S rozvojem a pokrokem přišlo bohatství. Jenže průmysl, doprava a další segmenty lidského počínání nejdou nutně ruku v ruce s biodiverzitou nebo čistým ovzduším na planetě Zemi. Dalším problémem je i zvyšování teplot. Chudší země se na klimatické krizi obvykle podílejí nejméně, a přitom často nesou hlavní tíhu jejích dopadů, ať už jde o delší období sucha nebo třeba masivní povodně. Právě proto má vzniknout nový fond pro narovnání klimatických škod, kam budou vyspělé státy přispívat těm rozvojovým. Loni členské státy OSN podnikly první kroky na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, konkrétní podobu fondu by měly schválit už za měsíc.

Ačkoliv se o takzvaném fondu ztrát a škod mluví už dlouho, ustanovený byl teprve loni. Od té doby se po celý rok ladily podmínky jeho fungování. Celkem proběhlo pět jednání, na kterých se zástupci zemí dohadovali, kdo přesně bude do fondu přispívat a jaká instituce na něj bude dohlížet. Poslední schůzka, která se odehrála předminulou sobotu v Abú Dhabí, byla už úspěšná. Výsledkem je dohoda na klíčových opatřeních.

„V rozhodnutí jsou podrobně popsána pravidla řízení fondu, jehož účelem je pomáhat rozvojovým zemím, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, a reagovat na hospodářské i nehospodářské ztráty a škody s tím spojené, včetně povětrnostních jevů a pomalu nastupujících událostí,“ vysvětluje pro CzechCrunch mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Finance tak půjdou například na nápravu čím dál intenzivnějšího sucha, záplav, požárů a dalších dopadů globální změny klimatu.

Několik bodů ale stále není definitivně uzavřených. Zaprvé kdo bude fond dlouhodobě obsluhovat tak, aby byl nezávislý. Dočasným správcem by se měla stát Světová banka, což vyplynulo právě z jednání v Abú Dhabí. Řadě rozvojových zemí to ale původně vadilo, argumentovaly mimo jiné tím, že dosud byla Světová banka málo pružná a například na loňské povodně v Pákistánu reagovala pomalu.

Podle britského deníku The Guardian také nebyla stanovena žádná pevná suma, kterou by měl fond vyplatit. Státy nejvíce zasažené klimatickou krizí nicméně doufají, že v rámci několika let by měly dosáhnout na stovky miliard dolarů.

Plán se bude schvalovat na další klimatické konferenci COP28, která se koná v Dubaji na přelomu listopadu a prosince. Pokud by ho některé zúčastněné země nechtěly podpořit, pak by se jednání mohla znovu otevřít – během rok trvajících debat nešetřily kritikou ani Spojené státy. The Guardian nicméně uvádí, že dohoda z Abú Dhabí znamená, že s největší pravděpodobností bude fond schválen.

Ústupky na obou stranách

„Rozvojové země učinily klíčové ústupky, například souhlasily s tím, že fond může být dočasně spravován Světovou bankou. A rozvinuté země souhlasily s formulací, která naznačuje, že by měly být hlavními dárci fondu, zatímco ostatní budou moci přispívat dobrovolně,“ napsal britský list. Do fondu by měly přispívat především Spojené státy americké, Evropská unie a také Velká Británie. Otazník tak visí například nad Čínou nebo Indií, které nejsou považovány za vyspělé země, a přitom patří mezi největší ekonomiky světa. „Fond by měl být zároveň schopný přijímat příspěvky z nejrůznějších zdrojů,“ dodává také Ješátková. Na mysli má například filantropii.

Fond bude řídit a kontrolovat správní rada, která bude zároveň odpovědná za strategický směr, kterým se bude organizace ubírat. Rada by se měla skládat z 26 členů a bude moci rozhodovat třeba i o tom, jestli se budou poskytovat malé granty pro jednotlivé komunity.

Financování škod v rozvojových zemích bylo na loňské klimatické konferenci OSN v Egyptě velkým tématem, i proto nesla podtitul africká. „Vyrovnání se se změnou klimatu není jen o domácích opatřeních, vyspělé státy musí převzít finanční odpovědnost za svou historickou i současnou roli v klimatické krizi a těmto zemím pomoci,“ řekl v loňském rozhovoru tehdejší náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík, který se letos v květnu stal zmocněncem pro zastupování Česka při mezinárodních vyjednáváních v oblasti změny klimatu.

Debata o financování boje s důsledky klimatické změny v chudších zemích se nicméně vede dlouho. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu už v roce 2020 počítala s tím, že smluvní strany budou od toho samého roku poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů ročně. K tomu zatím nedošlo. „My jako Evropská unie své závazky plníme, teď se budeme snažit působit i na ostatní vyspělé země, protože příští rok je skutečně potřeba konečně zajistit plnou částku,“ dodal loni Dusík. Onen cíl sto miliard dolarů by měl být do konce letošního roku podle dosavadních informací skutečně naplněn, dodává nyní ministerstvo životního prostředí.

Loni v Egyptě patřily mezi nejhlasitější státy ty, které bojují s dopady krize více než ostatní. Zástupci Pákistánu, který tehdy postihly ničivé povodně, například řekli, že fond „není charita“, ale investice do společné budoucnosti. Fond uvítaly i Maledivy, které stejně jako další ostrovní státy ohrožuje růst hladin moří a oceánů.