Před dvěma lety zavedlo hlavní město pravidla pro developery, která obsahují i povinnost přispívat na občanskou vybavenost. Když chtějí firmy stavět, musí zároveň investovat třeba do školek, chodníků nebo kanalizace. Spolupráce se osvědčila a teď by takzvané kontribuce ráda zavedla i další města.

Čím větší projekt, tím víc to obec stojí. Pokud v jejím katastru vzniká několik obytných domů, je to právě obec, kdo je pak napojuje na zbytek existující výstavby a zajišťuje také potřebnou občanskou vybavenost. A to všechno je velmi nákladné. Spolupráce mezi samosprávou a developerem proto přenáší část těchto nákladů na soukromníka, přičemž je dopředu dané, co si obec přeje. Na základě toho pak vznikne smlouva, ve které se developer zaváže, že přispěje třeba právě na zbudování nové školy.

Takzvané kontribuce mají nyní v plánu zavést i Olomouc či Hradec Králové. Cílem je nastavit jasná pravidla, která se budou týkat developerských záměrů. „Transparentnost a předvídatelnost usnadňují plánování projektů a zrychlují procesy. Kontribuční smlouvy tak přispívají nejen k udržitelnému rozvoji města, ale také ke zvyšování kvality života obyvatel,“ líčí pro CzechCrunch náměstek primátorky Hradce Králové Lukáš Řádek.

Každá nová výstavba podle něj zatěžuje infrastrukturu a smlouvy jsou skvělým nástrojem, jak v lokalitě zajistit vše potřebné. Developeři na to podle dohody buď přispějí a město se o realizaci postará samo, nebo potřebnou infrastrukturu sami postaví.

„Jde o moderní a férový nástroj, který náklady rozděluje spravedlivě mezi město a investory. Pravidla už jsou standardní a funkční součástí podnikatelského prostředí a Hradec Králové nechce zůstat pozadu,“ dodává náměstek. Podobný záměr má v současnosti také Olomouc, kde se nyní návrh interně vyjednává.

Obě samosprávy chtějí navázat nejen na Prahu, ale i na další města, která se rozhodla jít stejnou cestou. Obdobné dokumenty mají také Říčany, Tábor, Mnichovo Hradiště a v posledních letech se přidávala také statutární města, jako je Brno, Jihlava, Pardubice nebo Liberec. Ta všechna se v uplynulém roce dočkala také změny.

Předělal se totiž právní režim dokumentů – původně šlo o soukromoprávní smlouvy. Podle nového stavebního zákona už jde o plánovací smlouvy s veřejnoprávním charakterem. To mimo jiné znamená, že kontribuce zohledňuje stavební úřad a jsou brány jako jeden z nástrojů územního plánování.

Na příkladu Prahy lze ukázat, jaké nástroj přináší ovoce. Od schválení pravidel v roce 2022 uzavřelo hlavní město dohromady šest smluv, jejichž celkové plnění je 1,8 miliardy korun. Hned v roce 2022 to byla například smlouva se Sekyra Group na výstavbu na Rohanském ostrově. Praha a městská část za ni získala do své kasy příspěvek ve výši 560 milionů korun. Největší část těchto peněz by měla jít do výstavby parku a nové školy v území.

Loni byly uzavřené kontribuční smlouvy v hodnotě několika stovek milionů korun. Jednalo se dohromady o tři smlouvy, které se týkaly výstavby Avia jihovýchod v Letňanech, Čechie v Karlíně a Šemíkova břehu na Smíchově.

„Naše metodika účasti investorů se po třech letech praxe osvědčila jako nástroj, bez kterého není možné konsensuálně projednat změny územního plánu na velkých rozvojových územích,“ říká k tomu náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.

Za Čechii v Karlíně získá Praha 325 milionů. Central Group, která je investorem projektu, na svoje náklady vybuduje a následně převede na městskou část tisíc metrů čtverečních ordinací a kanceláří, na účet města pak pošle přes čtvrt miliardy korun. Na Smíchově poskytne společnost Sebre za výstavbu Šemíkova břehu sto milionů na sportovní a rekreační využití, bezmála padesát milionů pak půjde městské části.

Společnost se také zavázala, že zrekonstruuje prostranství Strakonické ulice a Hořejšího nábřeží v hodnotě 13,9 milionu a vybuduje pobytové plochy na nábřeží Vltavy za víc než padesát milionů. V případě letňanské Avie má Praha v rámci kontribucí získat přes 162 milionů korun.