Zimní olympijské hry v Pekingu se stanou pro Čínu pokusným prostředím: země poprvé hodlá zjistit, jak by její virtuální měna mohla být zajímavá pro cizince. Digitální jüan si doteď testovala ve zkušebních zónách. Nyní bude jednou z mála platebních metod, které budou obchodníci na hrách přijímat. 

Obchody, kavárny a obchodníci, kteří budou nabízet zboží nebo služby uvnitř olympijské vesnice, ale i krámky na železničních stanicích poblíž míst konání her. Všechny tyto prostory budou mít automaty pro příjem plateb digitálními jüany. Jsou to místa, kde můžou sportovci bydlet a trávit volný čas nebo kde se budou pohybovat návštěvníci. Digitální jüany se tak stanou jednou ze tří možností, jak na soutěžních i nesoutěžních událostech her platit.

Tou druhou je klasická hotovost čínské měny. A třetí platební karty Visa – tedy produkt sponzora her. Má jít o první velký test virtuální měny mezi cizinci. Návštěvníci si můžou stáhnout aplikaci nebo získat kartu, kam jde digitální jüan nahrát. Případně si ji směnit v samoobslužných automatech za zahraniční peníze. Sportovci a jejich trenéři můžou získat náramky, které fungují jako elektronické peněženky, a můžou s nimi tak za zboží a služby platit.

„Je naším klíčovým úkolem a výzvou zajistit, aby zahraniční návštěvníci měli s digitálním jüanem dobré zkušenosti,“ uvedla podle agentury Bloomberg bankovní instituce Bank of China. „Budeme se snažit odvést dobrou práci při zajišťování služeb během her a zákaznický servis, pořadatelské, krizové i další týmy procházejí intenzivním cvičením a přípravami,“ dodala banka.

Programovatelná měna

Digitální měna jüan ovšem není totéž, co virtuální měny, o kterých se v posledních letech stále častěji hovoří. Mají několik společných rysů, kterým dominuje především ten, že mince nejsou reálné. Uživatelé je nikdy nebudou držet v ruce a pohyby uvidí především v aplikacích na mobilních telefonech. Ale na rozdíl třeba od nejčastěji skloňovaných měn bitcoinu nebo etherea je digitální jüan centralizovaný. Pevně v rukou ho má konkrétní organizace. V tomto případě Čína jako stát.

Tím boří jednu z výhod, pro kterou jsou virtuální měny obecně vyhledávané: že jejich kurz nemůže podle svého ovlivnit žádná země světa. A zároveň dává do rukou této zemi poměrně velkou moc. „Digitální jüan dává vedení Komunistické strany Číny, jakožto de facto řídícímu subjektu bankovního systému v Čínské lidové republice, bezprecedentní možnost sledování pohybu financí a kontrolu jejich uživatelů,“ popisuje pro CzechCrunch David Gardáš z neziskové organizace Sinopsis.

„Prosazování digitálního jüanu jde ruku v ruce s omezováním vlivu soukromého sektoru, stejně jako se zaváděním technologických instrumentů správy populace, které zahrnují mimo jiné i systém sociálního kreditu. Hovoří se také o programovatelnosti této měny, díky které například můžou mít vymezené částky svou ‚trvanlivost‘ a občané tak v podstatě budou nuceni k urychlené spotřebě a podpoře ekonomiky,“ vysvětluje dál.

Miliarda transakcí denně

Digitální jüan země představila na konci roku 2019 a zavedla ho jen v několika velkých městech. Těmi se staly například Šen-čen, město přímo sousedící s Hongkongem a zároveň významná ekonomická zóna, kterou mnohdy využívají zahraniční investoři. Později se virtuální měna dostala mimo jiné do Šanghaje nebo Si-anu, města nejblíž terakotové armády a střediska čínské vědy a výzkumu.

V těchto testovacích městech ovšem bydlí desítky milionů lidí. Celkem podle organizace Sinopsis byl k loňskému 30. červnu digitální jüan použit u zhruba 70 milionů transakcí v celkové hodnotě 114 miliard korun. Podle úředníků se do začátku listopadu zaregistrovalo k účtu v digitálním jüanu 140 milionů lidí.

Jenže v porovnání se službami jako Alipay od známé firmy Alibaba nebo WeChat Pay, na platby specializovanou aplikací čínské obdoby WhatsAppu, to není až tak ohromující číslo. Nejpoužívanější platební metodou v Číně – tedy právě mobilní aplikací WeChat Pay – projde víc než miliarda transakcí každý den. Obě aplikace teď už podporují platby v digitálních jüanech, označovaných jako e-CNY. Ale pro platby na olympiádě je přesto nebude možné použít. 

„Přestože rozšíření digitálního jüanu zatím skutečně pokulhává za mobilními platbami, v kterých Čína drží světový primát, během uplynulých let došlo k exponenciálním růstu uživatelů a e-CNY nepochybně má potenciál stát se disruptivní technologií,“ komentuje Gardáš. Pokud se podle něj e-CNY dostatečně ověří skrze pilotní projekty, čínské komunistické vedení v něj získá důvěru a může jej následně politicky a administrativně podpořit. A to natolik, že rychle zastíní – nebo případně integruje a využije – i Alipay a WeChat Pay. 

Špionáž skrz peněženku

Digitální měnu zatím Čína rozšiřuje. Minulý týden zveřejnila testovací verzi aplikace digitálního jüanu pro operační systémy iOS a Android. Obyvatelé ve zkušebních zónách si můžou aplikaci stáhnout a zaregistrovat si účet. Aplikace umožňuje lidem převádět peníze z bankovních účtů do elektronické peněženky a provádět nebo přijímat platby naskenováním QR kódu nebo přiložením telefonu k platebnímu zařízení. Dříve mohli spotřebitelé stáhnout elektronickou peněženku pouze přes neveřejný odkaz získaný od pracovníků banky při žádosti o účet.

„Současně se o e-CNY spekuluje jako o potenciálním vyzyvateli dominantních světových měn v rámci globálního monetárního systému, především tedy amerického dolaru a eura. V tomto případě ale do hry vstupují další proměnné, jako jsou geopolitická situace, mezinárodní obchod a vůle ostatních zemí digitální jüan podpořit,“ doplňuje Gardáš.

V tom může digitální jüan narazit. Nakolik už teď budou zahraniční sportovci a návštěvníci čínskou digitální měnu používat, nemusí záležet jen na nich: už loni v červenci tři američtí republikánští senátoři vyzvali americký olympijský výbor, aby tamním sportovcům zakázal digitální jüan používat. A to s odkazem na obavy ze špionáže a o bezpečnost dat.

S přispěním ČTK.