Plak, bakterie i minerály ze slin. Jak správně pečovat o zuby a předejít tak kazům i zánětům?
Jak správně čistit zuby, jaké pomůcky používat a proč nestačí jen klasický kartáček? V posledním díle série shrnujeme klíčové zásady dentální hygieny.
Jak správně pečovat o zuby?
Že je správná péče o chrup klíčem k jeho dlouhodobému zdraví, už jsme v sérii článků o dentální hygieně probrali. A ačkoliv mohou být některé naše zdravotní potíže dány geneticky, většině běžných problémů, jako je zubní kaz, zánět dásní nebo paradentóza, můžeme předcházet důslednou hygienou. V závěrečném díle série shrnujeme, jak se o své zuby starat v každodenním životě.
„Pravidelná dentální hygiena, návštěvy zubního lékaře, ale i dokonalá domácí péče a správná výživa hrají zásadní roli v prevenci problémů, které mohou vést k bolestem, ztrátě zubů nebo také komplikacím jiných celkových onemocnění,“ vysvětluje zubní lékařka Nikolleta Benešová a připomíná spojitost zdraví ústní dutiny se zdravím celkovým.
Základem ústní hygieny je pravidelné a správné čištění zubů, a to alespoň dvakrát denně – ráno a večer. K prevenci zubního kazu a zánětu dásní je totiž nezbytné pravidelně odstraňovat zubní plak, který se tvoří krátce po vyčištění zubů a obsahuje kariogenní bakterie. Právě ty pak tvoří spolu s proteiny ze slin a zbytky jídla ideální podmínky pro vznik kazu a zánětu dásní. Pokud není plak pravidelně odstraňován, tvrdne vlivem minerálů ze slin a mění se v zubní kámen, který už nelze odstranit běžným čištěním.
„Plak nelze jednoduše opláchnout vodou nebo rozpustit ústní vodou či výplachem. Musí být mechanicky odstraněn,“ upozorňuje Benešová. Pokud je potřeba zvýšená péče, například u lidí s vyšším rizikem kazu, lze přidat i čištění po jídle. Vždy je pak ale dobré počkat minimálně 20 minut, aby se snížilo kyselé pH v ústech.
Klíčová je i správná technika čištění, kdy je nutné používat jemné krouživé pohyby, které efektivně odstraňují plak bez poškozování skloviny. Vedle klasického zubního kartáčku a třeba jeho elektrické verze je nezbytné používat i mezizubní kartáčky nebo dentální nit, například u předních zubů. „Běžný kartáček se nedostane do mezizubních prostor, a pokud nepoužíváme žádné mezizubní pomůcky, zuby nebudou nikdy dostatečně vyčištěné,“ vysvětluje zubní lékařka.
Vedle mechanického čištění mohou správnou péči podpořit i různé doplňky, jako jsou zubní pasty s remineralizačními složkami, například fluoridy, vápník nebo hydroxyapatit, které pomáhají posilovat sklovinu a chránit ji před poškozením. Antibakteriální produkty, jako jsou speciální ústní vody nebo gely, mohou být zase užitečné v případě léčby zánětu dásní a paradentózy, ale jejich použití by mělo být konzultováno se specialistou.
Alexandra Kala, zakladatelka Profimedu, největšího dodavatele pomůcek pro ústní hygienu, říká: Jak jsou v praxi úspěšné odborné rady a články „jak pečovat o zuby správně“? Kladu si tuto otázku opakovaně téměř třicet let. Z jednoho úhlu pohledu je vidět ohromné zlepšení – oproti situaci před třiceti lety jsme nesmírně daleko. Ale pokud to vezmeme z pohledu možností, které se nám nyní k prevenci a péči nabízejí, zase tak velké důvody k radosti nejsou. Návody „jak na to“ stále ještě na mnoho lidí působí zbytečně složité („mám jen kartáček, pastu a je to přece zatím celkem OK“), přehnaně pečlivé až fanatické („zubaři to přehánějí a nutí lidi udělat si z koupelny ordinaci“) – někdy až nedůvěryhodné („stejně to vše říkají, aby prodávali“). Ale s péčí o zuby je to jako s perfektním dietním nebo cvičebním plánem. Vyžaduje od nás víc než „dělat něco z toho“. Perfektních výsledků dosáhne ten, kdo vše vezme důsledně a vážně. Nebojím se říci, kdo se do toho pořádně zakousne. Na důsledný postup podle odborných rad a tedy i mnohem krásnější a zdravější zuby i dásně, přeci jen ještě trochu čekáme. Snad tento cyklus článků pomůže.
„Existuje také řada pomůcek pro speciální potřeby, například pro pacienty s rovnátky, implantáty nebo jinými náhradami, ať už fixními či snímatelnými,“ říká Benešová a připomíná důležitost specifické péče o různé druhy rovnátek a implantátů.
Pravidelné návštěvy stomatologa jsou zásadní, protože mnoho problémů, jako například počáteční stádia kazu nebo zánětu dásní, sami neodhalíme. Interval preventivních prohlídek určuje zubní lékař na základě rizika vzniku kazu a stavu dásní, přičemž běžně se doporučuje prohlídka jednou ročně.
Děti by pak měly chodit na kontrolu každých šest měsíců. Během prohlídky zubař nejen vizuálně kontroluje chrup, ale provádí i vyšetření dásní a doporučuje rentgenové snímky, které odhalí skryté problémy, jako je třeba poddásňový zubní kámen.
Důležitou roli hraje vedle zubního lékaře i dentální hygienistka. Nejen, že profesionálně vyčistí chrup a odstraní zubní kámen, ale také poskytne pacientovi informace o vhodných ústních pomůckách a přizpůsobí je jeho konkrétním potřebám. Doporučená frekvence takových návštěv je dvakrát ročně, v případě vyšší potřeby i častěji.
Se správnou péčí o zuby by se mělo začít už v útlém dětství, a to i přesto, že první zuby dětem vypadnou. „Pokud dočasný zub podlehne kazu, odumře a rozvine se kolem něj zánět, může to ovlivnit vývoj zárodku stálého zubu, který se nachází v kosti nad nebo pod ním. A pokud je nutné zkažený mléčný zub vytrhnout, neznamená to, že se okamžitě prořeže zub stálý, protože ještě nemusí být dostatečně vyvinutý,“ varuje Benešová a dodává, že dočasné stoličky by u dětí měly vydržet zdravé až do přirozeného vypadnutí, což je obvykle mezi desátým a dvanáctým rokem věku.
