Nový technologický normál podle Jana Antoše z Trasku: Práce odevšad, hyperautomatizace a lepší digitál
Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v Trasku
Rok 2020 byl, měřeno rychlostí vývoje a inovací, jeden z nejzajímavějších. Lidstvo udělalo skok dopředu – technologický skok. Proběhla překotná digitalizace služeb a obchodu. Nákupy se přesunuly do online světa a nuceně se zdigitalizovala také populace, od dětí v základní škole až po seniory. A to zdaleka není vše.
Ve firmách proběhly rychlé transformace a digitalizace portfolia, přechod na vzdálené fungování donutil zautomatizovat řadu procesů. Tyto změny s koncem pandemie neskončí, ale budou pokračovat. Úspěšní budou ti, kteří dočasných taktických výhod využijí pro dlouhodobé zvýšení produktivity a rozšíření svého byznysu.
Jak bude vypadat „nový normál“, který teď i díky technologiím pomáháme stavět? O tom ve svém komentáři píše Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v technologické společnosti Trask. O transformaci, hledání, přežití, prosperitě, a především o roli technologií v měnící se společnosti se bude hovořit také na konferenci Trask Future_Insight 2021, která proběhne online 17. a 18. března.
***
Jak ukazuje průzkum společnosti Gartner, většina CEOs má jako prioritu růst. Dobrý zdravý růst, který překoná svou rychlostí i předkrizové období. Generální ředitelé se dívají skrz současnou krizi do budoucnosti s velkým optimismem. Je to úplně jiný pohled a mentální přístup než během ekonomické krize 2008.
Dvě třetiny ředitelů očekávají transformaci své společnosti do něčeho nového, jen třetina plánuje obnovení stavu před krizí. Prioritou je růst založený na technologiích. Ne úspory, ale zvýšení produktivity. Ne propouštění, ale udržení zaměstnanců a jejich intenzivní vzdělávání.
Jak ukázala krize v roce 2008, dnešní nejúspěšnější dokázali zrychlit právě během krize, a utekli tak peletonu ostatních firem. Tato výhoda jim pak vydržela minimálně dalších 10 let.
Remote first
Zásadní trend dnešní doby, tedy fungování na dálku, lépe řečeno „fungování odevšad“, pravděpodobně povede k fundamentální změně způsobu života lidí ve vyspělém světě. Otevřeně se mluví o postupné „deurbanizaci“.
Pokud se to opravdu stane a města se začnou vylidňovat a krajina a vesnice zalidňovat, tak to otřese řadou dnešních jistot. Jak to bude s růstem cen nemovitostí? Pokud začnou ceny nemovitostí klesat, co všechno se otřese?
Pokud lidé nebudou jezdit do kancelářských komplexů a nebudou chodit do velkých nákupních center, bude se muset transformovat celý systém maloobchodu a služeb. Jaký to nechá vliv na urbanismu, ale třeba i na marketingu a byznys strategii řady firem?
Deurbanizace se ale neomezí na přesun v rámci jedné země – lidé budou schopni fungovat opravdu na dálku, tedy z jiného státu nebo světadílu. Nakonec bude možná důležitější, jaké značky preferují a součástí kterých technologických ekosystémů jsou, než v jaké zemi právě teď sedí. Dopady budou nedozírné. Nestane se to přes noc, ale může se to stát až neočekávaně rychle. Rychleji, než si mnozí dokážou představit.
E-commerce není digital
Obrovský růst e-commerce podnítil i obrovské investice do digitálních technologií. Ale v rámci rychlé digitalizace řada společností sklouzává k e-commerce z počátku století. Je velký rozdíl, jestli pouze vezmu existující služby/zboží a nabídnu je pomocí prodeje přes webové stránky, nebo jestli provedu skutečnou digitalizací vztahu se zákazníkem a digitalizaci produktů.
Jeden příklad: Před čtyřmi lety jsme pro Českou spořitelnu uvedli na trh plně online úvěr pro neklienty banky. Od prvního kliknutí k penězům na účtu to trvalo nejvýše 15 minut. Ukázalo se, že to sice funguje a banka úvěry prodává, ale nebylo to ono. Nevyužil se potenciál přesunu do digitálního světa, konkrétně možnost dostat se do „byznys momentu“ zákazníka.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.