Osvoboďme přepravu zboží od emisí. Do komerčního provozu se chystá první nákladní loď poháněná vodíkem

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

flagships-campagnie-fluvial-de-transport-france-hydrogen-cargo-ship

Foto: Flagships

První komerční nákladní loď poháněná vodíkem

0Zobrazit komentáře

Je to skoro jako kouzlo – objednáme si něco třeba z druhého konce světa a nanejvýš do pár týdnů nám to dorazí až ke dveřím. Nevidíme už ale celý proces dopravy, často vyžadující lodě. Obrovská nákladní plavidla poháněná odpadem z rafinace ropy, která do ovzduší vypouštějí velké objemy skleníkových plynů a dalších znečištění ovzduší. V Paříži ale brzy vypluje první nákladní loď, z níž do vzduchu díky vodíkovému pohonu vychází nanejvýš vodní pára.

To je pochopitelně velká věc. Klasická transportní plavidla po celém světě ročně spotřebují stovky milionů tun fosilních paliv, která silně zatěžují životní prostředí už při svojí těžbě a rafinaci. Teoreticky bychom mohli říct, že nákladní lodě na tom přímou vinu nemají, protože používají zbytky z těchto procesů, které pro pohon autodopravy vznikají tak či tak.

Ročně ovšem takového paliva po celém světě spotřebují stovky milionů tun, což také znamená tříprocentní podíl na globálních emisích oxidu uhličitého. Tolik dnes skutečně stojí vysoká dostupnost zboží ze vzdálených kontinentů a klidně také sousedních zemí, mezi nimiž je lodní doprava nejefektivnější. Byť neustále vznikají nové, ekologičtější palivové směsi nebo se zvyšuje jejich efektivita, základní environmentální problém zůstává.

container-ship-ian-taylor-unsplash

Foto: Ian Taylor/Unsplash

Obří dieselové kontejnerové lodě mají také masivní uhlíkovou stopu

Konečně ale začínají vznikat technologie, které oxid uhličitý mohou do budoucna eliminovat, a co je ještě důležitější, dostávají se i do praxe. Celosvětově první nákladní vodíková loď má vyplout ještě letos na francouzskou řeku Seinu. Půjde prý přitom rovnou o ostrý komerční provoz, rozvážející zboží na paletách a ve standardních lodních kontejnerech podél břehů necelých 800 kilometrů dlouhé řeky.

Za celou věcí stojí evropský inovační projekt Flagships, který chce výrazně přispět k ekologičtějšímu vodnímu transportu na starém kontinentu. V roce 2018 dostal od Evropské unie pět milionů eur (přibližně 130 milionů korun) na vývoj celkem tří vodíkových lodí. Jedno koncepční plavidlo se už v Paříži testuje, na konstrukci dalších dvou se zrovna pracuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na komerční vodíkové lodi, která bude patřit francouzské společnosti Compagnie Fluvial de Transport (CFT), není na první pohled vůbec nic zvláštního. Prostě zábradlí, kabina, dlouhá plochá paluba pro skládání kontejnerů a druhá větší kabina a zábradlí. Velice nezvyklé věci se budou dít hlavně pod palubou. Nádrž na palivo, větší než u dieselových motorů, bude naplněná stlačeným vodíkem, který se pak skrze palivové články převede na vodu a elektřinu, pohánějící elektromotor.

Vodík jako cesta k udržitelnější lodní dopravě

Hlavním vizuálním rozdílem mezi lodí CFT a klasickými nákladními plavidly je velikost. Stroj poháněný vodíkem je vedle nich maličký, jednak kvůli určení výhradně pro říční provoz, jednak kvůli určitým technologickým omezením vodíku. Alternativní paliva jsou totiž typicky mnohem méně efektivní v uchovávání energie, stejně výkonný motor tak potřebuje mnohem více paliva. To bude jednou z hlavních výzev přechodu na ekologičtější lodní dopravu.

Kromě toho vodík není nutně ekologický a často (vlastně většinou) se vyrábí „špinavým způsobem“, generujícím velký objem skleníkových plynů. Loď CFT ale má pohánět výhradně vodík vyrobený elektrolýzou, tedy zcela uhlíkově neutrálním procesem. „Těší nás, že jako součást projektu Flagships stojíme v čele snah o snižování emisí z transportu a demonstrujeme skvělé vlastnosti vodíkových palivových článků v námořním využití,“ řekl ředitel CFT Matthieu Blanc.

„Ekologická a udržitelná lodní přeprava zboží je předpokladem pro dosažení národních i mezinárodních cílů pro snížení emisí,“ dodává k tomu koordinátor projektu Flagships Jyrki Mikkola. Vodíkové lodě mají obecněji také potenciál výrazně přispět ke zlepšení kvality vzduchu i přírody kolem řek. Zároveň však samozřejmě nejsou zdaleka jediným způsobem, jak zlepšit environmentální status lodní dopravy.

oceanbird1

Foto: Wallenius Marine

Oceanbird aspiruje na největší plachetnici světa

Na CzechCrunchi jsme například před téměř dvěma lety psali o velké britské společnosti Lush, která se rozhodla do svého logistického řetězce zapojit plachetnice. Ve Švédsku pak loni vznikl koncept až dvousetmetrové hypermoderní plachetnice Oceanbird pro převoz aut. Ta má starý „analogový“ systém ráhen a lanoví vyměnit za chytré počítačové systémy.

Ve stejném duchu se nese také koncept další nákladní lodi, tentokrát poháněné elektřinou z baterií. Yara Birkeland, jak zní její název, se na první plavbu po moři už vydala a do budoucna k tomu nebude potřebovat jakoukoliv posádku. K ekologické agendě se u ní totiž připojila futuristická vize zcela autonomní lodní dopravy, kdy celý proces – od naložení kontejnerů se zbožím přes samotnou plavbu až po vyložení v cílovém přístavu – bude ovládat počítač.

Sója a pšeničný protein v křupavém kabátku. Ochutnali jsme nové rostlinné nugetky od Burger Kingu

Filip HouskaFilip Houska

bk-1Insider

Foto: CzechCrunch

Ochutnali jsme nové smažené rostlinné kousky od Burger Kingu

0Zobrazit komentáře

Co je cílem většiny producentů rostlinných variant typicky masových jídel? Takřka nerozeznatelná chuť a autentická struktura. Právě to se snaží naplňovat i fastfoodový řetězec Burger King, který do Česka nově přivezl rostlinnou variantu svých tradičních kuřecích nugetek a po rebelském Whopperu se jedná o druhý původem masový pokrm, který v sobě žádné živočišné proteiny nemá. A skoro to ani nepoznáte.

Když koncem roku 2019 Burger King poprvé nabídl svůj legendární hamburger Whopper s rostlinným masem, přineslo to mnoho vášní. Někteří tento krok z environmentálního hlediska vítali, druzí byli naopak skeptičtí vůči výsledné chuti a příliš nechápali, proč by měli jíst typický masový pokrm s rostlinnou náhražkou.

Tak či tak, takzvaný Rebel Whopper, složený ze zhruba 79 % ze sójového a pšeničného proteinu, se v Česku poměrně dobře etabloval, překonal hranici 2,5 % celkových prodejů Burger Kingu na tuzemském trhu, když se ho prodalo skoro 80 tisíc kusů. I proto lokální zastoupení řetězce vidí v těchto ekologičtějších alternativách potenciál, který nyní rozvíjí i přes „nekuřecí“ nugetky, s nimiž chce dosáhnout až tříprocentního podílu na celkových prodejích.

bk

Foto: Burger King

Nové rostlinné nugetky od Burger Kingu

U rostlinných nugetek se Burger King zaměřil na dva aspekty, které jsme zmínili v úvodu: nerozeznatelnou chuť od kuřecí varianty a autentickou strukturu na povrchu i uvnitř. A podle našeho prvního ochutnání musíme konstatovat, že se to řetězci velmi dobře podařilo. I když je základ složený ze sóji a pšeničného proteinu, tak minimálně na první pohled a první skus bude pro mnoho lidí k nerozeznání od kuřecího masa. Dopomáhá k tomu samozřejmě i opečené pšeničné těstíčko.

„Podle toho, jak oblíbený je rostlinný Whopper, věříme, že nové rostlinné nugety budou mít stejný úspěch. Zákazníci mají nyní na výběr z několika bezmasých variant, které jsou svou chutí i vzhledem od těch masových k nerozeznání. Tedy alespoň pro mě,“ říká Daniel Ryška, ředitel Burger Kingu pro Česko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nové rostlinné nugetky, na kterých Burger King spolupracoval s britskou společností The Vegetarian Butcher, by již měly být dostupné na všech prodejnách a stojí 109 korun. Za tuto cenu dostanete devět kusů a dvě omáčky dle vašeho výběru. Burger King navíc do budoucna chystá i další alternativní jídla bez přítomnosti zvířecích proteinů.

Jedním z prvních by měl být také rostlinný „kuřecí“ burger. „U něj jsme už zkoušeli vzorky a bude to jeden z našich nejchutnějších výrobků, a to nejen v rámci kategorie plant-based. Dále pracujeme i na vývoji rostlinné slaniny,“ zmiňuje pro CzechCrunch tuzemské zastoupení Burger Kingu.

Trend, který přilákal i McDonald’s

Burger King zdaleka není jediným řetězcem, který chce na rozvíjejícím se gastronomickém trhu s rostlinnými alternativami k masům uspět. Z rychlého občerstvení lze jmenovat i McDonald’s, jenž se za účelem rozšíření sortimentu o rostlinné maso spojil s americkou společností Beyond Meat, která patří k průkopníkům těchto ekologicky šetrnějších variant. S ní uvedl McPlant, který ale zatím do Česka nedorazil.

Naopak na český trh zavítal jeho zeleninový karbanátek z mrkve, petržele, hrášku, brokolice, cibule i papriky, který můžete v rámci řady Veggie ochutnat jak ve formě burgeru, tak jako wrap nebo v salátu. S rostlinnými náhražkami masa experimentuje i KFC, které mění svá proslulá kuřecí křidýlka a má navíc spolupracovat i s ruskými vědci na 3D tištěných pokrmech.

mcdonalds-veggie

Foto: CzechCrunch

Veggie burger od McDonald’s se zeleninovou plackou

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Nejde však jen o tyto světově oblíbené řetězce. S rostlinným masem si pohrávají i startupy typu New Wave Foods nebo singapurští Shiok Meats, kteří se zaměřují na mořské plody. Velkou roli má na tomto trhu i Izrael, kde tamní vědci zkouší maso tisknout na 3D tiskárně. Ani Češi nejsou v této oblasti úplnými nováčky, což může potvrzovat značka Mana, která experimentuje se svým ManaBurgerem.

Za zmínku stojí i velmi čerstvá spolupráce britské Meatless Farm s fotbalovým velkoklubem Real Madrid, prostřednictvím které budou chtít obě strany propagovat udržitelnější stravování. A v neposlední řadě se do gastronomické oblasti budoucnosti chce prorvat i švýcarský startup Planted se svým alternativním trhaným masem.