Mělo se jednat o budoucnost pozemského cestování, která překoná auta, vlaky i letouny. Nakonec je však z projektu Hyperloop One jen nenaplněný sen a ambice, která se pro lidstvo ukazuje být velkým soustem. A nic na tom nemění ani ten fakt, že za jeho myšlenkou stojí Elon Musk, který je mistrem v dokazování, že dosáhnout lze i zdánlivě nemožného. Společnost Hyperloop One nyní propouští i poslední ze svých zaměstnanců a do konce roku má své aktivity zcela ukončit.

Myšlenka, se kterou přišel před lety Elon Musk, hovořila o přepravě zboží a lidí v aerodynamických přetlakových kapslích pohybujících se podtlakovými tunely budovanými na povrchu či pod zemí rychlostí až 1 224 km/h. Musk tehdy koncept nazval pátým způsobem dopravy a jak je jeho dobrým zvykem, nezdráhal se jej označit za věc, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme, obchodujeme a samozřejmě i cestujeme.

Jeho příslibem bylo, že z Los Angeles do San Francisca bude díky Hyperloopu možné cestovat za pouhých 30 minut, což byl jeden ze způsobů, jak podnítit co možná největší zájem investorů. Elon Musk dal tehdy svou myšlenku světu volně k využití jako open source projekt, přičemž největší zájem projevily dva startupy – Hyperloop Technologies a Hyperloop Transportation Technologies.

Zmatek v názvosloví byl vyřešen v roce 2017, kdy se první jmenovaný startup přejmenoval na Hyperloop One a později na Virgin Hyperloop One. Stalo se tak v momentě, kdy společnost získal miliardář Richard Branson. Podnik měl tehdy ve svých rukou desítky milionů dolarů na docílení svého plánu, ovšem peníze docházely rychleji, než přicházely hmatatelné výsledky.

Foto: Virgin Hyperloop

Hyperloopová kapsle XP-2

Branson dělal, co mohl, aby pro projekt získal další investice od investorů, kteří do projektu za celou dobu jeho existence nalili přes 450 milionů dolarů, tedy přes 10 miliard korun. Bransonova snaha umožnila společnosti vybudovat testovací dráhu v Nevadě a vyvinout první prototypy svého řešení.

V roce 2020 firma oznámila, že provedla svůj vůbec první, a nyní i definitivně poslední test s lidskou posádkou, kterou prohnala vybudovanou dráhou rychlostí 172 km/h, tedy podstatně pomaleji, než byla Muskem původně slibovaná rychlost.

Již tehdy bylo slyšet hlasy některých kritiků, kteří poukazovali na to, že je projekt pouhou utopií a v současné době nejsou technologie stále natolik rozvinuté, aby ji bylo možné naplnit. Virgin Hyperloop One se však nevzdával a oznámil, že v roce 2021 bude mít fungující hyperloopy po celém světě.

Nestalo se tak, a to i z důvodu pandemie. Vedení společnosti v té době opustili v podstatě všichni vrcholní manažeři. Hyperloop One, který v té době ztratil jméno Bransonova impéria, byl nucen překopat celkovou vizi, upustil od přepravy cestujících a zaměřil se pouze na služby spojené s logistikou zboží. Nicméně ani v této oblasti neuspěl, a tak k 1. lednu roku 2024 ukončí svou činnost.

Mezitím se v průběhu let pustil do ražení tunelů i Elon Musk se svou Boring Company. Aerodynamické kapsle však nechal doma a raději se zaměřil na přepravu svých vozidel Tesla. Takže ani v případě dalšího z nejbohatších lidí planety se dotažení myšlenky hyperloopu nejspíše nedočkáme.

Určitá naděje však přeci jen stále žije díky společnosti Hyperloop TT, tedy druhému z oněch dvou startupů, které projevily o koncept hyperloopu na počátku zájem. Společnost v současné době pracuje na vývoji svého řešení a také horečnatě vyjednává s řadou subjektů o možném vybudování potřebné infrastruktury a spuštění provozu prvních hyperloopů.

Již měl být schválen projekt poblíž Benátek a ve hře je také spolupráce s Čínou. V červnu letošního roku řekl šéf společnosti Andrés de León, že první komerční prototypy by měly být uvedeny do provozu v průběhu následujících deseti let.

Foto: HyperloopTT

Vizualizace hyperloopové stanice od HyperloopTT