Vzpomínáte na devadesátky, kdy do Česka začaly pronikat všelijaké zahraniční vlivy včetně her? Vzniklo tak legendární Dračí doupě, domácí variace na Dungeons & Dragons. A jeho vydavatelství Altar tehdy na český trh uvedlo další fenomén: BattleTech, hru o soubojích obřích kráčejících strojů. Ta dnes na Kickstarteru sbírá stovky milionů – a stále má překvapivou českou stopu.

V Česku je BattleTech spojený hlavně s devadesátkami, kdy se tu pořádaly turnaje s mnoha desítkami účastníků, vycházely o něm články ve fanouškovských magazínech a vůbec patřil mezi do té doby nevídané úkazy, které uchvátily rodící se komunitu fanoušků všeho fantastického.

Hladová hráčská komunita tehdy hltala všechno, co mělo pancíř, kanóny a dvě (někdy čtyři) nohy. V češtině vyšly hned dvě edice BattleTechu, a dokonce i trojice románů, takzvaná Sága Legie šedé smrti. Ale historie BT sahá mnohem hlouběji. Však už z titulku je jasné, jak moc.

Poprvé vyšel ve Spojených státech přesně před čtyřiceti lety, ale v srpnu roku 1984 to ještě nebyl tak úplně BattleTech. Tehdy se hra jmenovala Battledroids. Obří kráčející kolosy se v ní pohybovaly po hracím plánu se šestiúhelníky a hráči detailně zaznamenávali každý jejich výstřel. Žádné „jednou hodím kostkou, a když se trefím, tak vybouchneš“. Kdepak. Tady se simuloval každý zásah, každý ustřelený kousek pancíře, zničení kritických součástek, ubývající munice…

To všechno zůstalo dodnes. Ale to úplně původní jméno ne. Slůvko „droid“ odkazující na robotické bytosti si totiž jako ochrannou známku v sedmdesátých letech nechal zaregistrovat George Lucas, tvůrce Star Wars. Byť nebyl první, kdo ho historicky použil. Vydavatelé Battledroids ze společnosti FASA tak raději vymysleli nové jméno: BattleTech!

Kromě toho, že BattleTech byl simulací futuristických bitev mezi takzvanými battlemechy – v českém překladu od Altaru pojmenovanými coby OBRy, obrnění bitevní roboti –, začali jeho tvůrci rozšiřovat jeho fiktivní příběhové univerzum. Dnes bychom řekli prostě lore. Existuje přes stovku románů a nespočet povídek. Není to úplná nadsázka, když se o BattleTechu říká, že je to tak trochu Hra o trůny ve vesmíru.

A kdybyste se už v osmdesátkách jako hráč z Československa dostali k některé z battleteších knížek, docela byste koukali. Příběh hry je zasazený do 31. století, kdy lidstvo osídlilo stovky planet a po několika extrémně zničujících vesmírných válkách vládne známému kosmu neofeudalismus. O zdroje se v budoucnosti přou konfliktem zbídačené šlechtické rody… a jeden z nich jsou Češi.

Americká hra plná Čechů

I když hra a její hlavní designér Jordan Weisman pocházejí z USA, má překvapivě mezinárodní nádech. Zaprvé v té skutečné rovině, kdy si pro vizuální styl svých strojů často licencovala design robotů z japonských anime. Ale především ve svém fiktivním univerzu. Najdete tu státy mísící severskou a japonskou kulturu. Bohaté rodiny, jejichž historie sahá do skotského středověku. Šlechtice, jejichž předkové bojovali ve skutečné druhé světové válce.

A také federaci zvanou Liga svobodných světů, v jejímž čele stojí Tomas Marik. Potomek rodu Mariků – či snad Maříků? – z Československa. V příběhovém pozadí BattleTechu byste rovněž našli další Mariky, například vědce z pražského ČVUT. Asi vás teď ani nepřekvapí, že čeština platí v popisu fiktivní historie zmiňovaného státu za jeden z úředních jazyků.

Ale aby toho nebylo málo, na mapě vesmíru BattleTechu najdete třeba planetu Satalice. S kontinenty Boleslav a Liberec. Hlavní město jiného světa je zase New Prague. Jinde existovalo vévodství Tábor. Jiný svět hostil město pojmenované Dům Hrůzy (fakt!). Jednotka jedné z armád nese název Czech Lancers…

Možná i tyhle kuriózní lokální střípky vedly v roce 1995 nakladatelství Altar k českému vydání BattleTechu. Že u nás někdo něco lokalizovaného vydal, to samozřejmě už dneska nijak nepřekvapuje. Ale nezapomeňte, jste v devadesátkách, Dračí doupě je stále čerstvá věc, o objednávání her ze zahraničí přes internet si můžete nechat zdát – a najednou vám do knihkupectví nakráčí obrnění bitevní roboti z USA kompletně v češtině. Ačkoliv dnešním pohledem je překlad místy úsměvný.

Není divu, že si BattleTech vydobyl u českých hráčů velikou popularitu. Vždyť byl spolu s tituly jako Dračí doupě, Talisman, Doomtrooper nebo Shadowrun jednou z úplně prvních her svého druhu, které jste u nás mohli sehnat. Altar i fanouškovské skupiny pořádaly soutěže včetně republikového mistrovství, jichž se účastnily desítky hráčů. Lidé se předháněli ve vymýšlení vlastních bitevních strojů, v češtině vyšly tři romány ze světa BattleTechu, Altar dokonce uvedl na trh druhou edici hry…

A pak se po BattleTechu tak trochu slehla zem a na krabice se začalo prášit ve skříních. Tedy přinejmenším na krabice se stolní hrou – protože s nástupem digitální zábavy se rozjely adaptace BT na obrazovkách. Pětidílná série simulátorů MechWarrior patří k velice povedeným i komerčně úspěšným titulům, strategičtější hráči ocenili vynikající dvojici titulů MechCommander nebo jednoduše pojmenovaný tahový BattleTech, na němž se podílel i designér původní deskové hry Jordan Weisman.

Před pár lety se ale stoly v obývacích pokojích opět začaly otřásat pod dusotem opancéřovaných nohou. Práva na BattleTech přes různé subjekty (a také skrz vleklé soudní spory kvůli výše zmiňovaným designům z anime) doputovala k firmě Catalyst Game Labs.

Jeden z nejúspěšnějších herních Kickstarterů

Začala renesance BattleTechu. V roce 2019 vyšla nová základní krabice BattleTech: A Game of Armored Combat, která obsahuje vše potřebné ke hraní. Catalyst začal nahrazovat prastaré kovové figurky z osmdesátých let moderními plastovými modely. Vyšly nové edice pravidel, staré produkty se dočkaly moderního faceliftu.

Návrat na výsluní jasně potvrdila první kickstarterová kampaň před pěti lety, která zafinancovala vydání dalších herních doplňků. Od jedenácti tisíc lidí vybrala něco přes 2,5 milionu dolarů, kolem 60 milionů korun. Solidní číslo, ale teprve předzvěst ještě většího úspěchu.

Pak totiž přišel loňský Kickstarter, který měl dvakrát tolik podporovatelů a přinesl třikrát tolik peněz. S částkou 7,6 milionu dolarů, zhruba 170 milionů korun, se zařadil mezi top deset herních kickstarterových kampaní. Figurky, pravidla a další produkty z crowdfundingu Catalyst zrovna v těchto dnech zákazníkům expeduje, evropští zájemci by měli být další na řadě. Včetně těch českých.

Odkaz BattleTechu v Česku totiž stále přetrvává. Díky tomu, že v devadesátých letech měl každý druhý hráč krabici od Altaru ve skříni, se k jeho moderní podobě – která je ale pravidlově skoro stejná jako před čtyřiceti lety! – veteráni vracejí. Anebo k němu vedou své mladší sourozence či děti.

Svou popularitou mezi domácími hráči se BattleTech samozřejmě nemůže měřit s Warhammerem, který je i u nás jedničkou ve figurkovém válčení, ale přesto má živou komunitu na Discordu i na Facebooku, která opět pořádá setkání i soutěže.

A že byste si BattleTech chtěli sami zkusit? Tak si prostě stáhněte zkušební a odlehčenou verzi pravidel BattleTechu zdarma z webu vydavatele. Anebo si rovnou pořiďte základní box BattleTechu na některém z českých e-shopů.