Psal se rok 2016 a profesionální hráč čínské deskové hry Go Lee Se-dol se v soulském hotelu Four Seasons chystal na partii, která měla vstoupit do dějin. Tentokrát proti němu však neusedl další zkušený hráč. Jeho protivníkem se stal počítačový program AlphaGo. Ve hře, která je považována za jednu z nejnáročnějších na světě, a v níž rozhoduje spíš intuice než výpočty, byla výhra stroje proti člověku nepředstavitelná. Když ale software z laboratoře DeepMind jihokorejce Se-dola v prvních třech partiích porazil, bylo jasné, že se vývoj umělé inteligence začal posouvat mílovými kroky kupředu.

Bezprecedentní střet člověka se strojem sledoval z britského Cambridge i český vědec Stanislav Fort. V té době se věnoval výzkumu černých děr a plánoval kariéru v teoretické fyzice. Průlom na poli umělé inteligence ho ale zasáhl natolik, že se rozhodl změnit své kariérní směřování.

„Podle tehdejších odhadů mělo trvat ještě desítky let, než stroj porazí mistra v tak komplexní hře. Došlo mi, že kvantová mechanika mojí doby už nebude fyzika, ale umělá inteligence,“ vzpomínal před publikem letošní byznysové a investiční konference MoneyMaker. A tak si podle svých slov sbalil věci, přestěhoval se do Kalifornie a začal studovat umělou inteligenci na prestižní Stanfordské univerzitě.

Nechtěli ho najmout, přesto vytrval

Začátky v Silicon Valley byly tvrdé. Fort neměl publikace v oblasti AI ani doporučení z oboru. Nikdo ho tak nechtěl zaměstnat. „Několik let jsem jen řešil, že mi nikdo nechtěl platit za práci na umělé inteligenci,“ přiznává otevřeně.

Nabízel proto své schopnosti fyzikálním profesorům na Stanfordu a bral krátkodobé kontrakty, často jen na čtyři měsíce, v nichž se věnoval tématům na pomezí fyziky a algoritmů. Každý projekt znamenal nový vědecký článek a další krok vpřed. „Bylo tam hodně momentů, kdy to pro mě nemuselo dopadnout dobře. Zpětně jsem extrémně šťastný, že tomu tak ale nakonec bylo,“ dodává. Po roce a půl se mu, zejména díky jeho trpělivosti a píli, otevřely dveře do týmu Google Brain, elitní výzkumné skupiny, která se později spojila s firmou DeepMind pod hlavičkou Alphabetu.

Google Brain tehdy ještě nebyl miliardovým průmyslem, ale spíš akademickou laboratoří zaměřenou na dlouhodobé problémy. „Byla to formativní zkušenost v tom, že jsem viděl význam a hodnotu dlouhodobého výzkumu, který je motivovaný zájmem a zvědavostí,“ popisuje Fort.

Právě Google Brain stál za vznikem architektury transformer, přelomové technologie, která předcházela velkým jazykovým modelům jako ChatGPT nebo Claude. Pro běžného čtenáře si lze její význam představit jako vynález spalovacího motoru pro umělou inteligenci. Do té doby počítače pracovaly s jazykem velmi omezeně, text „četly“ slovo po slovu bez širšího porozumění souvislostem. Transformer tento přístup zásadně změnil, naučil stroje rozklíčovat text v celku, sledovat vztahy mezi slovy a chápat význam věty podle kontextu.

Fortova kariérní cesta po získání zkušeností v Google Brain vedla právě do její sesterské laboratoře DeepMind, stojící za softwarem AlphaGo, který českého vědce inspiroval ke kariérní odbočce. Společnost dokonce v roce 2024 získala Nobelovu cenu za chemii, což je pro technologickou firmu bezprecedentní úspěch.

Stál u zrodu Anthropicu

Neméně důležitou kapitolou ve Fortově kariéře byl přechod do startupu Anthropic, kde se stal součástí zhruba dvacetičlenného týmu, který stál u zrodu raných verzí dnes již světově známého jazykového modelu Claude.

„V té době si člověk mohl doslova sáhnout na všechny fáze vývoje velkého jazykového modelu, od předtréninku a optimalizace až po formování jeho osobnosti a první praktické aplikace, třeba pro programování,“ vzpomíná Čech na cenné zkušenosti. „Právě v Anthropicu jsem si uvědomil, že je možné doslova z ničeho vybudovat něco opravdu velkého,“ dodává.

Americká firma, za jejímž vznikem stojí bývalí zaměstnanci OpenAI Daniela a Dario Amodeiovi, ho přitahovala především svým důrazem na bezpečnost a takzvaný AI alignment, tedy snahu zajistit, aby jazykové modely skutečně dělaly to, co od nich lidé chtějí.

„Motivovalo mě pracovat v týmu, který se snaží o to, aby jazykové modely byly poslušné a neškodily nám. Anthropic si na tom zakládal,“ říká Fort, jehož specializací byl tehdy výzkum interpretability, tedy analýza toho, jak modely umělé inteligence dospívají ke svým odpovědím, reakcím či výsledkům. „Bylo to také hlavní téma mého doktorského studia na Stanfordu, takže se mnou silně rezonovalo,“ doplňuje.

Právě práce na bezpečnosti umělé inteligence Forta postupně přivedla k zásadnímu poznání. „Posledních několik let jsem se věnoval bezpečnosti samotných jazykových modelů. Ty se většinou chovají korektně, ale ve chvíli, kdy s nimi někdo cíleně interaguje tak, aby je narušil, často selžou,“ vysvětluje. „Můj výzkum se soustředil na to, jak propojit jejich robustnost v běžných situacích s odolností vůči cíleným útokům, kdy se někdo snaží jejich fungování záměrně poškodit.“

Postupně si ale uvědomil, že skutečné riziko neleží v tom, že by se samotné modely „utrhly ze řetězu,“ ale v mnohem prozaičtější oblasti klasické kyberbezpečnosti. „Celý svět dnes běží na softwaru, a málokdo si uvědomuje, že prakticky každý infrastrukturní projekt obsahuje bezpečnostní chyby. Pokud je objeví někdo se zlými úmysly, může to znamenat útok na nemocnici nebo dokonce výpadek energetické sítě,“ varuje Fort. „S tím, jak se umělá inteligence rychle zlepšuje, je navíc stále pravděpodobnější, že se na takových útocích budou podílet i samotné AI systémy, ať už samostatně, nebo v kombinaci s lidmi,“ dodává.

Osudové kafe přes LinkedIn

Uvědomění, kde leží skutečné riziko, dnes stojí za startupem Aisle, jehož základy Fort položil s Ondřejem Vlčkem. Toho potkal čirou náhodou. Vlček, bývalý CEO Avastu, si přečetl Fortův rozhovor v Respektu a napsal mu na LinkedIn. U kávy zjistili, že sdílí stejnou vizi.

„Zjistili jsme, že vidíme svět podobně, máme podobné motivace a chceme vybudovat stejný typ firmy,“ říká Fort. K dvojici se následně přidala Jaya Baloo, uznávaná expertka na kyberbezpečnost a bývalá bezpečnostní ředitelka Avastu i společnosti Rapid7. „V Rapid7 byla hlavní bezpečnostní ředitelkou kyberbezpečnostní firmy. To je skoro meta-role,“ usmívá se Fort.

Společně založili startup Aisle s jasným cílem: pomocí umělé inteligence odhalovat kritické bezpečnostní chyby dřív, než je objeví hackeři. „Mojí misí je zajistit, aby klíčová infrastruktura světa neměla otevřené bezpečnostní mezery, aby v okamžiku, kdy budou umělé inteligence dostatečně schopné tyto systémy napadat, už jednoduše neměly kudy projít,“ vysvětluje Fort.

Aisle je AI-nativní systém, který dokáže autonomně identifikovat a diagnostikovat zranitelnosti v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech, a po schválení člověkem je také navrhnout k opravě. První verze produktu přichází na trh po zhruba roce intenzivního vývoje a výzkumu. Výsledky už jsou zřejmé. „Poslední měsíce jsme s týmem a s mými cofoundery věnovali analýze těch nejkritičtějších a nejlépe zabezpečených částí globální softwarové infrastruktury. Hledali jsme dosud neznámé takzvané zero-day zranitelnosti, chyby, o kterých nikdo nevěděl,“ popisuje Fort.

---

Fotogalerie: Money Maker Praha 2025

CzechCrunch uspořádal čtvrtý ročník velké konference Money Maker, na které vystoupily přední osobnosti českého byznysového a investičního světa.

Do Nové Spirály a Křižíkových pavilonů na Výstavišti Praha zavítalo přes 1 100 návštěvníků. Generálním partnerem akce byla investiční skupina Long River.

---

Tým se zaměřil mimo jiné na knihovnu OpenSSL, přes kterou proudí 30 až 50 procent veškerého internetového provozu. Jde o šifrovací knihovnu s otevřeným zdrojovým kódem, kterou udržuje nadace s týmem zkušených inženýrů. „V roce 2025 tato knihovna oznámila čtyři bezpečnostní chyby. Tři z nich jsem objevil já pomocí našeho systému,“ prozrazuje Fort. Celkem má jeho startup na kontě desítky až nízké stovky odhalených, dosud neznámých zranitelností.

Aisle navíc zranitelnosti nejen hledá, ale rovnou k nim připravuje konkrétní návrhy oprav. „Kdybychom mohli, opravovali bychom v případě OpenSSL ty knihovny přímo sami. O jejich údržbu se ale starají vysoce specializovaní inženýři, kteří je dlouhodobě drží v co nejlepším stavu,“ vysvětluje vědec. „My jim tak zatím předáváme jak samotnou detekci chyby, tak i přesný návrh řešení. Velmi často se stává, že ho využijí,“ tvrdí.

Po téměř deseti letech v USA se tak Fort rozhodl vrátit domů. Silicon Valley vyměnil za Prahu, kde se svými dvěma partnery buduje Aisle od nuly. „Bylo to překvapivě jednoduché rozhodnutí. Velká rozhodnutí rád zkouším v praxi, místo abych je dlouho zvažoval. Zatím jsem extrémně spokojený,“ říká.

Jak návrat domů, tak jeho nový projekt podle něj funguje nad očekávání. Do Prahy se podle něj za startupem stěhují špičkoví inženýři a vědci z celého světa. „Jsme schopni najít lidi, kteří mají elitní kvalifikace a pracovní i vzdělávací zkušenosti a pracují na něčem, co z mého pohledu je jeden z nejambicióznějších projektů, který nyní probíhá,“ uzavírá.