Praha hledá náplň pro Kasárna Karlín. Kromě zázemí pro startupisty by tu mohl vzniknout i gympl

Metropole chce, aby Kasárna Karlín měla různé funkce. To znamená, že by tu měla zůstat kultura, ke které by se přidalo i bydlení či školství.

Eliška NováEliška Nová

kasarna-karlin-4

Foto: Prague.eu

Kasárna Karlín

0Zobrazit komentáře

Letos v lednu došla k cíli pětiletá jednání mezi Prahou a českým státem. Výsledkem je, že do vlastnictví hlavního města připadla Kasárna Karlín. Rozsáhlý soubor budov je vyhledávanou pražskou lokalitou kvůli kavárně, prostoru pro koncerty nebo letnímu kinu. V budoucnu by tu kromě toho mohl vzniknout také vědecko-technologický hub či gymnázium.

„Dnes je v kasárnách společensko-kulturní využití dominantní, většina areálu je nicméně dlouhodobě nevyužitá. Je to jedna z potenciálních lokalit pro vědecko-technologický park,“ uvedl na konferenci k rozvoji města pražský radní pro majetek Adam Zábranský. O místě, které by bylo mimo jiné zaměřené na startupy, město uvažuje dlouhodobě. Karlín je k tomu ideální lokalitou.

Není to ale jediná věc, která by v kasárnách měla mít v budoucnu zázemí. „Chceme smíšenou funkci. To znamená, že tam mohou být startupy, gympl či bydlení,“ uvedl pro CzechCrunch náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Variantou jsou také prostory pro ateliéry UMPRUM, bydlení by mohlo být studentské a prostor by měl zbýt i pro kulturu.

kasarna-karlin-3

Foto: Prague.eu

Kasárna Karlín z ptačí perspektivy

Konkrétní odpověď na budoucí složení by měla přinést studie, kterou Praha už zadala. Hotová by měla být na podzim. Kromě naplnění budovy by měla načrtnout také určitý časový harmonogram. Počítá se nicméně s tím, že hned naproti kasárnám je Negrelliho viadukt. Jeho čtyřicet oblouků by mělo časem dostat také novou funkci. Oboje by se tak mělo doplňovat.

„Nejdřív si uděláme kolečko s památkáři, abychom nebojovali a řekli si, jaké parametry by kasárna měla mít. Zvenku chceme objekt zachovat, má úžasnou atmosféru, půjde nám tedy hlavně o interiéry,“ doplnil Hlaváček.

Jasné se nicméně zdá být právě zaměření na technologické a inovační centrum, které metropole chce dlouhodobě. Loni v únoru například navštívili zastupitelé Tokio a místní Cambridge Innovation Center, neboli CIC, které založila americká technologická univerzita MIT s cílem podporovat růst začínajících firem tím, že jim poskytne dobré zázemí a přístup ke zdrojům. To má přispět k vybudování vědomostního kapitálu pro řešení místních i globálních problémů. A právě o tom se mluvilo v souvislosti s kasárnami.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Objekt v Karlíně je nicméně vlastnictvím Prahy teprve od poloviny letošního ledna. Byl součástí rozsáhlé výměny majetku mezi hlavním městem a státem. Praha kromě kasáren získala také budovu v Hybernské ulici nebo dva pozemky v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady a další. Stát zase 46 pozemků a deset staveb v areálu Fakultní nemocnice Bulovka. „Na Bulovce jsme měli smíšené vlastnictví, které nemocnici neumožňovalo se rozvíjet,“ uvedl Hlaváček.

Kasárna zahrnují dohromady čtyři pozemky a tři stavby v hodnotě přes 1,1 miliardy korun. „Transakce bude mít pozitivní přínos pro město i stát a oběma stranám umožní efektivní správu, údržbu a především větší investice do budov a vybavení. Teď můžeme začít pracovat na rekonstrukci tohoto významného areálu a vdechnout život i těm částem, které jsou nevyužité,“ uvedl po převodu Zábranský.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Modulární stavby mají zlepšit život na sídlišti. Zlínský projekt navrhuje prostory pro kavárnu či hernu

Přístavba, kde by se mohl odehrávat veřejný život sídliště, podle projektu Addzone zvýší atraktivitu prostředí. Může mít ale vliv i na cenu bytů.

Eliška NováEliška Nová

addzone-2

Foto: Addzone

Zlínský projekt navrhuje modulární přístavby na sídliště

0Zobrazit komentáře

Byly budovány k bydlení. Veškerý další život se měl odehrávat jinde. Sídliště v takovém stavu zůstaly dodnes, přestože se prokázalo, že ve městě nejlépe funguje kombinace bytů, kanceláří a služeb. Přidat na sídliště jakoukoli novou vrstvu je stále složité. Zlínský projekt teď přišel, jak na to. Na sídliště chce dodávat modulární stavby. V zádech má přitom modulárního velikána – vizovickou společnost Koma Modular.

Na sídlišti většinou chybí místa pro společné vyžití. Může jít o kavárny, herny nebo fitness centrum. V zásadě tedy chybí jakýkoli důvod, proč využívat a obývat veřejný prostor. A právě to stálo na počátku projektu Addzone. „Jeden z našich zakladatelů běhával podél řeky, na druhé straně bylo sídliště, na kterém vyrůstal. I když byly krásné slunečné dny a v okolí nově vybavená hřiště, na sídlišti bylo prázdno. Tak jsme se začali ptát. Odpověď byla celkem jednoznačná – na sídlištích není co dělat,“ vypráví jeden ze zakladatelů Jan Vlk.

Zakladatelé Addzone si začali hrát s myšlenkou, že by se na sídliště hodil objekt, který by byl využitelný 365 dní v roce, nehledě na počasí, který by neměl být obrovský a který se postaví rychle, aniž by způsoboval problémy s výstavbou. Měl by také do prostředí sídlišť zapadnout a třeba i měnit svoji funkci. Výsledkem hádanky se stala modulární stavba.

addzone

Foto: Addzone

Modulární přístavba může mít hned několik funkcí

První taková měla vzniknout na sídlišti v Luhačovicích. Prototyp ale nakonec nevznikl kvůli pandemii. „Ekonomika projektu se změnila v důsledku nedostatku železa, jeho dramatického zdražení a volatility cen. Bylo by tak naprosto zbytečné někoho přesvědčovat, aby na sídlišti zahájil komunitní projekt,“ líčí Vlk.

Na spadnutí je ale momentálně dohoda na dvou lokalitách na Moravě. „Zájem je velký, ale chceme nejprve postavit jednu nebo dvě realizace a nechat koncept nějakou chvíli fungovat. Pokud se ověří naše hypotézy, budeme pokračovat dále,“ dodává jeden ze čtyř zakladatelů. Za Addzone stojí kromě něj také architekt Ladislav Semela s kolegy Pavlem Šánkem a Monikou Zvonkovou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ti všichni nejdřív absolvovali různé průzkumy a debaty s vedením obcí, se společenstvími vlastníků i se samotnými obyvateli sídlišť. „Projekt má největší odezvu v místech, kde převažují mladé rodiny se zájmem setkávat se a socializovat. Klíčová je dispozice sídliště nebo bytových domů,“ říká Vlk.

Výhodou modulární výstavy je to, že je šetrná, udržitelná a vznikne v rámci dnů. Projekty by měly vznikat na zapůjčených pozemcích na dobu minimálně deseti let s možností prodloužení. „Celá záležitost je díky tomu také velmi liberální, lidé se musí sami dohodnout, jestli něco takového chtějí, nebo ne. Je potřeba si to obhájit. Pro sídliště má projekt přidanou hodnotu v tom, že zvyšuje atraktivitu bydlení a může mít vliv i na cenu bytů,“ míní zakladatel.

addzone-1

Foto: Addzone

Může být i celoroční hernou pro děti

Samotná stavba může stát na sídlišti volně, zrovna tak ale může fungovat i jako přístavba některého z domů. Addzone má momentálně v nabídce tři typy. Uvnitř může vzniknout multifunkční prostor, který se bude přizpůsobovat potřebám lidí. Může jít o kavárnu, celoroční hernu pro děti, fitness, nebo dokonce wellness. Může jít ale také o odpočinkový a relaxační prostor či kombinaci vyjmenovaného.

„Současně to může mít i další funkce, na sídlištích třeba chybí veřejné toalety, které se pak staví jako samostatný objekt,“ popisuje Vlk. Nově má navíc Addzone v zádech silného partnera, spojil se totiž se zavedenou firmou Koma Modular, která překračuje hranice klasické modulární výstavby a přišla například s designovými moduly Fashion Line, které se zalíbily i Addzone.

„Koma patří mezi průkopníky. Nám se jako partner postarala o technologické dotažení potřeb projektu. Využili jsme jejich zkušeností, abychom stavěli na ověřených základech a technologiích,“ uzavírá Vlk. Modulární výstavba může být skvělou cestou, jak překonat odpor ke klasické výstavbě, který je na sídlištích celkem běžný. Kromě utužování sousedských vztahů podobné projekty pomáhají také utužovat vztah k lokalitě.

Důležité je to i proto, že v Česku bydlí na sídlištích až třetina obyvatelstva, v Praze dokonce polovina. Sídliště jsou přitom díky řídké zástavbě velmi drahá na údržbu, až sedmdesát procent prostoru je totiž prostor veřejný. V klasické městské zástavbě je to jen třicet až čtyřicet procent.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox