Marek Dyntera s Matějem Zavoralem se potkali na horách. Když společně zdolávali tisícovky a obdivovali kanadskou přírodu, neušlo jejich pozornosti, že každý správný horal tam svačí ořechová či arašídová másla. V Česku je však v regálech obchodů ještě před deseti lety nenašli, a protože oběma chyběla, pustili se do jejich výroby. Moravský Šufánek, později přejmenovaný na Šufan, se tak stal průkopníkem ořechových másel u nás. A byť do portfolia přidává stále něco nového, základem jsou čisté ořechové krémy ze surovin, které Šufan bere z nejbližších zdrojů.

Když olomoucký Šufan v roce 2014 začínal, konkurenci v Česku téměř neměl. To již nicméně dávno neplatí. Šufan s obratem třicet milionů dnes na trhu soupeří o místo nejméně s deseti dalšími českými výrobci, mezi které patří mimo jiné rodinná firma Lucky Alvin, jejíž obrat je zhruba třetinový, daleko větší podíl pak zabírá stamilionový Big Boy, u kterého nicméně velkou část obratu tvoří privátní výroba. Řada českých prodejců si totiž pod svou značkou nechává másla vyrábět na zakázku, čemuž se Šufan vyhýbá a věnuje se takřka pouze vlastním produktům.

Minulý rok firma expandovala na Slovensko, kde tržby odhaduje na desetinu celkového obratu. „Máme rozsáhlou síť zhruba tři sta padesáti zdravých výživ, kaváren a obchodů s delikatesami, kde se naše zboží prodává. Retail nám přináší zhruba čtvrtinové tržby,“ říká osmadvacetiletý Lukáš Medek, který se k zakladatelům Matěji Zavoralovi a Marku Dynterovi přidal jakožto společník v roce 2020.

Právě v té době řešila firma spor o název s lihovarem Žufánek, kterému se nelíbila podobnost s názvem Šufánek. Obojí je navíc označení pro naběračku používané v některých oblastech Čech a Moravy. Coby vystudovaný právník se Medek sporem, který řešil Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví, zabýval jen letmo – a navrhl věc raději neeskalovat.

Foto: Šufan

Ořechová granola značky Šufan

„By by to zajímavý právní spor. Neměli jsme pocit, že při rozdílnosti portfolií ořechy versus alkohol si názvy tolik kolidují, ale ustoupili jsme. Někdy je lepší nechat spory stranou a zabývat se významnějšími věcmi. Chtěli jsme se soustředit na produkt. Jestli ho prodáváme jako Šufan, nebo Šufánek, je druhořadé,“ říká Medek, který má ve firmě na starost marketing a obchod.

Společnost tak v roce 2020 čekal kompletní rebranding, který stál stovky tisíc. Etikety sice získaly nový vizuál, nicméně pro zákazníky zůstal produkt rozpoznatelný díky rovným sklenicím se zlatým víčkem a logem zkřížených naběraček, tedy šufanů či žufanů, jak se říká na Hané, odkud Šufan pochází.

Energie potřebná v horách

Na počátku všeho stála vášeň pro hory, díky níž se seznámil dnes třiatřicetiletý Matěj Zavoral a sedmatřicetiletý Marek Dyntera. Zavoral, který žil v Kanadě delší dobu, se jednou vrátil na Vánoce domů a Dynterovi přislíbil pomoc s přestěhováním do Kanady, kde následně oba žili a pracovali. Kdyby nebylo výletů do hor, sotva by se servisní technik Dyntera a ve stavebnictví pracující Zavoral pustili do potravinářství.

Na výšlapy v Kanadě sami nosili sendvič se šunkou, zatímco horalé kolem svačili ořechová másla všeho druhu. Do hor či fitness se ořechová másla hodí, protože obsahují bílkoviny, tuky i sacharidy a mají vysokou energetickou hodnotu. Kvalitní ořechová másla navíc obsahují velké množství vlákniny, vitamínů, minerálních látek a antioxidantů.

A právě taková másla si Šufan předsevzal vyrábět, neboť po návratu do Česka Dynterovi i Zavoralovi chyběla. „V začátcích bylo těžké vůbec protlačit na trh produkt, který v té době neměl ekvivalent. Legislativně pro ořechová másla neexistovala kategorie. Nové to bylo i pro zákazníky,“ vzpomíná Dyntera, který se spolu se Zavoralem učil vše od nuly, ať už po stránce výroby, či podnikání.

Do strojů na zpracování ořechů firma již investovala miliony, neboť potřebuje denně umlít stovky kilogramů ořechů. Tento rok plánuje Šufan zpracovat až sto tun surovin, většinou ořechů, případně bezlepkových ovesných vloček, semínek do granoly či kakaových bobů. „Dnes je na trhu spousta pomazánek na bázi ořechů, mnohdy s cukrem či jiným sladidlem. My máme jen čisté příchutě, tedy stoprocentní ořechy, případně v kombinaci s čokoládou naší vlastní výroby,“ říká Medek.

Výroba čokolády je přitom podle něj docela alchymie. Kakaové boby, které firma zpracovává, praží i mele, pochází z Peru. „Chtěli jsme mít kontrolu nad celým procesem a ladit si chuť čokolády podle svého. Chceme, aby zákazník poznal ve výrobcích náš rukopis. Ne čokoládu pouze nakupovat a lacině se odvolávat na to, že je belgická, byť to nemusí vůbec garantovat její kvalitu,“ objasňuje Medek.

Čokoládu vyrábí Šufan pro zpracování do ořechových másel či čokoládových kaší, chystá nicméně další produkty, které zatím nechce avizovat. Nejprodávanějším výrobkem překvapivě nejsou ořechové krémy, nýbrž kokosová hnízda, což jsou kokosové plátky slepené medem s ořechy a semínky. Hnízda Šufan také věnoval do olomouckého centra pomoci ukrajinským ženám a dětem.

„Dají se jíst přímo z pytlíku jako chipsy, zalít mlékem či rozdrobit na jogurt. Aktuálně chystáme novou řadu hnízd s novými příchutěmi,“ říká Medek. U jednoho druhu hnízd totiž Šufan šlápl vedle. Klikvová hnízda se u zákazníků nechytla. „Chtěli jsme být féroví a nenazývat plod brusinkou, když jí není. Pravou brusinku skoro nikdo nepoužívá, ale její název ano. Klikvu se nám bohužel nedaří prezentovat,“ přiznává marketér Medek, který měl k potravinám blízko již při studiu práv, kdy brigádničil třeba v podniku Naše maso.

Se zakladateli Šufanu se student práv seznámil díky práci na ministerstvu zemědělství, kde organizoval lokální trhy místních výrobců. „Po škole jsem věděl, že se právu věnovat nechci. Zajímám se o kvalitu potravin. V Šufanu se snažíme přinést na trh co možná nejvíce chuťově i nutričně vyváženou alternativu,“ říká Medek. Roli hraje nicméně i původ produktů, u kterých Zavoral, stojící za logistikou a nákupem, volí pokud možno evropské dodavatele.

Snídat jako v ořechovém nebi

Většina arašídových másel na českém trhu je vyrobena z argentinských arašídů, zatímco Šufan používá řecké. Evropské produkci dali podnikatelé z Moravy přednost také u mandlí, které odebírají ze Španělska. Kalifornské mandle, jež v českém importu dominují a tvoří osmdesát procent světové produkce, nesou tíhu velké úmrtnosti tamního včelstva. Kalifornské včely umírají v důsledku chemických postřiků a úbytku přirozeného prostředí v rozsáhlých mandloňových monokulturách.

Foto: Šufan

100% kešu značky Šufan

„Udržitelnost se snažíme implementovat do našeho fungování víc a víc. Aktuálně řešíme udržitelnější obalový systém,“ dodává Dyntera, který má ve firmě na starost právě obalové hospodářství a celkovou výrobu, na které se v Šufanu dnes podílí již patnáctičlenný tým. „Odstranili jsme vrchní etiketu z víček, etikety máme z přírodního recyklovaného materiálu,“ dokresluje Dyntera. Zkoumá mimo jiné i možnosti v oblasti bezobalových systémů a upcyklování obalů.

Zdokonalovat chce Šufan nadále i výrobní procesy včetně automatizace. „Chceme dostat naše výrobky do co nejvíce domácností a pomoct tomu, aby lidé snídali kvalitně a hlavně spolu. Aby snídaně nebyla jen nezbytná součást dne, ale skvělý rituál na jeho startu. Náš velký sen je mít do budoucna Šufan bistra, kde by se snídalo jako v ořechovém nebi,“ uzavírá Medek.