Dobývání vesmíru není hračka. Přesvědčuje se o tom Elon Musk, americký miliardář a člověk, který se netají snem o budoucí kolonizaci Marsu. Jenže jeho loď Starship, která má lidstvo dovézt právě na čtvrtou planetu Sluneční soustavy, opakovaně exploduje krátce po vzletu. Stalo se tak i nyní, kdy největší vesmírná raketa, jakou lidé kdy postavili, nejprve sice úspěšně odstartovala ke svému suborbitálnímu letu, po několika minutách s ní ale řídicí středisko ztratilo kontakt a bylo nuceno aktivovat sebedestrukci.

„Systém Starship se na své cestě tentokrát dostal o dost dál, než tomu bylo při prvním pokusu letos v dubnu, i tak vše ale skončilo další explozí,“ konstatuje CNN s odkazem na předchozí zkušební let.

Největší raketa na světě přitom předtím udělala svým konstruktérům radost. Ve chvíli, kdy se ve 14:03 našeho času odlepila od země, zněl z řídicího střediska mohutný potlesk a jásot, zatímco třiatřicet motorů Raptor za ohlušujícího burácení vyneslo nosič Super Heavy se samotnou lodí Starship z kosmodromu u texaské obce Boca Chica. Stejný aplaus provázel i odhození boosteru.

Nosná raketa Super Heavy vybuchla nad Mexickým zálivem, do nějž měla původně sestoupit, ovšem samotná loď Starship mohla pokračovat dál. „O pár minut později však SpaceX ztratila signál se svou lodí a nebyla schopna ho opět zachytit. Společnost proto potvrdila během živého streamu, že byla nucena spustit autodestrukční systém,“ doplňuje britská BBC. Podle ní přitom plavidlo tentokrát dosáhlo hranic vesmíru. V tu chvíli dosahovalo rychlosti přes 24 tisíc kilometrů za hodinu a výšky 148 kilometrů od zemského povrchu.

Liftoff of Starship! pic.twitter.com/qXnGXXZP5k

— SpaceX (@SpaceX) November 18, 2023

Ztrátu Starship později potvrdil americký Federální úřad pro letectví, v souvislosti s předčasným koncem letu hovořil však bez dalších podrobností pouze o anomálii. Instituce bude také dohlížet na vyšetřování dnešního letu.

Loď Starship by jednou měla lidstvo vzít jak zpátky na Měsíc, tak na ještě delší trasu na Mars. Zatím je ale vše ve fázi testovacích letů a sbírání dat. Dobyvatelé vesmíru by se tak v současnosti spokojili s tím, pokud by loď splnila vytčený úkol, jímž je dosažení hranice vesmíru, let okolo téměř celé Země a návrat do atmosféry pro přistání u Havajských ostrovů. To vše během zhruba 90 minut.

Celá souprava sestávající z nosné rakety Super Heavy a kosmického plavidla Starship měří úctyhodných 121 metrů. Pro srovnání dosahuje Petřínská rozhledna tyčící se nad hlavním městem zhruba do výšky 60 metrů. Muskova loď je tak všeobecně uznávána jako nejmohutnější plavidlo určené pro lety do vesmíru, které doposud inženýři navrhli a postavili.

Na své palubě má unést až 100 lidí nebo 150 tun nákladu. To vše i díky 33 vysoce výkonným motorům Raptor. Cílem současné mise je prověření celého raketového systému Starship s boosterem Super Heavy tak, jak by jejich integrovaný systém měl v budoucnu startovat k misím na Měsíc i Mars.

Data získaná ze senzorů z orbitálního letu pomohou konstruktérům s vývojem dalších prototypů kosmického plavidla. Podle Muska by Starship zároveň měl nahradit dosavadní nosné rakety Falcon 9, které už vynášejí do vesmíru většinu světových satelitů a dalšího komerčního nákladu.

SpaceX počítá s tím, že kosmická loď i nosná raketa budou znovupoužitelné, což zásadně sníží cenu vysílání satelitů, posádek i vědeckého vybavení do vesmíru. List The New York Times také připomíná, že NASA si u SpaceX objednala verzi Starship, která by dokázala přistát s lidmi na Měsíci při plánovaných misích programu Artemis.

Tracking camera views of hot-staging separation pic.twitter.com/wcCidOh5K0

— SpaceX (@SpaceX) November 18, 2023

S využitím ČTK