Nový trend zvaný low-code. Proč ve vaší firmě (ne)začnou kódovat i recepční a jaká to má úskalí?

Pavlína Uchytilová z Trasku vysvětluje, co znamenají fenomény low-code či no-code a jak se díky nim může řešit nedostatek IT pracovníků.

pav-uchytilovaKomentář

Foto: Trask

Pavlína Uchytilová, konzultantka ze společnosti Trask

Umění programovat je obvykle výsadou těch, kteří se mu profesně dlouhé roky věnují a zdokonalují se v něm, tedy programátorů. Do technologického světa ale stále více promlouvají řešení, díky kterým je možné vytvořit třeba jednoduchou aplikaci, aniž byste museli vědět, v jakém programovacím jazyku tak činíte.

O rychle rostoucích trendech zvaných low-code či no-code, které představují nástroje a řešení, pro jejichž ovládání potřebujete mnohdy minimální znalost programovacího řemesla, píše v komentáři pro CzechCrunch Pavlína Uchytilová z tuzemské technologické společnosti Trask. Co mohou do světa IT přinést?

***

Nové low-code a no-code platformy slibují ohromující budoucnost. Chtějí zpřístupnit programování širšímu okruhu uživatelů, než jsou IT profesionálové. A dávají firmám naději, že snáz zvládnou rostoucí tlak na digitalizaci všech procesů. Jejich používání ale není univerzální a může způsobit i nesnáze.

Low-code platformy umožňují svým uživatelům snadno a rychle vyvíjet digitální řešení pro konkrétní zadání, a to i při nižší či nulové znalosti programování a jeho zákonitostí. Low-code nástroje nabízejí různé možnosti a přístupy, které často mají podobu „drag and drop“ editorů a dalších zjednodušujících nástrojů.

Obvykle spolupracují se standardními programovacími jazyky, jedním z nejpopulárnějších je v tomto směru JavaScript. Každopádně je low-code rychle nastupujícím trendem. Podle výzkumu společnosti Gartner používají dnes největší světové společnosti obvykle více než čtyři low-code platformy najednou. A jejich další rozšíření je otázkou blízké budoucnosti.

No-code vs. low-code

Prodejci některých platforem nedávají svým produktům nálepku low-code, ale dokonce no-code. No-code je hlavně marketingový termín. Má označovat fakt, že platforma je určena neprofesionálním vývojářům a že se při jejím použití uživatel nemusí kódováním vůbec zabývat.

Programování a kódování má být stále přístupnější

Tato řešení fungují často na principu WYSIWYG (akronym anglické věty „what you see is what you get“, v češtině tedy „co vidíš, to dostaneš“), který při tvorbě aplikací místo s kódem pracuje s jasnou vizuální reprezentací toho, co uživatel vytváří. Platforma mu nabízí předvytvořené bloky, které se dají spojovat dle požadovaného algoritmu.

Low-code platformy naproti tomu umožňují přizpůsobit si kód samotné platformy a pracovat s ním.

Demokratizace IT

Velkou výhodou, kterou low-code a no-code platformy přinášejí, je rozšíření počtu lidí, kteří mohou doručovat technologická řešení. Při akutním nedostatku IT odborníků je nabídka delegovat část jejich práce na jiné lidi mimořádně lákavá.

Ve firmách tak vznikají pozice obecně označované jako „business technologists“ nebo „technology producers“, které mají za úkol v podobných platformách pomocí předem připravených bloků řešit konkrétní specializované požadavky. Mnohdy přitom tito specialisté ani nepatří pod IT oddělení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Low-code a no-code snižuje počet rolí a pozic potřebných ke komunikaci kolem vzniku nových aplikací. To se vyplatí především u malých aplikací, jejichž vznik dokážou zautomatizovat, nebo dokonce zrobotizovat. Ušetří tím množství času a peněz. Zaučit specialistu pro práci s low-code aplikací může trvat jen několik málo týdnů a takový člověk pak může sám tvořit řešení, která by jinak vytížila celý tým.

Na co si dát pozor

Je zřejmé, že programování pomocí předchystaných bloků je vhodné obvykle jen pro konkrétní, specifické zadání. Použití low-code řešení proto ještě velmi dlouho nebude možné všude.

Při práci s novými platformami, jejich uzpůsobováním a napojováním na stávající firemní systémy hrozí výrazné zvýšení technologického dluhu, který může vést až k dysfunkčnostem či zhroucení systému. Proto je dobré před nákupem a použitím každé low-code či no-code platformy dodržet několik základních principů:

  • Ujistěte se, že řešení, o kterém uvažujete, bude kompatibilní s vašimi stávajícími systémy, standardy a SDLC (software pro vývoj životního cyklu). Jinak může vzájemná integrace působit spíš problémy než reálně pomáhat.
  • Buďte opatrní při používání řešení, která jsou příliš specializovaná, špatně se integrují a dále vyvíjejí.
  • Ověřte si, že znalosti a dovednosti vašich lidí odpovídají úrovni, kterou ovládání platformy vyžaduje. Nálepka no-code neznamená, že uživatelé platformy nemusejí mít žádné technologické schopnosti.
  • Minimalizujte technologický dluh a dbejte na jeho snižování i při používání platformy.
  • Čím více budete používat low-code/no-code platformy, tím důležitější je pravidelně jejich fungování kontrolovat, nejlépe pomocí adaptivního testování.
  • Pro low-code metody je klíčovou podmínkou IT governance, díky níž se vyhnete úskalím, která s sebou přináší lavina řešení bez IT standardů, a nastavíte své mantinely včas.

Partnerem článku je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Metaverse jen tak nebude, říkají šéfové studia Yord. Do života nám ale pronikne rozšířená realita

V druhém díle podcastu TechCast jsme se s Adamem Rajnohou a Davidem Mařákem bavili o virtuální a rozšířené realitě i metaverzu.

nahledova-fotka-do-red-vykopavaciho-cl

Foto: CzechCrunch

Adam Rajnoha, CEO studia Yord, byl s kolegou Davidem Mařákem hostem druhého dílu TechCastu

Slovo metaverse se v posledních měsících stalo jedním z nejskloňovanějších výrazů v oblasti nových technologií. Pojem označující virtuální vesmíry, do značné míry propojené s trendy virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR), zpopularizoval Mark Zuckerberg, když loni na podzim Facebook přejmenoval na Meta Platforms a vyhlásil cíl takový vesmír vybudovat. Metaverza jsou tu ale ve skutečnosti už nějakou dobu a do trendu ve velkém vidí české studio Yord.

To začínalo s technologiemi, jako jsou právě VR a AR, a klientům u nás i za hranicemi Yord vymyslel i vytvořil v těchto oblastech mnoho řešení. Stále častěji se ale jeho zákazníci ptají na možnost vytvořit vlastní interaktivní metaverza. Yord proto taktéž začal pro své zákazníky vytvářet tyto virtuální prostory se vším všudy.

Metaverza na virtuální realitě v zásadě staví, ale v budoucnu mohou přinést o mnoho více než například hraní her s brýlemi na hlavě. Alespoň v to věří spoluzakladatelé Yordu, CEO Adam Rajnoha a CTO David Mařák. Ti byli hosty druhého dílu podcastu TechCast z dílny CzechCrunche. V něm se zajímavými osobnostmi rozebíráme technologie, které tvoří nebo teprve budou tvořit náš svět, a objasňujeme buzzwordy, jako je právě metaverse, blockchain nebo umělá inteligence.

Yord už má stovky zákazníků. V poslední době pracoval například na virtuálním prostoru pro setkávání zaměstnanců Deloitte. Pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto zase vytvořil virtuální showroom, kde lze nahlédnout do technických detailů a rozvodů jejích vozů.

Jak Rajnoha, tak Mařák ale přiznávají, že celá myšlenka metaverza je i přes vizionářské nápady mnohých aktérů zatím velmi abstraktní. Pomalu si ale svou cestu do běžného užívání razí. „Fyzické vlastnictví už pro řadu lidí není to nejdůležitější. Zvykají si na to, že i digitální okolo nás má určitou hodnotu, s níž se je třeba naučit víc pracovat,“ říká Mařák a naráží na fakt, že se ve virtuálních vesmírech dají (typicky pomocí kryptoměn) například kupovat pozemky.

Ve vizi Marka Zuckerberga bychom se ale v budoucnu mohli v metaverzu také setkávat, sportovat, nakupovat… Zkrátka žít. Ze Zuckerbergovy původní prezentace se skoro mohlo zdát, že skutečný, fyzický život úplně zmizí. Rajnoha ale vidí celý koncept o něco méně dystopicky. „Začíná tu vznikat jakýsi dvojník skutečných životů. Nikdo ale neočekává, že budeme žít jen v metaverzu. Sami to vnímáme tak, že pomocí VR a AR naše životy posouváme dále, dáváme v nich nové možnosti,“ říká.

Meta však není jedinou velkou technologickou společností, která do tématu metaverse stále více proniká. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Podle zakladatelů Yordu si důležitost virtuálních vesmírů uvědomuje každá velká technologická společnost, protože si nemůže dovolit propásnout nástup potenciálně nové platformy. Podobně jako různí výrobci následovali Apple v tvorbě dotykových telefonů, se teď může vydat celé technologické odvětví směrem do metaverza.

„Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra.“

Otázkou zůstává, kdo přijde s produktem, který virtuální vesmíry promění podobně, jako iPhone proměnil svět mobilních zařízení. Mohl by to být ostatně znovu Apple. Jak v podcastu tvůrci Yordu připomněli, cupertinský gigant si před pár měsíci zaregistroval ochrannou známku RealityOS a spekulovalo se i o nových brýlích pro virtuální realitu z jeho dílen. „Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra. Strategicky do tohoto odvětví šlapou se stejnou vervou i Snapchat nebo čínský WeChat. Bytedance, vlastník TikToku, zase nedávno koupil jednu z největších konkurencí Oculusu, startup Pico,“ říká Mařák.

Vtip je v tom, že odvětví metaverza je tak nové, že jednoznačný lídr v něm alespoň zatím neexistuje a každý z hráčů do něj vkládá pohled ze svého původního odvětví. Zakladatelé Yordu ale zároveň tvrdí, že může vzniknout zcela nový Apple nebo Facebook z řad startupů, které právě v posledních měsících vznikají a pro které je metaverse hlavním byznysem, nikoliv jen marketingovou hračkou.

Ze stran kritiků metaverza jsou někdy slyšet hlasy, že tolik zmiňované virtuální vesmíry jsou jen dalším stupněm již existujících světů z herního průmyslu. Jedním z lídrů v této oblasti je firma Epic Games, tvůrce herního hitu Fortnite. Ten už ostatně začal během pandemie pořádat přímo ve hře třeba virtuální koncerty.

„V Epic Games jsou experti na to, jak zabavit hráče. Myslím si, že značky budou do takových herních metaverzů vstupovat, než aby jen budovaly vlastní. Je třeba si položit otázku, co má největší hodnotu pro toho konzumenta. Herní svět takovou hodnotu přináší. Pokud jen někdo udělá metaverse jako obchoďák, tak je to odsouzené k zániku,“ říká Rajnoha.

Právě vstup značek do metaverza chce Yord zjednodušit, proto nedávno spustilo vlastní platformu Moya. Ta nabízí kompletní portfolio digitálních nástrojů, které firmy na vstup do metaverza potřebují. Největším technologickým tahákem příštích let ale dost možná nebudou virtuální světy jako takové, ale spíš řešení na rozšíření toho skutečného.

Pionýrem v této oblasti byly takzvané Google Glass, které už v roce 2014 tak trochu předběhly dobu. Rajnoha a Mařák věří, že podobné, ovšem dokonalejší brýle se softwarem, který obohatí interaktivními prvky svět okolo nás, budou zásadním prvkem technologického světa – i proto, že by v budoucnu měly být uživatelsky přívětivější.

„Nejspíš to budou brýle srovnatelné s těmi dioptrickými. Před patnácti lety jsme si také nedovedli představit, jak do našeho života zasáhnout mobilní telefony – a dívejte se dnes kolem sebe, když jedete tramvají,“ předpovídá Mařák. Jaké technologie budou virtuální či rozšířenou realitu definovat dál, je ale zatím spíš ve hvězdách.

Dalším krokem mohou být třeba kontaktní čočky, fungujících na podobných principech jako brýle. Ostatně již existují firmy, které na těchto zařízeních pracují. „Ultimátním cílem je pak napojit se přímo na nervový systém a svět okolo nás interaktivně rozproudit už jen díky hacknutí našich nervů. Ale to už je samozřejmě velké sci-fi,“ uzavírá Mařák.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jaké jsou vlastně hranice mezi rozšířenou a virtuální realitou.
  • Co vyvíjel Yord pro pařížskou módní přehlídku.
  • Kdo bude podle šéfů Yordu etalonem ve světě virtuálních vesmírů.
  • Proč stále bude záležet na světě mimo počítače.
  • Jak s metaverzem souvisí fenomén NFT.

Druhou epizodu podcastu TechCast poslouchejte na SpotifyApple Podcastech či Google Podcastech.

Partnerem článku je studio Yord. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.