Postavit si solární panel na firemní střeše? Energetická soběstačnost láká, ale není pro každého

Banky jsou připravené poskytovat víc úvěrů na firemní investice do energií, chybí jim však silnější podpora od státu.

Marta PlecitáMarta Plecitá

„Strčíte drát do zásuvky a energie teče. Krize nám ale ukázala, že tomu tak nemusí být,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB. Podle něj firmy čím dál častěji uvažují o investici do energetické soběstačnosti, řeší u toho ale logický trojúhelník. Na jednom jeho vrcholu je cena energií, o které přemýšlely vždy. Před lety přibyl fenomén udržitelnosti. Tím třetím, který se stává evidentním až poslední dva roky, je bezpečnost dodávek a dostupnost zdrojů. Právě ta motivuje české firmy k intenzivnějšímu přemýšlení o tom, jak svou spotřebu energie dlouhodobě pokrýt, případně jak výrobu energie využít jako investiční příležitost.

Petr Manda byl společně s Markem Langem, místopředsedou Svazu moderní energetiky, hostem nového dílu podcastu BrandStories, který vzniká ve spolupráci CzechCrunche a vybraných společností a který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts, YouTube nebo v přehrávači výše

Pokud chce firma postavit fotovoltaickou elektrárnu pro vlastní užití, má podle Mandy cestu k úvěru poměrně snadnou. „Ekonomika projektu tam většinou dobře vychází a můžeme se opřít o to, že bude podpořena samotným podnikáním žadatele,“ vysvětluje vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.

U projektů postavených na záměru dodávat elektřinu pro volný trh už je posuzování složitější. Roli hraje řada proměnných – potenciál prodat elektřinu na volném trhu, cash flow firmy a také další zdroje pro uživení projektu a splácení úvěru. Hlavní otazník tvoří cena energie, která je těžko predikovatelná.

V energetice zažíváme komplexní změnu, největší za posledních sto let.

„Je složité dívat se do budoucnosti a vsadit na to, že projekt bude životaschopný. Tady by velice pomohla podpora z veřejných zdrojů nebo ze strany vlády. Budování obnovitelných zdrojů energie je v národním zájmu. V rámci Green Dealu jsme se zavázali k tomu, mít poměrně značný podíl obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu. A tomu je potřeba jít naproti,“ doplňuje Manda.

Nemá přitom na mysli jen fotovoltaiku, která převažuje, ale také například větrné elektrárny. Energie generovatelná z větru má svá specifika – vychází výhodněji z pohledu křivky výroby a spotřeby, složité jsou však povolovací procesy, a proto investice tímto směrem neplynou tak rychle, jak by podle jeho slov Česká republika potřebovala. 

Jeho názor podporuje i Marek Lang. „V energetice zažíváme komplexní změnu, největší za posledních sto let. Celý obor se proměňuje a je potřeba dělat to promyšleně, zejména ze strany státu. Pro fotovoltaické parky dnes neexistuje státní podpora, která by bankám snižovala rizika dlouhodobého financování. Hrozí tudíž, že se řada velkých projektů, se kterými stát teoreticky počítá, nakonec nezrealizuje,“ tvrdí. 

openai

Přečtěte si takéFOMO efekt v praxi: cena OpenAI se zdvojnásobilaFOMO efekt v praxi: hodnota OpenAI se za půl roku zdvojnásobila, z 90 miliard dolarů je 157 miliard

Oba hosté také hovoří o ESG kritériích v hospodaření firem – tedy o udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Shodují se na tom, že obojí z mnoha důvodů roste ve firmách na významu. „Začínají si uvědomovat, že pokud chtějí podnikat v dlouhodobém horizontu, musí své podnikání vést cestou udržitelnosti,“ zmiňuje Petra Manda z ČSOB.

Podle něj v dnešní době firmy ani nemají na výběr. „V momentě, kdy nebudou uvažovat udržitelně a snižovat svoji uhlíkovou stopu, mohou se ocitnout mimo hrací pole a stát se nekonkurenceschopnými,“ dodává. Banky v tom podle Mandy tvoří přirozené síto, stejně jako dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Aspekty spojené s ESG tak čím dál více pronikají do bankovních úvah při posuzování úvěruschopnosti konkrétních společností. Ty, které ESG kritéria ignorují, si přístup k úvěrům ztěžují, a dá se očekávat, že tzv. „zelené úvěry“ budou výhledově kapitálově zvýhodňovány. 

Co dalšího se dozvíte v novém díle podcastu BrandStories, který si můžete pustit již nyní na Spotify, v Apple Podcasts nebo na YouTube

  • Jakou roli hraje v dlouhodobém horizontu v energetice klimatická změna?
  • Jak je na tom v obnovitelných zdrojích Evropa v porovnání se Severní Amerikou nebo Čínou?
  • Proč je důležité se v dalším vývoji zaměřit na skladovatelnost elektřiny?
CC Native

Partnerem článku je ČSOB

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

Čínské akcie rostou nejvíce od roku 2008. Vstanou z mrtvých, nebo to nejhorší ještě nemají za sebou?

Akcie čínských firem zažívají po dlouhých letech velký růst. Mohou za to i kroky tamní vlády. Co se děje, vysvětluje Tomáš Vranka, analytik XTB.

sanghaj-1

Foto: CzechCrunch / Canva Pro

Čínské akcie rostou nejvíce od roku 2008

0Zobrazit komentáře

Akciové trhy po celém světě v poslední dekádě silně rostly, ale neplatilo to úplně o každé zemi. Třeba Čína sice zažívá v posledních desetiletích obrovský hospodářský rozmach a dlouhodobě se to projevovalo i na výkonu tamních akcií, ale uplynulé roky ukázaly, že růst nejde nekonečně. Pokud se podíváme na výsledky akciového indexu S&P 500 za posledních deset let, vykázal zhodnocení (růst hodnoty plus dividendy) 249 procent, zatímco čínský index CSI 300 pouze 103 procent – a hongkongský index Hang Seng dokonce jen 31 procent. Co se tedy vlastně v čínské ekonomice děje?

Je třeba připomenout, že výše zmíněná zhodnocení tamních indexů již zohledňují i nynější výrazný růst. Ještě před několika týdny by byla čísla mnohem nižší. Čínské akcie jsou v poslední době často srovnávány s indickými, protože Indie je označována za druhou Čínu. Nicméně hlavní indický akciový index (NIFTY) za posledních deset let vzrostl dokonce o 271 procent a z hlediska váhy ve světovém akciovém indexu Indie minulý měsíc Čínu předstihla. Ať už se tedy podíváme na USA, nebo Indii, čínské akcie v obou případech výrazně zaostávají, jak je vidět na grafu níže.

Pokud se podíváme na některé jednotlivé akcie, situace může vypadat ještě hůře. Asi nejznámější čínskou společností je Alibaba. Její akcie dosáhly v roce 2020 maximálních hodnot kolem úrovně 310 dolarů za kus. V následujících letech však klesly až na 70 dolarů, což představovalo pokles o 80 procent. V posledních týdnech pak Alibaba zase vyrostla o více než 50 procent. Co stojí za tak prudkým poklesem a následným růstem čínských akciových trhů?

Čína udělala v posledních desetiletích obrovský pokrok a ze země, která byla kdysi známá levnou pracovní silou, se stala ekonomická, technologická a vojenská velmoc. Čínská ekonomika dlouhodobě roste vysokými dvoucifernými procenty a vzniklo mnoho technologických společností. Pak se však postupně začaly dostavovat problémy a růst HDP klesl pod pět procent, které si čínská vláda stanovila jako svůj poslední cíl.

Populace začala výrazně stárnout a porodnost se velmi rychle propadla, což zhoršilo vyhlídky na růst do budoucna. Postupně se také zvyšovalo hospodářské a obchodní napětí s Evropou a USA. Poté přišel covid a lockdowny, které zbrzdily hospodářskou aktivitu a výrazně narušily světový obchod a logistiku, které jsou pro Čínu jako exportně orientovanou ekonomiku velmi důležité.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vlády západních zemí rovněž uvalily na Čínu sankce v oblasti některých vyspělých technologií. Dlouhodobě se také objevují problémy s obrovskými developerskými společnostmi, které následně způsobily problémy na trhu s nemovitostmi, jenž byl pro Čínu nesmírně důležitý, a svět se začal obávat jejich krachu, nesplacení dluhů a řetězové reakce.

Velká část růstu čínské ekonomiky byla totiž založena na nemovitostech a nemovitosti byly také pro mnoho domácností velmi oblíbenou třídou investičních aktiv, ve které měly všechny své peníze. V zemi také postupně rostla nezaměstnanost mladých lidí, kterou Čína dokonce přestala vykazovat.

Situaci před několika lety nepomohl ani zakladatel Alibaby Jack Ma. Veřejně kritizoval čínskou vládu a čínské regulační orgány za to, že jsou příliš posedlé minimalizací rizika, a prohlásil, že čínské banky se chovají jako zastavárny. Čínská vláda to samozřejmě nenechala bez odezvy, aby všem ukázala, že kritika se nevyplácí.

Následovala řada tvrdých kroků, včetně zahájení různých regulačních a jiných kontrol, pokut a zrušení plánovaného IPO skupiny Ant, kterou chtěl Jack Ma uvést na burzu. Společnostem bylo také nařízeno, aby „dobrovolně zaplatily příspěvky na sdílenou prosperitu“ v řádu dalších miliard dolarů. Zjednodušeně řečeno, řada problémů a opatření vlád způsobila v posledních letech výrazný pokles čínských akcií.

china-stock

Přečtěte si takéČína překvapením nakopla trhy, ale investoři jsou nervózníČína bojuje se svou ekonomikou. Mohutným překvapením ji nakopla, ale investoři jsou nervózní

Nyní se však objevily zprávy o rozsáhlém stimulačním balíčku ve výši 114 miliard dolarů, kterým chce Čína nastartovat domácí ekonomiku a akciový trh. Země představila několik opatření, jako je možnost bank půjčovat domácím společnostem na odkup jejich akcií, snížení úrokových sazeb u úvěrů pro firmy a lidi, možnost refinancování hypoték nebo snížení povinných minimálních rezerv o 50 bazických bodů.

Opatření je celá řada a jejich cílem je z velké části nastartovat akciový trh. S nadsázkou lze říci, že čínští občané nyní střádají zisky zahraničních investorů, kteří drží čínské akcie ve formě ADR (finanční nástroj, který umožňuje obchodování akcií zahraničních společností na amerických burzách).

Čínské akcie na tato opatření reagovaly velmi pozitivně a za poslední týden vzrostly o více než patnáct procent. To představuje největší týdenní nárůst čínského akciového trhu od roku 2008. Tehdy čínská vláda přišla s podobným balíčkem opatření, aby zmírnila dopady velké finanční krize. Rozptyl týdenních pohybů akciového indexu CSI 300 můžete vidět na obrázku níže.


Růst pokračuje i tento týden, kdy čínské akcie v pondělí odpoledne vzrostly o 8,5 procenta, což je opět největší jednodenní růst od roku 2008. Kumulativně tak index CSI 300 vzrostl za pět obchodních dní o 24 procent.

Zvítězila však Čína? Osobně si myslím, že zdaleka ne. Stimulace částečně řeší reálnou ekonomiku, ale z velké části se zaměřuje na akciový trh. Jednou z příčin jeho poklesu v posledních letech byly ekonomické problémy, které se nepodařilo vyřešit, stejně jako výhledově může být problémem i špatná demografická situace.

Čínští spotřebitelé jsou stále slabí, trh s nemovitostmi a jeho problémy nejsou vyřešeny, obchodní napětí spíše roste, než aby klesalo… a sporný je i rozsah tohoto balíčku. Na první pohled zní 114 miliard dolarů jako velká částka, ale čínská ekonomika je po americké druhá největší na světě a takový balíček nemusí ve skutečnosti stačit. Čínské akcie si však vedly tak špatně, že je tato informace vystřelila výrazně vzhůru. Tipoval bych, že v nejbližší době můžeme na tomto trhu vidět ještě slušnou volatilitu.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb