Plovoucí bariéra pro čištění oceánů od The Ocean Cleanup se rozpadla. Vrací se zatím s 2 tunami plastů

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

the-ocean-cleanup4

Foto: The Ocean Cleanup

Systém The Ocean Cleanup na sbírání plastového odpadu v mořích

0Zobrazit komentáře

Už ve svých 19 letech přišel Holanďan Boyan Slat s nápadem, jak by se mohly oceány vyčistit od plastového odpadu, který je zamořuje čím dál více. Když pak loni v září svůj očekávaný projekt The Ocean Cleanup spustil, hodně si od něj sliboval, stejně jako mnozí další. Prvních pár měsíců důmyslného čistícího systému v provozu však zatím úplně nevychází podle plánu. Dnes 24letý držitel Guinessova světového rekordu za simultánní vypuštění 213 vodních raket, když mu bylo 14 let, je ovšem odhodlán udělat vše pro to, aby oceány vyčistil.

Už koncem loňského roku musel Boyan Slat oznámit, že čištění zatím nevychází tak, jak si původně představoval, protože několik stovek metrů dlouhá plovoucí bariéra, zvaná Wilson, se až příliš rozvírala a na jejích koncích tak nasbíraný plastový odpad opět unikal na širé moře. Po několika dalších týdnech od tohoto incidentu pak tým The Ocean Cleanup při pravidelné inspekci zjistil, že se celý záchytný systém rozpadl a bude se muset opravit.

boyan-slat-the-ocean-cleanup

Foto: The Ocean Cleanup

Boyan Slat, zakladatel a CEO The Ocean Cleanup

The Ocean Cleanup svůj systém vypustil v září v Sanfranciském zálivu, načež putoval přes 2 200 kilometrů až do tzv. Velké tichomořské odpadkové skvrny (Great Pacific Garbage Patch), kde je vysoká koncentrace mořského odpadu. Celková plocha této skvrny je dnes čtyřikrát větší než rozloha Německa a v rámci severního tichomořského koloběhu se tu hromadí úlomky různých plastů a chemických kalů. Právě tuto oblast, kde se odhaduje nahromadění několika desítek tisíc tun plastu, si dal za úkol postupně vyčistit The Ocean Cleanup.

Nizozemská nezisková organizace z Rotterdamu ovšem musela na přelomu roku oznámit, že to tak rychlé nebude. Část na jednom konci podlouhlé plovoucí bariéry se totiž odlomila, a tak se bude muset celý systém vrátit do přístavu a opravit. „Samozřejmě že nás to mrzí, protože jsme doufali, že budeme moci sbírat data o něco déle a navíc to představuje další výzvu, kterou musíme překonat,“ uvedl šéf projektu Boyan Slat.

marie-havlickova-slevomat

Přečtěte si takéSlevomat má za sebou další rekordní rok. Loni na něm nakoupilo 800 tisíc lidí za více než 2 miliardy korunSlevomat má za sebou další rekordní rok. Loni na něm nakoupilo 800 tisíc lidí za více než 2 miliardy korun

Z hlavní, 580 metrů dlouhé části záchytné bariéry se odlomil jeden z 18metrových konců, na němž jsou umístěny různé senzory a také systém pro satelitní komunikaci, takže bez něj nelze dál efektivně fungovat. Boyan Slat uvedl, že nehrozí žádné převrácení celého systému či něco podobného, ale bude lepší, když se obě části vrátí do přístavu a připraví na další výpravu. The Ocean Cleanup zatím pracuje s hypotézou, že za rozlomením bariéry pravděpodobně stojí únava materiálu kombinovaná s velkým tlakem na danou část.

the-ocean-cleanup-wilson-top

Foto: The Ocean Cleanup

Pohled na čisticí plovoucí bariéru od The Ocean Cleanup

„Vracíme se do přístavu s terabajty dat, které v následujících týdnech a měsících využijeme, abychom připravili nezbytná vylepšení,“ popisuje další kroky Slat. Neznamená to však, že by byla dosavadní plavba The Ocean Cleanup po mořské hladině bezpředmětná. Na nákladní loď Maersk Transporter prý za několik posledních týdnů bylo naložena zhruba 2 tisíce kilogramů plastů. Až ale bude celé řešení označované jako System 001 plně funkční, mělo by sbírat 1 tisíc kilogramů odpadu každý týden.

I přes další zaváhání nechybí Boyanu Slatovi a jeho týmu odhodlání ve své misi za záchranou znečištěného oceánu pokračovat. Jakmile na záchytném systému proběhnou nezbytné opravy a vylepšení, The Ocean Cleanup očekává, že se letos opět vypustí na moře. Původní ambiciózní plány ale tedy zatím úplně nevycházejí. V prvním roce chtěl nizozemský ekoprojekt nasbírat necelých 70 tun plastů a do pěti let vyčistit půlku celé odpadkové skvrny.

the-ocean-cleanup-plastic

Foto: The Ocean Cleanup

Celý systém je poháněn sluneční energií a nepotřebuje obsluhu

Norsko vytvořilo nový rekord v podílu prodaných elektromobilů. Nejprodávanějším byl Nissan Leaf

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

nissan-leaf2
0Zobrazit komentáře

Když se procházíte nebo projíždíte ulicemi Osla, zcela běžně potkáváte Tesly, Volkswageny e-Golf nebo Nissany Leaf. V hlavním norském městě a také většině dalších je jasně vidět, že Norsko tlačí elektromobilitu významně kupředu, a lidé na to slyší. Důkazem jsou i prodejní čísla za loňský rok, kdy téměř třetina nových aut prodaných v Norsku byla čistě elektrických.

Jedná se o světový rekord, protože tolik elektrických aut se podílově neprodává nikde jinde na světě. Přestože je Norsko největším producentem ropy a plynu v západní Evropě, vysoký počet elektrických vozů není v severské zemi náhodný. Norské království totiž usilovně pracuje na ambiciózním cíli, kdy chce už do roku 2025 skoncovat s prodejem aut, která mají pohon na fosilní paliva.

Podle norského silničního svazu NRF se loni prodalo v Norsku 147 929 vozů, což sice značí meziroční propad o 6,8 procenta, ale zároveň došlo k dalšímu významnému nárůstu obliby elektromobilů. Ještě v roce 2013 byl podíl elektrických aut na všech nových prodaných vozech pouhých 5,5 procenta, v roce 2017 to bylo už 20,8 procenta a za rok 2018 se podíl vyšplhal na 31,2 procenta.

oslo-electric-cars-charging

Elektrických aut se v Norsku prodává stále více

Čistě elektrických vozů se v Norsku za uplynulých dvanáct měsíců prodalo lehce přes 46 tisíc. Naopak propad zaznamenaly vozy s naftovými a benzinovými motory, kterých se prodalo o 28, respektive 17 procent méně. Vedle tradičních spalovacích motorů už v Norsku tolik nefungují ani hybridy, které je kombinují s elektromotorem, ale nejde je nabíjet ze zásuvky – jejich prodej se snížil o 20 procent.

Prodeje tlačí osvobození od daní a další výhody

Suverénně nejpopulárnějším elektromobilem byl loni v Norsku Nissan Leaf, jehož se prodalo více než 12 tisíc. Dále si Norové z plně elektrických vozů nejčastěji vybírali Volkswagen e-Golf, BMW i3 a Tesla Model X. Důvod popularity elektrických vozidel je jednoduchý: s cílem snížit uhlíkové emise a celkové znečišťování životního prostředí Norsko osvobozuje elektromobily od většiny daní. Navíc nabízí také další výhody, jako je parkování zdarma a místa k dobíjení.

tesla-Model 3 Performance – Red Turn

Přečtěte si takéTesla v posledním čtvrtletí vyrobila přes 86 tisíc vozů. V roce 2018 jich prodala více než za předchozí 3 roky dohromadyTesla v posledním čtvrtletí vyrobila přes 86 tisíc vozů. V roce 2018 jich prodala více než za předchozí 3 roky dohromady

Norsko je přitom zároveň největší producentem ropy a plynu v západní Evropě, ale chce se postupně přesunout k ekologičtější ekonomice a elektromobily jsou zatím nejvíce viditelným důkazem. Už dnes je Norsko globálním lídrem v prodeji elektrických aut na obyvatele a nůžky mezi prodejem elektrických vozů a těch se spalovacím motorem se nadále rozvírají.

Podle norského silničního svazu, jak píše agentura Reuters, měly v prosinci v Norsku elektrická auta spolu s hybridy více než 65% podíl na trhu, zatímco na dieselové a benzinové vozy zbylo něco málo přes třetinu. Vyšší podíl měly spalovací motory naposledy v polovině roku 2017, od té doby už jezdí po norských silnicích více elektrických a hybridních automobilů.

Volkswagen e-Golf

Elektrický Volkswagen e-Golf

Společný podíl elektromobilů a plug-in hybridů na celkovém prodeji aut v roce 2017 měl být v Norsku podle údajů Mezinárodní agentury pro energii 39 procent. Druhý byl Island s podílem 12 procent a třetí Švédsko s šesti procenty. V Číně byl tento podíl jen 2,2 procenta a v USA 1,2 procenta.

Foto: Carlos Bryant/Flickr