Ústa jsou jednou ze vstupních bran do našeho organismu. Jsou dokonce tím, čeho si na člověku všimneme takřka hned. I přesto je ale ústní hygiena v rámci péče o celkové zdraví mnohdy zanedbávaná. V nové sérii článků se proto spolu s dentální hygienistkou a zubní lékařkou podíváme lidskému chrupu na zub. Nejprve je ale třeba představit si pár základních faktů.

Klíčem k prevenci četných onemocnění je koncept takzvaného dentálního IQ. Ten představuje úroveň znalostí i dovedností v oblasti péče o chrup. Podle dentální hygienistky Lenky Velebilové zahrnuje dentální IQ nejen teoretické povědomí, ale především praktické schopnosti uplatnit takové znalosti v každodenním životě. Není k němu přitom vytvořena přesná stupnice, dentální IQ může být zkrátka buď nízké, průměrné nebo vysoké.

„Čím vyšší je dentální IQ, tím lepší je schopnost člověka správně pečovat o své zuby a dásně, správně používat pomůcky ústní hygieny a docházet na preventivní prohlídky a na profesionální dentální hygienu,“ vysvětluje Velebilová. Taková prevence je podle ní nejúčinnější cestou, jak předcházet zubnímu kazu a zánětu dásní – nejčastějším onemocněním lidské populace.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí onemocněními ústní dutiny tři a půl miliardy lidí po celém světě. Ústní hygiena je přitom klíčová pro omezení ekonomických dopadů spojených nejen s častými návštěvami lékaře, ale i ztrátou produktivity způsobenou bolestí a souvisejícími nemocemi.

To, v jakém stavu je naše ústní dutina, totiž ovlivňuje i naše celkové zdraví. Studie ukazují, že zánětlivé procesy v ústech přímo ovlivňují celkový zánětlivý stav v těle. Bakterie z dutiny ústní a jejich toxiny se dostávají do krevního oběhu a mohou tak zvyšovat rizika vzniku celkových onemocnění, jako jsou například kardiovaskulární choroby, respirační problémy nebo diabetes.

Právě ten se vyznačuje zvýšenou hladinou glukózy v krvi a neschopností ukládat ji do buněk. „Je prokázáno, že u pacientů s paradentózou může být průběh diabetu zhoršený a může docházet k častějším komplikacím onemocnění ovlivňující cévy, zrak či nervovou soustavu. Naproti tomu neléčený diabetes podporuje těžší průběh paradentózy a negativně ovlivňuje a prodlužuje její léčbu,“ vysvětluje zubní lékařka Nikolleta Benešová.

Stále více se pak v souvislosti s ústním zdravím začínají zmiňovat i neurodegenerativní onemocnění. Například Alzheimerova choroba se projevuje poškozením nervové tkáně a tvorbou neuritických plaků v mozku, které pak zapříčiňují pohybové komplikace nebo poškození kognitivních funkcí.

„Současný výzkum naznačuje, že je možné propojení mezi tímto neurodegenerativním onemocněním a paradentózou, jelikož obě onemocnění zvyšují zánětlivou zátěž organismu,“ říká Benešová.

Jak onemocněním dutiny ústní tedy předcházet? Důležitá je nejen prevence, ale i kvalita naší péče. Kromě základních kroků, jako je správné čištění zubů dvakrát denně, každodenní mezizubní čištění a využívání fluoridových past, které zpomalují demineralizaci, je třeba se zaměřit i na individuální potřeby. Ty může ovlivňovat implantát, fixní rovnátka, ale třeba i těhotenství.

„Zubní lékaři a dentální hygienistky jsou schopni odhalit počáteční problémy, kterých si pacient ani nevšimne, a zajistit řešení dříve, než se stanou vážnými,“ uzavírá důležitost prevence Velebilová, která je dlouholetou členkou a bývalou prezidentkou Asociace dentálních hygienistek ČR.