Praha ukázala, jak bude vypadat železniční most po přestěhování. V původních pilířích by mohla být kavárna

Ocelová konstrukce železničního mostu by nově měla spojit Modřany a Velkou Chuchli, a to v místě, kde nyní pluje přívoz.

Eliška NováEliška Nová

zeleznicni-most-4

Foto: Facebook Petra Hlaváčka

Nová poloha pro konstrukci pražského železničního mostu

0Zobrazit komentáře

Byť spousta lidí stále protestuje, Správa železnic už shání na nový most pod pražským Vyšehradem projektanta. Místo výtoňského železničního mostu má stát nová spojnice, která umožní rozvoj dopravy. Most, který stojí přes Vltavu nyní, je ale památkou, a měl by být tedy zachován. V plánu je přestěhovat ho na jiné místo. Pražští radní nyní zveřejnili jeho budoucí podobu.

Ocelová konstrukce by se měla přesunout po Vltavě o kus dál a nově spojit Velkou Chuchli s Modřany. Konkrétně by most spojil ty části břehu, mezi kterými v současnosti pluje přívoz se značkou P4. Vlaky už by po mostě nejezdily, sloužil by pěším a především cyklistům. Na novém místě by totiž spojil dvě významné cyklistické trasy podél Vltavy. „Součástí návrhu bude i návrat původních secesních prvků a oprava konstrukce,“ uvádí pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

„Díky tomu by Praze zůstala ikonická oblouková dominanta, která Pražanům přirostla k srdci,“ dodává také náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib, podle kterého je navíc velký zájem o propojení těchto dvou částí Prahy, což dokazuje obliba zmíněného přívozu. „Nové cyklopropojení by výrazně pomohlo především přetížené trase mezi Braníkem a Modřany,“ vysvětluje Hřib.

Případný přesun mostu bude podle něj velmi náročný a konstrukce se bude muset převážet po řece na pontonech. Hřib také dodává, že v místě Barrandovského a aktuálně stavěného Dvoreckého mostu by navíc musela plout pod hladinou. „Věřím ale, že zachování dědictví našich předků za to stojí,“ dodal náměstek pro dopravu.

Na místě současné konstrukce by měly zůstat kamenné pilíře. Oblouky by pak podle Hlaváčka měly být díky úpravě nově zpřístupněny, to znamená, že by v nich v budoucnu mohla být například kavárna.

Důvod celé rošády stojí především na rozvoji železniční dopravy v Praze. V místě by totiž mělo v budoucnu vést až pět tratí – tři na povrchu a dvě pod ním. Na dvě koleje pod zem by se měly přemístit příměstské vlaky, pro které je trať důležitá už dnes. Na povrchu by pak místo nich měla jezdit dálková železniční doprava, příměstská jen částečně, trať by každopádně měla sloužit rovněž pro obsluhu města. Právě kvůli ní má na konci nového mostu vzniknout také zastávka.

„Současná dvojkolejná konstrukce nahradila původní jednokolejnou už po třech dekádách provozu v roce 1901. Pražané proti tomu zprvu protestovali, postupně ale nový most přijali za svůj, umožnil totiž potřebné rozšíření železniční dopravy. A stejnou situaci zažíváme i dnes. Výtoň je úzkým hrdlem železniční sítě, které musíme rozšířit, abychom zvládli rostoucí požadavky na příměstskou i regionální dopravu,“ komentuje Hlaváček.

Ministr dopravy Marin Kupka rozhodl o pokračování v přípravách na nový most na konci loňského roku. Argumentoval tím, že tři koleje, které má stavba mít, jsou nezbytné. Kupka zároveň přislíbil, že stát bude s hlavním městem hledat pro současný most novou lokalitu. Už tehdy se hovořilo o Modřanech. Kupka se opíral také o studii, podle které by rekonstrukce stávajícího mostu prodloužila jeho životnost o třicet let, zatímco ten nový má sloužit lidem století. Stavba nového mostu by zároveň měla vyjít o čtyřicet procent levněji a měla by být hotová o rok a půl dřív než případná rekonstrukce.

Vniveč přišlo i trestní oznámení podané na Správu železnic kvůli tomu, že je současný most v havarijním stavu. Iniciativa Nebourat ho podala kvůli tomu, že se o něj státní společnost údajně nestarala, respektive neopravovala ho a nechala ho dojít do současného stavu, i když ho měla na starosti. Policie ovšem v polovině července oznámila, že trestní stíhání ve věci nezahájí.

Správa železnic pak letos v květnu začala hledat projektanta pro novostavbu. Práce by podle odhadů mohly začít už v roce 2027, trvat by pak měly zhruba dva roky. Náklady by se měly pohybovat okolo 3,4 miliardy korun.