Otočka o 180 stupňů, Musk do vedení Twitteru nenastoupí. Chce ho ovládnout celý?

K tomu, aby získal úplnou kontrolu, by nejbohatšímu muži světa stačilo použít desetinu svého podílu v Tesle jako zástavu proti půjčce.

Luboš KrečLuboš Kreč

musk-twitter-edit

Foto: Depositphotos/CzechCrunch

Elon Musk nechal na Twitteru hlasovat, zda uživatelé chtějí úpravu příspěvků

0Zobrazit komentáře

Začíná to připomínat nějakou telenovelu, kde se každý den odehraje nějaký dílčí posun, a tak to jde pořád dokola. Před týdnem vyšlo najevo, že Elon Musk se stal s více než devíti procenty největším akcionářem Twitteru, pak že dokonce vstoupí do jeho představenstva. Jenže to si zjevně rozmyslel. Otázkou je proč.

„Elon Musk se rozhodl nepřijmout místo ve vedení,“ napsal CEO sociální sítě Parag Agrawal zaměstnancům firmy. „Vždy si budeme vážit názorů našich akcionářů, ať mají místo v představenstvu, nebo ne. Elon je z nich největší, takže budeme otevření jeho postřehům,“ dodal. Také zmínil, že o tom, že Musk se k boardu nepřipojí, se dozvěděl v ten samý den, kdy se tak formálně mělo stát, tedy v sobotu 9. dubna.

Musk zatím na svém twitterovém účtu zveřejnil jen smajlíka. A přestože pro Agrawala to může být z krátkodobého hlediska výhra – mezi oběma muži údajně moc nefunguje vzájemná chemie –, v delším horizontu to pro něj může být špatná zpráva. Pokud by Musk nastoupil do představenstva, nesměl by vlastnit víc než 14,9 procenta akcií. Teď jich má 9,2 procenta a za poslední týden publikoval dlouhou řadu nápadů, co všechno by se v Twitteru dalo dělat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Například navrhl, že by se ústředí společnost v San Francisku mohlo přeměnit na denní stacionář pro bezdomovce, protože tam stejně žádní zaměstnanci nechodí. Na to mu Jeff Bezos v twitterové zprávě poradil, že by mohli udělat mix kanceláří a střediska pro bezdomovce, jimž by dobrovolně pomáhali přímo zaměstnanci. A že on něco takového v Amazonu nechal postavit. Dále se veřejně začalo řešit přidání možnosti upravovat příspěvky na Twitteru nebo parametry prémiových placených účtů.

Takže se nabízí otázka, jestli to, že Musk zůstane stát mimo organizační strukturu firmy, není jen úhybný manévr. A jestli neplánuje skoupit dalších 42 procent akcií a stát se většinovým akcionářem, který by mohl snáze prosazovat svoji vůli, jež je v řadě ohledů odlišná (nebo aspoň razantnější) oproti dalším vrcholným představitelům Twitteru.

Tržní hodnota celého Twitteru je momentálně 37 miliard dolarů, majetek Muska se podle aktuálního žebříčku nejbohatších lidí magazínu Forbes pohybuje kolem 270 miliard dolarů. Takže k tomu, aby získal v Twitteru většinu, by mu stačilo jen zastavit méně než desetinu svého podílu v Tesle a za půjčené peníze koupit svou oblíbenou sociální síť.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Češi si čtou poslechem. Audioteka roste díky vymazleným audioknihám i předplatnému

Platforma s nejobjemnějším audioknižním obsahem v Česku loni představila třeba i dokumentární audioseriály.

Iva BrejlováIva Brejlová

audioteka1

Foto: Audioteka

Pavel Hurta, Veronika Baurová a Pavel Pěnkava z Audioteky

0Zobrazit komentáře

Tři a půl milionu hodin knižního textu k poslechu si loni Češi koupili na platformě Audioteka.cz. Firma v tuzemsku ročně utrží vyšší desítky milionů korun a dokázala navýšit obrat v porovnání s předchozím rokem o pětinu. Cílem Audioteky je ovšem dostat se rovnou na obrat sto milionů korun. A tuto částku hodlá pokořit už letos.

Jde o projekt s nejobjemnější audioknižní nabídkou na tuzemském trhu. V Audiotece se zaregistrovalo už půl milionu Čechů, pro něž společnost nastřádala přes sedm tisíc titulů, které si tu můžou nakoupit a poslechnout.

Jako ještě důležitější teď ale vidí, že si je můžou předplatit – tedy zajistit si přísun audia podobně, jako když si předplácejí Netflix. Místo koupě jednotlivých titulů si lidé pořídí neomezený poslech z klubové nabídky, do níž se teď řadí víc než tisícovka děl. Krok, ke kterému přistoupila loni, si firma pochvaluje.

Jen za uplynulý rok si lidé v rámci klubu poslechli už přes 22,5 milionu minut obsahu. A do souvislosti s předplatným dávají zástupci firmy významné zlepšení věrnosti nakupujících. „Výsledky za první rok ukazují, že i v případě audioknih jsou streamovací služby velmi oblíbené,“ uvádí.

Řádově vyšší sumy za vymazlené audioknihy

Kromě předplatného si však Audioteka pochvaluje celý loňský rok. Odrazila se od vlastního zpracování děl, které jí vyneslo třetinu tržeb, ale především od takzvaného superprodukčního zpracování. S tím začala na konci roku 2020, ve velkém ale tuto tvorbu zařadila do nabídky loni.

Jde o takové audioformáty, na které firma vynakládá řádově vyšší sumy. Zatímco u běžných děl vyjde tvorba jedné audioknihy na desítky tisíc korun, ta superprodukční lehce vystoupá na vysoké stovky tisíc. Zahrnuje totiž řadu známých interpretů, většinou herce či herečky, dále vlastní zvukový plán šitý na míru pro každé dílo, někdy třeba nahrávku živé hudby či další doprovod.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to jako poslouchat film určený čistě pro audiopodobu. Jen vizuální stránka zůstává na posluchači,“ vysvětloval pro CzechCrunch při představování projektu ředitel strategického obsahu Audioteky Pavel Hurta. Firma tehdy uvedla, že počítá s tím, že náklady se jí vrátí: snaha i peníze měly přivést k poslouchání audioknih i dalšího obsahu široké publikum. To teď s výsledky za minulý rok potvrzuje.

„Přinášejí intenzivnější zážitek z poslechu a oslovují širší publikum. Pro mnohé se stávají branou do světa audioknih. Naše zkušenost za globální Audioteku ukazuje, že až 37 procent nových uživatelů začíná právě poslechem některého ze superprodukčních děl,“ říká Arkadiusz Seidler, CEO globální Audioteky a jeden ze dvou jednatelů společnosti Audioteka.cz.

Loni firma představila i další formáty, jako je audioshow nebo dokumentární audioseriál. Novou cestou na trhu podle ní má být kratší obsah. „Seriály a obecně příběhy rozčleněné do dílů o délce zhruba 30 až 40 minut jsou v současnosti audioknižním celosvětovým trendem. Tato forma posluchače láká, a tak ji uplatňujeme napříč žánry,“ dodává Seidler.