Nová oranžerie? Nikoli, v Praze 6 vzniká nová mateřská škola připomínající zahradní pavilon
Školka je pasivní, bude také sloužit místní komunitě, která sem bude moci chodit do keramické dílny i menší tělocvičny.
Kousek za nádražím Veleslavín stojí základní škola Červený vrch. K ní nyní přibude i mateřská škola, umístěná přímo do areálu základky. Školka je navržená do svahu a do ulice působí jako třípodlažní městský dům. Směrem do zahrady ale připomíná spíš dvoupodlažní oranžerii. Teď se začala stavět.
Podoba mateřské školy vzešla z architektonické soutěže, kterou vyhrálo studio re:architekti. K dispozici měli nepravidelný rohový pozemek. Zadání bylo usadit sem novou budovu co možná nejlépe. Studio vyhrálo právě díky umístění do svahu, díky kterému zůstala co největší část zahrady volná.
Je to hlavní výhoda školky. Její jižní fasádu tvoří dvoupatrová prosklená zimní zahrada, jednotlivé třídy se s ní mohou propojit pomocí širokých dveří. „Vzniká tak větší variabilní prostor v bezprostředním kontaktu se zahradou, což je skvělé zejména pro jarní a podzimní období, kdy ještě není ideální počasí pro celodenní pobyt venku,“ líčí architekt Vojtěch Ružbatský z ateliéru re:architekti.
Školka je navržená v pasivním standardu – má velmi nízkou energetickou náročnost a je vytápěná pouze z obnovitelných zdrojů, zejména pak pomocí geotermálních vrtů. Prosklená zimní zahrada slouží jako pasivní energetický předprostor. „Díky možnosti přirozeného větrání pomocí střešních komínů pomáhá regulovat teplotu v přilehlých třídách,“ vysvětluje Ružbatský. Součástí výbavy je ale také rekuperace, kdy odpadní voda předehřívá novou vodu pomocí tepelných výměníků. Je tu také zelená střecha a retenční nádrž na vodu dešťovou.
Nejsou to ale jediné ekologické principy nové školky. Na krajinářském řešení se podílelo symbio studio, které se v zahradě snaží rozvíjet vnímavost dětí k okolnímu prostředí. V zahradě tak budou domácí dřeviny a byliny, pestrá stanoviště pro motýly a hmyz i prostor pro hospodaření s dešťovou vodou. Zahrada je rozdělená na pět částí, každá má svůj motiv. Je tu například louka s koloběžkovou dráhou, lesní mýtina s altánem a potůčkem, pískoviště s mlžidlem či terasa u výtvarné dílny.
„Zahrada dává prostor různorodé imaginativní krajině za využití topografie místa, přírodních materiálů a rostlin. Pestrý zahradní svět, poskytující prostor pro volnou hru dětí a jejich odpočinek, je tvořen především pomocí rovinatých a zvlněných částí, slunných a stinnějších zákoutí, rostlin, vody, písku a dřeva,“ popisuje architekt. Přírodní materiály se ale podílejí i na architektonickém výrazu celé budovy. Například okna jsou z dubového dřeva.
Samotná budova je jednoduchá a navržená tak, aby vyplnila každodenní činnost školky. Hlavní vstup je v přízemí, stejně jako sborovna, kuchyně a dvě místnosti pro zájmové aktivity – je tu keramická dílna a malá tělocvična, obojí přitom bude sloužit i pro místní komunitu.
Ve vyšších podlažích jsou umístěné třídy, celkem jsou čtyři a všechny se otevírají směrem do zahrady. Každá má také vlastní zázemí a funguje samostatně. Vstupuje se do nich z centrální haly, kde jsou zároveň šatny propojené s umývárnami. Třídy slouží jako univerzální prostor. Děti si tu mohou hrát, odpočívat, stravovat se, to všechno, aniž by přecházely z místnosti do místnosti. Zároveň lze ale prostor rozdělit závěsem na klidovou a herní zónu.
