Obličej z 3D tiskárny obelhal bezpečnostní technologie na telefonech s Androidem. iPhone X neodemkl

Michal PtáčekMichal Ptáček

scan
0Zobrazit komentáře

S příchodem technologie na rozpoznávání obličejů do mobilních telefonů se mezi odbornou i laickou veřejností začala rojit spousta otazníků. Kromě spolehlivosti všechny zajímala zejména bezpečnost, respektive to, zda je možné software a hardware, které pro rozpoznávání obličeje použity, nějakým způsobem oblafnout. Internetem tak v posledních měsíců kolovalo několik zátěžových testů od snahy odemknout telefony ve spánku až po pokus, zda jednovaječné dvojče odemkne telefon svého sourozence.

Redaktor amerického magazínu Forbes Thomas Brewster se však při testování rozhodl jít ještě dále a na 3D tiskárně si nechal vytisknout 3D model svého obličeje, aby následně vyzkoušel, zda testované modely telefonů dokáže obelhat. A opravdu obelhal, tedy až na jednu výjimku.

Jako jediný obstál v tomto zátěžovém testu iPhone X od Applu, který „útočníkovi“ systém neodemkl. Naopak všechny testované telefony s operačním systémem Android, mezi nimiž byly i nejnovější vlajkové lodě Samsungu Galaxy S9 a Note 8 a také OnePlus 6 s LG G7 ThinQ, zaváhaly a dříve či později byly odemknuty i za pomocí 3D modelu. Nejhůře dopadl čínský mobilní telefon OnePlus 6, který byl tímto způsobem odemčen takřka okamžitě.

Výrobci OnePlus na tento nelichotivý výsledek reagovali slovy, že odemykání pomocí obličeje je navrženo s primárním důrazem na pohodlí uživatele a pokud chce uživatel využít maximální možné zabezpečení, měl by použít heslo nebo čtečku otisku prstů. Tato slova tak v podstatě potvrzují, že technologie rozpoznávání obličejů není pro spoustu výrobců alespoň prozatím prioritou. Ostatně i proto OnePlus 6 nepodporuje odemykání obličejem v aplikacích s vyšší nutností zabezpečení, jako například v mobilním bankovnictví nebo při provádění plateb.

mo1

Apple oproti tomu do své technologie Face ID významně investoval a dnes již na rozpoznávání obličeje sází jako na primární odemykací technologii. Ostatně jeho telefony iPhone X, XS, XR a XS Max už čtečkou otisku prstů ani nedisponují a naposledy o ni ve prospěch Face ID přišel také nový iPad Pro. Maximální bezpečnost a funkčnost Face ID je tak pro giganta z Cupertina z pohledu dobrého jména nyní naprosto klíčová a pečlivý vývoj důležité vlastnosti se mu vyplatil. Než totiž Apple Face ID do iPhonů nasadil, spolupracoval například s profesionálními hollywoodskými studii, které pro testovací účely podobné realistické masky vyráběly.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Vědec z MIT vytvořil kyberkvětinu, která se díky propojení s robotem dokáže přemístit ke zdroji světla

Nela VítováNela Vítová

kyberkytka
0Zobrazit komentáře

Je pravda, že v roce 2018 pro nás už málokterá technologická novinka zní neuvěřitelně. Nové zprávy o samořiditelných i létajících autech nebo kolonizování Marsu čteme téměř každý den, a proto některé z nás jen těžko překvapí, že existuje něco jako kyberkvětina. Tu představil Harpreet Sareen, vědec z americké výzkumné univerzity MIT, který tvrdí, že města budou jednou napůl robotických rostlin plná.

Kyberkvětinu jménem Elowan představil Sareen se svým týmem letos v prosinci. Jde vlastně o úplně běžnou květinu vylepšenou o propojení pomocí drátů a elektrod s pohyblivým robotickým přístrojem, který ji umí dopravit ke zdroji světla. Při svém nápadu vědec využil vlastnosti květin, kterou je jejich přirozená schopnost komunikace s vnějším prostředím.

Květiny běžně reagují na okolní podmínky, jako jsou změny okolního světla, gravitace, mechanická stimulace či poškození, teplota a další vlivy životního prostředí. Právě k tomu, aby května reagovala, využívá bioelektrochemických signálů, které vede mezi pletivem a svými dalšími orgány, a díky tomu je poté schopna například pohybu.

Propojení přírody s technologií

Toho, že květiny jsou elektricky aktivními systémy, využil Sareen při sestavení své kyberkvětiny Elowan a propojil ji s technologií, která vylepšuje její stávající vlastnosti. V případě, že se rozsvítí světlo, květina vyvolá bioelektrochemické signály vedoucí do elektrod a základny s kolečky, na které je umístěn samotný květináč. Právě díky tomu ji poté robot jednoduše přemístí ke zdroji světla.

Elowan je však víc než jen pojízdná květina. Je to pokus o názornou ukázku toho, co může znamenat technologické vylepšení přírody. Robotická základna totiž funguje v symbióze s květinou a právě taková souhra přírody s umělou inteligencí může být využita pro zajištění lepší výživy, růstu i nových obranných mechanismů.

Využití biohybridů v budoucnosti

Pohybové centrum působí přesně tak, jak květina svými bioelektrochemickými signály určí. Tvůrce společně se svým týmem tvrdí, že jejich projekt je příkladem napůl živého a napůl umělého fenoménu, který bude v budoucnu pravděpodobně mnohem častější. Velké množství funkcí, které pro nás nyní zajišťuje elektronika, jako je například schopnost monitorovat okolní prostředí a následně sbírat data, pochází právě z přírody.

puma-1

Přečtěte si takéPuma opět začala prodávat chytré tenisky RS Computer z roku 1986, které mají zabudovaný krokoměrPuma opět začala prodávat chytré tenisky RS Computer z roku 1986, které mají zabudovaný krokoměr

Vědci nyní doufají, že pokud přijdou na přesný způsob fungování rostlin, dokáží je změnit na tzv. biohybridy, které se budou moci přizpůsobit své technologické části. Celá myšlenka kyberrostlin je zahrnuta pod projektem s názvem Cyborg Botany, který je založený na myšlence, jež tvrdí, že rostliny mohou tvořit základ některých technologických systémů nebo je dokonce i zcela nahradit.

Ačkoliv nyní využíváme rostliny většinou pouze jako plodinu, v některých asijských kulturách slouží například stromy jako mosty, protože přecházejí z jednoho břehu řeky na druhý. Další nevyužitý potenciál rostlin je také kupříkladu v tom, že dokáží monitorovat vnější prostředí, proto by mohly sloužit jako ukazatelé vodního znečištění a jednou tak nahradit uměle vytvořené senzory.

elowan–2

Foto: MIT Media Lab / YouTube