Podívejte se na novou Cibulku. Usedlost manželů Vlčkových promění architekti, kteří pracovali i na Pražském hradě

Eliška NováEliška Nová

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Foto: Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

0Zobrazit komentáře

Kdyby budovy mohly vyprávět, jeden z nejcennějších příběhů by řekla usedlost Cibulka, jejíž počátky sahají až do 14. století. Zažila třicetiletou válku, která ji zanechala poničenou, zase opravenou ji koupil pokladník královského berního úřadu Karel Schönfeld. Zažila ale i pasovského biskupa Leopolda Linharta Thun-Hohensteina. Ten ji nechal přestavět na klasicistní zámeček s rozsáhlým parkem. Dalším, kdo se významně zapíše do historie usedlosti, budou manželé Vlčkovi, kteří představili, jaká bude Cibulka budoucnosti.

Ředitel firmy Avast Ondřej Vlček a jeho žena Katarína měli od začátku v plánu přiblížit místo co nejvíce původní podobě. Nejblíže se tomuto přání v architektonické soutěži přiblížilo studio Petr Hájek Architekti. „Výsledek jsme vybrali s ohledem na to, že nejlépe kombinuje dvě hlavní priority – nejvhodnější možné budoucí využití areálu pro vážně nemocné děti a jejich blízké a zachování celé stávající části usedlosti s maximálním respektem k historii. Vybraná varianta je s ohledem na tato kritéria nejlepší,“ uvedl vedoucí projektu architekt František Brychta, který pracuje pro Nadaci rodiny Vlčkových.

Nadace nenechala nic náhodě a k výběru vítězného návrhu přizvala také Národní památkový ústav, podle kterého se podařilo dospět do „velmi utěšeného modelu“ plánované obnovy. Nyní čeká Vlčkovi proces změny územního plánu, která je pro projekt klíčová. Cibulku má v budoucnu obývat Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem. Vlčkovi ale chtějí z místa udělat nejen moderní zdravotnické zařízení, ale také ho částečně vrátit veřejnosti. Část tak bude veřejně přístupná.

„Od začátku jsme to vnímali jako příležitost ke spolupráci na projektu, který je zajímavý a lidsky úžasný. Dali jsme do toho veškerý potenciál našeho týmu. Dopadlo to dobře a jsme moc rádi, že můžeme pokračovat,“ komentoval vítězství v soutěži Petr Hájek. Vítěze soutěže vybírali architekti i lékaři a samozřejmě také manželé Vlčkovi a ředitelka jejich Nadace Ivana Plechatá.

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Foto: Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Stávající budovy mají po rekonstrukci sloužit jako kanceláře Nadace, sídlo tady ale bude mít i další organizace, za kterou Vlčkovi stojí, a to Zlatá rybka, která se rovněž soustředí na vážně nemocné děti. V historických budovách budou pokoje pro rodiče nemocných dětí, místnosti pro terapii, bistro nebo sál sloužící pro vzdělávání expertů, kteří pečují o nemocné děti.

To všechno by mělo být hotové v roce 2026, a to 22. října. Datum není vybrané náhodně. Souvisí již se zmíněným biskupem Thum-Hohensteinem, za jehož života dosáhla Cibulka největšího rozkvětu. Za čtyři roky uplyne 200 let od jeho úmrtí. Mezi prvními se má začít s opravou takzvaného domku zahradníka, kterou bude mít na starosti architekt Brychta. Začít by se s ní mělo už příští rok.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V domku vznikne kavárna. „V přilehlé zahradě vybudujeme také letní posezení a dětské hřiště, vše veřejně přístupné z parku,“ uvedla již dříve Plechatá. Nejprve bude kavárna ve spodním patře, hořejšek využije Nadace, než budou hotové historické budovy. Časem by se kavárna mohla rozšířit i do patra. Případně by tady mohla vzniknout klubovna nebo prostor pro komunitní akce.

Domek by se měl vrátit do podoby, kterou měl ve 20. letech 19. století. Tehdy ji mimochodem navštívil i sám císař, František I. To znamená, že budou v domku odstraněny všechny nepůvodní příčky, obnoví se zazděná okna i bohatě zdobené fasády. Někdejší ráz bude mít také zahrada, za jejímž kouzlem bude stát především jalovec virginský, který je ve střední Evropě ve větší velikosti vzácný, na Cibulce ale měl své místo.

„Chceme, aby Cibulka začala co nejdříve žít a sloužit místní komunitě a lidem, kteří chodí do okolního parku na procházky. Domek zahradníka je svou polohou pro kavárnu ideální, protože je přirozeně oddělený od zbytku usedlosti, jejíž rekonstrukce bude samozřejmě náročnější a bude trvat déle,“ vysvětlit již dříve Brychta.

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti

Vizualizace usedlosti Cibulka podle studia Petr Hájek Architekti.

Nadace Vlčkových koupila chátrající usedlost v roce 2021. K tomu účelu vložili manželé Vlčkovi do nadace na začátku 1,5 miliardy korun s tím, že třetina půjde na nákup a rekonstrukci a první fázi provozu celého objektu a nadace. Projekt se nakonec s největší pravděpodobností prodraží.

Na Cibulce už probíhají nejnutnější práce. Hlavní budova získala provizorní střechu. Přibyly konstrukce, které podpírají zdi. To vše proto, aby se stav budovy ještě více nezhoršil. Není proto třeba mít obavy a jít Cibulku už teď navštívit. V bývalé konírně je k vidění pře finálních návrhů a také ten vítězný, od Hájkova studia. Hájek už několikrát pracoval na historických objektech. Na starosti měl například úpravy veřejných ploch horního náměstí v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, pracoval rovněž na Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Žižkov poskytne v místě bývalého nádraží domov 23 tisícům lidí. Vznikne nová tramvajová trať, ulice i parky

Eliška NováEliška Nová

Projekt od společnosti Central Group dotvoří Basilejské náměstí

Foto: Central Group

Projekt od společnosti Central Group dotvoří Basilejské náměstí

0Zobrazit komentáře

Na Václavské náměstí to je odsud asi čtvrthodinka tramvají, podobně k Prašné bráně. Přesto to tu působí jako ve spálené zemi. Nákladové nádraží Žižkov je brownfieldem – průmyslovým areálem, který už neslouží svému původnímu účelu. Letos by se však místo mělo otevřít výstavbě. Na ploše 750 tisíc metrů čtverečních vznikne nová městská čtvrť.

Dohromady by na Žižkově mohlo vzniknout podle odhadů až jedenáct tisíc bytů. „Investoři jednotlivé údaje postupně zpřesňují, nicméně v polovině území pořád pracujeme spíše s odhadem,“ vysvětluje ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.

Mluví se každopádně o tom, že nová čtvrť by měla poskytnout domov pro 23 tisíc obyvatel, číslo zahrnuje i výstavbu, která už v místě existuje. Počítají se také okolní záměry výstavby, které však IPR řeší zvlášť. „Zamýšlená hustota odpovídá stávajícím Vinohradům nebo Vršovicím, je to kolem 250 až 280 obyvatel na hektar,“ připodobňuje Boháč.

Investorů je v místě hned několik. Ti by se měli podílet také na výstavbě nebo aspoň financování veřejného prostoru. Nákladové nádraží Žižkov má být prvním brownfieldem, kde si Praha ozkouší nedávno schválená pravidla pro developery. Ta udávají částky, které mají developeři přispět. Navíc odstupňované podle toho, kde chtějí stavět. Nejvyšší částku musí investoři dávat tam, kde je potřeba změna územního plánu, a to na Žižkově je. Dohromady by tak v místě měli na veřejnou vybavenost přispět okolo 1,53 miliardy korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výhoda je to především proto, že v místě, které dřív sloužilo především k překládce zboží, a to hlavně potravin, patří městu jen minimum pozemků. Plocha je přitom tak velká, že zde bude muset vzniknout například nová ulice nebo tramvajová trať. Developeři budou muset myslet i na prostor pro školy a školky, zdravotnická zařízení či sociální služby. Konkrétně by na místě měly být dvě základky, jedna střední škola a několik mateřských škol. V případě zdravotnických zařízení nepůjde o velkou nemocnici, spíše menší ordinace.

Co se týče zcela nové třídy, ta povede v podstatě z ulice Olšanská podél historické budovy ve stopě bývalé železniční trati, která přestala fungovat v roce 2016, až na Jarov. V budoucnu by se mohlo jezdit až do Malešic. „Dopravní podnik už novou tramvajovou trať projektuje, aby mohla vzniknout společně s výstavbou,“ líčí Boháč.

Model Nákladového nádraží Žižkov

Foto: Eliška Nová

Model nákladového nádraží Žižkov. Tmavě šedivé domy teprve vzniknou

Tramvaj povede v podstatě také podél nového parku, od kterého ji bude dělit stromořadí. Místo pro rekreaci plynule naváže na Malešický park a les. Nebude to ale jediné místo pro odpočinek v zeleni. Parků má na nákladovém nádraží vzniknout hned několik. Jeden bude například i u Malešické ulice a naváže na existující Židovské pece.

Původní plány na vznik nové Jarovské spojky, kde by auta jezdila ve čtyřech pruzích, padly a v místě bude jeden v každém směru. V budoucnu by se pak přes Jarovskou třídu měli řidiči napojit na zatím neexistující část městského okruhu. Další ulice v místě projdou rekonstrukcí. Týká se to například Malešické, K Červenému dvoru i U Nákladového nádraží. Všechny by měly mít chodníky širší než dnes a i tady se počítá s místem pro stromy.

Nový život dostane také budova samotného nádraží, která je od roku 2010 pod památkovou ochranou a měla by tak doplnit moderní zástavbu. Sídlit by tady mohl Národní filmový archiv, budovy ale budou otevřené i veřejnosti. Mluví se o novém kinu nebo kavárně. Nově se uvažuje také o umístění cyklodepa, podobně jako na Florenci, hovoří se i o možnosti vzniku muzea technického rázu. Například muzea architektury.

Central Group už staví

Nákladové nádraží utichlo po šestašedesátiletém provozu teprve v roce 2002. V budoucnu by tu lidé měli najít především domov. S výstavbou dvou bloků už letos začala společnost Central Group, a to pod názvem Parková čtvrť v severní části nádraží. Pro lepší orientaci je to hned u Basilejského náměstí.

Původně se tady připravoval velký obchodní dům, protestovala proti tomu ale Praha 3. Spory nakonec donutily investora pozemek prodat, novým majitelem se následně stala právě společnost Central Group, která se na místě rozhodla postavit bytové domy. V první etapě budou bytů bezmála čtyři stovky. V přízemí domů, tedy v parteru, naleznou místo obchody či prostory pro různé služby.

Dohromady developer plánuje dva a půl tisíce bytů, park či pěší zónu. Za urbanistickou částí stojí studio Jakub Cigler architekti, na podobě domů se mají podílet další různá studia. První blok by měl být hotový už za dva roky a celý projekt Parkové čtvrti navazuje na Basilejské náměstí.

Parková čtvrť od Central Group na nákladovém nádraží Žižkov

Foto: Central Group

Parková čtvrť od Central Group na nákladovém nádraží Žižkov

„Nikdy nebylo dotvořené, stojí vlastně ze tří čtvrtin. V rámci studií se vždy pracovalo s tím, že má být nějak dokončené, ale ne symetricky, s tím přišla až skupina Central Group,“ říká Ondřej Boháč z pražského Institutu pro plánování a rozvoj. Náměstí by mělo být vydlážděné a přibudou stromy.

Central Group ale zdaleka není jediným developerem, který se má podílet na proměně žižkovského nádraží. Společnost je rychlejší i proto, že má výjimku ze stavební uzávěry, která je v celém prostoru. S tím, jak ji Praha bude rušit po celé délce průmyslového areálu, budou vznikat další projekty. Výstavbu zde plánuje Penta, Sekyra Group, Metrostav Development, Finep či Geosan Development. V místě, kterému se říká Třebešín, je dokonce jeden projekt hotový a druhý dokončovaný.

Po Central Group je nyní nejdál pravděpodobně Penta Real Estate, která vypsala architektonickou soutěž na další část nádraží. Vyhrálo ji nizozemské studio Benthem Crouwel Architects, které doplní český tým RA15. Vzniknout by tady mělo 450 bytů a park.

Sekyra Group naváže na Smíchov City a Rohan City a do třetice nabídne Žižkov City s třemi tisícovkami bytů. Metrostav Development chystá další dva projekty v území Vackova. Finep by se měl podílet na dvou blocích, Geosan Development doplní nádraží Nagano Parkem s dalšími domy, tentokrát administrativními.

Projekt na nákladovém nádraží Žižkov od Penta Real Estate

Foto: Penta Real Estate

Projekt na Nákladovém nádraží Žižkov od Penta Real Estate

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox