Takřka přesně před dvěma měsíci se akcie německé společnosti Wirecard na frankfurtské burze obchodovaly za více než 100 eur za kus. Pak se ale naplno provalil obří skandál, když firmě při kontrole účetních výkazů chyběly téměř dvě miliardy dolarů. A začal střemhlavý pád k zemi, který poslal hodnotu akcií Wirecardu k jedinému euru a celou firmu teď i z prestižního akciového indexu.

V posledních týdnech jsme mohli sledovat vskutku spektakulární pád dříve jedné z nejhýčkanějších německých technologických firem. Wirecard symbolizoval úspěch Německa na globální finančně-technologické scéně, za což byl v roce 2018 odměněn zařazením do indexu DAX, v němž je 30 předních veřejně obchodovatelných německých firem.

Teď se z něj však po velkém skandálu poroučí a celá země jen kroutí hlavou, jak se to mohlo stát. Tedy samozřejmě ani ne tak samotné vypadnutí z indexu, ale spíše dlouhotrvající manipulace s finančními výkazy, které nakonec přivedly firmu až do insolvence. Bývalý šéf Wirecardu Markus Braun je teď podezříván z podvodu a jeho dlouholetý kolega a provozní ředitel Jan Marsalek před úřady raději prchl a Interpol ho zařadil mezi nejhledanější osoby světa.

Vše se začalo pro Wirecard, který ročně zpracovával desítky miliard eur v kreditních a debetních transakcích, rozpadat ve druhé polovině června. Tehdy auditoři oznámili, že nemohou na účtech (které nakonec zřejmě vůbec neexistovaly) dvou asijských bank najít 1,9 miliardy eur, s nimiž firma počítala ve své rozvaze.

Akcie začaly raketově padat, firma následně přiznala, že téměř dvě miliardy eur ji skutečně chybí, došlo k zatčení jejího šéfa a o pár dní později musel Wirecard vyhlásit insolvenci. A nyní přichází jedno z logických vyústění – Wirecard již nepatří mezi německou smetánku, a tak končí také na indexu DAX, kde ho nahradí další technologický hráč, tentokrát však z jiné oblasti.

Čest objevit se po boku společností jako Adidas, Allianz, BMW, Siemens, SAP či Deutsche Bank bude mít skupina Delivery Hero, která se specializuje po celém světě na doručování jídla z restaurací a dalších produktů. O to byl v době pandemie obrovský zájem, a tak akcie společnosti od poloviny března vyrostly zhruba o 80 procent.

Přestože má Delivery Hero sídlo v Berlíně, je zajímavé, že v samotném Německu již prakticky nepůsobí. Své německé značky jako Foodora, Lieferheld či Pizza.de firma loni prodala nizozemskému konkurentovi Takeaway.com a soustředí se na více než 40 jiných zemí napříč Evropou, Latinskou Amerikou, Asií, Středním východem a severní Afrikou. Od roku 2015 ji patří také české Dáme jídlo.

Jak upozornil deník The Financial Times, Delivery Hero sice zatím během své devítileté historie nevykázalo jediný celoroční profit, nicméně sama firma teď považuje zařazení do indexu DAX za potvrzení důvěry v její platformu. Pod vedením spoluzakladatele a výkonného ředitele Niklase Östberga se Delivery Hero před třemi lety vydalo na burzu, kde nyní jeho hodnota atakuje 20 miliard eur.

„Delivery Hero právě oznámilo silné finanční výsledky za druhé čtvrtletí roku 2020, což dokazuje, že naše strategická rozhodnutí i nadále vedou k vynikajícím výsledkům,“ prohlásil Östberg. Jeho firma za druhý kvartál oznámila narůst objednávek o 95 procent s tím, že jich dokázala doručit za jediný měsíc poprvé 100 milionů.

Letošní rok tak má být první, v němž Delivery Hero na svých platformách zaznamená přes jednu miliardu objednávek. Vedle tuzemského Dáme jídlo k tomu přispívá přes dvacet obdobných služeb ve více než 600 městech po celém světě. I s ohledem na rostoucí popularitu rozvozů berlínská skupina zvýšila zhruba o 200 milionů eur svůj odhad na celoroční příjmy, které v roce 2019 dosáhly na 1,46 miliardy eur.