Stojí hned vedle budovy Černé růže, před časem ale barokní perlu opláštilo lešení, a z mapy tak zmizela. Nyní se ale rekonstrukce paláce Savarin v pražské ulici Na Příkopě blíží do finále. Otevře už na podzim, v následujících letech se ale budou opravovat navazující stavby a také vnitroblok.

Rekonstrukce za půl miliardy korun začala na konci roku 2021 a řešila se v posledních letech pro pár momentů hned několikrát. Prvním byly podzemní garáže – rampy, skrze které by do nich auta sjížděla, měly být původně v dolní části Václavského náměstí. Nakonec developerská společnost Crestyl od plánů ustoupila a kapacitu garáží snížila, takže auta budou do garáží vjíždět z okolních ulic.

Druhým momentem je zavření oblíbené hospody V Cípu, která musela původní zástavbě ustoupit už v roce 2014. Podnik ve slepé uličce, po které nesla jméno, neunikl demolici, nakonec se přestěhoval do Michalské ulice, vzdálené pěšky čtvrt hodinky.

Rekonstrukce barokního paláce, je nyní těsně před dokončením. „V současné době tu probíhají některé dílčí práce v interiérech. Samotná kolaudace by se pak měla uskutečnit začátkem podzimu a následně se palác otevře veřejnosti,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí společnosti Crestyl Ondřej Micka. První akcí, která by se v novotou zářící stavbě měla konat, bude Prague Art Week. Program by pak měl pokračovat v podobném duchu, ostatně právě v Savarinu by měla najít stálý prostor také Slovanská epopej.

Kultura ale nebude to jediné, co palác zaplní. Savarin sídlí na jedné z nejdražších ulic, a tak je jasné, že by tu měli být i další nájemci včetně různých obchodů. O tom, kdo to bude, se nyní intenzivně jedná, konkrétní jména by se měla objevovat v následujících týdnech.

Budova, které se říká také palác Sylva-Taroucca, Nostický či palác Piccolomini, je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera a už od dubna ji zdobí i sochy. Jde o kopie původního díla Ignáce Františka Platzera, který zkrášlil nejen Savarin, ale také Pražský hrad či vídeňský Schönbrunn. Sochy se nachází na průčelí budovy i v interiérech. Jde o Satyra, Nymfu, Labuť a řadu ozdobných váz.

Tím to ale nekončí, jestliže barokní perla je investicí za půl miliardy, celý projekt vyjde na deset. „Savarin se skládá ze čtyř na sebe navazujících a vzájemně propojených částí, z nichž každá bude mít svůj vlastní charakter a způsob využití,“ líčí Micka s tím, že rekonstrukcí projdou všechny zanedbané historické budovy. Mezi nimi je i jízdárna, která je nyní veřejnosti skryta, pamatovat si ji mohou ale právě návštěvníci hospody V Cípu, byla totiž přímo naproti. Jedná se mimochodem o jedinou dochovanou stavební kompozici paláce a navazující jízdárny v Praze.

Savarin a okolní budovy tvoří vnitroblok mezi ulicemi Na Příkopě, Panská, Jindřišská a Václavským náměstím a počítá se s tím, že obnovou projde vše, co tyto ulice obklopuje. Navíc má mít zásah urbanistický přesah, protože všechna tato místa se po dokončení rekonstrukce propojí. Spojí je totiž pasáže.

Uprostřed má vzniknout veřejný prostor se zelení, s otevřeným prostranstvím včetně komerčních ploch. Mezi palácem a jízdárnou bude obnovená zahrada, která tu byla i historicky. Prostor pak doplní úplně nový vchod do stanice metra Můstek.

Pro své plány má Crestyl povolení památkářů, respektive má kladné stanovisko od magistrátního Odboru památkové péče i od Národního památkového ústavu. Podle Micky má také podporu pražského Institutu plánování a rozvoje, hlavního města a Prahy 1. Nyní je projekt ve fázi územního řízení, což je předstupeň stavebního povolení. Od zahájení stavby pak další práce potrvají další tři roky. Termín podle Micky zatím předjímat nelze.

Zastavěné bylo místo ohraničené čtyřmi významnými pražskými ulicemi už před vznikem paláce. Stávalo tady několik domů, které byly postupně sloučeny v jeden celek. V polovině osmnáctého století dostaly současnou podobu, kterou jim vtiskl právě architekt Dientzehonfer. Někdejší barokní zahrada zanikla v roce 1927, kdy tu byla založena kavárna Savarin, pojmenovaná po právníkovi a prý také labužníkovi Brillat-Savarinovi.

V kavárně se mimo jiné scházeli členové Rotary klubu, mezinárodního uskupení, které sdružuje podnikatele podporující etiku a světový mír. Patřil k nim Jan Masaryk, Miloš Havel či Vladimír Rott, který založil dodnes fungující železářství U Rotta. Později sem chodívali také členové Společenského klubu, který založil novinář Ferdinand Peroutka.