Pavel Kuhn má za sebou ve svých třiačtyřiceti letech práci štace v předních tuzemských firmách. Přes deset let působil na manažerských pozicích ve Vodafonu nebo kreativní agentuře Leo Burnett a posledních sedm let se věnuje budování inovativních projektů pro Sazku či Home Credit. Získané zkušenosti se ale nyní se svými společníky rozhodl využít k založení vlastní firmy a pro CzechCrunch otevřeně popisuje, co obnáší pracovat na manažerských postech a zároveň při tom stavět vlastní byznys.

Startup Surfey, jehož cílem je propojit zákazníky a zaměstnance s firmami pomocí relevantní zpětné vazby, začal Pavel Kuhn budovat se svými společníky od nuly a za vlastní peníze.

***

Rozhodnutí zrálo roky

Touhu založit vlastní byznys nosím v hlavě už spoustu let. V minulosti jsem ale cítil, že se potřebuji ještě něco naučit, ideálně od lídrů na trhu. Naštěstí přicházely zajímavé pracovní nabídky, třeba z Mobita, Sazky nebo skupiny PPF, takže se mi to splnilo.

Před zhruba rokem jsem už ale cítil, že přišel správný čas. Ukázalo se totiž, že konečně máme nápad, který obstál v mé vlastní kritice. Představoval možnost, jak vydělat peníze, ale zároveň někam posunout trh, zlepšit zákaznickou zkušenost a zážitek a obecně kultivovat podnikatelské prostředí.

S partnery, Petrem Beťákem a Martinem Prokopem, jsme si tedy plácli, Surfey založili a začali do něj investovat. Zatím přes 3 000 hodin a také téměř dva miliony korun k dnešnímu dni. To vše po večerech a víkendech při plných úvazcích.

Ve firmě máme všichni třetinový podíl. Z finančního hlediska investuji nejvíce já, a to dvě třetiny nákladů. Kluci to kompenzovali počtem hodin, které odpracovali v přípravných fázích produktu, výzkum i design jsme si totiž dělali sami.

Musím moc poděkovat své manželce, že mi umožnila mít takhle časově a finančně náročnou „milenku“ – jen za naši rodinu jsou to desítky hodin týdně a celkově přes milion korun.

Náročné kombinování dvou kariér

Stál jsem před dvěmi možnostmi. Buď a) vše vsadit na jednu kartu, rovnou ukončit kariéru dobře placeného manažera a vrhnout se do projektu na 100 %. Nebo b) snažit se najít extra 20 hodin každý týden, které mi dneska projekt zabírá.

Obojí mělo své pro a proti a nejde jen o peníze. V Home Creditu, kde aktuálně stále ještě působím a mám na starosti řízení operations v insurtech projektu DOK, máme dohodu, že pomůžu do konce letošního roku dotáhnout vše, co jsem slíbil. Na tom jsme se domluvili už dříve, měl jsem od začátku na starost hlavně rozjezd projektu. Pověst a profesní čest máte na trhu jen jednu.

Nejvíce tak paradoxně vlastně trpím já osobně a moje rodina. Je to ale o disciplíně, omezil jsem televizi, spánek, koníčky, vzdělávání a našel kompromis tak, abych stále doručoval kvalitu, na jakou jsem zvyklý, a přitom měl i nějaký život. Myslím, že mých firemních závazků se Surfey nedotklo negativně, spíš naopak, naučilo mě to mnoho nového. Hlavně zlepšit disciplínu. A také jsem si potvrdil, že mám velmi tolerantní ženu a jsem jí za to vděčný.

Proč Surfey věříme?

Za nápadem založit Surfey byla na začátku kombinace vlastních osobních a profesních zkušeností. Začnu těmi osobními – třeba z restaurací. Pivo a jídlo je skvělé, ale vše vám znepříjemní obsluha. A my se ptali – ví o tom majitel? Je mu to jedno? Platí to pro všechny směny stejně? Nebo třeba nákupy a registrace online, vyplňujete a vyplňujete a říkáte si – proč je tohle zrovna tady? Proč je to napsané takto? Jak jsem tomu měl rozumět? Proč se to vymazalo?

Pokud jde o profesní zkušenosti, tak zákaznická zkušenost a zpětná vazba je větší či menší téma na každém boardu, ve kterém jsem za ta léta seděl. Cítil jsem ale velké rezervy ve způsobu sběru dat a jejich interpretaci mezi manažery i směrem dovnitř do firem. Sami jsme tak postrádali konkrétní nástroj – tak vzniklo Surfey. Pro všechny výše uvedené příklady a důvody mu věříme.

Od počátku jsme projekt stavěli s tím, že ho ve vlastní režii chceme dotáhnout do fáze otestovaného prototypu pilotovaného na reálných obchodnících. Chtěli jsme takhle spustit komerční provoz.

Důvod byl jednoduchý – s ohledem na naše zkušenosti a dovednosti jsme od začátku chtěli postavit startup s ambicí. To znamená takový, který se může prosadit nejen u nás, ale i v zahraničí. Abychom však mohli naplnit plány, které se Surfey máme, primárně z pohledu funkcionalit a distribuce, věděli jsme, že potřebujeme pomoc od investorů, finanční i mentorskou.

Chtěli jsme ale za nimi jít s víc než jen nápadem na papíře nebo klikacím prototypem. Chtěli jsme mít produkt. Krom toho jsme také chtěli mít základ týmu, tedy spoluzakladatelé a k tomu navázaný vývojový tým.

Základ je tým

Jsme tři a všichni máme plné úvazky. Známe se už více než 5 let. Klíčové pro to, abychom se dali dohromady, bylo, že jsme společně v různém složení prošli už čtyřmi projekty, které měly svoje vrcholy i pády. Spousta krizových situací nám ukázala, kdo vlastně jsme a jak jsme schopni spolupracovat ve stresu.

S Petrem se znám už z doby, kdy přišel do mého týmu v SAZKAmobilu. Pamatuji si, že první měsíc jsme intenzivně diskutovali o tom, jak dělat digitální design a podobně. Ve výsledku jsme se toho hodně vzájemně naučili a ve spolupráci pokračovali i na dalších projektech, třeba pro skupinu Home Credit. Martin se tam k nám přidal později, je to typově jiný člověk, klidnější, vhodně nás doplňuje.

Považujeme za důležité, že každý v týmu umí něco lépe než ostatní. Zároveň věřím, že víme o svých specializacích dost na to, abychom se dokázali vyhecovat a dát si kvalitní zpětnou vazbu.

Petr se dlouhodobě soustředí na uživatelské a zákaznické chování a rozhodování, rád leží ve výzkumech a datech z produkce a zjištění transformuje do zadání a definic pro produkt a komunikaci.

Martin je vynikající designér webových a mobilních aplikací. Já se léta pohybuji na pomezí marketingu a salesu. Mám na starost také řízení firmy jako takové. Kluci ale říkají, že hlavně působím jako decision maker, když je to potřeba, a jako klidná síla u kormidla a při jednání s dodavateli.

Hlavní je, že i přes tu námahu po nocích a víkendech spolu pořád chceme jít na pivo. Je důležité, že jsme kamarádi, ale ne ti nejlepší, protože jinak by se nám špatně dělala byznysová rozhodnutí.