Poprvé u hranic vesmíru. Muskova obří loď pro cesty na Mars úspěšně odstartovala, končí ale výbuchem

Po sedmi měsících se opakuje příběh z jara, kdy Starship explodoval pár minut po startu. Tentokrát se na své misi dostal o krůček dál.

starship2

Foto: SpaceX

Okolí vesmírné základy v Boca Chica, takzvané Starbase

0Zobrazit komentáře

Dobývání vesmíru není hračka. Přesvědčuje se o tom Elon Musk, americký miliardář a člověk, který se netají snem o budoucí kolonizaci Marsu. Jenže jeho loď Starship, která má lidstvo dovézt právě na čtvrtou planetu Sluneční soustavy, opakovaně exploduje krátce po vzletu. Stalo se tak i nyní, kdy největší vesmírná raketa, jakou lidé kdy postavili, nejprve sice úspěšně odstartovala ke svému suborbitálnímu letu, po několika minutách s ní ale řídicí středisko ztratilo kontakt a bylo nuceno aktivovat sebedestrukci.

„Systém Starship se na své cestě tentokrát dostal o dost dál, než tomu bylo při prvním pokusu letos v dubnu, i tak vše ale skončilo další explozí,“ konstatuje CNN s odkazem na předchozí zkušební let.

Největší raketa na světě přitom předtím udělala svým konstruktérům radost. Ve chvíli, kdy se ve 14:03 našeho času odlepila od země, zněl z řídicího střediska mohutný potlesk a jásot, zatímco třiatřicet motorů Raptor za ohlušujícího burácení vyneslo nosič Super Heavy se samotnou lodí Starship z kosmodromu u texaské obce Boca Chica. Stejný aplaus provázel i odhození boosteru.

Nosná raketa Super Heavy vybuchla nad Mexickým zálivem, do nějž měla původně sestoupit, ovšem samotná loď Starship mohla pokračovat dál. „O pár minut později však SpaceX ztratila signál se svou lodí a nebyla schopna ho opět zachytit. Společnost proto potvrdila během živého streamu, že byla nucena spustit autodestrukční systém,“ doplňuje britská BBC. Podle ní přitom plavidlo tentokrát dosáhlo hranic vesmíru. V tu chvíli dosahovalo rychlosti přes 24 tisíc kilometrů za hodinu a výšky 148 kilometrů od zemského povrchu.

Ztrátu Starship později potvrdil americký Federální úřad pro letectví, v souvislosti s předčasným koncem letu hovořil však bez dalších podrobností pouze o anomálii. Instituce bude také dohlížet na vyšetřování dnešního letu.

Loď Starship by jednou měla lidstvo vzít jak zpátky na Měsíc, tak na ještě delší trasu na Mars. Zatím je ale vše ve fázi testovacích letů a sbírání dat. Dobyvatelé vesmíru by se tak v současnosti spokojili s tím, pokud by loď splnila vytčený úkol, jímž je dosažení hranice vesmíru, let okolo téměř celé Země a návrat do atmosféry pro přistání u Havajských ostrovů. To vše během zhruba 90 minut.

Celá souprava sestávající z nosné rakety Super Heavy a kosmického plavidla Starship měří úctyhodných 121 metrů. Pro srovnání dosahuje Petřínská rozhledna tyčící se nad hlavním městem zhruba do výšky 60 metrů. Muskova loď je tak všeobecně uznávána jako nejmohutnější plavidlo určené pro lety do vesmíru, které doposud inženýři navrhli a postavili.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na své palubě má unést až 100 lidí nebo 150 tun nákladu. To vše i díky 33 vysoce výkonným motorům Raptor. Cílem současné mise je prověření celého raketového systému Starship s boosterem Super Heavy tak, jak by jejich integrovaný systém měl v budoucnu startovat k misím na Měsíc i Mars.

Data získaná ze senzorů z orbitálního letu pomohou konstruktérům s vývojem dalších prototypů kosmického plavidla. Podle Muska by Starship zároveň měl nahradit dosavadní nosné rakety Falcon 9, které už vynášejí do vesmíru většinu světových satelitů a dalšího komerčního nákladu.

SpaceX počítá s tím, že kosmická loď i nosná raketa budou znovupoužitelné, což zásadně sníží cenu vysílání satelitů, posádek i vědeckého vybavení do vesmíru. List The New York Times také připomíná, že NASA si u SpaceX objednala verzi Starship, která by dokázala přistát s lidmi na Měsíci při plánovaných misích programu Artemis.

S využitím ČTK

Byla první dítě, které se narodilo díky umělému oplodnění. Lékaři pro mě byli jako dědečkové, říká

Vyrostla v těsné blízkosti vědcům a lékařům, kteří zařídili, že je na světě. Dnes jim Louise chce oplácet a podporovat umělé oplodnění.

Eliška NováEliška Nová

brown-2Rozhovor

Foto: IVF Cube

Louise Brownová je prvním dítětem na světě narozeným díky umělému oplodnění

0Zobrazit komentáře

Před 45 lety se narodila Louise Brownová – první dítě, které je na světě díky umělému oplodnění. Kdysi byla nejznámějším malým člověkem na zemi. Když ji její matka porodila, ocitla se na titulce Daily Mail. „A tady je. Krásná Louise,“ napsal deník. Senzací se ale stala pro noviny po celém světě. Video z jejího narození je mimochodem dodnes k vidění na Youtube. Louise se stala dětskou celebritou, která se svými rodiči absolvovala jeden rozhovor za druhým.

Nakonec se rodina z veřejného života stáhla. Její maminka Lesley porodila další holčičku, opět díky umělému oplodnění. S lékaři a vědci, díky kterým ale paní Brownová poprvé i podruhé otěhotněla, si však už nikdy nezůstali cizí. Pro první dívku ze zkumavky představovali Robert Edwards a Patrick Steptoe něco jako dědečky. „Myslím, že je to všechny stmelilo, něčím si spolu prošli,“ říká Louise v rozhovoru pro CzechCrunch. Robert Edwards byl nakonec prvním člověkem, kterému později už dospělá Louise pověděla o svém vlastním těhotenství. K němu naopak došlo ryze přirozenou cestou.

A právě kvůli lidem, díky kterým se narodila, a také kvůli rodičům, se rozhodla vrátit do veřejného života a podporovat různými způsoby umělé oplodnění. Do Prahy přijela na pozvání kliniky IVF Cube, která založila Nadační fond ProPlodnost, díky němuž chce předcházet tomu, aby lidé museli kvůli početí vyhledávat lékaře.

Zmínila jste, že vaše maminka měla depresi a že to doktoři pojmenovali jako jeden z důvodů, proč nemůže otěhotnět. Zároveň ale nemohla otěhotnět devět let. Pramenila tedy její deprese právě z toho?
Myslím, že důvodem skutečně bylo to, že se o děti pokoušeli devět let. Můj táta měl navíc dvě děti z předchozího manželství, takže si také myslela, že to je celé její vina. Nakonec se mimochodem ukázalo, že potíž skutečně byla v jejím těle. Myslím, že to ale bylo právě tehdy, co jí diagnostikovali s depresí, když jí poslali ke gynekologovi v Bristolu. A tam potřebovala mít žádanku. Ten jí sice řekl, že šance na otěhotnění je jedna ku milionu, ale zároveň ji poslal k Patrickovi Steptoeovi, který dělal výzkum umělého oplodnění, takže to nakonec pomohlo.

Když jste se narodila, kvůli tomu, že jste byla vůbec první na světě, procházeli vaši rodiče různými interview a cestovali. Byla jste veřejně známé dítě. Pak si ale řekli dost. Proč?
Chtěli, abych měla normální život ve škole. Myslím, že to byl ten hlavní důvod, navíc v té době se narodila moje sestra. Pokaždé, když jsme vyšli z domu, byli okolo fotografové, takže jsme nakonec vždycky zašli zpátky domů. Jednou jsem musela ze zahrady skočit přes plot k sousedovi, který mě pak odvedl do školy. To byl asi ten moment, kdy si rodiče pomysleli, že už to stačilo. Pak už jsme reagovali vždy jen na projekty, o kterých nám řekli Patrick Steptoe nebo Bob Edwards, tedy dva muži, díky kterým máma měla děti.

brown

Foto: IVF Cube

Brownová se dnes angažuje v podpoře léčby neplodnosti

Pamatujete si něco z té doby?
Vlastně moc ne. Když jsem byla malá, dělo se toho hodně, okolo byly spousty lidí, kteří mě chtěli pochovat nebo mě jen pohladit, a já jsem byla prostě jen malé dítě, tak mi to nijak zvlášť nevadilo. Až na Phila Donahuea, což je americký novinář, u kterého jsme byli na interview a já tam utíkala pryč po stole. Evidentně se mi nelíbil. Nakonec mi na zápěstí přivázali balonek, abych byla vidět, a nechali mě běhat po studiu. Možná to ale byl právě ten moment, kdy jsem měla v hlavě, že už toho mám dost, ať mě nechají na pokoji.

Kdy jste si uvědomila, že jste přišla na svět trochu jinak než ostatní?
Máma s tátou mi to řekli, když mi byli čtyři roky. Tehdy jsme trávili hodně času s Bobem a Patrickem, byli pro mě jako dva dědové. Rodiče mi tehdy řekli, že mámě a tátovi pomohli, aby mě měli. Pak mi ukázali video, jak jsem se narodila. Byly mi čtyři a to video nebylo zrovna příjemné, můžete se přesvědčit sama, je to k vidění na Youtube. Samozřejmě jsem také několikrát s rodiči seděla a poslouchala, jak dávají rozhovory. A pak jsem taky chodila do školy, takže když jsme měli sexuální výchovu, bylo to, jako když se vám rozsvítí žárovka. Najednou jsem to chápala.

Co jste si v tu chvíli pomyslela?
Byl to můj život. A pro mě to byl normální život. Možná jsem tehdy cítila tlak zájmu o svou osobu, ale i to byl můj normál. Beru to s rezervou.

Pokaždé, když jsme vyšli z domu, byli okolo fotografové, takže jsme nakonec vždycky zašli zpátky domů.

Slyšela jsem, že jste to ve škole měla těžké, protože se vám některé děti posmívaly, že jste jiná. Je to pravda?
Ne, nic takového si nepamatuji. Chodila jsem do školy se stejnými dětmi jako do školky a pak i na střední. Nikdy jsem lidem neříkala, kdo jsem. Nikdy jsem neříkala: ,Jsem Louise, první dítě ze zkumavky.‘ Moji přátelé se ale často dohadovali, kdo to někomu novému v našich životech prozradí. Vždycky jsem jim říkala, že jestli chtějí, ať to řeknou, ale ať to hlavně udělají rychle. Nepamatuju si, že by děti byly zlé.

Říkala jste, že Patrick Steptoe a Robert Edwards byli součástí vašeho života a že pro vás oba byli něco jako dědečkové. Jaký jste s nimi měla vztah?
Dneska už jsou všichni po smrti. Čtyři lidi, kteří byli v místnosti, když jsem se narodila, už nežijí. Embryoložka Jean Purdyová zemřela v roce 1985. Myslím, že měla rakovinu prsu, byla velmi mladá. Patrick Steptoe zemřel, když mi bylo deset, v roce 1988. Bob Edwards zemřel v roce 2013, takže jsem ho poznala ze všech nejlépe. Jako dospělá, nejen jako dítě. Moje máma zemřela v roce 2012. Proto dělám to, co dělám. Jejich jména díky tomu zůstávají v povědomí a pomáhá to také dalším lidem. Pokouším se rozmělnit tabu a stigma, které kolem umělého oplodnění pořád panuje.

Takže to je ten důvod, proč jste se znovu rozhodla žít život veřejný?
Přesně tak, je to něco, co můžu dát tomu odvětví zpět. Před 45 lety to žádné odvětví nebylo, nebylo nic. Jean Purdyová byla první embryoložka na světě, což v té době žádné povolání nebylo. Někdo se mě ptal, jaké byly tehdy možnosti léčby. Nebyly žádné. Jenom ten výzkum. Moje máma a táta, Jean, Patrick a Bob do toho vložili všechno, proto dělám to, co dělám.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

penta

Přečtěte si takéZa 8 let ze 122 milionů na 7,5 miliardy. Penta Hospitals rychle rosteZa osm let ze 122 milionů na 7,5 miliardy. Penta rychle rozpíná své zdravotnické království

Proč se ale vlastně doktoři, kteří dělali výzkum, nakonec stali tak velkou součástí vašeho života?
Myslím, že je to všechny stmelilo, něčím si spolu prošli. Patrick byl blíž mámě, protože to byl právě on, kdo s ní byl nejvíc v kontaktu. Bob měl zase blízko k tátovi, když máma otěhotněla, jeho práce byla v podstatě u konce. Ale vždycky tam byl. Bob měl sedm dcer, mám k nim velmi blízko a často je vídám. Stejně tak se vídám s Patrickovým synem Andrewem. Je skvělé s nimi mít vztah, dokazuje to, že jejich rodičům na tom opravdu záleželo. Chtěli zůstat v kontaktu a vidět, jak se všechno vyvíjí. Bob byl taky první člověk, kterému jsem řekla, že jsem těhotná. Asi to nejde dost dobře vysvětlit, ale prostě mezi námi bylo nějaké pouto. Stejně to mám i s druhým dítětem, které se narodilo díky umělému oplodnění, jen o půl roku později. Žije ve Skotsku a jsme jako bratr a sestra.

Máte ještě sestru, která se narodila také díky umělému oplodnění. Byl nějaký rozdíl mezi vámi dvěma?
Na to, aby máma otěhotněla s mojí sestrou, stačila jen jedna injekce, která stimulovala její vajíčka – a to bylo všechno. Myslím, že kdyby máma neměla zablokované vejcovody, měla bych šest nebo sedm sourozenců, nakonec ale měla děti pozdě. Když jsem se narodila já, bylo jí 31.