Na střeše sídla v pražských Nuslích, na dveřích tamních kanceláří, na polštářích na gauči i na vestě Ondřeje Vlčka – tedy tam, kde dekády svítil název Avast – se už několik hodin vyjímají tři modrá písmenka Gen. Jde o nový název společnosti, která vznikla sloučením tuzemské antivirové firmy Avast a amerického protějška NortonLifeLock. Obřím dealem za stovky miliard korun chtějí obě strany posílit svou pozici v kyberbezpečnostním světě. Dosavadní šéf Avastu a nově prezident Genu Ondřej Vlček v rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, co se teď chystá a jakou roli budou dál hrát Češi.

Oficiálně se nové jméno, v plném znění Gen Digital, představilo v pondělí. Šlo o definitivní zakončení více než rok trvajícího procesu, který začal na tuzemské byznysové poměry rekordní dohodou o spojení Avastu a NortonLifeLocku. Americká kyberbezpečnostní firma totiž za tu českou nabídla až 8,6 miliardy dolarů, což je při aktuálním kurzu přes 200 miliard korun. Fakticky to znamená konec Avastu jako firmy, ale nikoliv jako produktové značky. Ta bude spolu s dalšími i nadále rozvíjena. A to pod dohledem českých expertů.

Nejvýše postaveným mužem Gen Digital bude hned po generálním řediteli v roli prezidenta dosavadní šéf Avastu Ondřej Vlček, který zůstává i nadále minoritním akcionářem. Zatímco on aktuálně drží 0,6 procenta, jeho kolega Vincent Pilette podle zveřejněných regulatorních dokumentů o polovinu méně. Druhým největším akcionářem firmy bude spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš, který zasedne také v neexekutivní roli v představenstvu. A v nejvyšším vedení Genu budou i dva další Češi.

Ondřej Vlček, prezident Gen Digital. Už jste si na to zvykl a jak to vnímáte?
Vnímám to pozitivně. Měli jsme nakonec neplánovaně o mnoho více času na přípravu, než by bylo zdrávo, jelikož se protáhla regulatorní část ve Velké Británii. Mezi podpisem a uzavřením transakce tak byl víc než rok. Definitivně jsme vše uzavřeli 12. září, tento týden jsme oznámili nové jméno, ale to pro mě tak zásadní změna není.

Dosavadní šéf NortonLifeLocku Vincent Pilette je nyní CEO nové firmy Gen Digital, vy prezident. Kdo komu šéfuje?
Role CEO znamená generální ředitel, tedy ten nejvyšší. Já jsem jako prezident ve firmě dvojka. Zároveň všichni mí i Vincentovi přímí podřízení jsou součástí výkonného týmu. Já jsem s Vincentem nad nimi ve stejné úrovni, ale kdybychom se na nějakém rozhodnutí neshodli, ultimátní rozhodnutí dělá on. Zatímco já zodpovídám za produkt a zákazníky z pohledu služeb, které nabízíme, včetně vývoje či inovací, Vincent má na starost komerční stránku, tedy například akvizici nových zákazníků, retence, lidské zdroje, finance.

Minimálně jste ale o něco větší akcionář…
To ani nevím, ale je to dáno tím, kolik jsem měl akcií v Avastu, které jsem pak ve většině směnil za akcie nové firmy.

Jak se rozhodli ostatní původní akcionáři Avastu? Brali více hotovost, nebo akcie?
Většina se přiklonila k vypořádání v hotovosti. Rozhodovali se racionálně podle toho, která varianta jim dá lepší výnos, a v daný okamžik dávala lepší výnos směna za hotovost, a to i proto, že ceny v rámci vypořádání byly fixované v dolarech. Jelikož libra proti dolaru neuvěřitelně oslabila, bylo to pro librovou hodnotu obrovské posílení. Bylo to třeba o libru víc než v době, kdy jsme deal domlouvali.

Vy společně se zakladateli Pavlem Baudišem a Eduardem Kučerou jste brali primárně akcie. Je pro vaše působení i pozici ve firmě důležité, že jste i akcionáři?
Všichni tři jsme se už před rokem, kdy jsme dohodu podepisovali, zavázali, že vezmeme akciovou variantu. Já sám jsem si po uzavření dealu přikoupil další akcie, protože pro moji osobní motivaci je důležité, abych byl ve firmě co nejvíce zainvestovaný. Chci, aby pocit majitele byl co největší, a to udělám tím, že koncentruji své akciové portfolio do firmy, v níž pracuji.

Je to pro vás osobně start nové éry?
Gen je rozhodně jiná firma, než byl Avast i Norton. Má trochu jinou ambici i kulturu. Líbí se mi, že máme novou značku, jinou barvu, jiný font a je to nový začátek, protože je psychologicky důležité odrazit se od minulosti s Avastem a řešit, jak maximalizovat úspěch Genu.

Je tohle i pro samotný Avast největší milník? Lze to srovnat s IPO?
Je to určitě větší milník. Avast fakticky přestává fungovat jako firma, zůstává jako produktová značka, to je velká změna. Naší snahou bude všem lidem vysvětlit a přepnout je, že pracují pro Gen. Stavíme na silné minulosti a pilířích, které jsme postavili dříve, ale věci se mění. Určitě je to tedy větší milník než IPO, protože vstupem na burzu se vlastně pro mnoho lidí ve firmě tolik nezměnilo.

Avast tedy odchází do pozadí a zůstane hlavně jako produktová značka?
Ano, ale směrem k zákazníkům budou pořád dominantní hlavně jednotlivé produktové značky. Většina zákazníků patrně o Genu ani nebude vědět. Je to podobné jako Alphabet a Google nebo Meta a její Facebook, Instagram či WhatsApp. Je to zavedený koncept, kdy pod sebou Gen koncentruje řadu značek.

Jako u jiných prodejů či akvizic se objevily hlasy, že se vzdáváme českého bohatství, které kupuje zahraniční kapitál. Jak to vnímáte?
Nemám to příliš rád, protože především přesně nevím, co znamená, že je firma česká. Avast byl z mého pohledu před pěti lety méně česká firma, než je teď Gen. Tehdy jsem byl jediným Čechem v celém vedení, šéfem byl Američan a rozhodovací pravomoci boardu i majorita akcií byly mimo Českou republiku. V Genu teď máme ve vedení včetně mě tři Čechy (Michal Pěchouček jako CTO a Vít Šantrůček jako šéf vývoje – pozn. red.). Pavel Baudiš je v představenstvu a zůstává druhým největším akcionářem firmy.

V Česku zároveň bude koncentrováno nejvíce zaměstnanců ze všech poboček, které po světě máme, a důležité je i duální sídlo, které je v Česku a USA. Nevnímám to tak, že by Česko o něco přicházelo, naopak – je tu globální hráč, který je ještě mnohonásobně větší než Avast, je kótovaný na americké burze, a tak je to další příležitost. Můžeme na to být pyšní.

Co nové pořádky znamenají pro vaše lokální působení nebo stavy zaměstnanců?
Česká republika je globálně největší a nejstrategičtější výzkumné a vývojové centrum pro celý Gen. Chceme růst, vyvíjet nové věci a přicházet s inovacemi a k tomu budeme ve střednědobém horizontu potřebovat více lidí. Zároveň je jasné, že v tuto chvíli budeme chtít naše stavy racionalizovat, protože si obě firmy byly hodně podobné a dělaly mnoho věcí paralelně. Stavíme organizační strukturu tak, aby firma do budoucna byla zdravá a neměla žádné historické korporátní sedimenty – aby například vedle sebe neseděli lidé, kteří dělají to stejné, ale nevědí o sobě. Jakmile budeme mít tuto integrační část za sebou, budeme chtít dál růst.

Jak je dnes firma velká a jak se bude počet zaměstnanců měnit?
V Genu je nás kolem čtyř tisíc. Už při podepisování smlouvy o fúzi jsme zveřejnili indikativní číslo, že budeme propouštět zhruba čtvrtinu lidí, a toho se i nadále držíme.

Jak váš byznys jako takový ovlivňuje makroekonomická situace?
Vnímám, že náš obor je proti některým o něco odolnější. Sice cílíme především na koncové spotřebitele, kteří bývají v takové situaci náchylnější, ale zároveň je kyberbezpečnost stále důležitější součástí nákupního koše. Záleží, jak se bude situace dál posouvat. Trhy jsou dnes výrazně níže, splaskly valuace technologických firem, je vysoká inflace, ale úplný ekonomický útlum ještě nemáme. Možná přijde příští rok, ale třeba s tím, co se dělo v roce 2008, se to zatím nedá srovnat.

Více nás teď ovlivňují spíše technologické proměny na trhu. Už před rokem jsem popisoval, že naše fúze byla částečně defenzivní krok v souvislosti se vstupem hráčů jako Microsoft nebo Apple do oblasti kyberbezpečnosti a ochrany soukromí. To bude i nadále pokračovat a musíme se s tím popasovat. Ostatně platí, že pokud je nějaký technologický obor zajímavý a rychle roste, stejně tam hráči jako Microsoft, Google nebo Apple dříve či později vstoupí.

Misí Genu je posouvat svobodu v digitálním prostředí. Co to přesně znamená?
Snažili jsme se najít slova, která budou dostatečně otevřená i do budoucna, protože sami nevíme, jak bude trh vypadat za pět nebo deset let. Jednak se hrozby rychle vyvíjí, ale také se mění preference uživatelů a jejich pohled na ochranu soukromí. V Evropě možná tolik ne, ale minimálně v USA došlo za posledních deset let k obrovskému posunu vnímání. Tehdy to nikoho to nezajímalo a v podstatě nešlo vybudovat firmu zaměřenou na ochranu soukromí, která by byla komerčně úspěšná. Dnes je to v USA vnímáno jako zásadní problém.

Vnímáme, že svoboda dnes určitě nemůže být bez bezpečí. Tomu se věnujeme. Nad tím jsou kvality vyššího řádu, ke kterým se můžeme také posouvat. Můžeme řešit ochranu soukromí nebo oblasti jako dezinformace, manipulace, kognitivní hrozby. To beru jako nadstavbu nad binární kyberbezpečnost, která je v Maslowově pyramidě úplně dole. Nejlepším příkladem jsou aktuálně identity – nejde pouze o ochranu proti krádežím identit, ale také o vývoji nových modelů identit, které lidem umožní lépe participovat na globálním internetu, třeba při práci či vzdělávání na dálku.

Je pro vás důležité být jednička na trhu?
Myslím, že důležité je vždy být lepší, než jsme sami byli dříve, takzvaně růst. Eduard Kučera o tom často mluvil a já to také často zmiňuji – firma buď roste, nebo umírá. Náš model předplatného je postavený na tom, že akumulujeme zákazníky a umíme je monetizovat. To je setrvačník, který když se roztočí, jede opravdu hodně, ale v momentě, kdy se začne zadrhávat, tak je ten pád hodně těžké zastavit. Pro nás je proto důležité držet růstové tempo a vymýšlet nové věci, ať už organicky v našich vývojových centrech, tak pomocí akvizic.

Tudíž dál budete růst formou akvizic, kterých udělal i Avast v posledních letech hodně?
Jednoznačně. Jedna z velkých deviz Genu jsou silné finanční parametry. Firma generuje v zisku zhruba 1,5 miliardy dolarů ročně, který může dál reinvestovat. A typickým způsobem reinvestice jsou akvizice. Co jiného s penězi dělat? Můžete je poslat akcionářům formou dividendy, ale to je strašně krátkodobý způsob vytváření hodnoty. Nejlepší hodnotu, kterou můžete vytvořit, je nákupem jiného byznysu, který má velké synergie, začlenit ho a vykřesat z něj něco většího. V rámci Genu jsou fúze a akvizice strategicky velice důležité.