Žalob na sociální sítě leží u amerických soudů tisíce. Jedna z minulého týdne se ale vymyká. Porota o ní jednala náročných devět dní a výsledek zamával i s hodnotou akcií společnosti Meta. Soud v Los Angeles totiž rozhodl, že firma, pod níž spadá Instagram, a také Google se svým YouTubem nesou přímou odpovědnost za újmu na zdraví dvacetileté ženy, která v soudních spisech vystupuje pod iniciály K. G. M. Podle své výpovědi začala používat Instagram už v devíti letech, možná i dříve, a od té doby si nese těžké následky: rozvinuly se u ní deprese, tělesná dysmorfie i sklony k sebepoškozování.

Deset z dvanácti porotců se nakonec postavilo na její stranu a obě firmy musí zaplatit celkem šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 128 milionů korun) částečně jako odškodné, částečně coby sankce. Většina podobných žalob se přitom k porotcům ani nedostane, protože je zastaví takzvaná Section 230. Tato klíčová součást amerického zákona z roku 1996 chrání internetové platformy a weby před odpovědností za to, co na nich uživatelé zveřejní. Logika je prostá: majitel nástěnky zkrátka nezodpovídá za to, jaký leták na ní kdo přišpendlí.

Jak to, že tentokrát technologičtí obři stojící za sociálními sítěmi neuspěli? Právníci zastupující K. G. M. zvolili jiný, dosud nepříliš probádaný přístup. Místo toho, aby poukazovali na obsah, který se uživatelům ukazuje na sociálních sítích, se zaměřili na samotný design aplikací. A argumentovali tím, že Instagram a YouTube byly záměrně navrženy tak, aby vyvolávaly silnou závislost, čímž konkrétním lidem působily prokazatelnou újmu.

Tímto krokem tak přesunuli spor z oblasti mediálního práva do teritoria práva produktového, na které se už ochrana Section 230 nevztahuje. „Kalifornská kauza je vůbec prvním případem, kdy musely sociální sítě čelit porotě kvůli konkrétním osobním újmám. Je to začátek nové éry,“ okomentovala rozsudek pro web The Verge advokátka Carrie Goldberg, která se podobnými spory dlouhodobě zabývá.

Hrozba pro celý technologický sektor

Zmíněných šest milionů dolarů je pro firmy této velikosti spíše symbolickou částkou. Skutečná váha losangeleského verdiktu ale leží jinde. Americká média tomuto jevu přezdívají „bellwether trial“, tedy testovací kauza. Jejím cílem bylo prověřit životaschopnost nové právní teorie předtím, než se přistoupí k mnohem širšímu vyrovnání. V těsném závěsu čeká osm dalších podobných procesů a v pozadí se hromadí tisíce žalob podaných nejen jednotlivci, ale i školními obvody nebo celými státy. A právě to může být pro provozovatele sociálních sítí problém.

„Vsadím se, že v zasedacích místnostech Mety, Googlu, Snapu i TikToku teď probíhají intenzivní počty,“ zhodnotila situaci advokátka žalobkyně Jayne Conroy. A profesor práva na Santa Clara University Eric Goldman pro server BBC dodal, že výsledek považuje za potenciální existenční hrozbu pro celý technologický sektor. „Žádná ze sociálních sítí si prostě nemůže dovolit vyplatit šest milionů dolarů za každého poškozeného uživatele,“ varoval. Jedním dechem však doplnil, že odvolací soudy mají stále moc rozsudek zrušit.

Přístup veřejnosti vůči sociálním sítím také leccos napoví. Loňský průzkum společnosti Pew Research ukazuje, že 64 procent dospělých Američanů je přesvědčeno o negativním dopadu sociálních sítí na společnost, přičemž toto číslo zůstává posledních pět let zhruba stejné. Zhruba dvě třetiny Američanů pak vyjádřily negativní postoj konkrétně k šéfovi Mety Marku Zuckerbergovi a čtvrtina z nich ho vnímá velmi negativně.

A podstatně se mění pohled samotných dospívajících. Zatímco v roce 2022 si pouze 32 procent teenagerů myslelo, že sociální sítě škodí lidem v jejich věku, předloni už toto přesvědčení sdílelo 48 procent z nich. „Není to překvapivé. Negativní postoj vůči sociálním sítím se ve společnosti buduje roky. A teď pohár zkrátka přetekl,“ říká například mediální analytik Mike Proulx ze společnosti Forrester.

Silná odezva navíc přichází i ze zákonodárných lavic. Austrálie se loni stala vůbec první zemí na světě, která celoplošně zakázala používání sociálních sítí dětem do šestnácti let. Podobné opatření obratem přijala i Indonésie a australské advokátní kanceláře momentálně zkoumají možnosti podání vlastních hromadných žalob. Meta však zatím nevyslala žádný signál, že by chtěla situaci řešit.

Během soudu okolo případu K. G. M. ještě volila agresivní strategii, kdy se třeba zaměřila na matku mladé žalobkyně. Podle advokátů firmy mělo právě její chování a způsob výchovy stát za duševními problémy dívky. Poukazovali třeba na úryvky z textových zpráv, v nichž tehdy psala svým přátelům o tom, že žije v „toxické domácnosti“ a že její matka je „naprosto šílená“. Cílem bylo ukázat, že Instagram nabízel únik a úlevu od reálného světa, nikoliv zhoršení psychického stavu.

Na druhé straně žalobci naopak vytáhli interní komunikaci samotných zaměstnanců Mety. V jedné z předložených konverzací například jeden z nich psal: „Ty jo, lidi, Instagram je droga.“ A jeho kolega mu na to bez obalu odpověděl: „Jsme v podstatě dealeři.“ K tomu obžaloba detailně rozebrala design, který platformy využívají k udržení pozornosti. Ať už jde o nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí či algoritmy nekompromisně optimalizované na to, aby uživatel strávil v aplikaci maximum svého času.

A porota dala této straně za pravdu. Původně v kauze figurovala i síť TikTok, za níž stojí čínská ByteDance, a mateřská firma Snapchatu. Oba subjekty se ale ještě před začátkem hlavního líčení stáhly a přistoupily k mimosoudní dohodě. Kdežto Meta i Google se proti rozsudku odvolávají. A třeba první zmíněná firma v oficiálním vyjádření zdůrazňuje, že duševní zdraví dospívajících je nesmírně komplexní téma a že zdůvodňovat jeho stav jedinou příčinou situaci nepomůže.