Stavěl byznys pro nejbohatšího Čecha. Teď chce Pavel Plachký s chytrými čidly Senzoor změnit naše domácnosti

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

pavel-plachky-boxedInsider

Foto: Senzoor

Pavel Plachký, zakladatel startupu Senzoor

0Zobrazit komentáře

Jako jeden z prvních zaměstnanců pomáhal nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi v 90. letech rozjíždět splátkový prodej. Podílel se svými zkušenostmi na úspěšné expanzi celého byznysu na východ a jak dnes Pavel Plachký vzpomíná, když tehdy do Home Creditu nastupoval, byl to vlastně startup. Startup, který ale raketově vyrostl ve velký moloch, a brněnský rodák si ve 40 letech uvědomil, že mu vlastně rozjíždění nových věcí chybí. A tak se vrhl do vlastního podnikání. Po hlavě a s nulovými zkušenostmi.

„V PPF samozřejmě s penězi nikdy nebyl problém, a tak jsem si na začátku neuvědomil, jak velký problém mohou být finanční zdroje při vlastním podnikání,“ směje se dnes Pavel Plachký, když vzpomíná na své podnikatelské začátky. V PPF, potažmo Home Creditu, který do skupiny Petra Kellnera spadá, měl inženýr z brněnského VUT na začátku hodně volné ruce.

Telekomunikacím, které vystudoval, se Plachký nikdy nevěnoval. Po studiích se z něj stal nejprve úředník. Pak zamířil do banky, kde si ho všiml Home Credit a tam začala jeho velká kariéra. Jako obchodní ředitel pomohl rozjet splátkový prodej, kde se dnes točí stovky miliard korun – až se nakonec z Home Creditu stal velký korporát.

V té době bylo Pavlu Plachkému 40 let a měl před sebou zásadní rozhodnutí. „Říkal jsem si, jestli chci začít podnikat, tak teď, nebo nikdy,“ vzpomíná. Začal nejprve v oboru, který dobře znal. Založil několik projektů, které se točily kolem splátkového prodeje a také mikropůjček. S nimi se pak ještě na chvíli vrátil k PPF, které tam pomohl rozjíždět, ale pak přišel osudový článek, na který Plachký narazil na internetu a který jeho podnikatelskou kariéru otočil zcela nečekaným směrem.

plachky_04-min

Foto: Senzoor

Pavel Plachký, zakladatel startupu Senzoor

„Četl jsem na internetu, že do Česka přichází nová síť pro internet věcí. Nejprve jsem si říkal, že je to nějaká ptákovina, ale pak jsem se do toho začetl a uvědomil jsem si, jaký to může mít potenciál. A šel jsem do toho,“ popisuje s úsměvem dnes třiapadesátiletý Pavel Plachký, že nápad na jeho další startup se před třemi lety zrodil právě takhle jednoduše. Tím ale veškerá jednoduchost skončila. Plachký si totiž vybral jednu z nejnáročnějších disciplín – vyrábět vlastní hardware.

Po prvním setkání s internetem věcí se brněnský patriot na dva měsíce zavřel v pracovně a na papír psal jeden nápad za druhým, jak by mohl potenciál internetu věci využít. Nakonec dospěl k malému zařízení, které by mohlo sledovat pohyb psů, aby je majitelé neztráceli. S nápadem šel za jednou vývojářskou firmou a jedním velkoobchodem, protože měl představu, že na jedné straně mu nápad přetaví v produkt a na druhé ho prodají.

Není chytré zařízení jako chytré zařízení

Hluboce se ovšem zmýlil. „Ukázalo se, že takový model nefunguje. Nakonec jsem poznal, že do toho musím jít naplno a vybudovat vlastní tým,“ přiznává Plachký, který rychle pochopil, že jedině když bude mít vše pod kontrolou, dokáže udělat produkt podle svých představ. V založení vlastní firmy Senzoor sehrála významnou roli i jeho trochu pozapomenutá studia.

Plachký na VUT vystudoval telekomunikaci, a tak technologii v senzorech, které chtěl vyvíjet, rozuměl. Proto se nebál vytvořit vlastní vývojový tým, jelikož s ním dokázal komunikovat o konkrétních věcech a nebyl jen odkázán na názor některého z kolegů. To je pro úspěšný život startupu často důležitá věc. A pak udělal v začátku ještě jedno důležité rozhodnutí – místo senzorů pro psy začal se sledováním pohybu.

Zároveň je důležité představit, co to ten internet věcí, který Plachkého tolik okouzlil, vlastně je. S větší či menší intenzitou se o něm mluví již mnoho let, ale jak sám šéf a zakladatel startupu Senzoor říká, často dochází ke zmatení pojmů. Internet věcí je sice o komunikaci strojů mezi sebou a různých chytrých zařízeních jako chytré žárovky, zásuvky či chytré lednice je dnes již spousta, ale není to tak jednoduché. „Vlastně to jsou všechno hloupé věci,“ říká Plachký.

senzoor-work4-min

Foto: Senzoor

Sestavování senzorů Senzoor

Klíčové je zejména to, že současná „chytrá“ zařízení spolu obvykle komunikují přes Wi-Fi nebo klasické GSM sítě. Budoucnost je ovšem v nízkoenergetických sítích, které pomalu pokrývají celý svět a díky nimž budou mezi sebou produkty komunikovat efektivněji. A druhá věc je, že se prozatím z různých chytrých zařízení sbírá jen velmi málo dat, a když už se nějaká sbírají, nijak efektivně se s nimi nenakládá. Právě v tom přitom vidí Pavel Plachký největší přidanou hodnotu celého internetu věcí.

„S nástupem nízkoenergetických sítí dojde k revoluci našich životů. Nebude to hned, ale jelikož lidstvo musí začít šetřit zdroje, nebude mít na výběr. K tomu, abychom dokázali zdroje šetřit, potřebujeme data a internet věcí je cesta, jak se k nim levně dostat. Za 10 až 15 let bude v každém zařízení malý modem, který bude vysílat užitečná data a ta pak budou moci být dál zužitkována,“ vypočítává Plachký.

Demokratizace internetu věcí

Největší dopad očekává zapálený podnikatel v průmyslu, kde se díky datům budou moci optimalizovat obří procesy, výrobní linky a mnoho dalších, dnes ještě stále málo efektivních aktivit. Děje se to pochopitelně už nyní, ale senzorika je zatím velmi drahá, což platí jak pro hardware, tak případný přenos dat. Navíc se celý tento svět otevře také pro domácnosti a běžné spotřebitele, což je trh, na který se Plachký a jeho Senzoor zaměřuje.

„Dnes sice doma můžu mít chytré produkty, ale chybí jim konečné řešení. Když mám vodní senzor, který mi zahlásí, že mi doma teče voda, tak je to sice dobrá informace, ale než stihnete přijet, máte stejně byt vyplavený. Pokud ten senzor nebo celý systém nedokáže vodu zároveň zavřít, je to polovičaté řešení,“ říká Plachký a o vodním senzoru nemluví náhodou. Jde o jeden ze dvou produktů, které začal vyvíjet jako první, a již brzy s ním půjde na trh.

plachky_03-min

Foto: Senzoor

Vodní a pohybové čidlo Senzoor

Senzoor se totiž rozhodl, že zdemokratizuje internet věcí a senzory a služby na to napojené i v domácnostech. O tom, že je to vcelku smělý a ambiciózní plán, svědčí i to, že ve světě Pavel Plachký prakticky nenašel velkou konkurenci, která by se podobnými produkty a zejména segmentem zabývala. Nejčastěji se dnes takové senzory používají jako zabezpečovací řešení, když se instalují do oken, dveří a dalších míst, kde chce mít majitel přehled, co se v místě děje.

„Firmy si své objekty zabezpečují běžně, ale většina občanů nic takového nemá. Lidé se naučili žít s tím, že si svůj majetek nijak zvlášť nad rámec zamknutí domu nebo bytu nechrání, a tak budeme muset celý trh teprve vytvářet. A to bude stát peníze,“ říká Plachký.

lukas-hurych

Přečtěte si takéLukáš Hurych z Twista: Jak jsem pomocí hackingu a sociálního inženýrství získal hesla 70 % mých kolegůLukáš Hurych z Twista: Jak jsem pomocí hackingu a sociálního inženýrství získal hesla 70 % mých kolegů

Doposud do Senzooru vložil zhruba 20 milionů korun. Není na to ale sám. Úspěšně se mu daří o své myšlence přesvědčit několik angel investorů, kteří ze zmíněné částky do projektu vložili větší část, ale druhým dechem Plachký dodává, že zatímco jiné startupy dnes i v Česku relativně snadno nabírají desítky milionů korun, on zatím u investorů příliš nepochodil. Vyvíjet hardware je totiž extrémně náročné a ani investoři s tím nemají příliš zkušeností.

„Investoři nám vždy říkají, ať přijdeme, až budeme mít hotový produkt, který se bude prodávat. Jenže vývoj takového produktu stojí velké peníze, a tak je jedno bez druhého těžko proveditelné,“ přiznává Plachký, avšak dodává, že už se nyní první významnější investor pro první velké kolo financování rýsuje. Konkrétní být zatím ale nechce, dokud nebude všechno domluvené.

Senzory jako součást pojištění

Jasné je to, že dosud sehnal dostatek prostředků na vývoj dvou senzorů – vodního a pohybového –, vyrábí první tisíce kusů a v září je pustí do prodeje. Na palubu s ním naskočila jedna nejmenovaná tuzemská pojišťovna, pro kterou má jít o zajímavý a inovativní produkt.

Přestože je však hardware stěžejní částí vývoje celé firmy, podle Plachkého má jít nakonec jen o prostředek – celý Senzoor a veškeré sledovací produkty totiž budou stát a přinášet užitek zejména díky službě.

Přestože vám chce nakonec Pavel Plachký prodat třeba desítky čidel, které můžete rozmístit po domě, na chalupě, ve sklepě a v dalších objektech, vlastně o nich ve výsledku vůbec nebudete vědět. Jakmile si však svůj dům takovými senzory osadíte, budete mít jistotu, že naopak budete ihned vědět, když se něco stane. Otevřelo se okno v době vaší nepřítomnosti? Nepraskla vám někde voda?

senzoor-work3-min

Foto: Senzoor

V každém senzoru se skrývá modem pro komunikaci

Všechny senzory jsou neustále aktivní, zasílají data do cloudu, který vás o všem informuje a za který platíte. Fakt, že teď stojí každý jeden senzor zhruba 800 korun, je víceméně jen nezbytná nutnost, aby se mohl celý byznys Senzooru rozjet. Jde víceméně o náklady na produkci a Plachký by do budoucna rád celý produkt zabalil do jednoho předplatného, kdy byste mohli dostat jak senzory, tak klíčovou infrastrukturu nad nimi. A jako součást pojištění domu by ho mohli nabízet třeba rovnou pojišťovny.

Zároveň se tu dostáváme zpět k nízkoenergetickým sítím, které jsou pro takový produkt naprosto stěžejní. Česká republika je ojedinělá tím, že se tu budují hned tři – globální Sigfox, NB-IoT (Narrow Band) od Vodafonu a Lora od Českých radiokomunikací. Proti komunikaci přes standardní mobilní sítě nebo Wi-Fi mají obecně výhodu v tom, že jsou celkově mnohem efektivnější, zařízení bez problémů fungují na baterie a vydrží komunikovat klidně několik let v kuse.

google-maps-live-view

Přečtěte si takéGoogle Mapy nově umí při chůzi navigovat přes kameru v mobilu. Cestu vám ukáží přímo na uliciGoogle Mapy nově umí při chůzi navigovat přes kameru v mobilu. Cestu vám ukáží přímo na ulici

V Senzooru otestovali všechny sítě a nakonec zvolili jako optimální řešení Narrow Band od Vodafonu. Jde o koncept založený na síti mobilních operátorů, což je pro řešení pro fyzické osoby nejvíce optimální. Do budoucna totiž garantuje globální pokrytí, takže se senzory napojí prakticky úplně odevšad a půjde o stabilní komunikaci. Pro trackovací a vyhledávací aplikace zase počítají s využitím sítě LoRa od Českých radiokomunikací, protože umožňuje určovat polohu i bez použití GPS.

Desítky tisíc domácností

V praxi budou čidla značky Senzoor fungovat tak, že je jen vybalíte z krabičky, někam je položíte (nebo v budoucnu třeba koupíte rovnou zabudované do nábytku) a od té doby se už o ně nebudete starat. Jen když dojde k problému, zašle vám systém upozornění.

Velmi rychle chce k současným dvěma senzorům Pavel Plachký přidat i další produkty. Ve vývoji jsou především sledovací zařízení, ať už pro zmíněné psy nebo třeba jízdní kola, jež jsou často terčem krádeží.

senzoor-work1-min

Foto: Senzoor

Prototypování v Senzooru probíhá na českých 3D tiskárnách Průša

„Chceme se letos dostat do desítek tisíc domácností a vyladit náš obchodní model. Zatím to bude hlavně o České republice, i proto, že je Česko 100% pokryté potřebnými sítěmi,“ připomíná Plachký. V ostatních zemích Vodafone svou síť teprve buduje, ale Senzoor by se s ním ve své expanzi rád svezl, jakmile budou obě firmy připraveny. Před expanzí je však třeba uspět na domácí půdě.

„Vše je navrženo jako globální produkt, ale nejprve musíme uspět v Česku. Pak se teprve budeme moci posunout dál. Když se nám to povede, budeme mít na trhu velkou konkurenční výhodu,“ dodává na závěr optimisticky Plachký. Vývoj hardwaru totiž nejde zkopírovat přes noc a jelikož se zatím do internetu věcí pro fyzické osoby příliš firem nepouští, Plachký věří, že o jeho Senzooru v příštích letech ještě hodně uslyšíme.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina