Přespat na nádraží nemusí být za trest. Na Dráze národního parku vzniká už druhá ubytovna ve stanici

Nádraží Jedlová loni otevřelo dveře restaurace a tří apartmánů. Na konci letošního roku se k němu přidá stanice Krásná Lípa.

Eliška NováEliška Nová

nadrazi-krasna-lipa

Foto: SŽ

Nádraží Krásná Lípa

0Zobrazit komentáře

Někteří od ubytování v blízkosti vlaků utíkají, protože si pamatují, jak se tu třesou stěny, jiní by ale za podobný zážitek dali jmění. Správa železnic si to před pár lety uvědomila, a tak na nádraží v Jedlové po rekonstrukci zřídila i několik pokojů, které si mohou lidé pronajmout. Projekt na Děčínsku se osvědčil, protože v současnosti probíhá ve stejné oblasti rekonstrukce další nádražní budovy.

Volba padla na Krásnou Lípu, kde od roku 2000 sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko. Ostatně se také místní samosprávě přezdívá Brána do Českého Švýcarska, protože leží přesně na jeho pomezí a pomezí Lužických hor. Z Krásné Lípy není potřeba do hor spěchat – město má bohatou historii, která sahá až do čtrnáctého století. To všechno tu zvyšuje turismus, lidé přitom až doteď přijížděli na nádraží, které rozhodně nebylo chloubou města. To se má ale změnit na konci roku.

Správa železnic se rozhodla nádraží opravit, práce přitom začaly už loni v listopadu. „Dojde k celkové rekonstrukci včetně střechy, zateplení, výměny oken a dveří a zřízení bezbariérového přístupu. Opravou projde také přístřešek nástupiště, pod kterým se nově zřídí úschovna kol,“ popsala pro CzechCrunch tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Opravovat se má také čekárna pro cestující a prostory pro dopravce nebo právě pro státní organizaci.

Ovšem ve zbývající, té větší části nádraží vznikne něco stále nevídaného: bude tu turistická ubytovna s deseti pokoji. Součástí má být i bistro s veřejnými toaletami, přičemž obojí má spravovat přímo město, které po opravě nádraží dlouhá léta volalo – a dokonce přemýšlelo, že by ho celé odkoupilo.

Tehdy ještě patřila budova Českým drahám, ty ji ale v balíku s dalšími železničními přístřešky převedly právě pod státní organizaci, která má na starosti železniční dráhy. Součástí stavby má být rovněž vytvoření parkovací plochy.

nadrazi-krasna-lipa-1

Foto: SŽ

Krásná Lípa nyní prochází rekonstrukci

Deset budovaných pokojů je přitom oproti Jedlové poměrně velký rozmach. První proměněné nádraží u Jiřetína pod Jedlovou má totiž k dispozici jen pokoje tři, byť do dvou z nich se vejde až sedm lidí, do třetího osoby čtyři. Na Jedlové pokoje vznikly z původních drážních bytů. Pro město jde přitom o opravdový zážitek, a to hned z několika důvodů.

Zaprvé proto, že široko daleko není nic, jen lesy. Nádraží tak poskytuje zajímavé a paradoxně velmi klidné útočiště v nádherné krajině. Tedy žádné otřásající se stěny. Druhý důvod je stáří zdejší nádražní budovy, protože pochází z roku 1869. A do třetice je to osoba provozovatele. Nádraží totiž sice patří – stejně jako to v Krásné Lípě – Správě železnic, provozuje ho ale pan Hrdlička, který byl původně místním výpravčím.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Není potřeba mít přitom obavu, že by uprostřed lesa nebylo co jíst. Součástí nádraží Jedlová je rovněž restaurace, kde se vaří česká kuchyně. Jídla jsou mimochodem připravovaná na kamnech, ve kterých se topí dřevem. Kdo by sem chtěl na pochoutku či přespání vyrazit autem, má ovšem smůlu – dostat se sem je totiž možné jenom po kolejích.

Správa železnic na Dráze národního parku opravila i další nádražní budovy – hotové už jsou Mikulášovice, Rumburk nebo Chřibská. Chystá se také rekonstrukce nádraží v Benešově nad Ploučnicí a v Rybništi. Jedlová je ale zatím jediná, kde se nyní dá přespat. Na konci roku přibyde i Krásná Lípa.

nadrazi-jedlova-1

Foto: SŽ

Na nádraží Jedlová se už lidé mohou ubytovat nyní

nadrazi-jedlova

Foto: SŽ

Široko daleko není nic, jen les

Rafinovaná konverze. Industriální kulisy bratislavské rafinérie nabízejí jedinečný gastrozážitek

Restaurace Werk těží z nevšednosti prostoru, ve kterém vznikla. Prim zde hrají materiály, kterým nevadí opotřebení a továrenský design.

beef-werk5

Foto: Matej Hakár

Restaurace Werk usídlená v industriálních kulisách bývalé rafinérie

0Zobrazit komentáře

Staré fabriky, které se díky expanzi měst staly jejich pevnou součástí, často bývají noční můrou pro místní zastupitele i obyvatele žijící v jejich okolí. Jak se zpravidla chátrajícími objekty bez většího využití pracovat, je oříšek, který může pomoci rozlousknou povedená konverze. Příkladem je způsob, jakým bylo naloženo s posledním objektem bývalé bratislavské rafinérie Apollo. V industriálním skvostu v centru města se usídlila i nevšední restaurace. Objevujte další zajímavou architekturu v newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Společnost Apollo, která se zabývá výrobou minerálních olejů, vznikla již za Rakousko-Uherska. V roce 1896 vybudovala na okraji Bratislavy na svou dobu velmi moderní rafinerii, ve které probíhala výroba benzínu, petroleje, parafínu, asfaltu, ale i proslavených svíček. Během druhé světové války byl téměř celý komplex, čítající několik objektů, zničen v důsledku spojeneckých náletů.

Přežil však objekt nazývaný Jurkovičova tepláreň, který se nakonec stal také jediným dochovaným industriálním objektem celé rafinérie. Objekt se díky růstu města nakonec stal součástí samotného centra Bratislavy, díky čemuž mělo vždy svůj potenciál, který nakonec probudila rozsáhlá konverze.

Díky ní se objekt otevřel korporátním klientům, startupům a freelancerům. Mimo klasických kancelářských a komunitních prostor však objekt doplnilo i zázemí v podobě multifunkčního sálu, galerie, kavárny i restaurace Werk. Ta se zabydlela v přízemí objektu, přičemž se rozhodla využít maximum z industriálních kulis, které ji obklopují.

beef-werk1

Foto: Matej Hakár

Součástí restaurace je i venkovní terasa

Nová podoba restaurace byla svěřena do rukou bratislavského ateliéru Beef Architekti, kteří se rozhodli prostor koncipovat tak, aby se mohl v průběhu dne proměňovat a reagovat tak na momentální potřeby hostů. V ranních hodinách nabízí možnost klidné snídaně, odpoledne více ožívá a zve k pracovnímu obědu a večer, v závěru týdne, se díky systému rolet mění na živý bar s hudbou.

Celý prostor je maximálně otevřený. Hosté tak vidí na venkovní náměstíčko, kde je k dispozici i terasa, dále mohou díky průhledům nahlížet i do vrchních pater objektu – a skryto jim není ani dění v otevřené kuchyni a baru. Celková kapacita prostoru je přibližně dvě stě hostů, kteří si mohou vybírat z různých druhů posezení. K dispozici jsou klasické stoly s lavicemi, taburetky, barové stoličky i křesla u nízkých barových stolků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Interiér kombinuje původní industriální prvky s novými. Nad hlavami přítomných jsou zavěšeny původní násypky, stěny tvoří dobový cihlový rastr, zatímco dveře dostaly kovové rámy, které odkazují na typické zasklení továrních okenic. Kov hraje prim také v případě regálů, podhledů nebo u vinotéky, která je jedním ze středobodů prostoru.

Architekti chtěli pracovat s materiály, kterým nevadí opotřebení. Proto vše doplňuje textil, kůže, dřevo, kámen a další pevné materiály s hrubým povrchem. Podlahy z části tvoří cihly skládané do vzoru, architekti se nebránily ani využití rezavého Cortenu. Prostor působí autenticky a i přes svou industriální hrubost vyvolává dojem útulnosti.