Příliš velké sousto pro lidstvo. Futuristický projekt přepravy v rouře jménem Hyperloop One končí

Podle vizí Elona Muska se mělo jednat o revoluční způsob dopravy, který změní životy nás všech. Zatím to však vypadá, že revoluce jen tak nepřijde.

hyperloop-1

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Futuristický projekt hyperloop

0Zobrazit komentáře

Mělo se jednat o budoucnost pozemského cestování, která překoná auta, vlaky i letouny. Nakonec je však z projektu Hyperloop One jen nenaplněný sen a ambice, která se pro lidstvo ukazuje být velkým soustem. A nic na tom nemění ani ten fakt, že za jeho myšlenkou stojí Elon Musk, který je mistrem v dokazování, že dosáhnout lze i zdánlivě nemožného. Společnost Hyperloop One nyní propouští i poslední ze svých zaměstnanců a do konce roku má své aktivity zcela ukončit.

Myšlenka, se kterou přišel před lety Elon Musk, hovořila o přepravě zboží a lidí v aerodynamických přetlakových kapslích pohybujících se podtlakovými tunely budovanými na povrchu či pod zemí rychlostí až 1 224 km/h. Musk tehdy koncept nazval pátým způsobem dopravy a jak je jeho dobrým zvykem, nezdráhal se jej označit za věc, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme, obchodujeme a samozřejmě i cestujeme.

Jeho příslibem bylo, že z Los Angeles do San Francisca bude díky Hyperloopu možné cestovat za pouhých 30 minut, což byl jeden ze způsobů, jak podnítit co možná největší zájem investorů. Elon Musk dal tehdy svou myšlenku světu volně k využití jako open source projekt, přičemž největší zájem projevily dva startupy – Hyperloop Technologies a Hyperloop Transportation Technologies.

Zmatek v názvosloví byl vyřešen v roce 2017, kdy se první jmenovaný startup přejmenoval na Hyperloop One a později na Virgin Hyperloop One. Stalo se tak v momentě, kdy společnost získal miliardář Richard Branson. Podnik měl tehdy ve svých rukou desítky milionů dolarů na docílení svého plánu, ovšem peníze docházely rychleji, než přicházely hmatatelné výsledky.

virgin-hyperloop-1

Foto: Virgin Hyperloop

Hyperloopová kapsle XP-2

Branson dělal, co mohl, aby pro projekt získal další investice od investorů, kteří do projektu za celou dobu jeho existence nalili přes 450 milionů dolarů, tedy přes 10 miliard korun. Bransonova snaha umožnila společnosti vybudovat testovací dráhu v Nevadě a vyvinout první prototypy svého řešení.

V roce 2020 firma oznámila, že provedla svůj vůbec první, a nyní i definitivně poslední test s lidskou posádkou, kterou prohnala vybudovanou dráhou rychlostí 172 km/h, tedy podstatně pomaleji, než byla Muskem původně slibovaná rychlost.

Již tehdy bylo slyšet hlasy některých kritiků, kteří poukazovali na to, že je projekt pouhou utopií a v současné době nejsou technologie stále natolik rozvinuté, aby ji bylo možné naplnit. Virgin Hyperloop One se však nevzdával a oznámil, že v roce 2021 bude mít fungující hyperloopy po celém světě.

Nestalo se tak, a to i z důvodu pandemie. Vedení společnosti v té době opustili v podstatě všichni vrcholní manažeři. Hyperloop One, který v té době ztratil jméno Bransonova impéria, byl nucen překopat celkovou vizi, upustil od přepravy cestujících a zaměřil se pouze na služby spojené s logistikou zboží. Nicméně ani v této oblasti neuspěl, a tak k 1. lednu roku 2024 ukončí svou činnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezitím se v průběhu let pustil do ražení tunelů i Elon Musk se svou Boring Company. Aerodynamické kapsle však nechal doma a raději se zaměřil na přepravu svých vozidel Tesla. Takže ani v případě dalšího z nejbohatších lidí planety se dotažení myšlenky hyperloopu nejspíše nedočkáme.

Určitá naděje však přeci jen stále žije díky společnosti Hyperloop TT, tedy druhému z oněch dvou startupů, které projevily o koncept hyperloopu na počátku zájem. Společnost v současné době pracuje na vývoji svého řešení a také horečnatě vyjednává s řadou subjektů o možném vybudování potřebné infrastruktury a spuštění provozu prvních hyperloopů.

Již měl být schválen projekt poblíž Benátek a ve hře je také spolupráce s Čínou. V červnu letošního roku řekl šéf společnosti Andrés de León, že první komerční prototypy by měly být uvedeny do provozu v průběhu následujících deseti let.

hyperlooptt-1

Foto: HyperloopTT

Vizualizace hyperloopové stanice od HyperloopTT

Česká služba Remāngu přesouvá herní studia do cloudu. I obyčejný notebook díky ní dosáhne na brutální výkon

Kromě známých výhod cloudových řešení přináší služba od společnosti Revolgy určená videoherním tvůrcům řešení pro celou pipeline vývoje.

Michal MančařMichal Mančař

remangu-revolgy-boxedSpeciál

Foto: Revolgy

Jan Sechovec a Štěpán Kaiser, klíčoví muži společnosti Revolgy pro herní projekt Remāngu

Jsou cloudovým partnerem zaměřeným na cloudové platformy Amazon Web Services i Google Cloud a v obratu přesáhli miliardu korun. Své služby poskytují stovkám klientů prakticky po celém světě. Spolupracují například se startupem UiPath s hodnotou desítek miliard dolarů, s cyklistickou aplikací Rouvy nebo se společností Livesport. Velkou budoucnost cloudového byznysu ale firma Revolgy vidí ve videoherním vývoji.

I proto se Revolgy stala partnerem herního speciálu CzechCrunche, především si ale uvědomuje potenciál, který v sobě videoherní odvětví má. Sama společnost pomáhá v jeho naplňování produktem pojmenovaným Remāngu – zjednodušeně řečeno herním studiem v cloudu. „Gaming je velice specifická cílová skupina. Má vlastní nároky na zabezpečení, na výkon a na technologie, které dosud nikdo úplně nenaplňoval,“ říká Jan Sechovec, technologický ředitel Remāngu.

„Představte si to tak, že byste na svém obyčejném notebooku potřebovali rozjet váš nejnovější herní projekt v Unreal Enginu. Hardware laptopu na něj ale nestačí. Tak se připojíte na Remāngu, kde si nastavíte výkon pracovní stanice v cloudu, jaký zrovna potřebujete,“ doplňuje svého kolegu Štěpán Kaiser, šéf cloudových služeb v Revolgy. To vše samozřejmě se zaměřením na specifické potřeby herního vývoje.

Nejde o nadsázku, když zástupci Revolgy popisují Remāngu jako herní studio v cloudu. „Pokud zrovna potřebujete deset pracovních stanic, tak jich budete mít deset. Když sto, tak sto. V cloudu lze snadno škálovat,“ popisuje Sechovec. Služba funguje na takzvaném pay-as-you-go modelu a podporuje rychlé změny nastavení, a to klidně jen na pár chvil: „Když děláte každodenní grafickou práci, může vám stačit výkon průměrného hardwaru. Ale také nastávají okamžiky, kdy na hodinu potřebujete něco totálně brutálního.“ 

remangu-01

Foto: Revolgy

Služba Remāngu od společnosti Revolgy míří na videoherní vývojáře. V cloudu jim poskytuje herní studio

Od ostatních cloudových partnerů se Revolgy podle Kaisera liší zaprvé už několik let trvajícím a neustále sílícím zaměřením právě na služby pro herní průmysl. Zástupce Revolgy dokonce zmiňuje, že ani v globálním pohledu není v tomto směru kdovíjak silná konkurence. Zadruhé je Remāngu jiné tím, že se zaměřuje na celý proces vývoje, nejen jeho dílčí součásti. Na trhu totiž samozřejmě existují firmy, které připojení k pracovní stanici a možnost využití výkonného hardwaru v cloudu poskytují.

„Ale tím, že rozumíme tomu odvětví trochu hlouběji, nabízíme přes Remāngu celou pipeline videoherního vývoje. Od source code managementu přes propojení výtvarníků a vývojářů až po přípravu buildu hry k vydání,“ popisuje Sechovec. A s úsměvem dodává, že samotný herní vývoj, tedy napsání kódu nebo přípravu grafiky, musí ale pracovníci herních studií už zvládnout sami. Stejně jako třeba marketing. „My jsme nástroj, nejsme kreativní služba. Poskytujeme vývojářům technologie, aby mohli tvořit hry podle svých vizí,“ říká Sechovec.

Chceme z Remāngu mít nejen virtuální studio. Ale i tržiště, přes které se vývojáři propojí napříč projekty a s různými studii.

Porozumění videoherní scéně se nicméně v Revolgy nezrodilo přes noc. „Byli jsme jedním z prvních partnerů cloudové služby zaměřené na videoherní průmysl Amazon Web Services for Games. Díky tomu jsme se začali dostávat k hromadě zajímavých zákazníků včetně velkých firem ze Spojených států,“ popisuje Sechovec počátky většího videoherního zaměření Revolgy, které v následujících měsících a letech sílilo až do současné podoby. Dohody o mlčenlivosti mu nedovolují prozradit více, ale přidává, že mezi klienty jsou jak zahraniční, tak domácí herní společnosti.

Typickým uživatelem Remāngu jsou ale prý středně velká studia okolo několika desítek či stovky vývojářů. „A je celkem jedno, jakému žánru se věnují nebo jaký mají rozpočet. Může to být ‚tříáčková‘, tedy vysokorozpočtová hra, může to být mobilní titul,“ přibližuje CTO firmy. Častými uživateli jsou podle něj také týmy věnující se takzvanému co-developmentu. Tedy takové, které nevyvíjí vlastní titul, ale podporují jiné studio v jeho práci. Například při převodu hry z jedné platformy na druhou nebo v jedné úzce vymezené disciplíně.

bohuslav-dohnal-miroslav-vlasak-revolgy

Foto: Revolgy

Zakladatel Revolgy Bohuslav Dohnal a CEO firmy Miroslav Vlasák

Výhody cloudového vývojářského studia jsou v případě decentralizované práce nasnadě. Stejně tak se ukázaly během pandemické doby, kdy hry vznikaly s přispěním pracovníků pracujících z domova, z různých lokalit a hlavně s pomocí různého hardwaru. Dalším případem, kde se cloudové technologie obzvlášť dobře uplatňují, jsou multiplayerové hry. Vlastně nejen dobře – jak se oba muži z Revolgy shodují, online hry se bez cloudu jednoduše neobejdou.

Remāngu není pro Revolgy prvním spojením cloudu a herního průmyslu. Už dříve měla česká firma coby cloudový partner klienty z videoherní sféry. Postupně se ale gamingový byznys stal zdrojem až čtvrtiny byznysu společnosti, která za loňský rok dosáhla na 967 milionů korun v obratu a za rok 2023 se přehoupne přes miliardu.

„Přitom před dvěma lety pro nás tržby z herního odvětví byly skoro na nule. Teď ale vidíme jejich velice rostoucí tendenci. Naše vize je dokonce taková, že bychom z Revolgy udělali firmu primárně zaměřenou na gaming, aby herní byznys u nás hrál hlavní roli,“ říká Štěpán Kaiser.

A jakou v Revolgy vidí budoucnost pro Remāngu? „Rádi bychom z něj udělali tak trochu marketplace. Nejen cloudový nástroj a virtuální studio. Ale tržiště, přes které se jednotliví vývojáři a výtvarníci propojí napříč projekty a s různými studii,“ uzavírá Jan Sechovec.

CC Native

Partnerem článku je Revolgy