Helsingu má Europa stát jen zlomek ceny klasické stíhačky. Přesnou částku firma neuvádí, ale podle odborníků by se mohla pohybovat v podobných řádech jako jiné autonomní letouny, tedy v desítkách milionů eur. Tak nízkou cenu umožňuje fakt, že nemá pilota, a tím pádem ani kabinu, vystřelovací sedačku nebo systém životní podpory. Zároveň je menší, jednodušší a navržená tak, aby se dala vyrábět rychle ve velkém počtu. Pokud se některé stroje zničí, armáda je dokáže snadno nahradit.
Evropa se tak snaží dohnat trend, který už odstartovaly Spojené státy či Austrálie. Americké letectvo testuje podobné věrné parťáky pro své stíhačky a Australané mají vlastní model MQ-28 Ghost Bat. Právě tomu je Europa vzhledově i velikostí blízká. Letoun vzniká s důrazem na evropskou soběstačnost, tedy aby nebyl závislý na amerických nebo asijských dodavatelích.
Helsing je relativně mladá firma. Založili ji technologičtí podnikatelé teprve v roce 2021, výrazně do ní investuje i zakladatel Spotify Daniel Ek. Nejdřív vyvíjela software s umělou inteligencí pro armády. Po ruské invazi na Ukrajinu začala vyrábět menší drony pro ukrajinské síly a postupně se dostala k ambicióznějším projektům. Letos koupila německého výrobce letadel Grob, který dodává cvičné stroje třeba britskému letectvu. Díky tomu má vlastní továrny i zkušenosti s výrobou.
Podstatné je, že Europu bude řídit umělá inteligence. Systém Helsingu zvaný Centaur už zvládl pilotovat stíhačku Saab Gripen v testech nad Baltem. AI tam dokázala vyhodnocovat situaci, manévrovat a připravit útok rychlostí, jakou člověk nezvládne. Vedle toho letoun dostane ochranu proti radarům díky různým rušičkám a nástroj, který umožní spolupráci s ostatními letadly a velením na zemi.
Podle expertů může být právě schopnost vyrábět takové stroje ve velkém a za nižší cenu pro Evropu klíčová, přičemž se očekává zájem z Velké Británie. Po letech úspor totiž armády rychle doplňují stavy a současně chtějí chránit piloty. „Budoucnost bojového letectva je v dostupných systémech, kde hlavní hodnotu přináší software a inteligence,“ říká analytička Stephanie Lingemann z Helsingu.
Analytik Douglas Barrie z londýnského IISS, mezinárodního think-tanku specializovaného na bezpečnost a obranu, upozorňuje, že pro mladou firmu je sice velký krok přejít od menších dronů k proudovému bojovému stroji, ale není to nemožné. Příkladem je americký startup Anduril, který také začínal mimo letecký průmysl, ale dokázal se prosadit, když vyvinul vlastní bojový dron a získal zakázky od amerického letectva. „Pokud Helsing zvládne rychle rozjet výrobu a efektivně nasadit software, může překvapit i velké zavedené zbrojovky,“ dodává Barrie pro Reuters.
