Překvapení letošního léta? Twisters vzdávají hold devadesátkové předloze a nečekaně dobře baví

Glen Powell honí tornáda a dokazuje, proč platí za novou vycházející hvězdu Hollywoodu. Twisters i díky němu nabízejí parádní letní podívanou.

twisters-uvodni

Foto: Vertical Entertainment

Daisy Edgar-Jones, Anthony Ramos a Glen Powell v katastrofickém snímku Twisters

0Zobrazit komentáře

Lovkyně tornád Helen Hunt před bezmála třiceti lety převálcovala kina… jako tornádo. Nyní dostal legendární Twister pokračování či lépe řečeno remake a pro všechny, kdo se báli, máme dobrou zprávu – funguje překvapivě skvěle. A jelikož Twisters vedle katastrofického akčňáku devadesátkového střihu s dokonalými triky servírují taky romantickou komedii s hvězdami současného Hollywoodu, nabízí perfektní letní zábavu, kterou málokdo čekal.

Chcete nebezpečné počasí, co se ve vteřině změní v ničivý živel? Křehkou dívku, která na to má, ale nevěří si? Sošného frajera, který je ve skutečnosti hodný a velmi citlivý? Kluka, co sešel na scestí, ale mravní kompas v něm fungovat nepřestal? Složitý úkol, jehož řešení hledají vědci z celého světa, ale hrdinové ho rozlousknou během pár minut v kůlně? A to všechno natočené na 35mm kameru, která tomu dodá i po vizuální stránce devadesátkový nádech? Pak jsou pro vás Twisters jasná volba.

Film Leeho Isaaca Chunga s Daisy Edgar-Jones a Glenem Powellem v ústředních rolích má totiž všechno. Jeho hlavní hrdinkou je mladá vědkyně, která věří, že dokáže zkrotit tornádo, ale po tragické zkušenosti toho nechá. Až po letech ji kamarád přemluví, aby se vrátila, čímž začne zběsilá jízda americkou Oklahomou.

Tam se k příliš vyžehleně vypadající skupince přidá i banda konkurenčních větrných lovců v čele s Powellem, kteří se do všeho vrhají po hlavě, špinaví jsou snad až za ušima a své eskapády streamují na YouTube. Nic ale není takové, jaké se na první pohled zdá, a stupňující se větrná smršť vším pořádně zamíchá.

Zní to jako ohraná klasika a taky je, kouzlo Twisters totiž není v tom, že by film přišel s něčím naprosto novým a hlubokým. Skvěle k sobě ale skládá jednotlivé prvky a vytváří směs, která vás nečekaně rychle a příjemně pohltí. A taky každým coulem vzdává hold pár desítek let starým katastrofickým blockbusterům, kterým se náramně podobá. Ostatně jeho výkonným producentem je Steven Spielberg, který dal do pohybu natáčení i původního Twisteru, a na scénáři se podílel mistr napínavého vyprávění Michael Crichton. A pokud jste viděli nedávno vydaného čtvrtého Policajta v Beverly Hills, víte, o čem mluvím.

Původní Twister z roku 1996 připomíná soudobá předělávka snad každým coulem, i když bez přímých pomrknutí, a retro je už samotná stavba dějové linky, kdy nejdřív přijde velké zaškobrtnutí. Tím jediným odkazem je na začátku měřicí systém Dorothy, který se snažila do vzdušných vírů dostat právě už Helen Hunt. Připravte se ale opět na silnou hrdinku, zběsilé jízdy, nenásilnou lovestory a prostředí placaté Oklahomy, které jakoby ustrnulo v čase. Největší hi-tech novinkou je tu dron, jinak vybavení větrných lovců stále víceméně připomíná to, co měli k dispozici jejich předchůdci.

Akce je v Twisters tak akorát, co je ale hlavní – dává smysl a působí uvěřitelně. K tomu ve velkém napomáhají povedené triky, které působí tak, že vám ani nedojde, že tornáda nejsou pravá. Velkým plusem je taky pověstná chemie mezi hlavními postavami. Pro Daisy Edgar-Jones je to sice první velká hollywoodská role, se stoupající hvězdou s ostře řezanými rysy Glenem Powellem, který zde své okouzlující já předvádí v plné parádě, jí to ale skvěle funguje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vůbec to, jak Twisters dokážou pracovat s emocemi, se samo o sobě povedlo. V pravou chvíli je ve vás vykouzlí, ani nevíte jak, a tak odpustíte snímku i velká klišé, kterých se jinak dopouští. A že jich je! Počínaje tím, že Powellův hrdina má ryzí srdce a meteoroložka Edgar-Jones zase kuráž, přes to, že rozdělení rolí mezi klaďase a záporáky je jiné, než se na první pohled zdá. Vrcholem jsou pak scény, kdy dochází k převratným objevům na těch nejméně pravděpodobných místech, a rádoby odborné dialogy šustící papírem.

Příběh sice není nijak hluboce propracovaný, ale Daisy Edgar-Jones je správně roztomilá, Glen Powell neskutečně sympatický, tornáda děsivá a honba za nimi podmanivá. Od letního bijáku není víc potřeba a po všech moderních blockbusterech, které sází na opulentní velkolepost a záchranu světa, je zemitá kamera, několik aut a starý dobrý příběh o tom, jak někdo překoná sám sebe, nečekaně příjemným osvěžením.

Vyšla třetí řada Medvěda. Seriál z prostředí gastronomie nedosáhl nového vrcholu, stále je ale skvělý

Na streamovací službu Disney+ dorazila třetí řada seriálového hitu Medvěd. Jak se hrdinové vypořádají s nástrahami provozu luxusní restaurace?

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

the-bear-3-fx-disney

Foto: FX

Jeremy Allen White jako Carmy v seriálu Medvěd

0Zobrazit komentáře

Seriál Medvěd předloni přišel jako blesk z čistého nebe, od prakticky neznámého tvůrce, s nepříliš známými herci a poněkud matoucím názvem. Na konci roku se ale seriál o jednom nefunkčním chicagském bistru umístil na vrchních příčkách celé řady seznamů nejlepších televizních počinů. Teď na obrazovky v Česku dorazila třetí řada – není tak skvělá jako první dvě, pořád se ale svojí huňatou hlavou trčí nad většinou produkce.

V první řadě se Medvěd představil jako svižný a zábavný, ale zároveň emočně přepjatý a nepředvídatelný seriál. Diváky zavedl do malého sendvičového bistra v Chicagu zrovna v době, co jeho vedení přebírá nový člověk – ten předchozí, Michael, totiž spáchal sebevraždu. Jeho bratr Carmy, který si restauraci bere na starost, sem přichází ze zcela jiného prostředí vysoké gastronomie. A to okamžitě znamená konflikt mezi tím, jak chce věci dělat on a jak jsou zvyklí je dělat ostatní.

Vyprávění se soustředilo především na každodenní chod kuchyně a problémy, které se vršily kvůli chaotické organizaci, sporům mezi kuchaři, nákladům na provoz na jedné a dluhům na druhé straně. V tomto ohledu si tvůrci nachystali vzrušující postupy, ať už to byly zběsilé montáže vaření, klaustrofobní styl natáčení nebo neustálé napětí. Prostor dostaly také jednotlivé postavy, ale šlo hlavně o jejich představení.

https://www.youtube.com/watch?v=UHiwdDFPsZY

Zatímco první řada ukazovala frenetický chod kuchyně pod rostoucím tlakem, druhá zpočátku zpomalí, ale záhy se sprintem vydává novým směrem, totiž velkým předěláváním restaurace. Hrdiny čekal velký restart a namísto snahy dodržovat staré metody a kombinovat je s novým šéfkuchařem se situace v zásadě obrátila. Se šéfkuchařem už strávili nějaký čas, bylo ale nutné vstoupit do zcela jiného světa vysoké gastronomie.

A zatímco jejich domovská kuchyně procházela kompletní rekonstrukcí, jednotliví hrdinové dostali samostatné úkoly. Marcus se vydal do Kodaně naučit se vytvořit perfektní dezert, Sydney procházela restaurace a hledala inspiraci pro nové menu, Tina pracovala na svých kulinářských schopnostech v gastronomické škole, Richie pátral po smyslu a byl vyslán do michelinské restaurace nabrat zkušenosti. Carmy pro změnu dostal více prostoru pro svůj osobní život, když začal trávit čas se svojí dlouhodobou tajnou láskou Claire.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Medvěd v několika ohledech změnil přístup a překvapil diváky. Hrdinové dostali v zásadě svoje vlastní epizody a mohli jsme je tak blíže poznat a objevovali jsme s nimi nové prostředí. Seriál ale v ničem nepolevil ze své naléhavosti. Ačkoliv ve druhé řadě bylo více klidnějších momentů, skutečně vypjaté situace zacházely ještě dále, jako třeba v široce diskutované epizodě rodinné vánoční večeře působící spíš jako noční můra. Tlak na udržení bistra v chodu navíc vystřídal tlak na otevření nové restaurace – samozřejmě, že se vše muselo stihnout v šibeničním termínu.

Třetí řada seriálů bývá kritická. Když se v první představí postavy a výzvy, kterým čelí, a ve druhé se vše prohloubí, co dělá třetí? U Medvěda byla odpověď jasná. Nejdříve se řešila kapitola o provozu restaurace, pak o budování nové a teď je na čase otestovat, zda ta může fungovat. A pravděpodobně nevyzradíme příliš konstatováním, že spíš nemůže.

the-bear-3-fx-disney-2

Foto: FX

Ayo Edebiri jako Sydney v seriálu Medvěd

Už její otevření koncem druhé řady byl jeden velký chaos a od té doby se objevují jen nové komplikace. Carmyho náročná pravidla se setkávají s nepochopením a odmítnutím ze strany jeho kolegů a on sám řeší, jestli je mu vůbec kdy souzeno najít zdravou rovnováhu mezi profesním a osobním životem. Medvěd, jak se nová restaurace jmenuje, se přitom musí potýkat s nároky provozu luxusního podniku, ať už jde o obrovské náklady nebo očekávání zákazníků. A všichni hrdinové v různých formách čelí dalšímu střetu s realitou a depresi, co z něj vychází.

A tak jako se postavy Medvěda snaží najít nový směr, před podobnou výzvou stojí i seriál samotný. Třetí řadu je náročné stručně obsáhnout, protože se vydává různými cestami a ne všechny úspěšně dospívají ke svému cíli. Ačkoliv novým epizodám rozhodně nechybí drama a vzrušení, vyprávění ztratilo kus ze svojí naléhavosti, v některých momentech se příliš opakuje a zdráhá se odpovídat na otázky, které nastolila už loni.

Jak ale zaznělo už na začátku, stále je to velice dobrá podívaná, která v divácích zanechá stopu a hlad po dalším pokračování. Na Disney+ tento týden vyšlo všech deset epizod třetí řady najednou a na čtvrté se už nějakou dobu pracuje. Medvěd před pár lety přišel zčistajasna, minimálně prozatím ale můžeme počítat s tím, že s námi zůstane.