Poslední mise na Měsíc slaví půlstoletí. Letěl astronaut s českými předky i pět myší

Sice ještě tehdy neuplynulo ani tři a půl roku od chvíle, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé v historii vstoupili na povrch Měsíce, ale americký vesmírný program Apollo za sebou měl už celkem pět lunárních přistání a bylo jasné, že šestá bude poslední. Třiatřicet minut po půlnoci 7. prosince 1972 se floridskými bažinami naposledy rozlehl rachot rakety Saturn V a začala mise Apollo 17.

Masivní program Apollo měl původně mít celkem dvacet misí. NASA ale dala přednost vývoji vesmírné stanice Skylab, což znamenalo konec plánů na misi sčíslem 20. A poté, co se let Apolla 13 změnil v boj o holý život astronautů, nabyli američtí zákonodárci další skepse, srazili rozpočet a tak zmizely už v roce 1970 i plány na Apollo 18 a 19.

Vůbec poslední posádkou, která se vydala k Měsíci, tak byla trojice ve složení Eugene A. Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt. Poslední jmenovaný byl zároveň jediným účastníkem celého programu, který nebyl původní profesí astronaut, ale geolog. Na palubu se dostal až na základě tlaku vědecké komunity.

Průběh mise byl svým schématem podobný jako u předchozích letů. Potom, co dorazili na orbitu Měsíce, se Cernan a Schmitt oddělili a v lunárním modulu sestoupili na jeho povrch. Místem přistání se stalo údolí Taurus-Littrow v měsíčním moři Mare Serenitatis. Evans mezitím zůstal ve velitelském modulu na oběžné dráze. Kolem Měsíce absolvoval rekordních 75 obletů za šest dní.

Na palubě ale nebyl sám. Vůbec poprvé totiž v rámci programu Apollo s lidmi letěli i další živí tvorové – konkrétně pětice experimentálních myší Fe, Fi, Fo, Fum a Phooey, jak jim přezdívala posádka.

Čtyři samečci a jedna samička cestovali v oddělených přihrádkách s dostatečným množstvím potravy i vzduchu. Čtyři z nich celý let přežili, Fo bohužel nikoliv. NASA do nich před misí implantovala detektory radiace a chtěla zkoumat, jaký bude mít na život malých tvorů vliv. Žádný významný nakonec nezjistila.

Zatímco šest pasažérů obíhalo kolem Měsíce, Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt měli na jeho povrchu plné ruce práce. Přistáli 11. prosince v 19:54 středoevropského času. Zajímavostí je, že asi 350 kilometrů od nich se den předtím o povrch roztříštil první stupeň rakety Saturn V, která je dostala do vesmíru.

Na povrchu Měsíce strávili dlouhých 75 hodin a během této doby uskutečnili celkem tři výstupy. Díky lunárnímu vozítku prozkoumali asi 33 kilometrů údolí, kde přistáli. Celkem nasbírali 110 kilogramů vzorků, což byl rekord.

Při svém druhém výstupu posádka jen pár metrů od místa přistání nalezla netypickou oranžovou horninu. Ukázalo se, že se jedná o vzorky vulkanického skla, které se zformovalo před 3,5 miliardy let. Zároveň se podařilo přivézt na Zemi vůbec nejstarší měsíční kámen, co byl kdy nalezen – jeho stáří bylo 4,2 miliardy let.

Velitel letu Cernan byl posledním člověkem, který zatím zanechal své stopy v měsíčním prachu. Je to také astronaut, jehož otec byl slovenského a matka českého původu. Své kořeny si připomínal i československou vlajkou, kterou měl při vycházkách na povrchu Měsíce u sebe. Později ji věnoval Astronomickému ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Do vesmírné historie se nesmazatelně zapsala i další zajímavost mise. Už při cestě k Měsíci se totiž posádce podařilo ze vzdálenosti 29 tisíc kilometrů vyfotit zcela perfektně ozářenou polokouli Země.

To se povedlo vůbec poprvé v historii. Do záznamů vstoupil ikonický záběr pod názvem Modrá skleněnka (The Blue Marble) a stal se symbolem křehkosti naší planety. Jedná se patrně o jednu z nejrozšířenějších fotografií v historii lidstva.

Apollo 17 proběhlo bez zásadních komplikací. Posádka přistála zpět na Zemi 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa. Skončila tak nejslavnější éra amerického vesmírného programu. Navázat se na něj v současné době snaží program Artemis, který by v příštích letech měl lidstvo na Měsíc vrátit. Loď Orion z jeho první mise se shodou okolností vrací na Zemi dnes, v den padesátého výročí zatím posledního přistání lidí na našem přirozeném satelitu.