Perseverance posílá první snímky z Marsu. Odhalují horniny v okolí i precizní přistání nového roveru NASA

Jiří SvobodaJiří Svoboda

pia24430-perseverances_first_full-color_look_at_mars

Foto: NASA/JPL Cal Tech

První barevný snímek, který Perseverance poslala z Marsu

0Zobrazit komentáře

Když ve čtvrtek večer zaznělo z kalifornského centra NASA hlášení „touchdown confirmed“, nejkritičtější fáze mise Mars 2020 úspěšně skončila. Práce pro rover Perseverance, který v tom okamžiku dosedl na rudou planetu, ale teprve začala. Jeho hlavním cílem je hledání stop mikrobiologického života a z povrchu už poslal zpět na Zemi první kvalitní fotografie.

Ačkoliv jde pouze o první marťanské snímky od Perseverance z tisíců, které nejspíš v následujících letech přijdou, už nyní na nich lze vidět mnoho zajímavého. Ostatně zhruba tunová Perseverance má na své palubě rekordních třiadvacet kamer. Vůbec první fotky se z nového roveru objevily už tři minuty po potvrzení přistání.

Z takzvaných haz cams, respektive rizikových kamer umístěných za ochrannými skly, dorazily první černobílé snímky. Ty sloužily především jako vizuální potvrzení, že automatizované přistání ve vzdálenosti 220 milionů kilometrů od Země proběhlo v pořádku.

perseverance-1

Foto: NASA/JPL Cal Tech

Klíčový okamžik. Vozítko Perseverance dosedá na Mars pomocí „nebeského jeřábu“

pia24270-hirise_captured_perseverance_during_descent

Foto: NASA / JPL Cal Tech

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter vyfotila Perseverance při přistání ze vzdálenosti sedm set kilometrů

Zajímavý snímek je i z poslední fáze přistávací sekvence. V ní se Perseverance spustila ze „scy crane“ (nebeského jeřábu) na samotný povrch a do budoucna možná uvidíme celé video, jak to probíhalo. Pokud byste chtěli lepší představu, jak to vypadalo, můžete se podívat na tuto animaci z přistávacího manévru.

Fotka tak pochází právě z onoho jeřábu, který rover spustil na samotný povrch rudé planety pomocí lanek. V okolí roveru je vidět, že Perseverance přistála na mimořádně hladkém místě. Připomeňme, že přesné místo vybral rover zcela automaticky, na základě snímků, které při klesání na padáku pořídil.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vůbec první barevná fotografie v HD rozlišení, kterou rover odeslal, pochází také z rizikových kamer a přibližuje přesné místo přistání. Menší snímek následně ukazuje detail jednoho ze šesti kol Perseverance. Jeho okolí zaujalo například geologa Petra Brože, protože zřetelně zobrazuje pórovité horniny. To znamená, že by mohly být sopečného původu, ale může jít také o mořské sedimenty. To však vědci zatím neví a pravdu ukáží nejspíš až chemická data.

O tom, jak vyspělé jsou současné vesmírné technologie, svědčí i poslední vydaná fotka. Ta dokonce pochází ze zcela jiného místa. Nad oblastí přistání Perseverance totiž vědci navedli i sondu Mars Reconnaissance Orbiter, která kolem rudé planety obíhá. Ta se svou kamerou s extrémně vysokým rozlišením (30 centimetrů na pixel) vyfotila oblast, kde rover pomocí padáku přistával.

Sonda se v tom okamžiku nacházela neuvěřitelných 700 kilometrů od Perseverance a cestovala rychlostí 3 km/s, přesto je nejnovější rover NASA zřetelně vidět. Vědci snímek pořídili zejména proto, že pokud by se přistání nepovedlo, pomohl by odhalit, kde nastal problém.

Další fotky Perseverance bude posílat v následujících dnech. Už nyní se vědci připravují na vypuštění experimentální helikoptéry Ingenuity, kterou Perseverance také nese na palubě. V okolí přistání je hned několik rovných míst, z nichž by mohla odstartovat.

Řídící centrum NASA při pohledu na první fotky z Perseverance

Perseverance je na Marsu. NASA pokořila další velký milník a na rudou planetu dopravila své nové vozítko

Jiří SvobodaJiří Svoboda

perseverance

Foto: NASA / JPL

Vozítko Perseverance přistálo na Marsu

0Zobrazit komentáře

Mars má od dnešního večera nového robotického obyvatele. Na rudé planetě úspěšně přistál rover Perseverance (česky Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jedná se o vůbec největší a nejmodernější vozítko, které kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. Jeho hlavním úkolem bude hledat stopy života.

Jedná se o nástupce roveru Curiosity, který přistál na Marsu před více než osmi lety. Ze země odstartovala už v červenci minulého roku a urazila na své cestě více než půl miliardy kilometrů.

Nejkritičtější fází letu bylo právě přistání, nad kterým vědci na Zemi mohou mít jen malou kontrolu. Během takzvaných sedmi minut hrůzy, tedy času od vstupu do atmosféry k přistání, se celý rover choval zcela autonomně a všechny úkony úspěšně zvládl.

Přistávací sekvence se technicky podobala té, které před osmi lety zažila Curiosity. Ve 21.37 Perseverance vystoupila do horních vrstev atmosféry. Tím začalo oněch sedm minut hrůzy. Teplota štítu se dostala až na 1 300 stupňů Celsia při rychlosti 20 tisíc kilometrů za hodinu.

O tři minuty později otevřela svůj nadzvukový padák, který měl 21 metrů v průměru. To je největší padák, který NASA pro tyto účely kdy vyvinula a zásadně celé tunové vozítko zpomalila. Padák samotný sonda vypustila až ve chvíli, kdy sama vyhodnotila správnost okamžiku

Ve 21.42 odhodila svůj tepelný štít a pak začala fáze skenování povrchu radarem. Ten okamžitě porovnával data o povrchu s těmi v palubním počítači a sama sonda našla přesné a bezpečné místo na přistání. Tento zcela autonomní systém mohl posunout místo přistání až o 700 metrů. Pomocí jeřábu nazvaného „skycrane“ se pak na lanech spustila pomalu na samotný povrch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kvůli komunikačnímu zpoždění ale konečné potvrzení doběhlo na Zemi až o jedenáct minut později, ve 21.55. Hlášení „Touchdown confirmed“ (Přistání potvrzeno), které se z NASA ozvalo, sedm minut hrůzy zpečetilo a v kalifornském řídícím centru vypukly oslavy.

Perseverance přistála v kráteru nazvaném Jezero, pojmenovaném po malé vesničce v Bosně a Hercegovině. V minulosti na tomto místě skutečně bylo jezero s vlastním přítokem, odtokem a deltou a tudíž vědci předpokládají, že zde najdou známky života. Kromě toho ale bude nový rover zkoumat i geologii nebo klima Marsu a zkoumat aspekty, které mohou ovlivnit budoucí přistání lidí.

První fotky už za čtyři minuty, práce ale teprve začíná

Hned ve 21.59 už dorazily na Zemi první černobílé fotografie, které Perseverance na povrchu rudé planety vyfotila. Pocházejí ze dvou kamer, celkem jich má ale vozítko rekordních třiadvacet. Z prvních snímků je patrné, že autonomní systémy byly schopné vybrat velmi hladké místo na přistání. Přesnou lokalitu ovšem vědci určí až s postupem času.

Nejkritičtější fází mise vozítko úspěšně prošlo, ale práce pro vědce začíná až teď. Perseverance je po zuby vybavená širokou paletou nástrojů a nejmodernější technikou, který vesmírný průmysl dokázal vyprodukovat.

Jedním z nejatraktivnějších bude malá experimentální helikoptéra nazvaná Ingenuity (česky Vynalézavost), kterou rover skrývá na své palubě. Jejím účelem je především otestovat možnosti letu v řídké marsovské atmosféře, která snižuje účinnost rotorů. Ty se proto budou na zhruba dvoukilovém stroji točit asi desetkrát rychleji než na pozemské helikoptéře.

Let helikoptéry bude taktéž autonomní a fungovat bude pouze za pomocí příkazů samotné Perseverance. Kvůli časovému zpoždění není možné řídit helikoptéru ze Země, a tak bude série letových experimentů velkou neznámou. Když selže, celou misi to neohrozí. Když malý dron poletí podle plánu, bude to velký úspěch.

nasa_perseverance1

Foto: NASA / JPL Cal Tech

Ingenuity je první helikoptéra na povrchu Marsu

Sama Ingenuity má další dvě kamery, které během svého krátkého letu využije na fotografie z ptačí perspektivy. Perseverance je také vůbec prvním roverem na Marsu, který uslyší, co se kolem něj děje. Je totiž vybavena dvěma mikrofony.

Více než dvoumetrová robotická ruka sama nese několik výzkumných instrumentů, například laser, který dovolí do velké hloubky prozkoumat horninu. Bude také sbírat vzorky povrchu a některé z nich uloží do speciálních titanových kapslí. Ty následně zanechá na povrchu s vidinou toho, že některá z budoucích misí je vyzvedne a dopraví zpět na Zemi jako vůbec první vzorky z Marsu.

Výroba kyslíku přímo na Marsu

Perseverance se ale bude zabývat i výzkumem, který bude sloužit budoucím marsovským astronautům. Klíčovou složkou pro potenciální kolonizaci Marsu je místní výroba kyslíku, a to jak pro život, tak pro výrobu paliva do raket pro zpětný návrat k Zemi. Právě na tuto chemickou přeměnu má sloužit klíčový přístroj zvaný Moxie, jenž Perseverance ponese, aby způsob výroby otestovala.

Na život na Marsu se soustředí i další zajímavý náklad v útrobách vozítka. NASA do něj nainstalovala i kousek astronautské helmy a vzorky čtyřech druhů látky. Zkoumat se bude jejich odolnost vůči marsovské atmosféře, aby v ní byli budoucí astronauti v bezpečí.

Řídící centrum NASA při pohledu na první fotky z Perseverance

V červenci minulého roku k Marsu odstartovaly i další dvě mise, konkrétně z Číny a Spojených arabských emirátů. Obě už kolem rudé planety obíhají a čínské vozítko Tianwen-1 se pokusí o přistání v květnu či červnu 2021.

Přestože primární mise nového roveru NASA je v plánu na rok, dá se předpokládat, že reálně bude trvat o dost déle. Ostatně více než osmileté Curiosity stále bez problémů funguje, o generaci starší Opportunity, které přistálo v roce 2004, přestalo komunikovat až v červnu 2018.

Aktualizace 18. 2. (22:50): Doplněny další informace a první fotografie po přistání.