Někdo o tom principu mluví jako o budoucnosti vývojářských procesů. Koncepty low-code, nebo dokonce no-code stojí na skutečnosti, že lidé, kteří fungují jako programátoři, vlastně vůbec neprogramují. Nefungují v žádném kódu. A nemusejí disponovat žádnými zvláštními znalostmi. Stačí ty běžné počítačové.

A přece takové nástroje umožňují vytvářet aplikace, zadávat do počítače příkazy nebo je různě propojovat. Logika je podobná jako skládání puzzle nebo propojování kostek stavebnic LEGO. Fungují na něm ty nejjednodušší hry. A podobně se učí programovat děti, aniž by musely umět číst nebo měly jakoukoliv počítačovou znalost.

Byznys pražské společnosti Client.io je oproti dětskému bezkódovému programování samozřejmě náročnější, ale princip zůstává. Firma začala nabízet nástroje, ve kterých lze poskládat složitá řešení, která by se jinak vyvíjela i několik měsíců. Firmy tak mohou navrhovat IT infrastrukturu, zadávat počítačům vykonání procesů, synchronizovat a časovat je. Nebo si třeba jen přehledně zachytit vlastní brainstorming. Ovšem, se silným technickým základem.

„Naše produkty urychlují vývojářům tvorbu aplikací. Dnes probíhá vývoj aplikací tak, že si vývojář skládá výsledný produkt z různých dalších softwarových komponent a až na základě toho vznikne konečné řešení. Podobně jako když sestavujete auto – inženýr v automobilce taky nevytváří airbag, ale koupí ho od jiné firmy. A vezme ho a vloží do auta,“ popisuje David Durman, CEO a spoluzakladatel společnosti.

Zákazníci firmy si tak od ní jednotlivé softwarové komponenty kupují. A vkládají je do svých produktů, aby je rozšířili o nové funkce. Nejúspěšnější je zatím projekt Rappid: využívá ho přes 650 světových společností, mezi kterými jsou jména jako IBM, AirBnB, Oracle, BMW nebo Boeing, ale i NATO nebo fotbalová unie UEFA.

Je schovaný v aplikaci MindManager od firmy Corel Corporation, kterou využívá přes milion uživatelů po celém světě. V platformě IBM Workload Automation, která nabízí automatizaci a časování procesů v IT. Nebo v produktu rumunského jednorožce UiPath, firmy s hodnotou víc než deset miliard dolarů, kde analyzuje a zobrazuje podnikové procesy.

Client.io díky vlastnímu vývoji i díky Rappidu v roce 2020 dosáhlo tržeb ve výši 28 milionů korun. Loni už to bylo skoro 38 milionů – to je růst o třetinu. Ale věří, že nyní se bude rozšiřovat ještě rychleji. A tohle vše je totiž podle Durmana ten „o něco méně sexy“ produkt.

Své naděje vkládá do nástroje Appmixer. Produktu, který propojuje řešení dalších firem v jednom přehledném prostředí. Appmixer podle Durmana se sedmičlenným týmem konkuruje mnohem větším projektům s desítkami zaměstnanců a firmám šetří dlouhé měsíce vývoje.

Tak jsme do cenovky přidali nulu

David Durman říká, že ho vizuální nástroje na tvorbu softwaru zajímaly vždycky. Někdy kolem roku 2010 v souvislosti se svou diplomkou napsal program, který v základní podobě službu pro vizuální ovládání softwaru nabízel, a dal ho k dispozici veřejně a zadarmo.

Nešlo ale přehlédnout, jak o něj firmy i vývojáři začali projevovat zájem. Domluvili se tak se spolužákem ze střední Romanem Brücknerem a v roce 2015 spustili platformu s více funkcemi už s tím, že jde o komerční produkt, který budou prodávat. Tak vznikla společnost Client.io.

Tehdy platformu nabízeli za 150 dolarů za přístup jednoho vývojáře. „Přišel za námi zákazník, jestli nám tam náhodou nechybí nula,“ říká Durman. Tak na konec cenovky nulu přidali, přičemž se stala zvláštní věc. „Ten prodej se zvýšil. To byly počátky naší cenotvorby,“ směje se ředitel společnosti.

Z produktu vznikl Rappid, komerční nadstavba původního otevřeného softwaru, který dnes používá přes 650 firemních zákazníků a v nich skoro tisícovka vývojářů. Je to knihovna pro tvorbu diagramů, která vývojářům umožňuje vytvářet vizuální aplikace rychleji.

Zatímco se klienti nabalovali, zakladatelé si všimli, že spousta zákazníků používá Rappid také jako přehled pro přípravu workflow automatizačních systémů – tedy k tomu, aby před sebou viděli přehled kroků, které má systém sám provést, jakýsi jízdní řád. Durmana a Brücknera napadlo, že kdyby dokázali dodat produkt, který kromě pomoci s designem uživatelského rozhraní sám takové systémy řeší, dodají zákazníkům něco daleko zajímavějšího.

„Řekli jsme si, proč poskytovat uživatelské rozhraní, a ne celé řešení,“ říká Durman. A tak před dvěma lety přidali ke svému hlavnímu produktu Appmixer. O něm firma věří, že bude zdrojem ještě významnějšího budoucího růstu. Appmixer je určený pro softwarové firmy. Umožňuje integrovat jejich software s nástroji třetích stran a automatizovat tak rutinní úkony. Zákazníci přitom nepoznají, že komunikují s externím nástrojem.

Někdo třeba nakoupil v internetovém obchodě? Stačí přidat pár příkazů: Sleduj nákup. Pošli potvrzovací SMS. Vytvoř kontakt v našich systémech. Připomeň za nějaký čas zákazníkovi e-mail s nabídkou dalšího nákupu. Stačí komponenty, tedy v zásadě ikonku každého z těchto povelů, poskládat za sebou.

Firmy tak můžou zákazníkům nabídnout takovou automatizaci v řádech několika týdnů. Bez nástroje by jim vyvinutí podobného projektu trvalo minimálně měsíce, spíše roky, zmiňuje Durman. „Ekosystém produktů začal být strašně moc fragmentovaný. Zaměstnanec v digitálním světě používá desítky produktů denně, e-mailing, prodejní nástroje a mnoho dalších. A my nabízíme možnost tyto nástroje propojovat v jednom prostředí,“ popisuje.

Příští velká věc

V roce 2019, kdy s Appmixerem přišli na trh, přinesl tržby ve výši jednoho milionu korun. O rok později to bylo 2,5 milionu. Loni už víc než šest milionů. A pro letošek firma chce číslo znovu víc než zdvojnásobit. Míří spíš na malé a střední firmy. Jejími zákazníky jsou především technologické startupy, pro které je řešení integrace a automatizace časově náročné a nákladné.

Aktuálně nástroj používají desítky klientů, mezi které patří například například Vier, Rock Content nebo vidReach – tomu prý firma dokázala zkrátit vývoj o jedenáct měsíců. Celkově se pak tvůrci Appmixeru z Client.io rozrostli na 17 vývojářů, kteří kromě České republiky pracují i ze Slovenska, ale třeba i z Kolumbie nebo Nigérie. A věří, že zaměření zprostředkovávat svět IT „obyčejným“ lidem zajistí jejich firmě rychlý růst.

„Americký trh nabízí zhruba 1,5 milionu nenaplněných IT pozic, ročně však ze škol vyjde zhruba 400 tisíc kandidátů. Nezbývá než usilovně pracovat na takzvaných no-code nebo low-code platformách, které dokážou obsloužit i technicky méně zdatní uživatelé,“ věří Durman.