Pokémoni i dřevěné nohy. Než začal Dominik Gazdoš s knihami, prodával nejrůznější bizarnosti

Zakladatel online antikvariátu Knihobot odpovídá na Karlínských 20. Proč chodí zásadně do McDonald's a nedá dopustit na pohodlné papučky?

5afb67393515d6737d022b4c4333ea40Rozhovor

Foto: CzechCrunch

Dominik Gazdoš odpovídá na Karlínských 20

Do čeho investují, jaký byl jejich první job, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuckup ve své kariéře zažili. Na toto a mnohem více se ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu v rámci nového formátu Karlínských 20. Sled otázek a odpovědí přibližuje osobnosti, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této pražské čtvrti sedíme nejen my, ale také celá řada dalších startupů, firem a osobností, které stojí za pozornost.

Karlínských 20 jsme položili i Dominiku Gazdošovi, svéráznému zakladateli startupu Knihobot, antikvariátu moderní doby, který pomáhá knihám zpět do oběhu. Uživatelé mohou skrze tuto platformu jednoduše kupovat knihy od jiných čtenářů, kterým se naopak výtisky nemusí povalovat v banánových krabicích ve sklepě či na půdě. Co nejkurióznějšího Gazdoš ve svém životě prodal, jaké papučky obouvá a proč investuje méně, než by chtěl?

***

V kolik chodíš spát a kolik toho průměrně naspíš?
Spát chodím zhruba mezi 22. a 23. hodinou. Zásadnější je pro mě vstávat pravidelně každý den stejně. Teď je to 6:50, ale postupně to chci ještě stáhnout. Měl jsem se vstáváním problém, ale když jsem začal striktně dodržovat režim i o víkendech, obrovsky to pomohlo. Spím sedm až devět hodin. A hlavně se snažím držet pravidla, že když mám ráno potřebu si ještě pospat, tak jdu večer spát dřív.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráš ihned po probuzení?
Chrome nebo podcasty. Chrome po probuzení snad zase omezím. Jde hlavně o čtení zpráv, což byla věc, kterou se mi před covidem povedlo ze života úplně odstranit. Během covidu ale bylo nutné se na ně ráno podívat, aby člověk věděl, jestli přes noc zase zavedli něco, na co budeme muset reagovat v podnikání. Z toho jsem si bohužel vytvořil návyk číst zprávy, což je podle mě neužitečná a neradostná činnost. Už jsem se toho skoro zbavil, ale když přišla válka, tak nutkání zjistit co se v noci stalo, zase zesílilo. Taky koukám, jakou jsme měli v Knihobotu včera tržbu.

Ty nejzásadnější nástroje ve tvém telefonu a počítači?
V počítači prostě taková ta klasika – googlení a psaní e-mailů. Prakticky nepoužívám nic jiného než internetový prohlížeč. Abych vůbec byl ochotný nějaký program používat, musí být v cloudu a přístupný přes prohlížeč. V prohlížeči pak klasika – kancelářské, komunikační, analytické nástroje a knihobotí interní appky. Nic z toho není tak zásadního a nenahraditelného, abych to konkrétně vypíchl.

Na jakém přístroji pracuješ nejčastěji?
Počítač. Nic jiného si nedovedu představit, pokud bych třeba nebyl kovoobráběč.

Jaký outfit nosíš ve většině případů?
Triko a kalhoty. Svetr a bundu, když je zima.

knihobot1

Foto: Knihobot

Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot

Co boty? Máš nějaký oblíbený model tenisek?
Dlouho jsem nosil rámové polobotky. Nevyznávám styl oblékání s nimi spojený, ale mám pozitivní vztah k obuvnictví. Taky se polobotky daly často někde splašit zadarmo nebo za pár korun v sekáči. Jednou jsem našel v hromadě bordelu mokasíny, které mi seděly, tak jsem si je nechal jako záložní boty. Když na ně párkrát přišlo, tak jsem zjistil, že mi tyhle pohodlné papučky docela vyhovují. Asi před čtyřmi roky jsem taky došel k objevu, že v zimních botách není mokro a zima. Tak jsem si jedny pořídil. Jednu mokasínu jsem letos ztratil na dovolené, tak jsem si tam koupil tenisky a zjistil jsem, že jsou taky docela pohodlné.

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve tvém batohu?
Batoh nosím jen na cesty. Mobil, peněženka a klíče se vejdou do kapes od kalhot. Když už beru batoh, tak je tam většinou voda a kniha.

Jmenuj knihu, kterou bys doporučil všem k přečtení.
Určitě neznám žádnou knihu, kterou bych doporučil plošně všem. Je to hrozně individuální. Pro mě je zásadní kniha The Hard Thing About Hard Things od Bena Horowitze. Většinové populaci bude docela k prdu a na problémy, které se v ní řeší, nikdy nenarazí. Pokud má někdo ambici být CEO, tak mu pomůže zjistit, co to obnáší. Pokud někdo už je CEO, tak mu bude nápomocná ještě dvakrát tolik. Já se k ní stále vracím. Jde přímo k věci, nabízí mnoho praktických rad, ale zároveň upozorňuje na to, že univerzální rady neexistují. Někdy poslouží jen jako morální opora, když musí člověk udělat těžká rozhodnutí.

Jaký film/seriál můžeš vidět klidně tisíckrát a neomrzí tě?
Tisíckrát opravdu žádný. Až na výjimky mě vůbec nebaví sledovat věci opakovaně a většina novinek mě nezajímá. Když mám čas a chuť se na něco podívat, jsem pak v pasti – často strávím hodinu výběrem a frustrovaně se na to vykašlu. Občas se zvládnu znova podívat na nějaký britský sitcom, ale ideálně s odstupem několika let.

Jakou hudbu si pustíš pro uklidnění? A která tě naopak nakopne?
Ještě mě nikdy nenapadlo pustit si hudbu k uklidnění. Nakopávat taky moc nepotřebuju. Hudba je pro mě spíš nástroj k posílení soustředění a odfiltrování okolního světa při práci. K tomu mi nejlíp slouží elektro, house, techno, dance, ale upřímně ani nevím jaký je v nich rozdíl. Například Le Knight Club, Boris Brejcha, Partiboi69, Мolchat Doma, Carl Cox. Občas si taky pustím klasickou hudbu, od Bocheriniho po Terryho Rileyho nebo world music.

Odebíráš pravidelně nějaký youtubový či podcastový kanál, potažmo newsletter?
Newslettery mi chodí spíš omylem, ale z EXEC Fresh nebo CzechCrunch Weekly jsem se ještě neodhlásil. Podcastů poslouchám tuny. O byznysu všechno možné dlouhodobě. Poslouchám i míň kvalitní věci a mluvící hlavy, kterých je všude plno. Cíleně se snažím být co nejméně selektivní, aby mi nic neuteklo. Z ostatního, co mě zrovna zaujme, ale pravidelně teď poslouchám jen Čermák Staněk Comedy.

YouTube vnímám v zásadě jako podcastovou platformu, protože naprostá většina věcí, co tam konzumuju, by mohla existovat i v podcastové verzi. Nejvíc mě baví popularizační i odborné přednášky z různých oborů. Nárazově mě baví kanály, které mě vtáhnou do nějakého mě neznámého světa nebo životního stylu, často bizarního. Například Manufaktura TOKO, bonsaista Nigel Saunders, zlatokop Dan Hurd, ruský troll Patrick Lancaster, Jeb Gardener, The Hoof GP a mnoho a mnoho dalších. A pět let mě stále baví Čočíkovy trip reporty.

Jakou hi-tech novinku chceš mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáš?
V obýváku potřebuju akorát pohovku a dostatek knih.

Jaký vůz parkuješ ve své garáži?
Nemám garáž, ale na ulici parkuju sedmimístný Ford Connect, kam se mi vejdou 3 děti, manželka a hromada věcí.

Kam si rád zajdeš na dobré jídlo?
Na jídlo chodím prakticky jen do McDonald’s. Celkově je pro mě návštěva restaurace stresující záležitost. V mekáči vím, co dostanu, ať jsem kdekoli. A to je pro mě rozhodující benefit. Preferuju jídlo doma. A protože většinou nesnídám a neobědvám, tak to není moc složité.

Jak sis vydělal první peníze?
Prodejem svých starých hraček a krámů na blešáku před Kauflandem na Vršavě ve Zlíně. To byly skvělé akce. Člověk prodal pokémony a koupil si za to třeba zásobník do kuličkovky.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jsi dostal zaplaceno?
Kromě jednodenní nezajímavé brigády jsem nikdy nedělal žádnou práci, za kterou bych dostal přímo zaplaceno. Vždycky jsem dostal zaplaceno jen za zboží. Takže to otočím na nejdivnější věc, jakou jsem kdy prodal. Což je hodně těžká otázka, protože divností mi rukama prošly tuny. Krom spousty a spousty divných knih, například Astrální almanach trávníkářů České republiky, jsem prodával porno na osmimilimetrových filmech, dřevěnou nohu nebo třeba reklamní igelitku Tuzex. To jsou věci, za které jsem opravdu dostal zaplaceno. A někdy nemalé peníze.

Investuješ?
Míň než bych chtěl. Většinu kapitálu utopím v podnikání, takže mi na nákup akcií moc nezbývá. Spíš občas uteču ke krátkodobým spekulacím. Kryptoměny, akcie i jeden pozemek. Naprosto proti pravidlu, že člověk má spekulovat jen s penězi, které může postrádat. Já tyhle transakce obvykle udělal v nejhorší možné chvíli a zachránil jsem si tím zadek. Nepovažuju to za úplně nejchytřejší chování. Naštěstí to zatím vždycky vyšlo.

Nicméně nevím, jestli to, že umím časovat nákup a prodej kryptoměn, je dobrá životní zkušenost. Spíš pak jednou prodělám mnohem víc peněz. Taky je dobré si uvědomit, že do kryptoměn, zlata, komodit, obrazů nebo třeba starých aut se investovat prostě nedá. Všechno jsou to čistokrevné spekulace a neproduktivní kapitál, kde jen spekulujeme na změnu ceny.

Nejlepší byznysová rada, kterou jsi kdy dostal?
Univerzální rady neexistují. Ale mám rád jednoduché Baťovy citáty jako třeba: „Cena je diktátor.“, „Hospodáře poznáš podle smetiště.“ nebo „Nebojme se konkurence. Konkurent nás neporazí. Ten je daleko. Ale porazí nás prach v naší výkladní skříni, v regálech, na pultech, v krámě, protože ten je blízko.“.

Jaký největší fail tě potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáš s úsměvem?
Nedovedu vypíchnout nic konkrétního. Failů byla samozřejmě spousta, ty největší nedávno a na ně ještě s úsměvem nevzpomínám.

Kdo v Česku tě inspiruje?
Každý, kdo šel proti větru a zařídil si věci podle sebe.

Vojtěch Sedláček

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.