Říká o sobě, že mládí strávil v 90. letech na ulici. Ne však jako bezdomovec, ale jako člověk, který v ulicích nonstop žil, systematicky jimi procházel a poznával tak celé město. Řeč je o Vladimíru Brožovi, známém jako Vladimir 518, a Praze, o které mnohdy zpíval v textech rapové skupiny PSH. „Vyrůstali jsme v předrevoluční architektuře, která mě dodnes fascinuje,“ říká v podcastu, v němž odhaluje, jak vznikalo velkolepé dílo, které právě budovy a architekty z dob totality mapuje. Podle Vladimira 518 se totiž Češi s touto dobou pořád perou a některé ikonické stavby se stávají zbytečným obětním beránkem.

Třiačtyřicetiletý Vladimír Brož je muž mnoha aktivit. Veřejnost ho zná především pod zmíněnou přezdívkou s odkazem na číslo domu, kde vyrůstal, jako rappera, zároveň se věnuje tvorbě knih či ilustrací a je jednou z hlavních tváří labelu BiggBoss. Posledních deset let pak mimo jiné zasvětil práci na knize Architektura 58–89, která mapuje příběh české předrevoluční architektury a jednotlivých architektů. Dva svazky o bezmála čtrnácti stech stranách, které připravily na tři desítky autorů, mají být podle Vladimíra pevným stavebním základem pro narovnání vztahů mezi širokou veřejností a stigmatizovanou architekturou předrevolučních desetiletí.

„Nálepka, že je to komunistická architektura, je v mnoha ohledech nefér. Ano, vznikala za totalitního režimu, zároveň však lidé, kteří budovy navrhovali, většinou měli jiný princip myšlení, snažili se sem naopak vnášet myšlenky z tehdejšího západu. Byl to pokus o vytvoření něčeho, co má světový étos,“ vysvětluje své motivace pro tvorbu velkého díla Vladimir 518. Hned dodává, že je jistě potřeba stavět také moderní budovy a posouvat se kupředu, ale některé ikonické stavby z minulého století podle něj padají k zemi zbytečně.

V novém díle CzechCrunch Podcastu se s Vladimirem 518 bavíme také o tom, co pro něj vlastně veřejný prostor a architektura obecně znamená, jestli je Praha skanzen a proč je klíčové, aby se u projektu chystané pražské filharmonie neopakovalo fiasko s knihovnou od Jana Kaplického. Pustit si ho můžete v přehrávači níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů a Google Podcastů:

O čem dalším byla v podcastu s Vladimirem 518 řeč?

***

V knize Architektura 58–89, jejíž křest proběhne 1. března v pražském Centru architektury a městského plánování a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem, je řeč o mnoha budovách. Před pár lety například padl takzvaný Transgas, u něhož Vladimir 518 doufal, že se stane obětním beránkem padlým za to, aby se další podobné stavby nebouraly. Bude tomu ale skutečně tak? „Mám pocit, že se situace až tolik nemění, na druhou stranu tu sedíme a bavíme se o tom. Před lety to téma nezajímalo nikoho, nikdo neznal ani slovo Transgas,“ říká pražský rodák.

Mezi další objekty nejen jeho zájmu patří například Ústřední telekomunikační budova na Žižkově, soubor budov Chemapol-Investa, Dům bytové kultury, Kotva, Nová scéna, hotel InterContinental nebo Federální shromáždění. Ve všech je podle něj ukrytý jednak historický odkaz, často také architektonická unikátnost.

Přitom se o takové stavby ně neumíme postarat i proto, že se na ně díváme prizmatem doby, ve které vznikaly. „Třeba gotický dům se bude ochraňovat, ať je jakýkoliv, protože je to dům dochovaný z období gotiky. Měli bychom si uvědomit, že nám tu tiká historie a podle toho jednat,“ je přesvědčen Vladimir 518.

Podle jedné z hlavních postav nakladatelství BiggBoss, pod níž zmíněná kniha vychází, nelze kategoricky říct, aby se všechny historické budovy automaticky zachovávaly a rekonstruovaly, ale je prý třeba větší debata a zájem o jejich budoucnost. Vladimir 518 je pro stavění nových budov a celkový architektonický rozvoj nejen hlavního města, ale celé České republiky, i ten je ale potřeba dobře promýšlet. Dodnes se mu nevzpomíná lehce na situaci před deseti lety, kdy se v Praze rozhodovalo o tom, zda se postaví nová knihovna dle návrhu architekta Jana Kaplického.

„Byl jsem tehdy nadšený, že byla soutěž vypsaná, ale zároveň jsem se strašně bál, že to nedopadne dobře. Bohužel to dobře nedopadlo a myslím, že to vyhodilo výhybku dějin špatným směrem,“ vzpomíná v podcastu Vladimir 518 a popisuje, proč je podle něj klíčové, aby se takové fiasko neopakovalo při plánované stavbě nové budovy pro pražskou filharmonii.

„Je to nový pokus ukázat, že jsme schopní vypsat, zadat, vysoutěžit a realizovat stavbu takového rozměru, protože knihovna byla fiasko. Je potřeba dostat Prahu a Česko na mapu světové architektury,“ říká. S Vladimirem 518 se v podcastu bavíme také o tom, jak to vypadá se zmíněným labelem BiggBoss, který se s kolegy rozhodli uzavřít, jaké projekty chystá dál nebo o tom, jaká je jeho nejoblíbenější stavba v Praze. Poslouchat ho můžete na Spotify, Apple Podcastech a Google Podcastech i ve svých oblíbených podcastových aplikacích.