Praha v roce 2040: Za Vltavskou filharmonií vyrostla nová čtvrť. Velká jako celé Staré město

V Bubnech chce stavět stát, město i soukromí investoři. Vzniknout má čtvrť s jedenácti tisíci byty pro 25 tisíc lidí a administrativní centrum s 29 tisíci pracovními místy.

Bubny

Zdroj: IPR Praha

Budoucí čtvrť v Bubnech

Byť v Praze existuje Nákladové nádraží Žižkov s velkým N, to největší není tam, ale v Bubnech. Obě by měla mít stejný osud – z míst, které nikdo nevyužívá a zarůstají divočinou, se má stát nový, krásný kus města. Bubny jsou jedním z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů. Jsou skoro stejně velké jako celé Staré město. Dnes se o nich hovoří především díky budově, která ačkoli ještě nestojí, je už nyní světoznámá. Řeč je samozřejmě o Vltavské filharmonii od studia BIG. V Bubnech se toho ale bude dít mnohem víc.

Vizualizace nové budovy filharmonie v posledních dnech obletěly celou republiku. Na některých z nich je přitom vidět i budoucí zástavba. Zatím jde o nákres, ten by však v následujících měsících a letech měl dostávat konkrétní podobu. První domy by v Bubnech mohly vzniknout už do tří let.

„Dodržení tohoto termínu samozřejmě záleží na několika faktorech. Jedním z nich je úspěšné schválení změny územního plánu a propsání těchto změn do plánu stávajícího, a to do jednoho roku. Dalším důležitým faktorem může být i včasná příprava technické infrastruktury,“ uvedl pro CzechCrunch ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Úplné dokončení soběstačné čtvrti se očekává v roce 2040. Když se ale vezme v potaz, že Bubny jsou víc než sto let pořád stejné, není to tak dlouho. Místo odolává času i lidskému zásahu zhruba od doby, kdy tu začal železniční provoz, tedy od roku 1868.

Park v Bubnech

Foto: IPR Praha

Vzniknou nové ulice se stromořadím a centrální park

Dílčích změn sice místo doznalo se vznikem současného nádraží v roce 1926, prostor okolo ale jakoby uvízl v časoprostoru. A to hlavně díky depu s technickými dílnami a výtopnou. Průmysl zůstal nedotčen a s ním i celá čtvrť.

Pohled do budoucnosti

Ve zmíněném roce 2040 by tu nicméně už měly stát domy s jedenácti tisíci byty, které se stanou útočištěm až pro 25 tisíc lidí. „Správně fungující městská čtvrť musí nabídnout i odpovídající počet pracovních míst včetně těch administrativních. V lokalitě se proto počítá s počtem 29 tisíc potenciálních pracovních míst s odpovídajícími plochami kancelářských budov,“ líčí Boháč.

Počítá se samozřejmě i s patřičnou občanskou vybaveností. To znamená, že tu vznikne obchodní centrum i školy pro až pět tisíc žáků.

To vše doplní i nové ulice, které spojí Holešovice s Letnou, dnes neprůchozí lokality v rámci jedné městské části. Počítá se také se stromořadími i novým parkem. „Obrovský park je principem celých Bubnů. Spojuje celý holešovický meandr,“ líčí vedoucí projektového týmu k filharmonii architekt Martin Krupauer. Centrální park bude mít rozlohu šest hektarů. To je zhruba stejně jako Malešický les nebo Lobkovická zahrada na Malé straně.

Velkou roli v území sehraje doprava. Bude totiž zahrnovat prakticky všechny typy provozu, které ve městě jsou. Počítá se s prostorem pro pěší, cyklisty i auta. V místě jsou dvě zastávky metra C, vznikne nová tramvajová trať, jezdí tu autobusy a také přívoz. V Bubnech ale bude i nové nádraží. Ve stanici Praha-Bubny má mimochodem zastavovat i vlak na plánované rychlodráze do Kladna, jejíž součástí je i odbočka na letiště. Takže s jistou mírou nadsázky se dá hovořit i o přítomnosti dalšího přepravního způsobu, toho leteckého.

Místo, kde se potká staré s novým

Počítá se také se vznikem nového náměstí. Zachovaná naopak bude historická budova nádraží, kde by měl vzniknout Památník ticha. Ten vzpomene na ty, co odsud nastoupili mnohdy na svou poslední cestu do holocaustu. Podobu památníku už určila architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio ARN. „Zrevitalizovaná historická budova nádraží důstojně doplní stávající sochu Aleše Veselého. Veřejný prostor nového Památníku ticha v kontextu nových změn pravděpodobně prověří další architektonická studie,“ dodává ředitel IPR Boháč.

V lokalitě jsou i další památky. Jde zejména o vodárnu nebo holešovickou motorovou elektrárnu. Oba objekty jsou z přelomu šedesátých a sedmdesátých let devatenáctého století. Ty budou zachovány, konkrétní plány jsou ale v rukou soukromých developerů. I oni budou v Bubnech stavět.

Památník ticha v Bubnech

Foto: IPR Praha

Památník ticha v Bubnech

Vlastníky pozemků tu jsou totiž stát, město, a právě soukromí investoři. V případě prvních dvou by na jejich pozemcích měla vzniknout především potřebná infrastruktura nebo zmíněný park. Jde také o pozemky nové Vltavské filharmonie. Na zbytku bude probíhat developerská zástavba. Velkou část území vlastní společnosti miliardáře Radovana Vítka, dalšími investory jsou RPC Daniela Křetínského nebo Beta Development.

Investoři by se mimochodem měli rovněž zapojit do vzniku občanské vybavenosti. I Bubny totiž podléhají novým pravidlům pro developery, která hlavní město schválilo letos a která určují, jak by se developeři měli podílet na její výstavbě. „Konkrétní plán by měl být připraven do léta tohoto roku. Následně budou na základě tohoto plánu probíhat společná jednání. Investoři by se měli podílet na nových parcích, rekreačních prostorech, výstavbě mateřských a základních škol a dalších veřejných prostorech,“ doplňuje radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Cesta k řece

Proměna čeká i nábřeží. Pracuje s ní už samotný projekt Vltavské filharmonie, který z něj dělá plnohodnotný prostor. V současnosti lze v místě dojít několik metrů nad řeku, je to ale pro odvážlivce, protože místo obydleli bezdomovci.

vltavska-filharmonie

Foto: BIG

Pohled z plánované Vltavské filharmonie v Praze

Návrh filharmonie a jejího okolí počítá se svažujícím se ochozem, který vede až k řece. Mělo by se tady dát nastoupit i na loď. Další části nábřeží se budou řešit odděleně. Jižní část spolu s výstavbou Rohanského mostu. Severní část nábřeží by zase měla mít na starosti městská část Praha 7.

Aby šlo vše skutečně s dobou, dojde i ke komplexnímu řešení městského prostoru ve vztahu ke klimatické změně. To znamená, že přichystaná bude rovněž studie týkající se jen modrozelené infrastruktury. Ta zahrne například nakládání s dešťovou vodou.

A co se děje v Bubnech teď? V březnu a dubnu tu probíhalo veřejné projednání, kdy mohla veřejnost k plánům podat své připomínky. Se studií, která slouží jako podklad pro změnu územního plánu, se bylo možné seznámit od roku 2020 a přinesla celkovou urbanistickou koncepci místa včetně vymezení funkcí jednotlivých ploch nebo vymezení uličních čar. Ty udávají, kudy by měly vést ulice. Konkrétní návrhy a vizualizace a detailnější představa, jak bude místo vypadat, budou až po změně územního plánu. Ta musí projít pražským zastupitelstvem.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.