Nevyhořte v práci s Hughem Jackmanem. Slavný herec aplikuje jednoduché pravidlo

Filmový Wolverine ví moc dobře, co je to přepracovanost a vyhoření. Proto se řídí metodou 85/15, kterou jedou i špičkoví sportovci.

Filip HouskaFilip Houska

reynolds-jackman_1

Reprofoto: Ryan Reynolds/YouTube

Ryan Reynolds a Hugh Jackman

0Zobrazit komentáře

Je silný, rychlý, skvěle se regeneruje, jde z něj strach a má nebezpečně ostré adamantiové drápy. Takový je ale Hugh Jackman pouze ve filmech, kde hraje Wolverina. V běžném životě je člověkem, který musí řešit problémy jako zbytek světa – a vyhoření je jedním z nich. Syndrom, který bují zejména z přílišné přepracovanosti, je reálnou hrozbou i pro áčkové hollywoodské herce. A když někdo jako on radí, jak tomu předejít, mohou si odnést nějaký tip i ostatní.

Možná jste se i vy někdy ocitli v situaci, kdy jste se ráno budili s úzkostnými pocity a přehnaným přemýšlením nad tím, jestli vaše práce dává smysl. Syndrom vyhoření je vážný problém, který má jen v Česku ohrožovat až pětinu populace. Někdy se lidé dostanou do začarovaného kruhu, kdy jsou natolik přepracovaní a psychicky vystresovaní z nálože práce, že se v jejich hlavách přepne pomyslný knoflík a ocitnou se v otupělém stavu, z něhož se jen těžko dostává ven.

Vyhoření se ale dá předcházet, pokud si člověk uvědomí, že se něco takového blíží – syndrom totiž nastupuje v několika fázích. Když už sami na sobě začnete pozorovat, že toho máte na stole jednoduše moc, zanedbáváte své nejbližší, nemáte čas na věci, které vás dělají šťastnými, a třeba si všimnete, že přestáváte řešit i ty nejzákladnější hygienické úkony, zastavte se, párkrát se zhluboka nadechněte a osvojte si pravidlo 85/15, kterým se řídí špičkoví sportovci i Hugh Jackman.

Nemá smysl jet nadoraz

Dnešní hektická doba si vyloženě říká o to, aby toho lidé chtěli stihnout maximum za co nejkratší čas. Prostě takový sprint. Hugh Jackman, který mimo jiné teď trénuje na roli v novém Deadpoolovi s Ryanem Reynoldsem, ale pracovní nasazení chápe spíše jako maraton, během kterého musí člověk chytře rozprostírat svůj výkon a nevyčerpat se hned v začátcích. A právě s tím se pojí i pravidlo 85/15, nazýváno také 85 %, kdy lidé v práci nejedou nadoraz, na maximum, ale šetří síly.

„Když většině špičkových sportovců řeknete, aby běželi na 85 procent své kapacity, poběží rychleji, než když jim řeknete, aby běželi na 100 procent. Jde spíše o uvolnění, formu a optimalizaci svalů správným způsobem,“ řekl Jackman v podcastu Tima Ferrisse. Efektivitu tohoto přístupu ve světě běžců dobře ilustruje i americký sprinter Carl Lewis, který opakovaně vyhrával závody, ačkoliv běžně ze startovních bloků vybíhal jako poslední. Byla za tím strategie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V momentech, kdy soupeři na posledních desítkách metrů trati takříkajíc zařazovali vyšší rychlost a šli proti limitům svých těl, Lewis udržoval konstantní tempo na 85 procentech – a stále je dokázal předběhnout. Dodatečná námaha jim totiž odčerpávala energii, což se odráželo na jejich přirozené formě. Ve skutečnosti tak zpomalovali – a závod mohli prohrát. Za svou kariéru vyhrál Lewis devět olympijských zlatých medailí, tudíž pravidlo 85/15 zjevně mělo svůj význam. A lze ho aplikovat i na pracovišti.

schlesinger

Přečtěte si takéNeumíme žít podle sebe, proto jsme nešťastní, říká kouč sportovcůNeumíme žít podle sebe, proto jsme tak často nešťastní, říká kouč vrcholových sportovců

Základní poučka spočívá v tom, že je vhodné si zbylých 15 procent z nasazení nechávat pro sebe. I podle některých expertů na duševní zdraví je tento přístup vhodný pro udržování „stabilní rychlosti“ a nepřetěžování se. „Pracovat na 85 procent neznamená polevit. Je to prostě zabudování určité péče o sebe do pracovního dne a uvědomění si, že náš nejlepší výkon je dostačující, jinak to povede k vyhoření,“ říká například britská odbornice Anji McGrandles, která radí s duševním zdravím na pracovištích.

Samozřejmě je k tomu potřeba přistupovat s rozmyslem. McGrandles má i několik konkrétních tipů, jeden z nich označuje za nástroj 1-3-5. Spočívá v tom, že si na začátku dne vybereme ze seznamu jeden velký úkol, tři střední a pět menších a na ně se pak soustředíme. Dále je dobré si naplánovat přestávky nebo dát všem jasně najevo, že máte své hranice. A uvědomit si, že život není jen vypjaté pracovní nasazení, které se dříve nebo později na člověku podepíše.

Rychle se rozvíjející ekonomika, slunce a pláže. U pracovních nomádů vyhrává na plné čáře Dubaj

Dubaj, Málaga, Miami, Abú Zabí a Lisabon. To jsou podle společnosti Savills nejlepší města pro práci na dálku. A k lepším časům se schyluje i v Praze.

dubaj-nahled

Foto: Gijs Coolen / Unsplash

Dubaj se umístila na prvním místě žebříčku Savills Executive Nomad Index 2023

0Zobrazit komentáře

Otevřít si notebook ve stínu palmy, jejíž listy šumí v mořském vánku. Tak si nejspíš valná většina společnosti představuje kancelář digitálního nomáda. Jenže nomádi, kteří působí na vysokých pozicích, případně jsou přímo vlastníky firem, hledají zcela jiné pracovní zázemí. Alespoň to vyplývá ze žebříčku Savills Executive Nomad Index 2023, který pravidelně vyhodnocuje nejlepší lokality pro lidi, kteří pracují na dálku.

Žebříček se spíše než na typické digitální nomády, tedy volnomyšlenkáře, kteří po světě korzují s batohem, zaměřuje na takzvané exekutivní nomády. Jde o stejně neposednou větev pracujících, kteří se však pohybují výhradně v zavedených firmách, kde působí jako vrcholoví manažeři, IT specialisti, případně si sami založili vlastní byznys.

A i když nejde o homogenní skupinu, exekutivní nomádi potřebují zejména to, aby země byla jejich pracovnímu nastavení otevřená. Žebříček tak hodnotí, jaké programy víz a případně jinou alternativu, která jim umožňuje pracovat bez omezení, pro ně daná destinace nabízí. Značnou výhodu v tomto ohledu mají USA a evropské země, které jsou již součástí velkého ekonomického bloku umožňujícího volný pohyb osob za účelem bydlení nebo práce.

Města, která se umístila na prvních pěti příčkách, však kromě vhodných pracovních podmínek spojuje také jejich umístění na pobřeží, pestré kulturní vyžití a možnosti navazování kontaktů. Celoročně mají navíc příznivé podnebí, vysokou životní úroveň i kvalitní a zároveň dostupné nájemní bydlení.

navrh-bez-nazvu

Foto: Savills Executive Nomad Index 2023

Letos se na prvním místě umístila Dubaj, která sesadila z vedoucí pozice Lisabon. V portugalském hlavním městě totiž nájemné v první polovině roku meziročně stouplo o 13,9 procenta, kdežto v Dubaji jen o 5,4 procenta. Dubaji hraje do karet také to, že se zde rychle rozvíjí odvětví fintech a finančních služeb, má daňově osvobozené podnikatelské prostředí, vysokou životní úroveň a mezinárodní letiště.

Působí zde především takzvaní manažerští nomádi a podle Savills Executive Nomad Index 2023 jde o takzvané dinkies – tedy bezdětní s dvojím příjmem. Ti dávají přednost životu ve vysokých rezidenčních budovách v centru Dubaje, tedy v blízkosti finančního centra DIFC (Dubai International Financial Centre) nebo v Dubai Marina, jelikož se blízko něj nacházejí významné byznysové čtvrti Media City a Internet City.

Na druhém místě v žebříčku se umístila španělská Málaga, které v posunu pomohlo loňské zavedení španělského víza pro digitální nomády. Velkým plusem města je příjemné klima, k tomu pláže, kultura, gastronomie, ale také relativně dostupné nájemní bydlení, které je o polovinu nižší než u evropských konkurentů v indexu. Kousek od centra města se nadto nachází mezinárodní letiště, což je další přidaná hodnota pro manažery, kteří se spoléhají na pravidelné cestování.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky lákavému slunci, nízkým daním a nekonečným plážím se na třetí místo žebříčku dostalo Miami. Čerstvě se sem přesouvají ti, kteří předtím působili například v New Yorku či Chicagu, což zvedlo poptávku po luxusních nemovitostech, jakož i po kvalitním soukromém vzdělávání. Index tak ukazuje, že se do Miami stěhují spíše movitější nomádi, kteří chtějí bydlet raději v domech než v bytech.

První pětici uzavírají Abú Zabí a Lisabon. Město v Emirátech je oblíbené zejména u severoevropských nomádů, kteří zde mohou využít víza pro práci na dálku. A pro ty, kteří se zde rozhodnou pracovat delší dobu, jsou určena zlatá víza. Ta mají přilákat především investory do nemovitostí a také globální talenty z kreativních odvětví, finančních služeb a start-upů.

Česko je na žebříčku zatím v nedohlednu, ale v budoucnu by se to mohlo změnit. Česká vláda totiž koncem června schválila program Digitální nomád, který umožní IT specialistům z vybraných zemí mimo EU jednodušší pobyt. Žádost o pobytové oprávnění by měla být vyřízena do 45 dnů od jejího podání nomádům z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, USA a Tchaj-wanu. V Česku přitom dosud žádná podobná povolení neexistovala.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre