Obchodníky jde nabírat i přes Facebook aneb co dělat, když pracovní portály nefungují, píše šéf Prodatoru

mikulasek-prodatorKomentář

Foto: Prodator

Michal Mikulášek, zakladatel společnosti Prodator

Nové posily hledají všichni. Podíl nezaměstnaných osob se v České republice dál pohybuje pod čtyřmi procenty a pracovní trh je dlouhodobě vybrakovaný. Najít člověka v podstatě na libovolnou pozici není vůbec jednoduché, ať už se věnujete vývoji aplikací, stavíte domy, nebo vyrábíte čokoládu. Většina firem každopádně potřebuje dobré obchodníky a i těch je málo. Firmy jsou zoufalé, protože pracovní portály fungují čím dál méně.

V pražské společnosti Prodator, která se specializuje na HR marketing a generování kvalifikovaných leadů na pracovní pozice, proto svým klientům doporučují, aby se zaměřili na Facebook. Právě tam lze prý objevit posily, které firmy neúspěšně hledají jinde, a zakladatel Prodatoru Michal Mikulášek v komentáři pro CzechCrunch popisuje, jak na to. Jeho firma za poslední rok dokázala přinést přes 10 tisíc kvalifikovaných leadů a obsadit přes 300 obchodních pozic.

***

Ptáte se, proč fungují pracovní portály čím dál tím méně? Kromě toho, že nám to dnes a denně říkají klienti do telefonu, tak z logiky věci – co by dělal kvalitní obchodník na pracovním portálu? Kvalitní obchodníci někde prodávají, vydělávají a nemají čas si upravovat CV a rozhlížet se. Spíše je přetáhne klient, bývalý kolega nebo osloví někdo známý s nějakou nabídkou obchodní příležitosti. Jinými slovy doporučení.

Musíte se proto sami sebe zeptat – za jakých okolností se obchodník stane nezaměstnaný? Neplnil své cíle? Byl neetický? Odpověď jen těžko zjistíte. To stejné platí také o jiných pracovních pozicích, které obsazujeme. Kvalitní lidé pracují pravděpodobně pro vaši konkurenci.

Pokud vám dosud pracovní portály nefungovaly, přestaňte na nich inzerovat, protože to dělá každý a konkurence je na nich vysoká. Zkuste místo toho využít platformy Facebooku, na které bylo v roce 2020 v Česku přes pět milionů uživatelů. Tedy prakticky všichni vaši potenciální kandidáti.

Největší chyba v rámci HR marketingu

Dělat HR marketing je důležité. Největší chyba však je opakovat stále dokola ty stejné činy a očekávat různé výsledky. Pokud vám nefunguje náborová strategie, tedy že jste dvakrát po sobě nesplnili své cíle nastavený pro daný kvartál, co se týká náboru, tak je potřeba hledat jiné cesty.

Nejinovativnější firmy je hledají ještě dříve, než jsou potřeba. Nechtějí čekat, až něco přestane fungovat, a hledají další cesty. Jinými slovy největší chyba je nemít spočítané klíčové ukazatele jako cost-per-hire (náklad za nástup) a cost-per-succesful-hire (náklad za úspěšný nástup). Spočítáte je jednoduše – vezmete všechny náklady na nábor a vydělíte počtem nástupů za nějaké období. Nejlépe za kvartál.

prodator-tym

Foto: Prodator

Tým společnosti Prodator

Základem je řídit nábor přes čísla a fakta, nikoliv přes pocity manažera nebo HR. Pokud jste si spočítali váš náklad za úspěšný nástup a víte, že je špatný, logicky se musíte ptát – jak ho můžu zlepšit? Tady platí zlaté pravidlo tří. Potřebujete konkurenceschopnou pracovní nabídku pro potenciální obchodníky, dobrého manažera a dostatek kvalitních leadů na danou pozici.

Dobrá nabídka záleží obor od oboru a musí se vždy nastavovat individuálně. Obchodníci každopádně nejvíce slyší na zajímavé obchodní propozice (USP). Například: „Cílem vaší práce je udělat co nejvíce auditů u klientů, kteří vlastní e-shop, a vypočítat jim, kolik měsíčně by ušetřili nebo případně vydělali tímto řešením.“ Každý obchodník chce dělat něco, co má jasný záměr, který jednoznačně vydělává klientovi peníze a ideálně je unikátní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zároveň je klíčové, aby manažer, který hledání nových posil řídí, uměl náborovat a ukázal svou pipeline. Propozice obchodníkovi může vypadat třeba takto: „Budete dělat 100 cold callů týdně, ze kterých vznikne 15 schůzek týdně, pět navazujících a z nich vyjdou jeden až tři úspěšné obchody.“ Toto číslo vynásobíte provizí a ukážete, kolik si u vás může obchodník vydělat.

Hledat kvalitní obchodníky na Facebooku nemusí na první pohled vypadat jako dobrý nápad, ale ďábel je jako obvykle v detailu. Pokud se udělá náborová kampaň kvalitně a vyhnete se základním chybám, může hledání nových posil fungovat i na Facebooku.

Nejčastější chyby při získávání kvalitních leadů na Facebooku

1.
Krátká reklama (clickbait) vs. dlouhá reklama. Kvalitní lidé cítí, že se je snažíte zobchodovat na to kliknutí. Pište věcné, ale delší reklamy. Docílíte větší kvality leadů z Facebooku.

2.
Vizuál s fotkou z fotobanky nebude fungovat. Není to autentické. Fotka bez headlinu také nevytrhne ze záplavy příspěvků.

3.
Není nic horšího než obecná reklama. „Pojď k nám do firmy XY dělat obchodníka, budeš dělat to a to a dostaneš tohle a tohle.“ To je špatně. Proč firmy neuvedou, zdali dostane kontakty, kolik je konkrétně fix a kolik si v průměru odnese obchodník například po třech nebo šesti měsících od začátku. Jako kdyby se za to snad styděli?

4.
Chybí porozumění, pro koho se celý příspěvek píše. Je to spíše lovec, nebo farmář? Náborové příspěvky na Facebooku mnohdy působí jako inzerát od HR pro HR. Přitom by měly vypadat jako inzerát od obchodníka pro obchodníka. Klíčové je sdílet čísla a fakta. Například že vaše firma za minulý měsíc vyplatila na provizích obchodníkům přes 10 milionů korun.

maskot

Foto: Prodator

Přemýšleli jste, že si k vaší značce vytvoříte maskota?

5.
Průšvih je, když se reklamy pouští přes Facebook Lead Ads nebo Job Offer. Umí to každý markeťák a stojí to nejméně času. Výsledná kvalita bývá tragická a není divu, že pak klienti nevěří výsledkům, kterých dosahujeme. Často si dokonce chtějí zavolat s našimi klienty a potvrdit, že co prezentujeme, je pravda.

6.
V náboru dobře funguje, když si vytvoříte vlastní kariérní stránku. Je to pracnější, ale efektivnější. Nejčastější chyba však je, když je na kariérní stránce menu, které umožňuje proklik na další podstránky a rozptýlí uchazeče. Mějte vždy jednu dedikovanou kariérní stránku s jediným call to action.

7.
Pokud nevyužíváte facebookové pixely pro lepší cílení, stojí vás to v rozpočtu na náborové kampaně na Facebooku minimálně o 30 procent více. Je rozdíl mezi spuštěním reklamy a vytvářením prodejního, vícekrokového trychtýře. Výhodou více kroků je vyšší kvalita leadů. Ačkoli si za to klient trochu připlatí, tak v konečném důsledku ušetří. Přepočet na kvalitní počet leadů, který dorazil na pohovory, už je pak zásadně levnější.

Problémem ovšem je, že většina interního marketingu řeší co nejnižší cenu za lead a neřeší výsledek, tzn. nástup. Pro snižování nákladů pomáhá, když přes facebookový pixel nastavíte, že všichni, kteří se dostali až do posledního kroku, jsou „ideální cílovka“ a algoritmus automaticky najde další podobné lidi, jimž pak zobrazí vaši reklamu.

prodator-kniha

Prodator vytvořil ebook s příklady, jak nedělat náborové inzeráty

Ebook s ukázkami náborových reklam na Facebooku a příklady, jak je nedělat, od společnosti Prodator si můžete stáhnout zde.

8.
Pozor na zakázaná slova, aby vás Facebook nezablokoval. Obecně kryptoměny, hubnoucí prostředky, gambling nebo trading jsou na Facebooku zakázaná témata. Proč? Protože většina markeťáků je využívala agresivně: „Chceš zhubnout? Chceš zbohatnout?“ Tím vytváří v lidech špatný pocit, že jsou tlustí nebo chudí, a to se Facebooku nelíbí. Pozor je třeba si dávat i při náboru obchodníků. Například slovo obchodník je totiž překládáno jako trader. Proto ho doporučujeme nahradit spíše termínem obchodní partner.

A také pozor na spouštění více náborových příspěvků najednou – Facebook kvůli tomu občas blokuje stránky za porušení pravidel, avšak bližší vysvětlení obvykle nedává. I proto zejména větším firmám doporučujeme, aby si založily samostatnou firemní stránku například se slovem Kariéra u názvu firmy. Dělají to například banky a výhodou je, že když dojde k blokaci, nezablokuje vám to komunikaci na hlavní stránce firmy. Zájemce o práci navíc ani jiné příspěvky než náborové nemusí nutně zajímat.

9.
Pokud u kandidátů na obchodní pozice trváte na předložení CV, odstřiháváte se automaticky od velké části nejlepších uchazečů z vašeho publika. Většina z nich CV buď vůbec nemá, nebo ho nemá aktuální. Zvažte krátký dotazník, kde snadno zjistíte nejen to, co daný kandidát dělal, ale také jak přemýšlí, pokud dobře položíte otázky.

10.
Pokud voláte na leady po dvou pracovních dnech, je to jako házet peníze do kanálu. Nefunguje ani opačný push styl: „Uspěl jste, jste nejlepší, kdy přijdete na pohovor?“ Obchodník, kterého oslovujete, se musí snažit i v telefonu, aby mohl dostat možnost přijít na pohovor. Říkáme tomu metoda pull a zvýšila u našich klientů docházkovost o 100 procent.

***

Náborové kampaně na Facebooku mohou být pochopitelně využity i na obsazování dalších pozic. Ne na všechny se tato forma hodí, ale máme zkušenosti také s úspěšným oslovováním skladníků, kurýrů, účetních či dokonce právníků.

Každá firma si může začít hrát s náborovými kampaněmi sama. Z našich zkušeností víme, že jsme schopní našim klientům ušetřit na nákladech za náborové kampaně na Facebooku v průměru 35 procent. Až na pár výjimek jsme všem našim klientům doručili smluvený počet kvalifikovaných leadů a za minulý rok máme přes 300 obsazených obchodních pozic.

Jelikož máme přes padesát klientů, vidíme HR kampaně z větší perspektivy napříč obory i regiony a nastavujeme je podle aktuální situace na trhu práce. Například víme, že nejlepší doba na náborovou kampaň je leden, přičemž příprava kampaně trvá tři až čtyři týdny. Naopak nejhorší doba na nábor je konec listopadu a prosinec, protože cena reklamy je extrémně vysoká kvůli vánoční sezoně a e-shopům, které za ni utrácí neskutečné sumy.

I s těmito proměnnými můžete při přípravě svého náboru počítat. A nakonec si je třeba uvědomit, že každá neobsazená obchodní pozice znamená ušlý zisk. Kolik vás stojí jeden, tři nebo šest měsíců, kdy vám chybí obchodník?

Partnerem článku je společnost Prodator. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Poptávka několikanásobně převyšuje nabídku, trh potřebuje desetkrát víc absolventů IT, říká šéf Acamaru

Peter BrejčákPeter Brejčák

illya-pavlov-acamarRozhovor

Foto: Acamar

Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar

V Česku je nedostatek kvalitních IT pracovníků a v dlouhodobém měřítku se stav spíše zhoršuje, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by se to v příštích letech mělo změnit. To vše vytváří tlak na růst cen, ale také zvyšuje rozmazlenost samotných ajťáků. Takovou situaci na pracovním trhu vnímá Illya Pavlov, šéf tuzemské společnosti Acamar, jež poskytuje konzultace a zajišťuje IT experty zejména pro firemní centra výzkumu a vývoje (R&D).

Acamar propojuje zkušené softwarové inženýry s vývojovými projekty na mezinárodní úrovni. Podle Pavlova se snaží pro klienty z oborů, jako je bankovnictví, výroba, strojírenství či e-commerce, vyřešit dva hlavní problémy – poptávka po absolventech technických univerzit dalece převyšuje nabídku, ale zároveň ne každá společnost dokáže pracovat s trhem práce flexibilně a konstantně.

Na trhu Acamar působí od roku 2009, kdy vznikl v rámci tuzemské technologicko-poradenské skupiny Adastra. Na trhu se firmě daří, v loňském roce utržila 485 milionů korun s čistým ziskem 25 milionů korun a za dvanáct let zajistila projekty s uplatněním více než 650 expertů. Illya Pavlov v rozhovoru pro CzechCrunch mluví o situaci na trhu práce s IT experty i o dlouhodobých trendech, které oblast ovlivňují.

IT experti, které dodáváte do firem, jsou většinou ze zahraničí. Proč tomu tak je?
Je to jednoduchá rovnice. Je potřeba si uvědomit, že fakult, které hanlivě řečeno „produkují“ absolventy s potřebnými znalostmi, je v Česku asi pět. Jsou v Praze, Brně, Plzni, částečně Liberci a Hradci Králové. Těch absolventů jsou řádově vyšší stovky. Trh jich ale potřebuje přibližně desetkrát tolik.

Proto jsme si vybudovali unikátní ekosystém spolupráce s různými instituty, univerzitami a jinými institucemi v několika zemích, odkud ty lidi následně i přivezeme. Potřeba práce v takzvaném „on-site“ režimu stále přetrvává i přes to, co se všechno v posledních dvou letech v tomto ohledu změnilo.

illya-pavlov-acamar-regular

Foto: Acamar

Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar

Hlavně v případě IT firem bych očekával, že budou o to více využívat remote styl práce. To se nestalo?
Pochopitelně stalo a myslím, že budu mluvit za mnoho svých kolegů z byznysu, když řeknu, že je to super zpráva. Ale taky to s sebou přineslo další problémy – řídit týmy na dálku je poměrně složitá disciplína a vyžaduje nejen nové nástroje a praktiky, ale také aktivní zapojení obou stran, tedy jak ze strany jednotlivých členů týmu, tak i jejich šéfa.

Sebedisciplína je asi největším problémem, věci technického charakteru jsou mnohem jednodušší na zvládnutí. A po nějakém čase se ukazuje, že to má velký dopad na pracovní morálku, schopnost a ochotu se domlouvat, hledat přijatelná řešení a podobně. Práce na dálku je velký pomocník, ale zlý pán.

Čím si vysvětlujete nedostatek kvalitních lidí tady v Česku?
Pokud se podíváte na statistiku absolventů vysokých škol od roku 1993 po současnost, tak zjistíte, že celkový počet absolventů magisterských, respektive inženýrských oborů neustále klesá.

Proč tomu tak je?
To je spíše otázka na politickou garnituru. Stále nemáme odpověď na to, kam chce Česko jako stát s obrovskými zkušenostmi ze strojírenství, výroby, průmyslu obecně a dnes již i z IT vlastně jít. Česko platí za stabilní zemi s dobrou logistikou a geografickou polohou, rozvinutou infrastrukturou a chytrými lidmi, kterých je ale bohužel velký nedostatek a nic nenasvědčuje zlepšení. Na rozdíl od takové Kanady, která když má nedostatek lidí určitých profesí, tak vydává pracovní vízum i s trvalým pobytem za osm dní, my tyto lidi ani nelákáme, aby sem přišli pracovat. Míněno Česká republika jako stát.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak nebo na jaké výhody bychom mohli zahraniční pracovníky lákat?
Těch důvodů je široká škála. Od těch, kdy zejména mladí lidé chtějí nasbírat zkušenosti z jiné země, zároveň u toho trochu ve volném čase cestovat a vidět, jak žije zbytek Evropy, až po takové, že třeba kolega z Novosibirsku jednoduše řekl, že té zimy tam už má plné zuby. Nicméně bych to za sebe shrnul tak, že Česká republika je unikátní země, kde je hezky, bezpečně, je logisticky na dobrém místě a mohl bych pokračovat dále ještě dlouho. A je škoda, že reprezentace ČR ve světě není větší.

Mají co nabídnout i menší města v Česku?
Je zajímavé vidět, kolik našich zahraničních kolegů řekne, že byli kromě Prahy i v Plzni jako turisté a že by jim nevadilo tam žít, pracovat, sbírat zkušenosti. Chci tím říci, že se Česká republika ve světě tak nějak prodává sama, samospádem. Kdyby se tomu trochu pomohlo na celostátní úrovni, bylo by to super.

Co dalšího by vláda mohla dělat, abychom i přímo tady mohli vychovávat více technologického talentu?
Nerad bych se pouštěl do politické diskuze, ale tady přece chybí zadání typu: „Chceme, aby ČR byla konkurenceschopnou v oblasti IT ve světovém měřítku do roku xy.“ Jsem si jist, že zde je následně dostatek chytrých a zkušených hlav pro realizaci takového zadání.

Mohou v lákání pracovníků nějakým způsobem přispět i firmy? V posledních letech si v Česku otevřelo vývojové centrum mnoho z nich, o zajímavé projekty tedy asi nebude nouze?
Když se podíváte na to, co se stalo v České republice z pohledu R&D a technologických center, tak ten boom je obrovský, obzvláště v posledních čtyřech až pěti letech. Tomuto trendu se ale bohužel nepřizpůsobuje vzdělávací systém. Takže se tu potenciálně zadělává na problém.

Skvělé by bylo, kdyby firmy měly zájem spolupracovat s akademickou sférou, podporovat mladé talenty a vzdělávací a tréninkové programy, aktivit je celá řada. O zajímavé projekty totiž opravdu není nouze, každý IT odborník si může vybrat z velmi široké škály projektů, ať už z pohledu technologií, byznysového zaměření, nebo firemní kultury.

„Poptávka několikanásobně převyšuje nabídku a je to velký tlak na růst cen ze strany těch, kdo hledají uplatnění.“

Mění se poptávka a nabídka práce v IT v reakci na pandemii koronaviru?
Poptávka několikanásobně převyšuje nabídku a je to velký tlak na růst cen ze strany těch, kdo hledají uplatnění, což už nějakou dobu pozorujeme. Zároveň zákazníci takto pružní většinou nejsou. Další významnou věcí je srovnávání cen práce mezi regiony. Jakmile se řeklo, že se může pracovat i vzdáleně, proč by si programátor z odlehlého regionu nemohl říci o to stejné, o co si dříve říkal pouze programátor z Prahy? A spirála se roztáčí.

Jaké to má další následky?
Možná budu trochu příkrý, ale vnímám velkou rozmazlenost. Tohle je nebezpečné. Další jsou velká očekávání ve formě „work-life balance“, nízké odpovědnosti a tomu neúměrné ceny za práci.

To bude pravděpodobně fajn pro lidi, kteří v IT pracují, opačná je situace pro firmy. Jak se mohou na nedostatek pracovní síly připravovat, pokud vůbec?
Každá firma má specifické potřeby, tudíž univerzální rada není. Vždy bych ale začal tím, že si spočítám, co mě stojí konkrétního odborníka najmout, vyškolit, udržet a zvyšovat jeho kvalifikaci. Stejně tak bych si měl umět spočítat, co mě bude stát, že toho pracovníka nemám, když ho potřebuji. Z toho pak může každý byznys udělat projekci, kolik do stávajících a budoucích lidí investovat. Jiné je to, pochopitelně, když jich potřebujete stovky nebo tisíce ročně, a stejně tak je to jiné, pokud se bavíme o jednotkách nebo malých desítkách.

„Nedostatečně se dbá na lidi, kteří již ve firmě jsou. Jsou největším přínosem, ale často jsou bráni jako samozřejmost.“

Je možná něco, na co firmy v této oblasti zapomínají?
Nejčastěji se zapomíná na dvě věci. První je práce s mladými, nezkušenými lidmi. Ano, je to náročná disciplína, výsledky jsou vidět za mnoho měsíců a někdy i let, ale z dlouhodobého hlediska je to funkční model, s jehož pomocí bylo v historii lidstva postaveno mnoho úspěšných podniků, armád a států.

Druhý problém je, že se nedostatečně dbá na lidi, kteří již ve firmě jsou, a tak hodně ví o ní samotné, o jejích zákaznících a podobně. Tihle lidé jsou největším přínosem, ale často jsou bráni jako samozřejmost. Když stavíme nový projekt, tyto věci široce diskutujeme se všemi zúčastněnými. U nových zákazníků povětšinou převládá nepochopení a nevůle, ale velmi rychle zjistí, že si tímhle šetříme spoustu času a peněz do budoucna.

Zmínil jste, že firmy nejsou v náboru lidí zrovna pružné. Existují způsoby, jak se mohou zlepšit?
Mohou, pokud si uvědomí, že lidé jsou to nejcennější, co mají.

Acamar funguje na pomezí consultingu a outsourcingu, což se zdá jako relativně netradiční pozice na trhu. Považujete ji za svoji hlavní konkurenční výhodu?
Nevnímám to jako netradiční pozici, spíše si to nebojíme přiznat. Naší hlavní konkurenční výhodou je spíše to, že jsme poměrně malý tým lidí, ve kterém každý ví, co má dělat, a je plně zodpovědný za své činy. Druhou konkurenční výhodou jsou znalosti byznysu a technologií, bez toho bychom tady nepřežili ani kvartál. Jinými slovy jsme schopni dodávat řešení, respektive řešit stejně složité úlohy jako velké konzultační firmy, jen pochopitelně nemáme v názvu to zvučné, rezonantní jméno.

mk_tk_roivenue

Přečtěte si takéČeský startup koupili Holanďané. Teď míří do USA a mění vedeníČeský startup koupili Holanďané, teď dál roste. Míří do Ameriky a mění své vedení

Původně jste působili v oblasti bodyshoppingu (krátkodobý „pronájem“ pracovní síly v oblasti IT – pozn. red.). Proč jste ji opustili?
V té době tahle disciplína zažívala boom a logicky se nacházely nové a nové firmy a firmičky, které se tím živily. Paradoxně velká část z nich neznala ani koncového zákazníka. A být součástí tohoto nesmyslného řetězce, kde přidaná hodnota je vlastně oxymóron – protože spíše mizí, než roste – se ani mně, ani mým lidem nechtělo. Kromě toho se chceme i nadále věnovat věcem spíše hmatatelným, řekněme „nepodléhajícím rychlé zkáze“ a s vyšší přidanou hodnotou. Proto ten obrat k R&D, strojírenství, automotive a podobně.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je Acamar. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.