Módní průmysl patří k největším znečišťovatelům planety. Na vině je především levné, nepříliš kvalitní oblečení, které vydrží jednu sezónu a pak se vyhazuje. Říká se tomu „fast fashion“. Na opačném konci horizontu stojí takzvaná pomalá móda, která je založena na přesném opaku – tedy na dražším, avšak kvalitnějším oblečení, které déle vydrží. A pokud je vyrobeno z udržitelných, recyklovatelných materiálů, je jeho ekologický rozměr ještě větší. Na tom staví český startup Nilmore.

Ostravský projekt, za kterým stojí Mikuláš Hurta, chce lidem nabídnout další alternativu, jak se dobře oblékat, ale zároveň se snažit být v souladu s přírodou. Gró jeho byznysu je založeno na takzvaném cirkulárním oblečení, kdy zákazník po nějaké době vrátí obnošený, již nepotřebný kousek zpět do oběhu tak, že ho donese na jedno ze sběrných míst Nilmoru nebo zašle poštou k recyklaci. Nilmore pak z vyřazeného kusu přes speciální proces udělá nové oblečení.

„Seděl jsem v ředitelském křesle lakovny letadel IAC, kde jsem si časem uvědomil, že člověk stráví třetinu života v práci, a proto se vyplatí tuto práci přetvořit v něco společensky a ekologicky užitečného,“ popisuje Mikuláš Hurta pro CzechCrunch motivaci, která následně vedla k založení firmy Nilmore. „Módní průmysl mi byl vždy blízký,“ dodává.

Svůj startup založil už před třemi lety, ale až letos spustili pod značkou Nilmore první kolekci. Úvodní dva roky totiž tým ve spolupráci s univerzitními vědci strávil výzkumem a vývojem nového textilního materiálu a jeho recyklace. Jedná se o cPLA, tedy takzvanou cirkulární kyselinu poly-mléčnou.

„Jde o biopolymer, který se získává z kukuřice nebo cukrové třtiny. Patří do skupiny tzv. bio-based materiálů stejně jako tencel, viskóza nebo modal,“ objasňuje Hurta. Jen pro upřesnění se tedy nejedná vyloženě rostlinný materiál, nýbrž bioplast s vlastnostmi, které se mohou uplatnit napříč odvětvími.

Jak Hurta uvádí, samotný vývoj materiálu se tým snažil rozdělit na dvě části – textilní (aby zjistil, jak z materiálu PLA dělat látky) a recyklační pro zajištění optimální recyklace. „Jde o specifické oblasti biopolymerního inženýrství, proto jsme navázali spolupráci s odborníky z Nizozemska i brněnského VUT,“ doplňuje šestadvacetiletý rodák z Ostravy.

Právě s tímto materiálem chtěl Nilmore vstoupit na trh, kde by prodával módu přímo koncovým zákazníkům. V angličtině se tomuto postupu říká B2C, respektive business-to-customer. A pracoval na tom, aby se tak stalo co nejdřív. Jenže pak přišel covid, který plány změnil – a podle dnešního zpětného zhodnocení od Hurty k lepšímu.

Během náročných koronavirových dní si tým uvědomil, že potenciál cirkulární módy nemusí stát pouze na vlastní kolekci, ale také na spolupráci s ostatními značkami. Začátkem letošního roku se proto primárně začal zaměřovat na obchod s jinými byznysovými partnery, nikoliv přímo koncovými zákazníky. A šlo to dobře.

„Do dnešního dne jsme navázali okolo třiceti různých partnerství. Některým firmám vyrábíme přímo finální oděvy dle jejich požadavků, jiným zase poskytujeme látky z našeho cirkulárního materiálu. Díky tomu jsme od začátku roku dosáhli obratu okolo půl milionu korun, tudíž jsme získali důležité finance k tomu, abychom mohli podpořit i naši očekávanou módní kolekci,“ dodává Hurta.

Zlomové září

S příchodem září Nilmore vstoupil do měsíce, který může firma považovat za zlomový. Před několika dny Hurtův tým spustil e-shop, na kterém nabízí první dva produkty podzimní kolekce, a to dámský kardigan a pánský svetr. Kompletní kolekci pak pokřtil na festivalu udržitelné módy Slou Days v Praze a do prodeje ji celou uvede postupně během následujících měsíců.

Na tomto festivalu Nilmore vyhrál mimo jiné prestižní soutěž Kamily Boudové S Brand 2021, která doporučuje udržitelné značky módy, obuvi či kosmetiky. Od roku 2022 chce ostravský startup najet na systém půlročních kolekcí. Cílem je nabízet cenově relativně dostupné oblečení, které nijak zvlášť nezatěžuje životní prostředí a není jen produktem „greenwashingu“, kdy si firmy na udržitelnost pouze hrají.

„Nejhorší dopady na planetu má u každého oblečení pěstování či výroba surovinového zdroje a děj po vyhození. Díky cirkularitě se surovinové zdroje šetří a konec života je řešen recyklací. Díky tomu a dalším vlastnostem materiálu cPLA dosahují naše produkty velmi nízkých environmentálních dopadů,“ objasňuje Hurta.

„Současně zákazník nemusí nutně omezovat spotřebu, jelikož nošením našeho oblečení (a jeho vracením) prakticky ničím neplýtvá,“ pokračuje Hurta a naráží na další bod cirkulárních plánů Nilmoru. Řeč je o sběrných místech, v rámci kterých zákazníci mohou oblečení značky Nilmore vracet, aby je tým následně sesbíral, poslal na recyklaci a získal recyklát, který znovu zvlákní.

Na začátek má Nilmore těchto sběrných míst, které Hurta trefně nazývá jako „cirkulární Zásilkovny“, dvanáct, a to napříč celou republikou – od Chebu přes Prahu, Brno, Olomouc až po Ostravu. V centru domovské Ostravy mimo jiné budují i showroom, který bude zároveň sloužit jako komunitní místo pro lidi se zálibou v udržitelnosti a cirkulární ekonomice.

„Na rekonstrukci prostor, kde bude stát náš showroom, padne i část ze soukromé investice ve výši 4,5 milionu korun, kterou jsme obdrželi. Co se ale financování týče, dost z toho plyne z našich obratů, vlastních kapes a odměn z vývojových projektů, kterých jsme se účastnili,“ říká Hurta, jehož startup zaujal i porotu letošní soutěže Vodafone Nápad roku, kde vyhrál Speciální cenu Arch Summit Award.

Nyní chce Nilmore pokračovat ve svých nastavených plánech, ale už teď samozřejmě vnímá budoucnost. Jednou z novinek, které chystá, je i uvedení dalších dvou nových cirkulárních materiálů, jež – stejně jako cPLA – budou mít za dopad ve výsledku nižší spotřebu vody, menší uhlíkovou stopu a nulový odpad. Nejprve ale chce na trhu usadit materiál cPLA a zároveň dostatečně vysvětlit běžným zákazníkům, co to vůbec cirkulární móda je a jak funguje.

„Nevýhoda je v novosti materiálu – oděvní průmysl je z podstaty velmi tradiční a je zapotřebí zákazníky důkladně seznámit s naším novým materiálem. Je to běh na dlouhou trať, ale pozitiva vidíme již nyní,“ zakončuje Hurta.