Tadeáš Kula odjakživa razil mantru, že méně je více, a jeho styl přemýšlení se odrazil také v jeho podnikatelských choutkách. Když se tedy před zhruba třemi lety pustil do byznysu s knihami, směřoval to do principu sdílení. Motivoval lidi, aby nepotřebné knihy vraceli zpět do oběhu – a jako odměnu měl pro ně finanční bonus a dobrý pocit, že pomohli matce přírodě. A jak se nyní ukazuje, vsadil na správnou kartu. Jeho startup Reknihy loni výrazně vyrostl.

Reknihy jsou založeny na principu „nepotřebné vraťte“. Pokud tedy vlastníte knihy, které již máte přečtené a práší se na ně na poličce, můžete je poslat zpátky do oběhu tím, že si najdete na mapě sběrné místo Reknih a balík s tituly tam odevzdáte. Jakmile dorazí k lidem z Reknih, proběhne kontrola, zda jsou v dobrém stavu, a následně je zařadí do nabídky. Vy dostanete drobnou provizi, někdo jiný zase kvalitní čtení za lepší pořizovací cenu.

Tento formát takzvaného moderního antikvariátu, zdá se, funguje velmi dobře. Za loňských dvanáct měsíců se službě Tadeáše Kuly podařilo prodat přes 60 tisíc knih z druhé ruky, tedy osmkrát více než předloni, a zhruba šestinásobně navýšit obrat na 13 milionů korun. A zkrátka nepřišli ani uživatelé, kterým se loni rozdělilo šest milionů korun v provizích.

„Spolu s tím jsme zaznamenali i nárůst registrovaných profilů uživatelů na službě, kterých je necelých 20 tisíc. Rostli jsme také po stránce skladových zásob – zatímco v roce 2020 jsme naskladnili okolo 15 tisíc knížek, loni to bylo skoro 90 tisíc. A nebýt stěhování do nových prostor, věřím, že by to bylo ještě víc,“ zmiňuje Kula. Výši zisku startup nekomentuje – jak zmiňuje pro CzechCrunch, nejedná se o metriku, kterou aktuálně řeší, jelikož všechny finance investuje do růstu a rozvoje.

Foto: Reknihy

Zakladatel Reknih Tadeáš Kula se svým týmem

Uplynulý rok se totiž pro Reknihy nesl také v duchu velkého stěhování. S tím, jak rostl zájem o knihy, už nestačily skladové prostory, proto se Kulův tým přesunul na pražském Smíchově o pár ulic dál. Přispěla k tomu také nová partnerská sběrná místa v Plzni či Hradci Králové a navyšování počtu možností, jak lze knihy k prodeji do Reknih dopravit. Například i přes Zásilkovnu.

„Současný sklad dokáže pojmout až 80 tisíc knih a v případě potřeby se dokážeme v budově, kde sídlíme, rozšiřovat ještě dál. Myslím, že spolu s našimi dalšími plány tuto možnost zanedlouho využijeme. Chceme se totiž i nadále dostávat blíž ke čtenářům, kteří by se rádi o již přečtené podělili s někým dalším. Plánujeme tak nadále budovat kvalitní síť partnerských míst napříč Českem,“ dodává Kula.

Plány pro letošní rok jsou tak jasné – ještě více růst a zviditelňovat značku ideálně po celé republice. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou Reknihy také projektem dbajícím na životní prostředí, chce se Tadeáš Kula se svým týmem více zapojovat do ekologických projektů. Aktuálně přispívají organizaci RainforestTrust, kam posílají koruny z každé prodané knihy. Cílem je navázat spolupráce s podobně smýšlejícími iniciativami.

Reknihy ovšem nejsou jediným projektem, který na poli takzvaných moderních „digitálních“ antikvariátů působí. Za zmínku stojí český startup Knihobot, který stejně jako Reknihy loni výrazně vyrostl. Ve srovnání s minulým rokem služba trojice Pavel Pekař, Dominik Gazdoš a David Gazdoš dosáhla obratu 76 milionů korun, což je ve srovnání s rokem předchozím, kdy utržila 18 milionů korun, čtyřnásobné zvýšení.

Do podobné oblasti se pustil i jeden z tradičnějších hráčů – nakladatelství Martinus, které v Česku i na Slovensku spustilo službu Knihovrátek, jež umožňuje zákazníkům pohodlně nabídnout na odkoupení knihy, o které by mohli mít zájem jiní čtenáři. Jak pro CzechCrunch ovšem loni v říjnu zmínil šéf Martinusu Michal Meško, nemá jít o jeden z hlavních byznysů firmy, spíše doplněk, přes který to chtějí zkusit i jinde.