Sám o sobě říká, že nikdy nebyl úplně zaměstnanecký typ. Proto když končil v bance, chtěl se vydat na volnou nohu, cestovat a po večerech pracovat na menších projektech. Nakonec Marek Palatinus, kterého globální kryptoscéna zná pod přezdívkou Slush, stvořil se svým kolegou Pavolem „Stickem“ Rusnákem první hardwarovou peněženku pro kryptoměny na světě. A když začal růst i bitcoin, bylo jasné, že to nebude žádný malý projekt. „První velký růst bitcoinu nás totálně překvapil a přistihl nepřipravené,“ vzpomíná na začátky Trezoru v podcastu Money Maker.

Kryptopeněženka Trezor, která je součástí skupiny SatoshiLabs, dnes generuje stamilionové zisky a z české firmy je uznávaná značka po celém světě. Bude bitcoin dál růst? Jak jde výroba čipů, která probíhá v rámci projektu Tropic Square? A proč Česko nemá právo označovat se jako kryptovelmoc? O tom všem hovoříme se Slushem v podcastu Money Maker, který si můžete pustit v přehrávači níže nebo na všech podcastových platformách. Nyní přinášíme výtah toho nejzajímavějšího, co v rozhovoru padlo.

Příjmy v bitcoinech

Jsem pragmatik, takže nemám problém používat fiat měnu jako prostředek směny. Bankovní účty a státní peníze běžně využívám, protože je to pořád nejjednodušší řešení. Nicméně většina mých příjmů je v bitcoinech, stejně jako hlavní tržby, které generujeme v Trezoru. Když zákazníci platí za naše produkty bitcoinem, tyto prostředky obvykle držíme jako firemní rezervy a zahrnujeme je do účetnictví. Samozřejmě také hodluji (hodlování v bitcoinu znamená dlouhodobé držení kryptoměny bez ohledu na kolísání její ceny, často s vírou v její budoucí růst, pozn. red.), ale protože mé hlavní příjmy jsou v bitcoinech, občas je prodávám. Například nedávno se stal populárním internetový mem s otázkou: „Kterej vůl by prodával na 100 tisících, když je jasné, že půjdeme nahoru?“ Tak třeba já jsem prodával.

Začátky Trezoru

První šok, kdy jsme si uvědomili, že to možná bude něco většího než jen hobby projekt, přišel, když jsme šli za výrobcem tady v Česku. Měli jsme nápad vyrobit tisíc krabiček, které bychom poslali víceméně našim známým a nabídli je bitcoinové komunitě. Řekli nám, že design je dobrý, výrobu zvládnou, ale pod 30 tisíc kusů to pro ně není zajímavé. V tu chvíli jsme si říkali: „Co s tím budeme dělat? Komu to budeme prodávat?“ A hlavně jsme na to vůbec neměli peníze. Ale protože jsme neměli jinou možnost, kývli jsme. Když jsme odtamtud odcházeli, tak jsem měl trochu hlavu v dlaních. To byl první moment, kdy mi došlo, že z toho asi nebude garážový projekt.

Druhý přišel, když jsme začali prodávat a zjistili, že o produkt je opravdu zájem. A třetí moment byl, když jsme zjistili, že to už neutáhneme ve třech lidech a jednom psu. Museli jsme začít budovat větší tým, což znamenalo vyšší fixní náklady, hlavně na platy. Tehdy jsem si uvědomili, že to už není legrace, že už budeme muset opravdu prodávat, protože ty lidi budeme muset z něčeho platit.

První bull market Trezoru

Naše prodeje jsme spustili uprostřed bear marketu v roce 2014. Byli jsme první hardwarový produkt v bitcoinovém světě, kromě minerů, takže jsme vůbec nevěděli, jestli objem prodejů, který jsme měli, je velký nebo malý, a jestli se bude zvyšovat nebo klesat. První bull market v roce 2017 nás ale totálně překvapil a přistihl nepřipravené. Klasicky jsme si extrapolovali nějaké prodeje, jenže ty najednou vystřelily dvacetinásobně. Takže první měsíc bull marketu jsme byli úplně na suchu s prázdnými sklady a jen sledovali, jak poptávka roste.

Když jsme konečně naskladnili, přišel výplach. To bylo zase tvrdé na druhou stranu, protože zásoby, které jsme naskladnili, najednou nebylo komu prodávat a při tehdejších prodejích jsme měli na skladě zboží na 30 let dopředu. Chodili za námi z logistiky, jestli to nechceme naházet do Vltavy, že to vyjde levněji než vše skladovat a že to pak znovu vyrobíme. To jsme naštěstí neudělali, ale ten první cyklus nahoru dolů nás skoro zabil.

Kam půjde dál bitcoin?

Teď se nacházíme na neprobádaném území. Můj osobní pohled je, že jsme teprve na úpatí toho šílenství, které může přijít. Kam, kdy a jak daleko se to dostane nebo proč to spadne, ale vůbec netuším. To samozřejmě není žádné investiční doporučení. Moje vzpomínky na předchozí bull markety jsou, že to vždy bylo mnohem intenzivnější a chaotičtější, než co zatím vidíme teď. Momentálně je to mimo nějaké twitterové bubliny ještě relativně klidné.

Investice do čipů za 20 minut

Momentálně jsme na investici kolem osmi milionů eur, což, musím říct, je vlastně hrozně málo. Zpočátku jsem si to ani tak neuvědomoval, protože jsme vždy byli zvyklí pracovat s málem a snažit se z toho vytěžit maximum. To nás provázelo od začátku podnikání. Když jsme ale mluvili s investory, často nechtěli uvěřit, že za tehdy proinvestované čtyři miliony eur jsme dokázali udělat tape out čipu (tape out je důležitý milník ve vývoji čipů, kdy se finální návrh čipu odešle do výroby, pozn. red.).

Od začátku jsme si říkali, že do projektu vložíme své nápady, čas a úsilí, ale rádi bychom sdíleli riziko, aby to nebylo jen o našich financích. Takže jsme dali dohromady základní seed investici, která nám umožnila začít. Nechali jsme pak trh rozhodnout, jestli o náš produkt bude zájem. Oslovili jsme v podstatě naše bitcoinové „friends and family“, jestli jsme úplně mimo, nebo to bude nějakým způsobem rezonovat… a musím říct, že první investici jsem sehnal za dvacet minut. Napsal jsem pár lidem na Signalu a bylo to.

Role Slushe a Sticka v SatoshiLabs

Řekl bych, že já jsem výrazně více v produktu, jako hardcore uživatel, zatímco Stick (Pavol Rusnák, spoluzakladatel SatoshiLabs) je výrazně více v technické a kryptografické implementaci. Takhle to vlastně fungovalo od začátku. První prototyp Trezoru jsem vytvořil jako softwarový emulátor – naprogramoval jsem, jak by měla vypadat interakce, a pak jsem řekl Stickovi: „Takhle by to mělo fungovat. Zkus to prostě namlátit do toho hardwaru.“ On byl vždycky ten, kdo rozuměl hardwaru i kryptografii do detailu. Tam, kde já jsem viděl jen základní principy, on dokázal pochopit matematiku v pozadí a vytvořit něco, co opravdu fungovalo.

Česko jako kryptovelmoc?

Každý druhý stát o sobě dnes tvrdí, že je kryptovelmoc. El Salvador o sobě říká, že je kryptovelmoc, Švýcarsko o sobě říká, že je kryptovelmoc, do toho Američané. Já si ale nemyslím, že je to nějaká homogenní záležitost. Stát se o to žádným způsobem nezasloužil, tak nevím, proč by měl stát dostávat nějakou nálepku. Jsou tady lidé, kteří jsou dobří, jsou jinde lidi, kteří jsou dobří. Co je ale na Česku opravdu výjimečné, je místní bitcoinová komunita. Paradoxně si myslím, že je to proto, jak špatnou zkušenost mají lidé se státem.

Přesně proto Češi dobře chápou, proč je bitcoin potřeba. Takže říkat, že jsme kryptovelmoc, protože tu máme aktivní komunitu, je trochu protimluv. Protože máme zkušenost s komunisty, s nedůvěrou vůči státu, měnovými reformami – to jsou podle mě modelující faktory, proč to lidé chápou. Na začátku jsme se bavili o tom, že jsem anarchista, takže mluvit o tom, že by Češi nebo Česká republika byli nějakou kryptovelmocí, není úplně na mém radaru.