Energetický a průmyslový holding neboli EPH, Rohlik.cz, Heureka, DoDo, AC Sparta Praha, West Ham United, JK Education. To je jen výběr z řady velkých či rychle rostoucích firem nebo jinak zajímavých společností, kterým věří nejbohatší Češi a přední investoři. Pro běžného smrtelníka, byť s nemalým obnosem na kontě, je téměř nemožné se k nim investičně dostat. Takovou možnost se proto rozhodli otevřít před třemi lety v J&T a dnes je jejich fond největší svého druhu v Česku. „Je přelomový v tom, že si můžete koupit participaci na podílu v těchto firmách,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch investiční ředitel J&T Finance Group Adam Tomis.

Řeč je o fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments, který investuje do podniků, projektů a partnerství, jež skupina J&T pomáhala v posledních třech dekádách vybudovat. Jedná se například o aktivity Patrika Tkáče, Daniela Křetínského nebo Tomáše Čupra a řady dalších. Po třech letech fungování J&T Arch Investments spravuje 35 miliard korun a chystá se ještě několikanásobně vyrůst. Zejména díky tomu, že růst plánují i zmínění investoři, na nichž fond staví.

„Fond je pozvánkou ke spoluvlastnictví s J&T. Největším aktivem je v současnosti bez diskuze partnerství s Danielem Křetínským, konkrétně mám na mysli EPH, ale máme společně řadu dalších aktivit včetně investic do e-commerce, fotbalových klubů nebo retailové sítě ve Španělsku,“ líčí Adam Tomis, který je členem investičního výboru J&T Arch Investments. V rozhovoru pro CzechCrunch popisuje, jestli se daří fondu porážet inflaci, jakým investicím se vede dobře, jaké možná bude muset odepsat a nastiňuje, jak funguje spolupráce J&T s jednotlivými partnery.

Blíží se ke konci první polovina roku. Jak ho zatím hodnotíte?
Daří se nám dobře, byť poslední rok a půl nebyl pro naše portfolio lehký. Porážení inflace, které jsme si předsevzali jako hlavní dlouhodobý cíl, je v současné situaci pochopitelně dost obtížné. Naše výhoda, zejména v kontextu loňského roku, byla, že velká část portfolia je orientovaná na energetiku, konkrétně na Energetický a průmyslový holding (EPH), kterému se extrémně dařilo, jednak díky situaci na evropském trhu s plynem a elektřinou a jednak díky tomu, na jaké akvizice se historicky orientoval. Provozní zisk před úroky, odpisy a korporátní daní se loni zvýšil o 90 procent na 4,3 miliardy eur. Některé jiné části našeho portfolia ale z obdobných důvodů naopak trpěly. I my máme investice, jimž se v důsledku situace ve světě vyloženě nedařilo.

O jaké investice jde?
Těžké období má za sebou například slovenská síť samoobsluh Terno. Ta před pár lety prošla insolvencí a posledních několik let pod dohledem investiční společnosti Sandberg Martina Fedora a nově přivedeného manažerského týmu úspěšně prochází relativně náročnou restrukturalizací. Dnes už se sice Ternu po provozní stránce daří dobře, jenže společnost neměla dopředu nakontrahovanou elektřinu a růst její ceny tedy loni poměrně dost výrazně pocítila.

Ještě dramatičtější příběh je Venator, globální producent titanové běloby, do kterého jsme investovali spolu s Michalem Šnobrem. Také Venator zasáhly vysoké ceny elektřiny, zejména proto, že ač globálně působící společnost, má velkou část své výrobní základny v Evropě. Titanová běloba je navíc komodita, tedy poptávka po ní výrazně koreluje s ekonomickým cyklem. Oba tyto efekty v kombinaci s utahujícími se měnovými podmínkami v poslední době vyústily v to, že společnost podala v USA návrh na ochranu před věřiteli podle takzvané Kapitoly 11.

Takže Terno už je z nejhoršího venku?
Zatímco Terno potřebovalo jen menší finanční výpomoc a v současnosti se rychle vrací na původní trajektorii, u Venatoru reálně hrozí, že přijdeme o celou naši investici. Naštěstí se jedná jen o velice malou část portfolia.

I tak ale váš fond rostl, že?
Za rok 2022 naše portfolio vyrostlo o takřka devět procent. To je sice níže, než byla inflace, a tedy i níže, než bychom si přáli, ale fond je stavěn pro dlouhodobé investování a v tomto horizontu věříme, že budeme úspěšní. Leitmotivem je možnost spoluinvestovat s J&T, a to nemá být o velkých divočinách. Stejně jako naši akcionáři zestárli a stali se více konzervativními, tak i portfolio rodin J&T prodělalo podobnou genezi. Porážet inflaci nejde v dnešní době snadno, v porovnání s akciovými indexy či ostatními fondy si ale za loňský rok vedeme dobře. Navíc historie J&T a majetek akcionářů ukazuje, že v dlouhodobém horizontu skupina za posledních třicet let inflaci jednoznačně porážela.

Proč se vlastně váš fond jmenuje J&T Arch Investments? Zajímá mě především to slovo Arch, protože si pod ním lze představit leccos, třeba něco s architekturou.
Máte pravdu, že příběhů kolem slova Arch lze vymyslet dost. Správně se to čte „arč“, což v angličtině znamená oblouk. S architekturou jako takovou to nemá nic společného. Pojí se k tomu cesta, kterou Patrik Tkáč spolu s Ivanem Jakabovičem a jejich rodinami podnikli někdy v začátcích J&T. Patrik se tehdy dost potápěl a všichni společně se vypravili na Galapágy, konkrétně ke skalisku vzdálenému několik dní cesty z hlavních ostrovů, které se podle svého tvaru označovalo jako Darwin’s Arch. To bylo mimo jiné jedno z mála míst, kde bylo teoreticky možné ve volné přírodě vidět kriticky ohroženého žraloka velrybího.

Po strastiplné cestě a dlouhých dnech na moři, kdy všichni trpěli mořskou nemocí, se ho nakonec Patrikovi skutečně podařilo natočit. Bohužel cestou zpět do Evropy mu při nějakém přestupu ukradli kufry a celý ten materiál se nenávratně ztratil. Patrik se tam za pár let ještě vrátil, ale žraloka už se mu nafilmovat nepodařilo. Poselství celého toho příběhu je, že výjimečné věci, zažité s výjimečnými lidmi, přetrvají věčně. To je myšlenka, se kterou se Arch přenesl do názvu našeho fondu. Pikantností všeho je, že pár měsíců poté, co jsme fond přejmenovali, se oblouk zřítil.

Jak J&T Arch Investments zapadá do rodiny J&T?
Celá rodina J&T je široce rozvětvená, ale principiálně stojí na dvou hlavních nohách. První je J&T Finance Group, což je regulovaný bankovní holding vlastněný Patrikovým otcem Jozefem Tkáčem a Ivanem Jakabovičem. Každý drží stejný díl a nekontrolních 9,9 procenta má čínská CITIC Group. Jádrem holdingu je J&T Banka. Druhou – a již podstatně rozvětvenější – nohou je J&T Private Equity Group, v níž jsou opět významní akcionáři Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič, ale také Patrik Tkáč a další zástupci rodin zakladatelů světa J&T. Jmenovitě Peter Korbačka, Dušan Palcr, Igor Rattaj, Martin Fedor, Miloš Badida a Jarmila Jánošová.

Kam tedy zařadit J&T Arch Investments?
Obě nohy mají své vlastní řízení a vlastní investice a Arch dnes tyto světy v jistém směru překlenuje. Fond sám o sobě je řízený z J&T Finance Group. Největším investorem fondu je pak J&T Private Equity Group. Jádrem portfolia dnes jsou a určitě ještě dlouho budou zejména projekty, které J&T nebo jednotliví partneři za posledních téměř třicet let vybudovali nebo pomáhali vybudovat. K tomu se ale navíc postupně přidávají nové investice. Ty se ve velké většině případů objevují v Archi díky aktivitám J&T Banky, která z povahy svého byznys modelu generuje příležitosti, z nichž věříme, že část postupně přeroste v nová dlouhodobá partnerství.

Fond je tak bez nadsázky pozvánka ke spoluvlastnictví s J&T. Největším aktivem je v současnosti bez diskuze partnerství s Danielem Křetínským, konkrétně mám na mysli EPH. Společně s Danem máme ale řadu dalších aktivit včetně investic do e-commerce, fotbalových klubů nebo retailové sítě ve Španělsku.

Zkrátka by to mělo fungovat tak, že jakákoliv investice, která vznikne v rámci širší rodiny J&T, se objeví také v Archi…
Ano, ale nejde pouze o lidi, kteří jsou přímo součástí rodiny J&T. Ten okruh je širší. Patrik Tkáč o tom hovoří jako o platformách. Jde také třeba o Michala Šnobra, s nímž se jako J&T roky známe. Obecně platí, že spíše než konkrétní investice hledáme platformy, se kterými nebo do kterých bychom mohli investovat. Příklady těch novějších jsou například Tomáš Čupr a jeho Rohlík, v němž držíme spolu s J&T Bankou něco přes čtyři procenta, nebo Ondřej Kania a vzdělávací skupina JK Education, kde máme také minoritní podíl. Každý vztah má ale pochopitelně různou hloubku a té odpovídající finanční vyjádření. Typicky je to dáno jeho délkou a historickým track recordem.

Na začátku roku 2021 jste spravovali čtyři miliardy, o rok později to bylo 13 miliard, teď je to už 35 miliard korun. S tímto vývojem jste spokojeni?
Jsme. Po třech letech je Arch největší fond kvalifikovaných investorů v Česku a na Slovensku. Kolem první miliardy eur jsme prosvištěli rychle. Na české poměry je to vlastně nevídaný nárůst. Na druhou stranu naše cíle jsou ještě ambicióznější. Podstatné je, že zhruba polovinu pasiv fondu drží J&T Private Equity Group, neinvestujeme tedy jen cizí kapitál, ale polovinu peněz ve fondu mají rodiny zakladatelů J&T. Druhou polovinu vlastní individuální kvalifikovaní investoři, což jsou ve velké většině čeští a slovenští podnikatelé.

Platí plán dostat se alespoň na 100 miliard korun?
Je to s ohledem na různé faktory pohyblivý cíl, ale platí, že jsme zhruba ve čtvrtině našich současných plánů. Interně mluvíme o velikosti kolem pěti miliard eur (při aktuálním kurzu necelých 120 miliard korun – pozn. red.). Pochopitelně také záleží, zda mluvíte v cenách dnešních nebo cenách budoucích. Když náš fond udělá deset procent ročně, za pět let je to polovina navíc.

Tím největším lákadlem, proč bych měl vložit peníze do J&T Arch Investments, tedy je, že mohu investovat společně s Patrikem Tkáčem, Danielem Křetínským a spol.?
Jako J&T jsme roky umožňovali našim klientům investovat do projektů, na kterých se podílíme, obvykle formou dluhopisů nebo jiných fixně úročených instrumentů. Arch je přelomový v tom, že si můžete koupit participaci na podílu ve firmě. Sice si nekupujete přímo akcii té či oné investice, ale povahou je to rozdílná třída aktiv než dluhopis. S jiným rizikem, s nímž by měl přicházet i vyšší výnos.

Velkou část navíc tvoří firmy, ke kterým se jinak nedostanete. V EPH si nemůžete koupit podíl, protože není na burze, stejně tak v Rohlíku nebo ve Spartě. Můžete si koupit na burze akcie Monety, ale s menším podílem retailového investora hrajete jinou hru, než hraje Arch v pozici druhého nebo třetího největšího akcionáře Monety. To všechno dohromady vytváří podle mě zajímavou propozici.

Rok 2022 jste uzavřeli s výkonem 8,9 procenta. Podle posledních dat ke konci dubna výnos roste a přesáhl 10 procent. To je zhruba výnos, na který dlouhodobě míříte?
Odpověď je složitější. Historicky jsme říkali, že míříme na zhodnocení přes osm procent ročně, ale to bylo v době, kdy mělo euro záporné úrokové sazby a koruna byla za dvě procenta. Sazby vzrostly, a tak by teď měl být i náš cílovaný výnos dvojciferný. Tím ale nemyslím zhodnocení 20 nebo 30 procent. Toho sice některé private equity fondy dosahují, má to však svá ale. Zaprvé, jádro našeho portfolia tvoří poměrně velké a na svých trzích etablované firmy, které typicky už tak rychle nerostou.

Druhá věc je fakt, který si, myslím, spousta lidí neuvědomuje. Standardní private equity fondy jsou konstruované jako uzavřené struktury, které si z počátku své existence investovaný kapitál postupně a s relativně krátkou splatností volají. A ke konci životnosti fondu jej zase naopak co nejrychleji vracejí tak, aby maximalizovaly svůj výnos. Pokud ale máte určitý obnos k investování, tak reálně vyděláte nejspíš měně. Na začátku musíte totiž část fondem nevyužitého kapitálu dočasně držet v relativně likvidních aktivech, ke konci života fondu naopak hledáte, kam uvolněné prostředky zainvestovat.

Tohle je potřeba si uvědomit při porovnávání výnosu otevřených a uzavřených struktur. Dlouhodobě každopádně pořád platí základní cíl porážet inflaci a odměňovat investory za dodatečné riziko proti dluhopisům. Výnos by se měl pohybovat kolem deseti procent s ohledem na to, jak se pohybují sazby.

Jaký jste typ investora? Z vašeho portfolia lze vyčíst, že jste především strategický a dlouhodobý investor. Oportunistickým příležitostem se vyhýbáte?
Jsme flexibilní a čistě formálně můžeme dělat i oportunistické investice. Ostatně J&T velkou část své historie a svých úspěchů založilo právě na takových transakcích, takže se jim nebráníme. V mnoha případech začínáte v oportunistické transakci a pak se z ní stane strategická. Nebo naopak přijde u strategického dealu nabídka, která se neodmítá.

Spekulativní investice sice netvoří významnou část našeho portfolia, ale platí, že některé investice jsou více riskantní a mohou v sobě v některých chvílích nádech oportunismu či spekulace nést. Venator určitě nesl míru zvýšeného rizika a spekulace na určité předpoklady. Moneta je strategická investice, ale může se z ní stát snadno oportunistická, pokud přijde velmi zajímavá nabídka.

Do britské chemičky Venator jste investovali spolu s Michalem Šnobrem. Byl on tím hlavním důvodem, proč jste do toho šli?
Ano, Michalův historický track record byl jedním z hlavních důvodů, proč jsme tuto investici dělali, ale samozřejmě ne jediný. Nefunguje to tak, že kdokoliv, kdo pro J&T historicky vydělal peníze, dostane vždy na počkání bianko šek. Za investicí do Venatoru byla společně vedená analýza, v níž jsme se ujišťovali, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Navíc jednotliví partneři mají typicky v takových transakcích i vlastní peníze, takže to není tak, že by jen přišli za námi s tím, že mají dobrý nápad, do kterého máme dát peníze.

Kde se stala u Venatoru chyba?
Naše investice se opírala o dvě hlavní teze. Jedna byla, že hodnota fabrik po odečtení dluhu je větší, než na kolik firmu oceňuje trh. Mimo jiné proto, že postavit velkou chemičku v Evropě je dnes ekonomicky i regulatorně téměř nemožné. Druhá teze stála na tom, že ovládajícím akcionářem Venatoru je americký private equity fond SK Capital, který má historicky velmi dobrý track record. Je to specialista na chemii a Venator je jeho jediná veřejně obchodovaná firma, ostatní jsou privátní. Předpokládali jsme, že nenechá Venator padnout, bude firmu nějakým způsobem restrukturalizovat a později ji buď prodá, nebo stáhne z burzy. První část naší úvahy podle nás stále platí, druhá se ale ukázala jako chybná.

Záchrana Venatoru se tedy nedaří?
Strategie byla vybudovat ve firmě velkou pozici, abychom byli jako protiváha největšího akcionáře a mohli se s ním bavit. Jenže SK Capital se s námi jakkoliv bavit odmítá. To bych ještě dokázal pochopit, třeba jako součást nějaké strategické hry, ale větší problém je, že oni vůbec nebyli připraveni na situaci, která přišla. Venatoru se poměrně výrazně nedaří, pálí provozní hotovost. A to je v kombinaci s velmi vysokým zadlužením obtížná situace. Uvidíme, kam to povede, a myslím, že během pár týdnů bude jasněji, co firmu čeká. Ale nevypadá to úplně nejlépe.

Jste připraveni celou investici odepsat?
V nejhorším scénáři nám nic jiného nezbyde. Je ale potřeba říct, že objemově tvoří Venator zhruba půl procenta našeho portfolia. Tedy i v nejvíce pesimistických scénářích, které jsou pro nás samozřejmě nepříjemné, to pro Arch fakticky nebude znamenat nic zásadního.

Neplánujete se více opřít do jeho řízení, třeba jako kolegové z Pale Fire Capital v Grouponu?
V mnoha rovinách je to jiná situace. První rozdíl je, že my nejsme ve Venatoru zainvestovaní napřímo. Investujeme do společného fondu s Michalem Šnobrem, takže Arch ani formálně možnost řídit Venator nemá. My, a pokud vím, tak ani Michal Šnobr, jsme ve Venatoru nikdy neměli touhu převzít vedení, byla to především finanční investice, která se opírala o fundament a akcionářskou strukturu. Jak jsem navíc říkal, Venator má svého kontrolního akcionáře, který nebyl ochoten se příliš bavit.

U Grouponu mohla být úvaha Pale Fire Capital trochu jiná. Ale to se jen dohaduji, detaily neznám. Podobné jsou oba případy v tom, že se kolem těchto investic vytvořil hype, a tak do Venatoru i Grouponu investovala také celá řada českých investorů. V obou případech si troufnu říct, že byla nemalá část lidí, která vůbec nevěděla, co si kupuje, ale to se děje i na celé řadě jiných titulů, které akorát nejsou tak medializované.

Jaké máte plány v Monetě?
Je otevřená celá řada možných strategických alternativ. Nejsme nucení nikam spěchat. Držíme lehce přes 10 procent a za současného stavu nám dává smysl akcie klidně jen tak držet dál, už jen pro dividendový výnos, který je deset procent. Akcionářská struktura zároveň umožňuje úvahy celou řadou různých směrů – kdo koho vykoupí, otvírají se různé možnosti spolupráce s Monetou. Strategických iniciativ, které se dají rozvíjet na úrovni byznysu i akcionářů, je celá řada. Víc k tomu v tuto chvíli říci nemohu.

Daniel Křetínský a Patrik Tkáč jsou hodně aktivní i ve veřejně obchodovaných firmách na světových burzách. Do této oblasti jít nechcete?
Jejich společnost Vesa Equity Investment, přes niž tyto investice dělají, zatím v portfoliu fondu není, ale s deklarovaným záměrem sdružovat společné podnikatelské projekty Patrika Tkáče a Daniela Křetínského na jedno místo věřím, že by se i Vesa mohla v nějakou chvíli součástí portfolia Arche stát.

Pokud budete mít ve správě až 100 miliard korun, to už je velká palebná síla. Máte rozmyšleno, kam se chcete dále investičně vrhnout?
Nepřemýšlíme nutně v intencích sektorů, ale zejména našich platforem a partnerů. Je to více dané tím, co kdo z partnerů bude chtít dělat, než že bychom si řekli, že je nějaký sektor nebo geografie aktuálně atraktivní, a tak tam půjdeme najít zajímavé firmy. Jako J&T máme díky bance za téměř třicet let unikátní přístup a vztahy s velkou částí českých i slovenských podnikatelů. Příběhy a projekty nám díky tomu chodí do jisté míry samy. Lidé vědí, že se na věci umíme podívat jinak než jen paušálním pohledem velké banky, která je součástí nadnárodního korporátu. Jsme ochotní za vyšší cenu brát vyšší riziko a dělat větší transakce. Ve všech těchto případech se i pro Arch otevírá prostor pro investování.

Co zemědělství, kde jste měli v poslední době větší aktivitu? V čem vidíte největší příležitosti?
Aktivity v zemědělství jsou primárně vedené Dušanem Palcrem, který je se skupinou spjatý ještě více než řada jiných partnerů. Zemědělství považujeme z celé řady důvodů za zajímavý obor. Válka na Ukrajině i covid ukázaly, že dovoz všeho za každou cenu může být sice zajímavý z pohledu nákladů, ale v kritických situacích to nemusí být úplně bezpečné.

Zároveň je zemědělství velmi nekonsolidovaný sektor, v němž lze odehrát zajímavou konsolidační hru. V neposlední řadě je zajímavé, že navzdory jeho naprosto zásadnímu ekonomicko-společenskému postavení se mu jako oboru doposud vyhýbaly zásadní inovace. Celá řada podniků má navíc i zásadní rezervy ve způsobu jejich manažerského řízení.

Máte na mysli něco konkrétního?
Určitě to není případ společnosti Spearhead International, do které jsme spolu s Dušanem Palcrem a jeho JTZE loni investovali. To je dobře řízená zemědělská skupina, ale celá řada zejména menších firem se dá koupit ještě relativně levně s tím, že je zhodnotíte už jen díky tomu, že v nich zavedete lepší způsoby řízení. Nad rámec toho zemědělství bude nepochybně procházet změnou v podobě zavádění precizního zemědělství a dalších technologií. Zatím se o tom víc mluví a píše, ale přijde to, a tak bude zajímavé u toho být.

Celý sektor je z povahy věci necyklický. Samostatným tématem je pak zemědělská půda, která byla v posledních letech velmi zajímavým investičním aktivem. Byť na tom naše primární investiční teze postavená není, je uklidňující vědět, že část hodnoty tvoří půda, která má potenciál se dále zhodnotit jen sama o sobě. Ostatně zdaleka většina obhospodařované půdy není vlastní, ale pronajatá.

Často akcentujete česko-slovenské příběhy, což je ostatně i příběh J&T. Je pro vás důležité mít velkou část kapitálu zainvestovanou u nás?
Je to dané hlavně historií a tím, kde vznikáme. V kombinaci se znalostí domácího hřiště to pochopitelně přirozeně vede k tomu, že investujeme v česko-slovenském regionu. Nicméně snahou J&T Arch Investments je naopak pomáhat česko-slovenskému kapitálu naplňovat své zahraniční ambice. Poslední investiční kolo do Rohlíku bylo hlavně o zahraniční expanzi. I další naše projekty směřují mimo Českou republiku, třeba expanze JK Education po Evropě. A EPH je v tomto směru již zcela evropskou společností.