Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství do kin po celém světě vstoupil na konci minulého týdne a už stihl vydělat více než většina filmů od začátku pandemie za celou dobu strávenou na plátnech. Zatímco se tak množí kritické hlasy vůči šablonovitým superhrdinským titulům, jejich status strojů na peníze je nepopiratelný.

Nový Doctor Strange v kinech za první víkend vydělal 450 milionů dolarů (10,7 miliardy korun). 185 milionů z toho za vstupenky zaplatili diváci ve Spojených státech, což představuje druhý nejlepší výsledek od začátku pandemie (prvenství drží Spider-Man: Bez domova s 253 miliony). Je to také nejlepší domácí výsledek pro film režiséra Sama Raimiho, který s prvním Spider-Manem v roce 2002 stál u zrodu moderních superhrdinských blockbusterů.

Mimo Spojené státy si pak marvelovské dobrodružství v alternativních dimenzích přišlo na 265 milionů dolarů, tedy opět druhý nejlepší výsledek od počátku roku 2020. Je to o pouhých 17 procent méně než vyvrcholení pavoučí trilogie s Tomem Hollandem, a naopak více než dvojnásobek výdělků snímku The Batman. Celkově novinka dosáhla na čtvrtou příčku nejsilnějších premiér titulů z univerza Marvelu (MCU).

Podobně působivé jsou výsledky z českých kin. Poslední marvelovka zde mezi čtvrtkem a nedělí do kin přitáhla 150 tisíc diváků (170 tisíc se středeční předpremiérou). To je druhé nejvyšší číslo pro zahraniční produkci od začátku pandemie, celkově si stříbrnou pozici udržela komedie Vyšehrad: Fylm se 173 tisíci diváků. Jinými slovy, Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství je jednoznačný hit, který nejspíš může počítat s překročením hranice miliardy dolarů v globálních příjmech.

Foto: Falcon

Film Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství

Jedinou otázkou bude, do jaké míry další návštěvnost ovlivní reakce na film plné uznání pro Raimiho hororové prvky, ale zároveň frustrace z neuspokojivé zápletky nebo chybějícího vývoje postav. Často bývá zmiňováno například nedostatečné využití konceptu mnohovesmíru, které se do velké míry spokojí jen s několika alternativami hlavní postavy či vizuálními atrakcemi.

Jako silný kontrast se přitom v zahraničních recenzích zmiňuje nezávislý akční snímek Everything Everywhere All at Once se svými skutečně šílenými nápady, nevázanými potřebou zapadnout do velkého univerza cílícího na co největší publikum. Ostatně i v dojmech na CzechCrunchi jsme nakonec byli kritičtí vůči velice konvenčnímu rozuzlení zápletky druhého Doctora Strange.

Celkově mírně nadprůměrné hodnocení (agregátor recenzí Rotten Tomatoes u kritiků hlásí skóre 6,5 z 10) přitom odráží dlouhodobější trend dnešních superhrdinských filmů. Zejména tituly Marvelu na jednu stranu nabízejí spolehlivou kvalitativní úroveň a skvělé technické zpracování, čím dál více jim ale chybí přidaná hodnota nad rámec předvídatelné večerní zábavy.

I filmaři jako Martin Scorsese, Francis Ford Coppola nebo Steven Soderbergh v souvislosti s tím už déle mluví o chybějících silnějších příbězích, které publikum staví před náročnější morální dilemata nebo složitější postavy. Superhrdinské blockbustery přinášejí mnoho zajímavých atrakcí, ale schází jim ambice posouvat filmové umění nad rámec postmoderních žánrových koláží či nekonečného propojování velkého univerza.

Foto: Falcon

Významnou roli má ve filmu i Wanda Maximoff, kterou hraje Elizabeth Olsen

Mnohdy zajímaví tvůrci jako Sam Raimi potom musí pracovat v rámci vymezených mantinelů tak, aby šlo MCU rozšiřovat stále dál. Šéf Marvelu Kevin Feige si je tohoto aspektu vědom a jako v případě nedávných Eternals se snaží spojit typické prvky s autorskými vizemi. To nicméně, právě jako u Eternals, někdy ještě více odhaluje limity takového přístupu.

MCU se každopádně v blízké době nikam nechystá. Finanční úspěch druhého Doctora Strange demonstruje, že v současné podobě u širokého publika stále funguje skvěle. Feige pak na letošním dubnovém CinemaConu odhalil, že už nyní jsou připravené obecné plány pro univerzum až do roku 2032. Jestli to znamená další dekádu téhož v jiných barvách, nebo se počítá s výraznějším narušováním konvencí, teprve uvidíme.