Praha je sedmé nejlepší město pro život expatů. I přesto, že místní obyvatelé bývají leckdy drsní a nepřátelští
Stále více lidí – zejména z těch, kteří teprve nastupují na pracovní trh – láká možnost vyzkoušet si práci v zahraničí. Co s sebou ale život v jiné zemi přináší? Zajímavý pohled na tuto problematiku nabízí report Expat City 2021 od německé nevládní agentury InterNations. Ta se zabývá pomocí a tvorbou komunity pro pracovníky v cizích zemích a do svého žebříčku nejlepších měst pro život expatů zahrnula i Prahu. A to na poměrně vysokou pozici.
Hlavní město Česka v tomto průzkumu obsadilo sedmou příčku z celkových 57 měst, a je tak jednou z deseti nejlepších destinací světa pro život pracujících cizinců. Do první desítky se probojovaly ještě další tři evropské metropole – španělská Málaga (druhé místo), švýcarská Basilej (deváté místo) a španělský Madrid (desáté místo).
Hodnocení vychází ze čtyř tematických indexů – Kvalita městského života, Zabydlování se, Pracovní život a Finance a bydlení. V čem si Praha vedla vůbec nejlépe, byl index týkající se pracovního života a příležitostí s ním spojených. V něm obsadila čtvrtou příčku za německým Mnichovem, Cáchami a irským Dublinem.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsK dobrým výsledkům nejvíce přispěla podkategorie Work-life balance, ve které Praha zaujala druhou pozici. Cizinci pozitivně hodnotili například nastavení podmínek pracovní doby. Podobně dobře si česká metropole vedla také v indexu Kvalita městského života, kde obsadila páté místo. „Líbí se mi, že je v Praze spousta příležitostí pro socializaci, volnočasové aktivity, cestování i osobní růst,“ komentuje v reportu jedna z v Praze žijících cizinek.
Většina expatů si pak v tomto ohledu pochvalovala zejména možnosti odpočinkových aktivit, které Praha nabízí, ale také dopravní obslužnost, dostupnost zdravotnických služeb i skutečnost, že si je mohou dovolit. Všechny tyto ukazatele byly oproti globálním výsledkům hodnoceny výrazně nadprůměrně. Za zmínku však stojí, že vyšší příčka by byla na dosah, pokud by metropole získala lepší hodnocení v podkategorii Bezpečnost a politika. V té se ocitla až na 28. místě.
V indexu Finance a bydlení Praha obsadila 14. místo. A to za dobré hodnocení v možnosti si bydlení najít, ovšem o něco hůře oproti globálnímu trendu dopadla možnost si takové bydlení dovolit. Dvě třetiny respondentů jsou ale údajně se svou finanční situací spokojené.
Další zajímavostí je, že například Mnichov, který se v indexu Pracovního života objevil na prvním místě, se v hodnocení financí a bydlení propadl u expatů až na samý chvost žebříčku. Hůř už skončil jen Dublin.
Ani Praze se ale horší hodnocení v jednom z indexů nevyhnulo. Expati se nedomnívají, že je zde jednoduché se usadit a zapustit kořeny. Na 38. příčku ji poslalo velmi negativní hodnocení přátelskosti Pražanů vůči cizincům a také jazyková bariéra. V odpovědi uvedla jedna z dalších expatek pracujících v Praze, že „kultura tu může být leckdy drsná“.
Navzdory těmto nelichotivým ukazatelům se doma v Praze cítí být 72 procent cizinců, což je o osm procent respondentů více, než je globální průměr. Průzkumu se zúčastnilo více než dvanáct tisíc expatů.