Česká technologická společnost Jablotron zakladatele Dalibora Dědka si své jméno ve světě vybudovala zejména díky alarmům, respektive zabezpečovacím a ovládacím systémům pro domácnosti a firmy. Jako holding však zahrnuje několik různých společností, z nichž nejnovější je Jablotron Cloud Services (JCS) zaměřená na cloudové služby a kompletní vývoj aplikací.

„Důvodem pro vznik JCS byl vzrůstající rozruch okolo světa internetu věcí, ve kterém jsme reálně od spuštění první verze aplikací v roce 2012. Začaly nás oslovovat firmy podobné Jablotron Alarms, zda bychom pro ně neudělali stejnou softwarovou podporu, proto jsme se loni rozhodli tuto část oddělit do samostatné firmy,“ popisuje pro CzechCrunch šéf JCS David Beneš.

Cílem firmy je klientům nabídnout řešení, se kterým mohou snadno a rychle doplnit svůj produkt o aplikaci pro všechny typy uživatelů, jako jsou například distributoři, instalatéři a koncoví uživatelé. Dnešní doba, kdy se na internet připojuje už téměř všechno, totiž vyžaduje, aby každý produkt nabízel kromě svých základních vlastností také možnost ovládat jej skrze aplikaci, nejčastěji z mobilu a na dálku.

Cesta Davida Beneše až na pozici ředitele JCS byla přitom relativně dlouhá, a to i vzdáleností, kdy se z rodné Ostravy přesunul až do Jablonce nad Nisou, kde Jablotron sídlí. Všechno začalo před deseti lety, kdy měl s kamarádem menší firmu věnující se softwaru pro Pulty centrální ochrany a vývoji internetových aplikací.

„Jablotron měl tehdy malé zkušenosti s vývojem softwaru, a proto nás oslovili, abychom převzali jeden jejich projekt. Šlo o jednoduchý hardware a software pro sledování aut, jenž jsme dotáhli do zdárného konce a úspěšně se prodává dodnes, byť s nezbytnými úpravami. Spolupráce se nám vzájemně natolik zamlouvala, že jsme společně zahájili nový projekt, a to předchůdce dnešního Jablotron Cloudu,“ vzpomíná Beneš.

V průběhu dalších let pak Jablotron firmu koupil a Beneš se se svým společníkem přestěhovali do Jablonce. „Lákala nás vidina možnosti změnit trh zabezpečovacích zařízení, který byl dlouhá léta na stejném místě a velmi konzervativní. Propojit jej se světem internetu, přinést k fyzickému zařízení aplikaci a dát tak uživatelům další přidanou hodnotu. To se, myslím, podařilo nad očekávání,“ pochvaluje si dnes šestačtyřicetiletý ostravský rodák.

Půl milionu uživatelů

Spokojenost dokazuje také čísly. Aktuálně je do cloudu jablonecké firmy připojeno přes 300 tisíc zařízení, které denně využívá téměř půl milionu uživatelů. Ti během jednoho měsíce dostanou v průměru 10 milionů notifikací. V prvních letech provozu platformy přitom firma ze strany trhu cítila nedůvěru v to, aby klienti měli svá data a možnost konfigurovat či ovládat alarmy po celém světě z cloudu. Díky důrazu na bezpečnost, pravidelným testům zranitelnosti a transparentnosti vůči klientům ale JCS dokázala tyto obavy eliminovat a dnes je připravena na požadavky různorodých klientů.

„Do platformy Jablotron Cloud dokážeme jednoduše připojit téměř jakékoliv zařízení a dodat na klíč požadovanou aplikaci, aniž by výrobce zařízení musel mít v této oblasti jakékoliv zkušenosti nebo silný softwarový vývoj. Kromě toho se stáváme klientovi partnerem v oblasti IoT a navrhujeme mu možná rozšíření či vylepšení jeho výrobku z pohledu uživatele mobilní aplikace,“ přibližuje Beneš s tím, že řešení je nabízené ve formě „Cloud as a Service“.

Největším zákazníkem JCS je sesterská společnost Jablotron Alarms, pro kterou vytvořila celý ekosystém produktů pokrývající vše od prvotní expedice přes aktivaci u zákazníka, vzdálený management až po připojení na pult centrální ochrany. Jablotron tak díky tomu nabízí svým zákazníkům možnost ovládat v podstatě celý dům na dálku z mobilního telefonu – rozsvítit světla, změnit teplotu v místnosti, otevřít garáž, roztáhnout žaluzie apod. Montéři jejich systémů pak mohou provádět vzdálenou diagnostiku, konfigurovat je a spravovat z pohodlí počítače nebo mobilního telefonu.

Mezi další projekty patří například aplikace pro řízení a konfiguraci systému zónového vytápění objektů, elektrické a plynové kotle, rekuperační jednotky, dohledávání aut s tvorbou elektronické knihy jízd a GSM relé například pro otevírání závor. Svým zákazníkům JCS nabízí například i celosvětovou datovou SIM kartu, jež řeší bezpečné internetové připojení pro integrovaná zařízení do jejich cloudu, nebo případně funguje jako záložní spojení při výpadku pevného internetu.

Jako svou hlavní devizu JCS vidí zkušenosti z reálného návrhu, vývoje a provozu řešení, jež vycházejí z požadavků Jablotronu jakožto výrobce zabezpečovacích zařízení. Cloudové služby JCS přitom využívá celá skupina a integruje je do každého nově vznikajícího produktu. Další růst platformy pak podporuje i neustále se zvyšující tlak na zabezpečení systémů IoT, kde je otázka bezpečnosti pořád velmi často podceňována, trend se ovšem mění.

Firmu tak neomezuje ani prostředí podhůří Jizerských hor, kde sídlí. Kromě krásné přírody nabízí i relativně dobrou dostupnost do Prahy, v sousedním Liberci se pak nachází Technická univerzita s velkým zdrojem talentů a navíc má firma pobočku v Hradci Králové. A protože JCS k vývoji přistupuje agilně, jednotlivé týmy jsou zvyklé na distribuovanou formu spolupráce.

To se projevuje i na řízení samotné firmy, která se opírá o otevřenou formou řízení a komunikace. „Nestandardní kultura uvnitř firmy s minimalistickým managementem zapojuje do řízení každého člena týmu a dává mu možnost podílet se na směřování a klíčových rozhodnutích,“ popisuje Beneš.

Rozmach internetu věcí

Do budoucna pak Beneš očekává ještě větší rozmach řešení a systémů oblasti internetu věcí, kterému nahrává i rozšiřování tzv. LowPower technologií a datových sítí. V příštích letech podle něj bude existovat stále větší potřeba získávání analytických výstupů z obrovského počtu dat sbíraných z velkého množství zařízení, což umožní lépe poznat chování uživatelů, jejich potřeby, a tak i lépe definovat nové produkty.

„Kromě toho IoT dokáže šetřit obrovské sumy peněz. Nejen, že lze provádět spoustu věcí na dálku, jako je nastavování parametrů či dálkové odečty měření, ale dokáže upozorňovat na nestandardní stav, nebo jej dokonce predikovat a předcházet tak následným škodám způsobených odstávkou, havárií a tím způsobeným nákladům,“ říká Beneš.

Za léta působení na trhu internetu věcí ale největší trend vidí v odklonu od prvotní ideje – poskytovat nové typy služeb a zjednodušovat život koncovým uživatelům zařízení. Mnohem více a častěji se dnes totiž objevují produkty mířené spíše na komerční trh. Obrovský rozvoj se týká zejména průmyslu 4.0, ale i smart city projektů, mezi které patří monitoring parkovišť, odečty měřičů nebo digitální zastávky hromadné dopravy.

Pro koncové uživatele jsou totiž náklady spojené s provozem chytrých IoT gadgetů mnohdy neúnosné. Problémem také je, že existuje celá řada zařízení, které komunikují „někam“ do cloudu, ve většině případů však nedokážou komunikovat mezi sebou.

„Tady si myslím, že je prostor pro řešení, jaké nabízíme například my. Jedna centrální jednotka, v našem případě ústředna zabezpečovacího zařízení, se kterou budou jednotlivé gadgety komunikovat, a ta bude zajišťovat minimalistickou autonomní logiku a sloužit jako komunikační brána do internetu,“ predikuje Beneš trend nejbližších let.